Olomoučtí vědci vyvíjejí automatizovaný systém pro práci v genobankách

Odborníkům pracujícím v genobankách by v budoucnu měl výrazně usnadnit práci automatizovaný systém, který vyvíjejí vědci z olomouckého institutu CATRIN Univerzity Palackého. Zaměstnanci genových bank, které mají zásadní význam pro záchranu druhové rozmanitosti, jsou při manipulaci s tisícovkami semen rostlin stále odkázáni na ruční práci. Olomoučtí odborníci budou nový systém testovat přímo v provozu pražské genové banky. Projekt potrvá do konce roku 2025, Technologická agentura ČR ho podpořila částkou téměř 12 milionů korun, sdělili ČTK zástupci ústavu.

Genové banky se zakládaly většinou na začátku minulého století. Uchovávají semena tisíců druhů planě rostoucích rostlin a statisíců odrůd a šlechtitelských linií zemědělských plodin. "Technologicky se však genobanky nijak zásadně nevyvíjely, takže obvykle se spoléhají na náročnou ruční práci, což limituje jejich další růst a efektivní fungování. Pro pravidelné ověřování životaschopnosti uloženého materiálu, většinou semen, musejí zaměstnanci ručně nachystat tisíce vzorků. Proto je naším cílem vyvinout jednak automatizovaný systém pro přípravu vzorků, tedy pro manipulaci se semeny, a systém pro kontrolu klíčení," uvedl hlavní řešitel projektu Pavel Mazura.

Výzkumníci budou stavět na předchozích zkušenostech, před několika lety již vyvinuli automatizovaný systém pro manipulaci se semeny s názvem Popelka. "Pro genobanky budeme zkoušet postavit jednodušší systém, který bude více přizpůsobený jejich potřebám a jejich typu vzorků," podotkl Mazura. Současně vědci využijí také své zaměření na fenotypizaci, tedy automatické sledování vlastností rostlin v závislosti na prostředí. "V projektu se propojí naše znalosti z rostlinné fyziologie, ale také zkušenosti s technologiemi, senzory, pěstováním rostlin v řízeném prostředí, analýzami dat i umělou inteligencí. Budeme spolupracovat i s partnery z průmyslu," doplnil.

Na systému olomoučtí odborníci spolupracují s největší tuzemskou genovou bankou Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni, která je jako národní genová banka zásadně důležitá pro tuzemské šlechtitelské programy. Technologii však budou moci poté využít i další zařízení. "Ve světě funguje kolem 1700 genových bank, většinou jsou ale bez automatizace," doplnili zástupci CATRIN s tím, že o systémy již projevily zájem tři velké genové banky ve Velké Británii, Indii a v Peru.

---

reklama

---