Obrovská masa sladké vody z Arktidy by mohla ochladit Evropu, zjistili vědci
Vědci z University College London a z britského Národního oceánografického centra analyzovali satelitní snímky Evropské kosmické agentury a s jejich pomocí se snažili porovnat výšku mořské hladiny mezi lety 1995 a 2010. Zjistili přitom, že se v západní Arktidě zvětšuje jakási obrovská "nádrž" sladké vody. Její hladina se od roku 2002 do roku 2010 zvedla o 15 centimetrů.
Podle vědců se v horní vrstvě Arktického oceánu z různých zdrojů, především z ústí ruských řek, ze srážek nebo z ledovců, nachází "nádrž" asi 70 000 km3 sladké vody. Množství sladké vody v Arktickém oceánu se v posledních desetiletích zvětšovalo, a to hlavně v jeho západní části. Objem "nádrže" sladké vody v západním Arktickém oceánu se tak podle vědců zvětšila asi o 8000 km3.
Podle vědců se přitom tato "nádrž" sladké vody udržuje pohromadě působením větrů, jež pohánějí oceánský proud zvaný Beaufort Gyre. Větry kolem oblasti jakoby neustále krouží ve směru hodinových ručiček, svým vanutím tlačí vodu do středu pomyslného kruhu, udržují ji v místě a jejím hromaděním vlastně zvyšují hladinu (podrobnější nákres je možné najít u této zprávy BBC - pozn. red.).
Pokud by se ovšem směr větrného proudění změnil, což už se prý stalo mezi polovinou 80. a polovinou 90. let, tak velká masa sladké vody by zřejmě na jednom místě nezůstala. "Naše zjištění naznačují, že změna proudění větru by mohla skončit rozlitím této sladké vody do zbytku Arktického oceánu, a možná i mimo něj," cituje Evropská kosmická agentura Katharine Gilesovou z University College London, hlavní autorku studie.
Pokud by se velké množství sladké vody dostalo do Atlantického oceánu, upozorňují vědci, že by mohlo dojít k narušení Golfského proudu. Ten do Evropy přivádí teplo z tropů, a tím zejména sever a západ Evropy otepluje na vyšší teploty, než jaké jsou běžné ve srovnatelných zeměpisných šířkách.
Podle BBC ovšem není vznik obrovské nádrže sladké vody u proudu Beaufort Gyre postupný proces trvající celých 15 let zachycených na satelitních snímcích, ale je dominantním rysem až v druhé polovině sledovaného období. Podle vědců by to mohlo nasvědčovat tomu, že arktické zalednění představuje jakousi bariéru mezi atmosférou a oceánem. "Jak se mění rozsah zalednění oceánu, může se měnit i účinek působení větru na oceán," říká Katharine Gilesová. Její tým se proto chce v budoucnu víc soustředit na vzájemný vztah mezi ledovou pokrývkou oceánu a změnami v proudění větrů.
reklama
