Od výstavby lyžařské sjezdovky v Boleticích se upustilo – prozatím
Od výstavby lyžařské sjezdovky ve Vojenském újezdu Boletice se upustilo – prozatím.
|
|
Foto: Sippel2707/Wikimedia Commons |
Pozornost se díky peticím podnikatelů a starostů obcí přesměrovala na Smrčinu v oblasti Nové Pece a možnosti jejího propojení s rakouským zimním střediskem Hochficht. Vznikla by tu lanovka, která by spojila českou stranu se skiareálem a přinesla tak finanční obohacení českému cestovnímu ruchu. Tento návrh ale zatím odmítá ministerstvo životního prostředí i správa šumavského národního parku.
Ani zrušení lyžařských plánů s Boleticemi však není konečné, upozornila Pavla Matějková z ekologického občanského sdružení Calla. “Jistotu budeme mít, až návrh zmizí ze zásad územního rozvoje kraje, což je dlouhodobě plánovací dokument,“ zdůraznila Matějková.
Proti stavbě lyžařského střediska na vrcholu Špičáku na jižním okraji Boletic protestovalo už od začátku několik ekologických aktivistů i sdružení. „Projekt nebyl postavený na reálných základech. Jsem spíše pro využívání území v souladu s ochranou přírody a zájmy šetrné turistiky,“ řekl nový hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola.
Podle Cally je důvodů, proč Boleticím zachovat jejich původní ráz a zaměřit se na rozšiřování prostoru pro měkkou turistiku, několik. Celá oblast Boletic je chráněným územím – samotný vrch Špičák padá do CHKO Šumava, která je součástí evropské soustavy Natura 2000. Je tedy chráněná a vážená nejen na české, ale i celoevropské úrovni. Dalším důvodem, a to čistě praktickým, je fakt, že se uvažovaný svah Špičáku nachází ve srážkovém stínu. Znamená to nižší roční objem srážek a tedy i daleko menší objem sněhu pro lyžování, potvrdila Pavla Matějková. Navíc podle Matějkové dosud nevznikla žádná studie, která by přinesla výsledky o případném úspěchu plánované boletické sjezdovky po stránce cestovního ruchu a finančního výnosu. To potvrdila i tisková mluvčí Jihočeského kraje Kateřina Koželuhová. „Například oblast kolem Lipna je turisticky stále vytíženější, ale na zvýšení zaměstnanosti se to v daném kraji nijak nezobrazilo,“ uvedla Matějková.
Podle Pavly Matějkové ze sdružení Calla, které oblast i celou kauzu sleduje, existuje i problém s celkovým managementem chráněného území Boletic, které je nyní celé pod správou Vojenského újezdu. Velký zájem o něj má v současné době Jihočeský kraj, který zde plánuje síť cyklostezek a pěších cest. „Záměr je to zcela reálný. Dle hejtmana Jihočeského kraje by mohlo dojít k uvolnění části Boletic ze správy Vojenského újezdu Boletice pod kraj do konce roku 2009, nejpozději během roku nadcházejícího,“ uvedla Koželuhová.
Oblast Vojenského újezdu Boletice je kvůli vojenským cvičením přístupná jen o víkendech a svátcích.
reklama
Online diskuse
Co dodat? - 9. 5. 2009 - logikOno je hlavně nepochopitelné, proč se lidé nechtějí bavit a chovat nějak přrozeně a v souladu s přírodou, být rádi, že ji mají neporušenou, nezabetonovanou. Vždyť těch různých středisek plných parkovišť, aut, hřišť, hotelů, dálnic, sjezdovek je všude dost a dělá to problémy a jejich návštěvnsot začíná klesat, zatímco roste zájem o místa s neporušenou přírodou. tedy ta lehká turistika. Dokonce i představy o růstu pracovních míst, když se to tam tak "hezky" upraví, se nepotvrzují. takže proč tedy ty snahy o devastaci krajiny? proč se nehledá rozumné a přijatelné řešení tak, aby příroda zůstala, lidé mohli žít, užívat přírodu? vše jde. Ale když se nechce? |