Opisoval Bush od Grégra?
Zelená jaderné energetice
Kontroverzní koncepci připravila prezidentova poradní skupina pro energetiku, kterou vede viceprezident Richard Cheney. Ten už několik dní před zveřejněním celé koncepce nastínil, kudy by se v této oblasti USA pod vedením George Bushe měly ubírat. "Rádi bychom, aby se zvýšilo procento energie, vyráběné v jaderných elektrárnách," řekl Cheney na tiskové konferenci 15. května. V současnosti mají Spojené státy 103 funkčních jaderných elektráren, které produkují 20 % energie, kterou USA spotřebovávají.
Bushova administrativa se bude v Kongresu snažit, aby byla prodloužena platnost PriceAndersonova zákona o jaderné energetice, která má skončit v srpnu 2002. Zákon mj. omezuje odpovědnost jaderného průmyslu za škody pouze do výše 200 miliónů dolarů a vyšší škody přikazuje pokrývat Kongresu, tedy vlastně federálnímu rozpočtu. "Je třeba platnost zákona prodloužit. pokud se to nepovede, nikdo nebude do jaderné energetiky investovat," vysvětluje záměry Bushovy vlády celkem jasně Richard Cheney.
Přitom investice do jádra jsou podle něj naprosto logické a nutné. "Po dvaceti letech od nehody v elektrárně Three Mile Island už lidé o této technologii uvažují rozumněji. Je to bezpečné, technika se po celou tu dobu zlepšovala - a navíc, nepřidáváme tím do atmosféry žádné skleníkové plyny," argumentoval viceprezident Cheney.
Záměr prodloužit platnost PriceAndersonova zákona ovšem ostře kritizoval Keith Ashdown ze sdružení "Daňoví poplatníci pro zdravý rozum". "Ten zákon je naprosto nefér. Státní rozpočet se fakticky stává pojišťovnou soukromému průmyslu," reagoval Ashdown okamžitě na Cheneyho slova.
Sbohem Kjóto
Bushův plán počítá s otevíráním nových ložisek uhlí a s poskytnutím daňových úlev pro nové uhelné elektrárny, využívající technologie pro "efektivní energetické využití tohoto paliva".
Zároveň chce George Bush a jeho administrativa uvést do praxe "efektivní ochranná opatření" pro americký energetický průmysl v rámci Severoamerické zóny volného obchodu (NAFTA), která by trh členských zemí s energiemi chránila před ohrožujícími dovozy (především ropy ze zemí OPEC - Organizace států produkujících ropu). Státní podporu slibuje Bush společnostem, které se rozhodnou investovat do ropného průmyslu v zemích OPEC. Členské země OPEC chce pak Bushova administrativa přesvědčit, aby zahraničním investicím usnadnily co nejvíce cestu. Velké protesty vyvolal návrh otevřít ložiska ropy na Aljašce na území Aljašské arktické přírodní rezervace (Alaska Arctic Wildlife Reserve).
Jako s lodí na ledovec
"Problém, který vláda naprosto ignoruje, je fakt, že tímto způsobem budeme velmi brzo produkovat dvakrát více skleníkových plynů, než předpokládá Kjótský protokol," kritizoval Bushovy záměry James MacKenzie z World Resources Institute.
Jeho slova potvrzuje i Seth Dunn z Worldwatch Institute ve Washingtonu. "Ten materiál vypadá, jako by ho napsali před deseti lety. Ano, uznává, že existuje něco jako skleníkový efekt. Ale zároveň jasně ukazuje, že tvůrci toho materiálu o tom problému nic neví. Je to, jako byste řídil loď a naprosto ignorovali blížící se ledovec, o který se loď rozdrtí," říká Dunn.
Naprostým zklamáním byl Bushův plán pro Evropskou unii (EU). "Plán úplně rezignuje na boj proti klimatickým změnám. Snaží se zdůraznit řešení energetických problémů tlakem na zvyšování nabídky, namísto aby nastínil, jak snižovat poptávku," reagoval mluvčí Evropské komise (EK) Gilles Gantelet. "Některé části toho plánu jsou pro Evropu velmi znepokojující," dodal Gantelet s tím, že má na mysli právě ty pasáže, které znamenají zvyšování americké produkce skleníkových plynů.
Vláda Bushovi nestačí
Ačkoli celou řadu kroků k naplňování Bushovy energetické koncepce bude moci udělat samotná administrativa, popřípadě jí podřízené federální úřady, na některé kroky budou republikáni z Bílého domu potřebovat podporu demokratických kongresmanů a senátorů. Zejména to platí v oblasti otevírání nových ložisek neobnovitelných zdrojů (a to nejenom na Aljašce) a v cenové politice v oblasti cen elektřiny a ropy. A demokraté se už nechali důrazně slyšet (na americkém Středozápadě a v Kalifornii rozjeli proti Bushově energetické koncepci kampaň televizních reklam), že od nich Bílý dům porozumění čekat nemůže.
reklama
