Observer: Obama má čtyři roky na záchranu Země, říká Hansen
 |
|
|
Roční minima zaledněné plochy v Arktidě.
Licence: Volné dílo (public domain)
|
|
| Obrázek: NASA /Wikimedia Commons |
Vzrůstající emise skleníkových plynů již způsobují tání ledovců a hrozí nebezpečím světových záplav, do blízké budoucnosti musíme počítat s vymíráním celé řady druhů a také s podstatnou proměnou klimatu. „Nemůžeme podstatné změny již dále odkládat,“ řekl Observeru Hansen. „Musíme nastoupit novu cestu s touto novou vládou. Zbývají jen čtyři roky, ve kterých musí Spojené státy ukázat pozitivní příklad celému světu, stát se znovu vedoucí zemí,“ dodal Hansen.
Podle něj je současná koncentrace skleníkových plynů v atmosféře příliš vysoká, než abychom se mohli změnám klimatu zcela vyhnout. Nicméně současná úroveň nadále roste - a to navzdory snaze politiků i vědců. Podle Hansena mají teď USA „politické svaly“ k tomu, aby se staly vůdčí zemí světa, které se podaří zastavit růst emisí. Musí se ale po osmi letech nicnedělání přestat tvářit, že změny klimatu nepředstavují problém, naopak USA musí přijmout svou roli jako největší producent emisí skleníkových plynů a nejsilnější ekonomika světa.
Podle Hansena systém obchodování s emisními povolenkami zkrachoval a měl by být nahrazen uhlíkovou daní, která by dopadla na všechny výrobce fosilních paliv. Zároveň se musí přestat budovat další uhelné elektrárny, což jsou podle Hansena nejhorší zdroje emisí skleníkových plynů, píše Observer.
Jim Hansen je šéfem Goddardova institutu vesmírných studií NASA a nositelem nejvyšší ochranářské ceny Světového fondu na ochranu přírody (WWF). Jeho první varování před změnami klimatu pocházejí z roku 1988 a bývalá administrativa prezidenta Bushe se ho prý několikrát snažila umlčet, píše Observer.
Hansenův ústav sleduje změny teploty na stovkách míst na celém světě. Právě data shromážděná na jeho institutu ho vedla k tvrzení, že současné odhady vzrůstu hladiny moří jsou podhodnocené. Podle něj zpětná reakce klimatu povede ke zrychlení tání ledové pokrývky země. Podle studie skupiny britských, dánských a finských vědců, která byla publikována minulý týden, dojde k nárůstu hladiny světových oceánů a to o 1,4 metru. To by znamenalo ničivé záplavy, které by poškodily mnoho světových metropolí a nízkopoložené oblasti Nizozemí, Bangladéše a dalších zemí.
Podle článku Robina McKie zveřejněného v týdeníku The Observer dne 18. ledna 2009
reklama
Online diskuse
Hansenova uhlíková daň - 8. 3. 2009 - Jan HollanPaní Černá,to byl zřejmě ten komentář poskládaný hlavně z dopisů pro J+J Svobodovy, http://amper.ped.muni.cz/jenik/letters/public/msg00253.html se spoustou hypertextových odkazů. Já se negativně díval jen na tvrzení, že uhlíková daň snadno nahradí všechny ostatní nástroje, jen chtít -- zejména publikované bez znalosti vědecké literatury daného oboru. Nejsem, stejně jako manželé Svobodovi, ekonom, ale jen fyzik. V posledním týdnu jsem k tomu pár nových prací prostudoval. Ty od ekonomů vyšly v prvním letošním čísle Review of Environmental Economics and Policy, http://reep.oxfordjournals.org/content/vol3/issue1/ -- porovnání obou přístupů (cap and trade nebo carbon tax) nedává jasného vítěze. To je ale zřejmě i proto, že ony práce předpokládají, že stačí koncentrace CO2 stabilizovat na úrovni výrazně vyšší, než je ta současná, a že tedy redukce emisí nemusí být zatím nijak ohromné. Porovnávají, jaké mechanismy a trajektorie vyjdou ekonomicky výhodněji. Tak to ale porovnávat nelze, když už víme, že devastace přírody Země i podmínek pro život lidstva by byla tak ohromná, že je prostě nezbytné jí zabránit. Uvažovat, jestli se to vyplatí, je jako uvažovat, jestli by nebylo vhodné prodat své děti do otroctví -- ušetřily by se tak náklady na jejich jídlo atd., a ještě bychom si mohli z utržených peněz připlatit na penzijní připojištění. Přesto tak uvažují na světě opravdu málokteří lidé. Pro naléhavý, životně důležitý úkol celosvětového ústupu od dosavadního způsobu užívání uhlí do r. 2030 a zabránění těžby nekonvenčních zdrojů ropy je asi skutečně velká uhlíková daň jediným nadějným hlavním nástrojem, který by k tomu mohl vytvořit podmínky. Hansen o tom má velmi dobrý nový text Feb. 26, 2009: Carbon Tax & 100% Dividend vs. Tax & Trade, Testimony to House Ways & Means Committee http://www.columbia.edu/~jeh1/mailings/2009/20090226_WaysAndMeans.pdf s řadou hypertextových odkazů. Text konečně zmiňuje i nějakou počáteční výši daně, ekvivalent 1 USD za galon benzínu aneb něco přes sto dolarů za tunu CO2. To by už skutečně cosi znamenalo, a co teprve další nárůst aspoň na čtyřnásobek. Samozřejmě, nebyl by to jediný nástroj, ale jen by to vytvořilo nezbytné tržní podmínky k uplatnění těch dalších. Hansenova myšlenka je zásadní v tom, že _celý_ výnos takové daně se rozdá rovnoměrně obyvatelstvu. Jiný text, na který Hansen odkazuje, je http://www.carbonfees.org/home/Cap-and-TradeVsCarbonFees.pdf -- ten doporučuje označení fees a rebates, tedy poplatky (místo daně) a slevy (místo divideny čili podílu na zisku). Má to logiku, poplatky se obvykle vybírají za věci škodlivé a nerozplynou se ve státním rozpočtu, nýbrž jejich výtěžek bývá určen ke specifickým účelům. Stejně tak pojem sleva lze chápat jako vrácenou část prostředků, které člověk předtím utratil (za služby zdražené zpoplatněním fosilních paliv). Problém tak už zůstává jen v tom, aby myšlenku velkých poplatků za fosilní uhlík přijali za svou i význační ekonomové, ti, kteří se předtím ztotožní i s cílem nezbytnosti návratu někam pod 350 ppm už v tomto století (dost možná bude potřeba jít až na 300 ppm). Takových je ještě zřejmě málo, a tak vědecké ekonomické práce reflektující poznání Hansenova světového týmu (viz práci zmíněnou na http://amper.ped.muni.cz/gw/hansen) se ještě neobjevily. Určitě se objeví. Při takto zcela změněném cíli bude výhodnost fee/rebate přístupu oproto cap+trade (Hansen to označuje za tax+trade, skutečně jde fakticky o zdanění zdražující různé služby, ale bez kompenzace postiženým občanům...) nejspíš nesporná. Případně se ukáže, že cap+trade k obratu v trendu vývoje koncentrací CO2 v ovzduší vůbec nemůže v dohledné době (dvacet let...) vést. Už proto, že v rámci EU má postihnout jen polovinu emisí... Ano, nové práce mne přesvědčily, že fee+rebate má být tím hlavním nástrojem pro tak účinnou ochranu klimatu, jakou doopravdy potřebujeme (s jakou jsme povinni začít). Zkusím o tom přesvědčovat i další. I když bohužel nejsem společenský vědec, ale jen přírodovědec, tedy v tomto oboru nemohu vystupovat jako expert. s pozdravem J. Hollan |
