Obama zarazil výstavbu obřího ropovodu z Kanady do Texasu
Ukončit projekt Keystone XL doporučilo Obamovi americké ministerstvo zahraničí. Projekt XL, který je třetí fází výstavby ropovodu Keystone, byl kontroverzní od samého počátku v roce 2008. Keystone XL měl přidat další část trasy, která měla propojit ložiska ropných písků v kanadské Albertě s rafinériemi v USA. Ze současného posledního bodu v Cushing v Oklahomě, kde měla být k surovině z Kanady přidána místní ropa, měl vést dalších 700 kilometrů do blízkosti terminálů v Nederlandu v Texasu. Jenže právě to narazilo na obrovský odpor.
Navrhovaná trasa totiž měla jít přes oblast Sandhills, kde se nacházejí jednak rozsáhlé mokřady, jednak jedna z největších zásobáren pitné vody na světě Ogallala Aquifer, která napájí vodou osm států americké unie. Tato oblast je zdrojem pitné vody pro dva miliony lidí a také pro zemědělství. Podle organiazce Sierra Club by nehoda v této oblasti znamenala katastrofu pro celý americký středozápad. Právě ohledy na přírodu byly jedním z hlavních důvodů, kvůli kterým americká vláda loni na podzim oznámila, že o výstavbě ropovodu rozhodne až v roce 2013. Tedy až po prezidentských volbách.
Naopak v Kongresu projekt prosazovali republikánští poslanci s tím, že by přinesl vyšší zaměstnanost a také novou ropu, která nepochází ze zahraničí. Kongres také prosadil do zákona o daních z příjmů dodatek, podle kterého se o ropovodu mělo rozhodnout do letošního února.
Odmítnout projekt navrhlo prezidentu Obamovi ministerstvo zahraničí. Podle něj termín navržený Kongresem nebyl dostatečně dlouhý na to, aby se dal plně zhodnotit dopad Keystone XL na zdraví lidí i životní prostředí. Prezident tak o projektu rozhodl na základě úředního postupu, nikoli na základě zhodnocení projektu. Podle Obamy jeho vláda bude i tak pokračovat v budování energetiky, která přinese zaměstnanost a sníží závislost na dovozu ropy ze zahraniční.
„Za mé vlády produkce domácí ropy i zemního plynu roste, zatímco dovoz klesá,“ stojí v prohlášení prezidenta Obamy. Podle něj vláda jedná s texaskými ropnými společnosti, například i o ropovodu na suroviny z Mexického zálivu. „Nastavili jsme také pravidla pro energetickou účinnost pro auta a kamiony a investujeme do alternativních paliv, jako jsou zemní plyn nebo biopaliva,“ říká Barack Obama.
Těžba ropných písků v kanadské Albertě je dlouhodobě trnem v oku ochráncům přírody. Například podle Greenpeace se těží uprostřed zachovalé přírody boreálních lesů západní Kanady, na území, které má plochu větší než Anglie. Především ale je těžba z ropných písků mnohem náročnější na energie. Kvůli tomu zatěžuje atmosféru tři až pětkrát vyššími emisemi skleníkových plynů než ropa těžená běžným způsobem. Těžba ropných písků v povrchových dolech je podle Greenpeace nesmírně devastující pro krajinu a ničí zachovalé lesní a vodní ekosystémy. Spojené státy spotřebovávají kolem 60 % ropy pocházející z ropných písků, tvrdí Greenpeace.
reklama
Nikdo nezvrátí revoluci týkající se čisté energie v USA, uvedl v Amazonii Biden
Trumpův tým připravuje odchod od pařížské dohody o klimatu
Bílý dům oznámil investice za tři miliardy dolarů do ekologičtějších přístavů
