Odpadová firma AVE CZ popřela u soudu obžalobu z krácení poplatků na skládkách

Zástupci firmy AVE CZ včera u soudu popřeli, že společnost úmyslně zkrátila povinné poplatky za ukládání odpadu na skládky v Čáslavi, Benátkách nad Jizerou, Mšeně a Hořovicích. Obžaloba je podle nich účelově napsaná tak, aby vytvářela dojem zásadního hospodářského deliktu. Zdůraznili, že AVE jednala v přesvědčení, že postupuje správně, a to na základě platných povolení vydaných státem a pod jeho pravidelným dohledem. Státní zástupce vyčíslil způsobenou škodu na 940 milionů korun, pro firmu žádá peněžitý trest přesahující miliardu korun. Státní zástupce Zdeněk Matula tvrdí, že AVE CZ páchala trestnou činnost v letech 2016 až 2020, a to na čtyřech skládkách, které provozovala. V hlášeních podle něj vytvořila podvodnou konstrukci, kdy odpad nevykazovala jako uložený odpad, ale nepravdivě jako odpad využitý k budování skládky, který je osvobozený od poplatků. Od původců odpadu zákonný poplatek nevybírala, čímž si zajistila konkurenční výhodu, protože byla výrazně levnější než jiné odpadové firmy.

Matula upozornil na konkrétní případy zakrývání skutečné povahy odpadu, které podle něj odhalilo policejní sledování. Zmínil, že v Čáslavi firma vysypala do připravených jam bez jakékoliv úpravy odpadu sudy, z nichž unikaly kapaliny a v jednom případě nastal výbuch a zahoření. Obdobně i v Benátkách nad Jizerou se na skládku dostal jiný, nebezpečný odpad, než jaký odpovídal označení firmou a který firma vykázala jako materiál k technickému zabezpečení skládky.

Na dotaz ČTK státní zástupce uvedl, že k navrženému trestu v rozmezí 1,2 až 1,3 miliardy korun dospěl na základě závažnosti jednání a příjmových poměrů firmy. "Zohlednil jsem i fakt, že současně navrhuji žádný trest zákazu činnosti, protože se domnívám, že by tento trest měl vliv nejen na obžalovanou společnost, ale i na skládky nebo obce, které na tyto skládky spoléhají," podotkl.

AVE CZ odpadové hospodářství je společnost s ručením omezeným. Uvádí o sobě, že obsluhuje přes dva miliony obyvatel a přes 38 000 živnostníků a průmyslových zákazníků. Podíly ve společnosti drží i miliardáři Daniel Křetínský a Karel Pražák. V kauze se firma hájí tím, že výklad odpadové legislativy je sporný.

"I kdyby došlo k pochybení, rozhodně nešlo o pochybení úmyslné. Obžalovaná jednala v důvodném přesvědčení, že postupuje správně a v souladu se zákonem," zdůraznil u středočeského krajského soudu advokát Lukáš Duffek. V předmětném období let 2016 až 2020 nebyla podle něj daná otázka jednoznačně zodpovězená a závazný výklad přinesl Nejvyšší správní soud až s odstupem několika let.

"Způsob nakládání s odpady, který obžaloba označuje za trestný čin, byl po celou dobu zákonem umožněn a výslovně povolen v integrovaných povoleních všech čtyř dotčených skládek. Krajský úřad při kontrolách konstatoval, že společnost postupuje v souladu s podmínkami těchto povolení. Žádné z nich nebylo v rozhodném období změněno ani odebráno," řekl obhájce. Zmínil také, že firma se nijak neobohatila, protože poplatky od zákazníků nevybírala.

"Obžalovaná se necítí být vinna. Nesouhlasí s popisem skutku v obžalobě, protože neodpovídá skutečnému průběhu událostí. Nesouhlasí s právní kvalifikací skutku. Jednání nenaplňuje znaky žádného trestného činu," shrnul obhájce. Zpochybnil také to, že obžalobě čelí pouze firma jako právnická osoba. "Obžaloba nemá nejmenší tušení, kdo tedy měl na straně AVE tu konspiraci vymyslet. No nikdo ji nevymyslel, protože to nebyla konspirace," podotkl Duffek. "Orgánům činným v trestním řízení se nepodařilo zjistit jedinou konkrétní osobu, natož prokázat, že jednala úmyslně," dodal.

Matula k tomu novinářům řekl, že nejvyšší i střední management firmy odmítl na policii vypovídat. Nevyloučil, že konkrétní viníky se podaří určit v rámci dokazování před soudem. Obžaloba navrhla výslech desítek svědků z řad zaměstnanců firmy, pracovníků čtveřice skládek i představitelů dotčených obcí. Za významný důkaz pokládá i záběry ze sledování v jiné trestní věci z roku 2020. "Přesně zachycují modus operandi. Měli jsme možnost srovnat záběry s následným způsobem vykazování, takže se ukázala rozporuplnost mezi tím, co vykazovali, a tím, jak s odpadem skutečně nakládali," uvedl státní zástupce.

Obžalobu odmítl i zmocněnec firmy, šéf jejího právního oddělení Miloš Jiřík. Prohlásil, že mluví za tisíce zaměstnanců, a poté obsáhle popisoval fungování skládek. Představu, že by se AVE spikla, označil za absurdní. "Veškeré nakládání s odpady bylo transparentně vykazováno, evidenční stav odpovídal faktickému," sdělil.

Poplatky z odpadů jsou příjmem obcí, v jejichž katastrálním území se skládky nacházejí. U nebezpečného odpadu je pak příjemcem poplatků Státní fond životního prostředí (SFŽP). Podle obžaloby vznikla Čáslavi škoda 614 milionů, Benátkám 291 milionů, Hořovicím 18 milionů a Mšenu 14 milionů korun. Starostové dotčených středočeských měst si na nedostatečné platby opakovaně stěžovali. V trestním řízení města požadují náhradu škody ve výši 976 milionů, 436 milionů, 33 milionů a 16 milionů korun. SFŽP se po firmě domáhá dalších 2,3 miliardy korun. Podle AVE CZ jsou nároky neoprávněné a u SFŽP, Čáslavi a Mšena navíc promlčené.

---

reklama

---