NYT: USA mají plán na získávání energie z hlubin Země

Spojené státy by mohly získat tolik elektrické energie, kolik jí dnes vyrobí všechny jaderné reaktory v zemi, vše díky novým technologiím, které umožňují ovládnout teplo uložené v hlubokých vrstvách žuly. Tvrdí to nová studie vypracovaná pro ministerstvo energetiky, napsal deník New York Times.

Geotermální elektrárna Bjarnarflag na Islandu.Tato fotografie je zveřejněna pod licencí GNU Free Documentation License (Svobodná licence GNU pro dokumenty). Využívá materiál z článku Wikipedie "Geothermal power"
Foto: Mike Schiraldi/wikipedie.org

Na celém světě existují desítky mist, kde lide jiz dlouhá léta využívají snadno dostupné a melce ulozene zdroje geotermální energie k výrobě tepla a elektřiny. Počet takových míst je ale na nasí planetě omezený. Nová studie se ale zaměřuje na technologii, která by dokázala čerpat teplo uložené hluboko v zemi. V těchto hlubinách obvykle bývá na kontinentech vrstva žuly. To by umožnilo využívat geotermální energii téměř na jakémkoli místě na světě. Nová metoda nazývaná vytažení zemského tepla spočívá v navrtání velmi hlubokých děr, které půjdou až do hloubky tří až pěti kilometrů, kde je teplota prostředí vysoká přes 200 stupňů Celsia.

Budou-li geologické podmínky dobré, je možné pumpovat pod zem do hluboké vrstvy žuly studenou vodu. Ta se v mase kamene dostane do přírodou vytvořeného systému prasklin, ohřeje se na vysokou teplotu a dalšími vrty vystoupá na povrch. Tam bude zachycena do potrubí, které roztočí parní turbínu vyrábějící elektrickou energii. Když se voda ochladí, bude přečerpána zpět pod zem. Tento způsob získávání energie z hlubin země úspěšně funguje na řadě míst v Austrálii, Evropě a v Japonsku. V USA však výzkum geotermální energetiky skončil po krátké, i když bouřlivé periodě v průběhu ropné krize v sedmdesátých letech, píše New York Times.

Podle osmnácti autorů, kteří pocházejí z vědeckých kruhů, vládní sféry i průmyslu, by investice nižší než jedna miliarda dolarů (rozložená do patnácti let) stačila na překonání dosavadních technických problémů a pomohla by širokému rozšíření technologie. Kapacita takto získané energie by kolem roku 2050 mohla být 100 000 megawatt, což představuje asi 10 % výkonu současné energetiky USA, napsal deník.

Podle Davida Keitha, odborníka na energetiku z univerzity v Calgary, hrozí při použití hlubinných vrtů v širokém měřítku velké technické problémy. Nicméně prý nejde o problémy nepřekonatelné. Keith však tvrdí, že by se studie měly více zaměřit na možnost vyrábět elektřinu z tepla uloženého méně hluboko pod povrchem. „Otázkou není, zda tam dole je dostatek tepla. Jde o náklady a rentabilitu při využívání tak hlubokých vrtů,“ řekl David Keith New York Times.

Podle hlavního autora studie, Jeffersona W. Testera z Massachusetts Institute of Technology, existuje v současné době řada důvodů, proč sázet právě na tento druh energetiky. „Dříve jsme nestáli před problémem změn klimatu a koncentrace skleníkových plynů a nehrozil nedostatek surovin, jako je zemní plyn. Dnes je energetika otázkou národní bezpečnosti,“ říká Tester.

Podle článku Andrewa C. Revkina The New York Times 23. 01. 2007. Pro čtení nutná bezplatná registrace.

---

reklama

---