Odborníci: Konečná podoba zařazení jádra a plynu mezi čisté zdroje energie dopadla podle očekávání
Konečná podoba tzv. taxonomie se proti původnímu návrhu z přelomu roku dočkala několika změn. Komise například odstranila dílčí termíny pro přechod k čistému plynu a ponechala jen konečný rok 2035, kdy budou muset zelenými investicemi podpořené podniky využívat pouze nízkoemisní plyny. U jádra se zásadní podmínky nezměnily, státy tedy budou muset mimo jiné mít hlubinná úložiště vyhořelého paliva od roku 2050. Zelený status budou mít pouze ty nové jaderné bloky, které získají stavební povolení do roku 2045.
"U plynu je změna zásadní. Tím, že odpadl termín roku 2026, to jest povinné spalování minimálně 30 procent bezemisních plynů, se rozvoji plynu dost ulevilo," řekl ČTK analytik Michal Šnobr. Výsledek podle něj dál podpoří v této dekádě přípravu a realizaci "plynových" projektů všeho druhu, a to včetně řešení pro teplárenství.
"Výsledek pro jádro situaci komplikuje a za mne musí logicky změnit i pohled na chystaný tendr pro Jadernou elektrárnu Dukovany. Nyní je zřejmé, osobně to tvrdím už roky, že bez stoprocentní nejen finanční, ale i majetkové účasti státu není moc šance na další postup kolem JE Dukovany. Ze strany ČEZ jako obchodní společnosti by to bylo nepřiměřené riziko," uvedl Šnobr.
Za dobrý kompromis považuje výslednou podobu analytik ENA Jiří Gavor. "Zachování podmínek pro jadernou energetiku se dalo čekat, většina států v EU budoucnost své energetiky s jádrem nespojuje a řada zemí je ostře proti. I tak nám to poskytuje prostor pro další rozvoj české jaderné energetiky a je na nás, jak jej využijeme. Rovněž se daly čekat úlevy v plynárenské části," uvedl Gavor.
Původní návrh podle něj kladl nepřiměřené dílčí termíny, které nevyhovovaly ani natolik ekologicky orientovaným zemím, jako je Německo. "Transformace plynárenství k nízkoemisním plynům bude sice pod velkým časovým tlakem, ale do roku 2035 se už dá leccos stihnout," dodal Gavor.
Podle ekonoma společnosti Natland Petra Bartoně odebrání postupných termínů sice lehce zmírňuje opatření v raných fázích, nicméně i rok 2035 vyžaduje podle něj poměrně rychlé změny. "A podmiňovat zelené dotace splněním této podmínky může snížit jejich efektivitu. Určitě nehrozí, že dotace zůstanou nevyužity. Vždy je více zájemců než dotačních peněz," uvedl Bartoň.
Hlubinné úložiště, které je podmínkou v oblasti jádra, se podle současných plánů v Česku do roku 2050 nestihne, uvedl Bartoň. "Před českým státem nyní stojí kalkulace, jestli se mu extra investice do urychlení výstavby vyplatí, vzhledem k výnosu ze zelenosti českého jádra. Nesmíme ovšem zapomenout, že mezi hlavní výhody prohlášení jádra za zelené patří levnější financování pro stavitele," dodal.
reklama
Greenpeace: Ropné firmy v ČR vydělávají denně 63,7 mil. Kč na rostoucích cenách
AI včas odhalí hrozící poruchy v přečerpávací elektrárně ve Štěchovicích
Greenpeace navrhuje windfall tax pro firmy v energetickém a fosilním sektoru