Obce na plzeňské straně Brd neměly ani při vedru a suchu problémy s vodou

Obce na plzeňské straně Brd neměly při letošních vedrech žádné problémy s vodou, ačkoliv téměř celý Plzeňský kraj letos postihlo nebývalé sucho. V Brdech je vody dost, podle odborných posudků využívá celá aglomerace od Strašic do Rokycan pouze třetinu zásob vody, které má k dispozici, řekl ČTK Jiří Hahner (ODS), starosta Strašic na okraji CHKO Brdy. "Přes obrovská sucha jsme absolutně nezaznamenali žádné problémy s pitnou vodou. Nepřistupovali jsme k vůbec žádným opatřením, že bychom zakazovali napouštění bazénů nebo zalévání zahrad. Nikdo v celé aglomeraci - Strašice, Dobřív, Hrádek, Kamenný Újezd, Rokycany, Svojkovice a Litohlavy - neměl problémy s vodou," uvedl Hahner.

Strašice ve spolupráci s okolními obcemi a za využití dotací ještě posilují vrty pro vodovodní soustavu pro celou oblast. Mají deset vrtů hloubokých desítky metrů a v současnosti dokončují šest nových. "Máme dostatečnou kapacitu. Uvažuje se dokonce o tom, že by se natáhla voda směrem ke Zbirohu, kde mají velké problémy s vodou," uvedl.

Většina vody, která zásobuje celou aglomeraci, je v podzemí v katastru Strašic. Podle Hahnera je levnější, protože poplatky státu za její odběr jsou poloviční proti povrchové vodě. Podzemní voda má navíc podle starosty charakteristiku kojenecké vody a skoro se nemusí upravovat.

Kvalita povrchové vody záleží na zdroji. Jedno z míst k jímání je na potoce tekoucím z Padrťských rybníků, kde je chov ryb, takže se musí více čistit. Další jímka je na Třítrubeckém potoku, kde je voda celkem kvalitní. Stejné je to na soutoku potoků Třítrubeckého a Reservy.

Podle Hahnera byly Brdy dlouhodobě bohaté na vodu. Pak přišla období, kdy hrozily povodně a někdy na přelomu 80. a 90. let minulého století tam lesní hospodáři vytvořili meliorační rýhy a voda tekla dolů do řek. "Ale pak, naštěstí, přišla kůrovcová kalamita, která zapříčinila to, že lesní hospodáři byli nuceni dělat opatření pro zadržování vody v Brdech. Díky tomu jsou i ty podzemní zdroje opět vydatné," uvedl Hahner.

Po roce 1989 se odstraňovaly meliorační rýhy a začaly se zase zavodňovat rašeliniště, mechoviště a údolní nivy. "A to mělo hrozně příznivý vliv na to, že se voda v Brdech zadržuje a neletí dolů do řeky Klabavy," řekl. Hlavní opatření na zadržování vody v krajině tam podle starosty provádějí už asi 15 let Vojenské lesy a statky.

---

reklama

---