https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/odbouratelna-mastnota
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Odbouratelná mastnota

14.11.2006 15:12 | PRAHA (EkoList)
Seriál o nepotravinářském využití některých zemědělských plodin, který pro EkoList připravil Petr Konvalina z katedry rostlinné výroby Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity, končí článkem o rostlinných olejích. Jejich využití jako alternativní pohonné hmoty je dnes už docela známé, tím se ale možnosti zdaleka nevyčerpávají.
 

Na celém světě roste mnoho druhů olejnin (palma kokosová a olejná, bavlník, podzemnice olejná, olivovník, ale také slunečnice, řepka, len). Odlišují se různým množstvím oleje v semeni, obsahují mastné kyseliny v různém poměru a mají odlišné požadavky na podmínky pěstování. V naší oblasti se tradičně pěstuje řepka, slunečnice, len, hořčice, mák a nově sója. K netradičním olejninám, které se u nás dají s úspěchem pěstovat, patří například světlice barvířská, lnička setá, koriandr setý, konopí seté, katrán a lalemancie.

Rostlinné oleje spolu s dalšími látkami patří do skupiny přírodních sloučenin nazývaných lipidy. Po chemické stránce jsou to estery trojsytného alkoholu glycerolu a mastných kyselin, jejichž složení ovlivňuje fyzikální a chemické vlastnosti tuků a olejů (především jejich konzistenci). Molekuly mastných kyselin nabízejí velký počet možných chemických přeměn a můžou sloužit jako surovina pro velký počet výrobků. Produkty z rostlinných olejů (glycerol, vyšší mastné kyseliny, jejich soli, estery apod.) se používají k výrobě plastických hmot, laků, detergentů, umělých vláken, mazacích prostředků atd. (víc viz tabulka). Nepotravinářsky nejvíc využívanou plodinou je řepka olejná na výrobu bionafty. Ta se přitom může extrahovat i z jiných olejnin, v ČR je však používán olej především z řepky.

Rychlý rozklad
Rostlinné oleje jsou biologicky odbouratelné, což je dáno jejich chemickou stavbou. Jako estery nenasycených mastných kyselin (olejová, linolová, linoleová, palmitová, stearová) mají lineárně uspořádané uhlíky v molekule a příslušné bakterie je proto snadno rozkládají až na oxid uhličitý a vodu. Naopak minerální oleje obsahují aromatický uhlovodík, na který když narazí bakterie, tak se proces rozkladu velmi zpomalí až zastaví. Biologická odbouratelnost rostlinných olejů je do 21 dnů stoprocentní.

Nejvíc se jako biologicky odbouratelné oleje používají oleje řepkové s minimálním množstvím přídavných látek. Pro zlepšení některých technických vlastností a k prodloužení životnosti olejů se totiž používají tzv. aditiva, která můžou odbouratelnost oleje snížit – i tak ale zpravidla neklesne pod 90 %. A k čemu se tedy používají nejčastěji?

Separační oleje jsou určeny k oddělení ploch od jakýchkoliv lepivých materiálů – zejména tam, kde se klade důraz na šetrnost k životnímu prostředí. Olej je vysoce biologicky odbouratelný – 98,7% během 21 dnů. Emulzní oleje ve vodě vytvářejí stálou emulzi mléčné barvy s malým sklonem k pěnění. Jsou stejně biologicky odbouratelné jako separační oleje.

Plastická maziva se používají k mazání nejrůznějších druhů ložisek a kluzkých ploch. Obvykle se skládají z oleje, aditiv a zpevňovadla. Jejich odbouratelnost je 90% během 21 dnů. Oleje na ztrátové mazání jsou vyrobeny z rostlinných olejů, do nichž se přidávají aditiva zlepšující přilnavost, protikorozní vlastnosti nebo snižující bod tuhnutí. Nejčastěji se používají na mazání řetězu motorové pily, kdy se olej v malém množství dostává přímo do lesního porostu. Tyto oleje jsou rovněž vysoce biologicky odbouratelné (97,1% během 21 dnů). Hydraulické oleje se používají pro hydrostatické a hydrodynamické mechanismy strojů a zařízení. Zejména tam, kde kvůli možnému úniku olejů vzniká velké nebezpečí ohrožení životního prostředí. Odbouratelnost v tomto případě činí 98% během 21 dnů. Řezné oleje se zase vyznačují mazacími schopnostmi, které dokonce přesahují minerální oleje. A i ony jsou samozřejmě biologicky odbouratelné.

Průmyslové využití vybraných druhů rosltinných olejů
Druh oleje Výrobky
hořčičný mýdla, léčiva, textilní průmysl
lněný laky, barvy, fermeže, linolea, tiskařské barvy, změkčovadla, PVC stabilizátory
makový vysoce jakostní barvy, fermeže, farmaceutický průmysl
řepkový MEŘO (metylester řepkového oleje – bionafta), mazadla, tenzidy, barvy, laky, PE aditiva
slunečnicový barvy, laky (málo významné)
sojový laky, barvy, mýdla, mazadla, změkčovadla, stabilizátory PVC, fermeže
světlicový rychleschnoucí technické oleje, laky, barvy, pryskyřice
konopný léčiva
katránový mazadla, oleochemie
lničkový komponent při výrobě barev, laků, fermeží
lalemaciový komponent při výrobě fermeží a laků

Další informace:
http://home.zf.jcu.cz/databazefytomasy

Článek je součástí seriálu o možném nepotravinářském využití rostlinné výroby. Další díly seriálu:
Škrob – od lepidel po cédéčka 7. června 2006
Na barvení látek barvy z přírody 6. července 2006
Na džíny, na pytle, na koberce… 2. září 2006
Sláma nejen na ozdobu z 11. října 2006

Článek je převzat z tištěného EkoListu č. 10/06.


reklama

 
Petr Konvalina

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist