Občané jsou nespokojeni s návrhem územního rozvoje v Jihomoravském kraji
 |
|
|
Čtyřproudová rychlostní silnice R43 má vést přes hustě obydlenou městskou část Brno-Bystrc.
|
|
| Foto: Honza Groh/Wikimedia Commons |
„Zásady například předpokládají realizaci záměru R52 ve variantě přes Mikulov. Připomínám, že plánování tohoto záměru od počátku provázejí nezákonnosti, na které již upozorňoval Nejvyšší kontrolní úřad, veřejný ochránce práv a dokonce i Evropská komise," dodává právník Libor Jarmič z Ekologického právního servisu.
Rychlostní silnice R43 má zase vést přes hustě obydlenou městskou část Brno-Bystrc a kolem Brněnské přehrady dále na sever. „Již nyní trpíme přílišným hlukem z dálnice D1. Pokud se postaví i rychlostní silnice R43 ve variantě přes Brno-Bystrc, nechci ani domýšlet, jak hlučno v naší městské části bude," říká Marie Špačková, předsedkyně občanského sdružení Občané za ochranu bydlení v Brně–Bosonohách.
Podle Jarmiče je problém především ve výběru trasy přes zastavěné území a v nedostatečném posouzení dalších možností. Jednou z nich je podle něj varianta vedení silnice R43 v tunelu nebo tzv. Boskovickou trasou posunutou více západně, vedoucí z Ostrovačic a dále kolem menších obcích.
Ekologický právní servis dnes předal Brněnskou výzvu s námitkami řediteli krajského úřadu Jiřímu Crhovi a vedoucí odboru územního plánování Evě Hamrlové. Signatáři petice se domnívají, že včasné a účinné zapojení veřejnosti do pořizování Zásad by mohlo pomoci předejít budoucím konfliktům a soudním sporům. Hamrlovou i Crhu požádala redakce Ekolistu o komentář, ale z nedostatku času se omluvili, že zatím neměli čas výzvu prostudovat.
"Zásady územního rozvoje jsou ve stádiu schvalování návrhu, kdy se vypořádávají připomínky ministerstva a dalších orgánů. Poté se návrh vyvěsí na veřejnou desku a začne připomínkové období pro běžné občany," vysvětlil postup Jarmič. Přestože v této fázi zákon výslovně zapojení veřejnosti nepožaduje, domnívá se Jarmič, že je právě nyní nejvhodnější doba pro vznášení námitek obyvateli, neboť by v dalším stádiu mohlo být pozdě.
Dalším palčivým tématem návrhu je přesunutí Brněnského železničního nádraží. „Přestože odborné studie i Nejvyšší kontrolní úřad zpochybnily výhodnost přesunu nádraží, připravuje se zbytečná akce za desítky miliard korun. Pro nádraží v centru se přitom vyslovila i drtivá většina obyvatel Brna, kteří se zúčastnili referenda o jeho případném přesunu,“ poznamenává RNDr. Miroslav Patrik, člen občanské Koalice Nádraží v centru.
Kromě dopravních staveb Jihomoravský kraj plánuje zřízení 14 nových průmyslových zón o celkové rozloze cca 1000 ha. Jejich nevhodné umístění může zásadním způsobem narušit kvalitu bydlení v příměstských lokalitách, říkají nevládní organizace.
reklama
