Odborníci: Stejnou ochranu jako přehrada zajistí na Bečvě poldr
Povodí řeky Bečvy je z hlediska povodňových rizik jedním z nejexponovanějších v Česku. Stát nyní musí rozhodnout, jestli bude vodní dílo Skalička na Bečvě suchým poldrem, nebo vodní nádrží se zásobami vody. Dříve protipovodňové plány počítaly s poldrem, loni ministerstvo zemědělství preferovalo variantu nádrže.
S vodní nádrží ale nesouhlasí ekologové a někteří experti z platformy Spojená Bečva, která návrh bočního poldru mimo koryto řeky Bečvy připravila. "Přehradu na toku Bečvy může nahradit boční poldr. Má stejnou kapacitu jako navrhovaná přehrada a při případných povodních tak zadrží stejné množství vody. Na rozdíl od přehrady minimalizuje zásahy do ochranářsky významných území," komentovala návrh Barbora Hertlová z Hnutí Duha, podle níž by v případě poldru byla více zachována rekreační oblast u Hustopečí nad Bečvou.
Přehrada s trvalým vzdutím vody podle ekologů změní vodní režim Bečvy, protože zachytí štěrky a vytvoří překážku pro migrující živočichy. "To je v případě Bečvy, která je naší největší štěrkonosnou řekou, katastrofický scénář pro možnosti její ekologické obnovy," varoval Jiří Pavelka z platformy Spojená Bečva
Michal Krejčí z Unie pro řeku Moravu upozornil, že zastavení chodu štěrků po případném zprovoznění přehrady Skalička znásobí problémy se zahlubováním koryta Bečvy, které vznikly kvůli její regulaci. "Řeka zbavená štěrků, na jejichž odnos jinak vynakládá značnou část své energie, si takto uvolněnou sílu vybije v dnové erozi. Tímto procesem se z původně štěrkonosných řek s mělkým a širokým řečištěm stávají hluboké kaňony zaříznuté do podloží," uvedl Krejčí.
Podle Hertlové neobstojí argument, že přehrada Skalička zvýší rekreační potenciál území. "Bude mít tvar spíše mělkého rybníku, protože celé území se nachází v rovinatém terénu," podotkla Hertlová. I při malém vypuštění by výrazně ustoupila hladina, dodala. "Místo vodácky atraktivní řeky k rekreaci zbudou pláže plné bahna a komárů," uvedla. Podle děkana Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity Jana Hradeckého už neplatí, že přehrady ochrání před povodněmi a zároveň i před suchem. "Krajina pod velkými vodními díly naopak vodu ztrácí," míní Hradecký.
Přehrada Skalička by měla ochránit před povodněmi přibližně 110.000 lidí. V roce 1997 tu napáchaly povodně škodu za sedm miliard korun. V době sucha by měla zvýšit minimální průtok Bečvy.
reklama
