Observer: Obama má čtyři roky na záchranu Země, říká Hansen
 |
|
|
Roční minima zaledněné plochy v Arktidě.
Licence: Volné dílo (public domain)
|
|
| Obrázek: NASA /Wikimedia Commons |
Vzrůstající emise skleníkových plynů již způsobují tání ledovců a hrozí nebezpečím světových záplav, do blízké budoucnosti musíme počítat s vymíráním celé řady druhů a také s podstatnou proměnou klimatu. „Nemůžeme podstatné změny již dále odkládat,“ řekl Observeru Hansen. „Musíme nastoupit novu cestu s touto novou vládou. Zbývají jen čtyři roky, ve kterých musí Spojené státy ukázat pozitivní příklad celému světu, stát se znovu vedoucí zemí,“ dodal Hansen.
Podle něj je současná koncentrace skleníkových plynů v atmosféře příliš vysoká, než abychom se mohli změnám klimatu zcela vyhnout. Nicméně současná úroveň nadále roste - a to navzdory snaze politiků i vědců. Podle Hansena mají teď USA „politické svaly“ k tomu, aby se staly vůdčí zemí světa, které se podaří zastavit růst emisí. Musí se ale po osmi letech nicnedělání přestat tvářit, že změny klimatu nepředstavují problém, naopak USA musí přijmout svou roli jako největší producent emisí skleníkových plynů a nejsilnější ekonomika světa.
Podle Hansena systém obchodování s emisními povolenkami zkrachoval a měl by být nahrazen uhlíkovou daní, která by dopadla na všechny výrobce fosilních paliv. Zároveň se musí přestat budovat další uhelné elektrárny, což jsou podle Hansena nejhorší zdroje emisí skleníkových plynů, píše Observer.
Jim Hansen je šéfem Goddardova institutu vesmírných studií NASA a nositelem nejvyšší ochranářské ceny Světového fondu na ochranu přírody (WWF). Jeho první varování před změnami klimatu pocházejí z roku 1988 a bývalá administrativa prezidenta Bushe se ho prý několikrát snažila umlčet, píše Observer.
Hansenův ústav sleduje změny teploty na stovkách míst na celém světě. Právě data shromážděná na jeho institutu ho vedla k tvrzení, že současné odhady vzrůstu hladiny moří jsou podhodnocené. Podle něj zpětná reakce klimatu povede ke zrychlení tání ledové pokrývky země. Podle studie skupiny britských, dánských a finských vědců, která byla publikována minulý týden, dojde k nárůstu hladiny světových oceánů a to o 1,4 metru. To by znamenalo ničivé záplavy, které by poškodily mnoho světových metropolí a nízkopoložené oblasti Nizozemí, Bangladéše a dalších zemí.
Podle článku Robina McKie zveřejněného v týdeníku The Observer dne 18. ledna 2009
reklama
Online diskuse
runaway warming, to je ona hrozba - 20. 1. 2009 - Jan HollanSoučasné koncentrace jsou "already too high to prevent runaway greenhouse warming", tedy již tak vysoké, že by vedly k samovolnému mohutnému nárůstu skleníkového jevu -- pokud by trvaly dlouho. Zesilující zpětné vazby pracují pomalu, ale jsou mohutné -- tmavší arktický oceán bez ledu, tmavší pokryv kontinentální Arktidy vlivem nárůstu vegetace, uvolňování metanu a CO2 z půd (i podmořských). Skleníkový jev je potřeba snížit alespoň na úroveň sedmdesátých let, pak je šance, že se uvedené procesy zastaví. Změny klimatu budou i tak ohromné, ostatně už velké jsou. Překlad "mohli změnám klimatu zcela vyhnout" rozhodně formulaci "prevent runaway greenhouse warming" nevystihuje... Kdyby dnešní či vyšší koncentrace trvaly ještě sto let, země by se nevyhnutelně změnila do stavu podobnému tomu v třetihorách. Byla by to úplně jiná země, než na které se vyvíjel rod Homo.Překlad té věty by mohl být: "současné množství uhlíku v ovzduší je už příliš vysoké, než aby bylo možné zabránit dalšímu rychlému oteplování." I tak je to věta trochu tajemná, odkazuje totiž na světový závazek z roku 1992 zamezit nebezpečnému zásahu do klimatického systému. Tedy především zabránit tomu, aby se další, vetší změny rozběhly už samy, jako míč dolů z kopce, a nebylo je možné nijak zastavit. Dnes už jsme dosáhli hladiny zvratu, jakoby vrcholu kopce, z něhož už se míč dává zvolna sám do pohybu. Jde o to, předejít situaci, kdy nám uteče. Nejde o míč, jde o naši planetu. Jan Hollan |
