https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/o-roztomilych-koalach-vedi-australsti-vedci-vse-oskliva-zvirata-ale-zkoumat-moc-nechteji
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

O roztomilých koalách vědí australští vědci vše, ošklivá zvířata ale zkoumat moc nechtějí

15.3.2016 03:14 | PRAHA (Ekolist.cz)
O medvídcích koalách se ví téměř všechno. Jejich DNA je dopodrobna prozkoumána, stejně jako je detailně popsána mikroflóra jejich zažívacího traktu.
O medvídcích koalách se ví téměř všechno. Jejich DNA je dopodrobna prozkoumána, stejně jako je detailně popsána mikroflóra jejich zažívacího traktu.
I když název nové australské přírodovědecké studie připomíná kultovní western Hodný, zlý a ošklivý, přesto je vedena ve velmi vážném duchu. Její autoři, zoologové Patricia Flemingová a Philip W. Bateman, se soustředili na výrazný nepoměr vědeckých studií věnovaných necharismatickým druhům australské fauny. Ačkoliv jsou stejně, ne-li více ohrožení, než populární, roztomilí a huňatí savci, vědci o nich prostě bádat nechtějí. Informuje o tom server Phys.org.
 

Řada druhů savců žijících v Austrálii je ohrožena a jejich záchrana si vyžaduje soustředěné úsilí. Ne všem se ho ale dostane. Druhy, které jsou méně přitažlivé, mají prostě méně štěstí. Jen zřídka se stávají předmětem vědeckého výzkumu, v médiích je jim vyhrazen jen skutečně okrajový prostor a stejně tak nedostatečně je financována jejich ochrana. Zvláště patrné je to u skupin „ovocných netopýrů“ kaloňů, nebo stromových krys.

Flemingová a Bateman propátrali seznamy studií o 331 druzích australských suchozemských savců. Sepsáno a publikováno jich bylo více než 14 000. Na základě tohoto průzkumu pak rozlišili druhy tří kategorií. Mezi „hodné“ zařadili ikonické druhy australské fauny: ptakořitní ptakopysky a původní vačnatce – klokany, ježury a koaly. I vymezení „zlých“ nebylo problematické: spadají sem invazivní druhy, divoká prasata, králíci a lišky. Zbývají už jen „oškliví“, hlodavci a netopýři.

Zjistili, že se drtivá většina všech publikovaných prací (cca 10 000) soustředila na „hodné“. A především na jejich anatomii či fyziologii, mnohem méně pak na vlastní ekologii druhu. Námět studií o „zlých“ odpovídal zacílení. Jednalo se o výzkum podřízený účelům regulace početnosti, volby vhodných protiopatření a snižování populační hustoty.

A oškliví? I když z 331 zkoumaných druhů tvořili poměrným zastoupením 45 %, věnovala se jim jen minimální část studií. „Dosud víme o biologii řady druhů jen minimum informací,“ říká Flemingová. „Máme je katalogizované a zařazené do taxonomických systémů, ale když přijde na to, co jedí nebo jaké mají nároky na prostředí, tápeme v nejistotě. Pochopitelně, že pak nemůžeme vědět, jak zlepšit jejich šance na přežití. Přitom právě tato zvířata jsou důležitou součástí funkčních ekosystémů.“

Myš z Bramble Cay, malého písečného ostrůvku na severu Austrálie.
Myš z Bramble Cay, malého písečného ostrůvku na severu Austrálie.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

"Hodná" zvířata si na nezájem vědců a společnosti stěžovat nemohou. Roztomilá a ikonická koala nemůže chybět při žádné návštěvě zahraničního státníka. Fotky všeobjímajících medvídků sytí do omrzení stránky novin a časopisů. O medvídcích koalách se ví téměř všechno. Jejich DNA je dopodrobna prozkoumána, stejně jako je detailně popsána mikroflóra jejich zažívacího traktu. Pokud budete chtít bádat nad tím, jak dlouho dokáže koala objímat strom, nikdy nebudete mít o peníze na výzkum nouzi. Vombati, klokani, koaly i ptakopyskové jsou prostě fajn.

Evropská liška obecná byla přivezena do Austrálie v průběhu devatenáctého století. A jak píše server DW, postarala se od té doby o likvidaci přinejmenším pětadvaceti druhů místních hlodavců a zhruba stejné množství ptáků. Vláda Austrálie ročně vyplatí přes 270 milionů dolarů na regulaci jejich počtu. Výzkum spojený s ekologií lišek je v Austrálii poměrně frekventovaný. Jedná se totiž o „zlý“ druh a výstupy vědeckého bádání mohou přispět k jeho efektivnější likvidaci. Výzkum lišek přináší vědcům peníze.

Slyšeli jste někdy o „myši z Bramble Cay“? Pokud ne, jste na tom podobně, jako drtivá většina Australanů. Přitom právě tento unikátní patnáctigramový hlodavec pro vědu známý latinským názvem Melomys rubicola žije na nejsevernějším výběhu tohoto kontinentu, na trávou zarostlém útesu Bramble Cay. Jeho teritorium zabírá miniaturní plochu 340x150 metrů. Objeven byl poprvé v roce 2007. A jestli je dosud mezi živými, se jednoduše neví, je i možné, že druh vyhynul. Jak to, že se to neví? Hlodavci nikoho nezajímají, jsou pro solidní výzkum moc oškliví.

Líbí se Vám článek? Přispějete na další?

       

reklama

 
Radomír Dohnal

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist