Osamělý bojovník proti klimatickým změnám - tak se vidí Amerika
Nejrůznější organizace ochránců životního prostředí, stejně jako mnohé významné světové osobnosti, obviňují USA z toho, že jejich podíl na klimatických změnách je daleko vyšší než u jakéhokoli ze států, který přistoupil ke Kjótskému protokolu. Harlan Watson, hlavní vyjednavač USA na konferenci Rámcové dohody OSN o klimatických změnách v Buenos Aires, napadl dohodu s tím, že je postavena pouze na politickém a nikoliv vědeckém základě. Před novináři prohlásil že Evropa není v pozici kdy by mohla poučovat Spojené státy o tom jak snižovat emise skleníkových plynů a naznačil, že podpis mnohých těchto zemí nemusí ještě znamenat že skutečně budou ochotné udělat něco pro zlepšení životního prostředí.
Ve Spojených státech je velmi rozšířen názor, že USA nepotřebují podepisovat žádné mezinárodní smlouvy, protože mají celou řadu plánů a opatření, které povedou k reálnému snižování škodlivých exhalací. Mnoho lidí na zodpovědných místech v USA má pocit že Kjótské dohody jsou politickým nástrojem a nejsou postaveny na vědeckém základě. Proto se také cítí dotčení, když se o nich hovoří jako o těch špatných ve srovnání s vládami států Evropské uniea proto také poukazují na fakt, že Evropa sice stále zdůrazňuje potřebu snižování emisí skleníkových plynů, ale její vlastní státy nejsou schopné skutečně omezit produkci. V Portugalsku stouply emise o 36 % oproti roku 1990 a ve Španělsku o 33 %, zdůraznil Harlan Watson.
Bushova vláda prosadila plán s názvem „Iniciativa za čistší oblohu“(Celaner Skies Initiative). Díky němu by měly klesnout emise některých škodlivých látek, jako je oxid siřičitý, oxidy dusíku a olovo, o 70 % a jednotlivé státy by měly dosáhnout lepší úrovně čistoty ovzduší. Mezi několika dalšími ekologickými zákony, které byly schváleny během prvního volebního období George W. Bushe, je „Zákon o mezistátní čistotě ovzduší“ (Clean Air Interstate Act). Ten by měl pomoci skokově snížit objem emisí během následujících deseti let. „Předpisy o rtuti“ (Mercury Rule) by měly pomoci snížit škodlivé emise olova z elektrárenských provozů o 70 procent. Bush také prosadil redukce exhalací pocházejících z těžké techniky využívané v zemědělství, stavebnictví a dalších průmyslových odvětvích. Podle prezidenta USA by mělo dojít k „dramatickému poklesu emisí z těchto zařízení až o 90 procent.“
Dva roky po prohlášení Geroge Bushe, že boj proti klimatickým změnám se musí konat bez optaření daných direktivně zákonem, rozběhla se s podporu státní správy celá řada dobrovolných plánů a výzkumů. Program nazvaný „Klimatičtí vůdci“ (Climate Leaders) shromažďuje největší znečišťovatele ve Spojených státech a snaží se najít společné dobrovolné cesty, které by vedly ke snížení emisí skleníkových plynů o 10 % v následujícím desetiletí. Ke „klimatickým vůdcům“ se dosud přihlásilo padesát největších průmyslových zařízení, které podstatně přispívají k tvorbě skleníkových plynů. Mnoho průmyslových společností se netají tím, že se k iniciativě připojily pouze proto, že si raději nastaví vlastní dobrovolná pravidla, než aby jim nějaká přísnější nařídil stát nebo federální vláda. Jiné podniky předpokládají, že snižování emisí se stane v budoucnu dobrým obchodem.
James L. Connaughton, šéf environmentální politiky Bílého domu, prohlásil před nedávnem, že tento Bushův program úspěšně pracuje a podniky v soukromém sektoru jsou na cestě, na rozdíl od Kjótského protokolu, „kdy budou skutečně plnit to co slíbí a to je mnohem lepší jak ekonomicky tak ve smyslem politiky ochrany životního prostředí.“ Podle Connaughtona soukromé firmy "mění zásadně svůj postoj, tak jak se to nestalo po celá devadesátá léta."
Spojené státy jsou zodpovědné za téměř celou čtvrtinu emisí skleníkových plynů na celém světě a mnoho Američanů si uvědomuje, a souhlasí s Evropu v tom, že je potřeba s tímto číslem něco udělat. Zatímco Bushova vláda stále zastává neekologickou politiku, i když je kvůli tomu kritizována na celém světě, mnoho lidí ve státní správě se zarytě drží myšlenky, že Američané vlastně dělají pro ochranu životního prostředí totéž co Evropa. Americký prezident žádá další výzkumy a dobrovolná opatření. „Podle mého názoru je stálý ekonomický růst řešením a nikoli tím problém,“ řekl letos v projevu na Svatého Valentýna Bush.
Dalším programem, díky jemuž by mělo dojít ke zlepšení situace, je také „Program pro klimatické vůdce“ určené jednotlivým průmyslovým společnostem a „Climate VISION“ pro celá průmyslová a obchodní odvětví. Tyto nové plány by měly povzbudit průmysl k vyšším dobrovolným redukcím, počítá také s podporou pro zemědělce, kteří budou vysazovat stromy nebo pěstovat takové plodiny, které budou zachycovat oxid uhličitý. Členy programu „Vůdců“ jsou i průmysloví giganti jako General Motors, Caterpillar, U.S. Steel a Raytheon Co. Většina ze členů jíž dříve dodržovala programy jejichž cílem bylo co nejmenší ničení životního prostředí.
We Energies a Cinergy Corp. z Ohia, jsou dvě ze šesti energetických společností, které se připojily k programu „Vůdců“. Obě společnosti se již předtím věnovaly ochraně životného prostředí, takže nebylo těžké je získat pro spolupráci se státní správou. „Bylo to logické, připojit naše plány do širšího programu,“ uvádí Kris McKinney, manažer pro politiku životního prostředí firmy We Energies. Zatímco program samotný vykazuje úspěchy, určitě nemá štěstí v získávání velkých společností vyrábějících energii. Tyto průmyslové společnosti již před časem opustily všechny dobrovolné programy z obavy, že jim později vláda nařídí další a podstatně vyšší snižování emisí.
Zatím tedy stále platí, že prezident USA si vybral osamělou cestu namísto toho, aby se připojil k již existujícím dohodám. Někteří ochránci doufají, že ruská ratifikace Kjótského protokolu ovlivní postoj současné vlády. To potvrzuje i prohlášení Byrona Worthingtona z Friends of the Earth, který řekl BBC: “Teď se zvýší tlak na země jako jsou Spojené státy a Austrálie, které stále zůstávají mimo jedinou mezinárodní smlouvu o zastavení klimatických změn."
reklama
