NYT: Zpěvné ptáky ohrožuje rtuť
Rtuť byla dosud objevena v jezerech, ve vodních tocích a v rybách. Nově zveřejněná studie však prokázala přítomnost tohoto toxického kovu i v ptácích, kteří u vody nežijí ani se rybami neživí. Jestliže mají kvůli rtuti zdravotní potíže ptáci, budou je mít pravděpodobně i lidé, řekl podle deníku autor studie, biolog David C. Evers.
David Evers je jeden z prvních vědců, kteří začali výskyt rtuti zkoumat i u jiných živočichů než pouze u ryb. Nejprve studoval alky, které se rybami živí, a zjistil, že zvýšená hladina rtuti v krvi u nich způsobovala letargii a snižovala jejich reprodukční schopnosti. Poté se začal zabývat zpěvnými ptáky, kteří se rybami neživí. Zaměřil se zvláště na drozda lesního, který byl dříve v oblasti velmi rozšířený, v posledních desetiletích se však jeho populace zmenšila o 45 procent. Vědci se domnívali, že za tento úbytek může ničení jeho přirozeného prostředí. Biolog Evers však došel k závěru, že důvodem může být i kontaminace rtutí a také důsledky kyselých dešťů, píše New York Times.
Významným zdrojem znečištění rtutí jsou uhelné elektrárny. Rtuť rozptýlená ve vzduchu klesá k zemi a usazuje se ve vodě, kde se mění v toxickou metyl-rtuť. Poté vstupuje do potravního řetězce: nejprve se dostane do těl organismů žijících na dně vodních nádrží a jezer, pak do malých ryb a posléze do velkých ryb.
David Evers ve své práci naznačuje, že rtuť je po dopadu na zem absorbována půdou a také spadaným listím, kterým se živí červi a hmyz. Těmi se pak živí zpěvní ptáci, zároveň tak konzumují i rtuť. Všichni ptáci, které Evers minulý rok zkoumal, měli v krvi rtuť, a to průměrně 0,1 p.p.m, píše New York Times. To je podle biologa Everse dostatečné množství k tomu, aby byl ovlivněn jejich reprodukční cyklus. Snížené množství zpěvných ptáků však znamená potenciální riziko pro lesy, pokud by se přemnožily například bekyně.
Podle článku Anthonyho DePalmy v deníku New York Times ze dne 25. 7. 2006
reklama
