Obce na Havlíčkobrodsku zkusí najít společný přístup k jednáním o umístění o větrníků
"Přemýšleli jsme, jak se jako sousedi domluvit, abychom jeden druhému za kopcem nepostavili něco, co tam nechce," řekl starosta. Podotkl, že by se pak mohlo stát, že se na větrníky budou dívat lidé z obce, která za to ale nebude dostávat žádné peníze. Vedení takové obce by pak mohlo rozhodnout, že větrné elektrárny povolí také. Podle Kamaráda by společný postup mohl přispět k tomu, aby se krajina větrníky úplně "nezaplevelila" a aby za ně nějakou kompenzaci dostala i sídla, která tyto elektrárny na svém území mít nebudou. "Jestli to bude úspěšné, nebo neúspěšné, to teď nelze říci," řekl.
Přípravou textu memoranda k větrníkům pověřila členská schůze svazku 21 obcí jeho vedení v úterý. Pro bylo 14 zástupců obcí ze 17, kteří se jednání zúčastnili. Po vypracování dostanou memorandum na stůl jednotlivá obecní zastupitelstva. Umožňovat by mělo spolupráci s různými investory. Smysl bude mít memorandum podle přibyslavského starosty pouze tehdy, když ho přijme většina obcí.
Mezi starosty, kteří jednání o společném postupu vítají, je Přemysl Tonar (nestraník) z Havlíčkovy Borové. Investoři tam například uvažují o umístění větrného parku na rozhraní katastru se sousedním Modlíkovem, odkud budou podle starosty stožáry vidět hlavně z Borové. O dalším větrníku uvažuje jiný investor směrem na Oudoleň.
Přibyslavští zastupitelé budou zároveň tento měsíc projednávat memorandum o spolupráci s firmou ČEZ o obnovitelných zdrojích energie, včetně větrníků. "My se tím memorandem nezavazujeme ke vzniku čehokoli na našem území," řekl Kamarád. Podle něj by umožnilo zjistit, jestli má smysl na území města větrníky budovat.
Na větrné mapě Česka patří Vysočina mezi potenciálně nejzajímavější oblasti. Zatím to podle samospráv a investorů vypadá tak, že by území v blízkosti Přibyslavi mohlo spadnout do chystaných akceleračních zón, v nichž bude povolování větrníků nejsnadnější. Dohodu o spolupráci s firmou ČEZ podle dostupných údajů zatím v regionu podepsala jen Velká Losenice, kde by mohly být až čtyři větrníky. V případě uskutečnění investice by měla obec vstoupit do společného podniku s ČEZ, v němž by měla pětiprocentní podíl.
Na Vysočině jsou větrné elektrárny u Pavlova na Jihlavsku a u obcí Věžnice a Kámen na Havlíčkobrodsku. Poslední větrníky u Věžnic byly postavené v roce 2009, jsou nedaleko Přibyslavi. Kraj Vysočina tyto elektrárny dlouho na svém území nechtěl s odkazem na to, že by vysoké stožáry poškodily krajinný ráz.
reklama
Lidé v Řimovicích na Benešovsku v referendu odmítli výstavbu větrných elektráren
Lesy ČR a ČEZ budou spolupracovat při budování větrných elektráren