NYT: Zelené zákony z Evropy tlačí na USA
Kongres schválil zákon, kterým zakázal používání jedovatých příměsí jednou pro vždy. To vše však nastalo až ve chvíli, kdy omezení chemikálií vešlo v platnost v Evropě, což vytvořilo politický tlak na rozhodnutí USA. Tento postup není náhodný. Světová globalizace, odmítaná jako „závod ke dnu“ hnaný nadnárodními společnosti v touze po co nejlevnějších a stabilizovaných oblastech vhodných pro jejich obchod, má i pozitivní dopady. Ochránci životního prostředí spolu se zdravotnickými organizacemi ve Spojených státech vidí v propojení planety možnost, jak prosadit kvalitnější zákony. Předkládají své problémy a témata Evropské unii a doufají, že zde přijaté regulace donutí USA přijmout shodné zákony.
„Vkládáme do Evropské unie velké naděje, neboť díky ní toho můžeme dosáhnout mnohem více než sami,“ říká Charlotte Brody, koordinátorka washingtonské organizace „Zdravotní péče bez škod“, která se zaměřuje na snížení obsahu škodlivých látek ve zdravotnickém materiálu. „Naprosto zoufale potřebujeme EU, díky její činnosti se odstranilo mnoho překážek a ukázalo se co všechno je možné. Organizace ochránců životního prostředí dnes také velmi blízce spolupracují s evropskými právníky.“
„Cítíme, že Evropská unie je příležitost,“ dodává Ned Helme z Centra politiky čistého ovzduší ve Washingtonu. Podle Helmeho snaha Evropy o snížení skleníkových plynů bude znamenat velké změny i pro Spojené státy.
Omezení bude mít dopad na celou řadu podniků chemického, energetického i elektronického průmyslu. Zástupci soukromých společností se bouří s tím, že nevolení úřednicí jsou najednou vybaveni obrovskou mocí, založenou pouze na nedostatečně prověřeném obvinění o škodlivosti některých chemických látek. „Evropská unie se odvážně pouští tam, kam se dosud nikdo nevydal,“ říká s nadsázkou James Lovegrove, ředitel evropské divize Americké elektronické asociace. “Ve chvíli, kdy se v Bruselu dotkne inkoust papíru, stává se nařízení závaznou součástí celosvětového právního řádu.“
Přísné evropské zákony vycházejí z jiného filozofického přístupu k regulacím, říká Indra Spiecker, odborník na srovnávací právo z Univerzity v Osnabrücku. Američtí zákonodárci si všímají především poměru vynaložených prostředků k celkovému zisku, zda náklady způsobené přijetím nového nařízení vyváží výnosy. Evropské národy mají blíže k prosazování preventivních bezpečnostních opatření. Podle Spieckera se Evropané ptají, co je bude stát, když zůstanou nečinní, zatímco Američané se táží, kolik aktuálně zaplatí za přijaté změny. „Před patnácti lety začali v USA zákazníci upozorňovat na zdravotní i ekologické problémy a tento trend se převalil i do Evropy,“ říká Ursula Schliessner, právnička specializující se na bezpečnost výrobků z Bruselu. „Teď se ochrana zájmů zákazníků staly součástí spojené Evropy a ovlivňují i dění v Americe.“
Podle článku Otto Pohla New York Times 06. 07. 2004.
reklama
