https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/nyt-osn-chce-zlepsit-predpoved-extremnich-klimatickych-jevu
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

NYT: OSN chce zlepšit předpověď extrémních klimatických jevů

31.5.2004 13:39 | PRAHA/WASHINGTON (EcoMonitor)
V roce 1999 čtrnáct dní trvající déšť způsobil v Ávilských horách ve Venezuele erozi půdy, která se sesunula do údolí a zničila města, přehrady a mosty a přinesla zkázu stovkám lidských životů. I když šlo o jednu z největších tragédií uplynulého desetiletí, nešlo rozhodně o ojedinělou přírodní katastrofu. V loňském roce bylo zaznamenáno na 700 povodní, bouří a dalších extrémních jevů počasí, což na celém světě stálo život 75 000 lidí a ekonomická škoda se vyšplhala k 65 miliardám dolarů.
 

Přitom většina obětí (98 %) pocházela z nejchudších oblastí světa. Představitelé Světové meteorologické organizace (WMO) oznámili, že v budoucnu díky jejich výzkumům dojde ke snížení škod na majetku i na životech o polovinu. Poměrně neznámý úřad OSN, který spojuje 187 zemí, začal v březnu vytvářet systém včasného varování a budovat meteorologické agentury v rozvojových zemích. Michael Jarraud, který se v lednu stal generálním sekretářem organizace, říká, že zlepšení předpovědí dokáže pomoci ochránit obyvatele před hrozícím nebezpečím, a to buď včasnou evakuací, a nebo vybudováním ochrany lidských sídel. "Pětidenní předpověď počasí je dnes stejně dobrá jako byla dvoudenní předpověď před dvaceti lety," říká Michale Jarraud. Tato informace je téměř okamžitě k dispozici kdekoli na světě. Čína využívala informace ze sítě WMO v roce 1997, kdy její pobřežní oblasti zasáhl tajfun Winnie. Včasná předpověď umožnila vládním úřadům odvolat rybářské lodi zpět do přístavů a evakuovat 1,3 milionů obyvatel nejvíce ohrožených, nízko položených oblastí. Díky varování nakonec přišlo o život 239 lidí namísto tisíců, uvedla čínská meteoroložka Gao Lanying.

Zatímco metody předpovědí počasí se stále zlepšují, v minulosti existoval velký rozdíl mezi bohatými a chudými státy. Chudé země často nebyly schopny získaná data využít k ochraně nejen svých obyvatel, ale i vodních zdrojů a přírodního bohatství. Cena přírodních katastrof a jejich dopad na ekonomiku rozvojových zemí donutil Světovou banku změnit pohled na přírodní katastrofy a přestat o nich uvažovat pouze v kategorii humanitárních katastrof. Sesuvy půdy ve Venezuele stály zemi 3,2 miliardy dolarů. Podle Světové banky Honduras přišel o 41 % ročního HDP kvůli řádění hurikánu Mitch, který zemí prosvištěl v říjnu 1998.

Světová meteorologická organizace chce poskytovat širokou pomoc především těmto chudým zemím, které na rozdíl od průmyslově rozvinutých oblastí ještě nezařadily sledování klimatických jevů do jejich systému ochrany před nebezpečím. "Vůbec neznáme takovou situaci jako v Bangladéši, kde mohou zahynout tisíce lidí kvůli bouřím nebo záplavám," říká Ronald McPherson, výkonný ředitel Americké meteorologické společnosti (AMS). Podle něj je největším problémem, že mnoho rozvojových států vůbec nemá připravené plány pro krizové situace. "Jde o kombinaci nedostatku peněz, nedostatku zkušeností a nedostatku politické vůle." Podle článku Elizabeth Olson The Times 18. 05. 2004. Pro prohlížení nutná bezplatná registrace.


reklama

 
Hugo Charvát

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist