Osiřelé eurourny: Jak dopadli zelení ve volbách do EP
Evropský parlament (EP) posiluje od prvních voleb v roce 1979 své pravomoci s každou další unijní smlouvou. Protože zastupuje občany přímo volenými zástupci, nikoliv zástupci najmenovanými vládou, odráží více názorovou různost Unie. Proto se mohlo stát, že se do EP už v minulých volbách probojovali francouzští nacionalisté Jeana-Marie Le Pena a nyní podle analytiků extremisté a euroskeptici opět posílili.
Naivní nebo líní
Podle některých analytiků zvítězila konzervativní pravice. Avšak v zemi se silným hlasem na mezinárodní scéně - Itálii, ztratilo Berlusconiho pravicové hnutí Vzhůru, Itálie křesla na úkor Olivovníku Romana Prodiho, řazeného k levému středu. A ve Francii Chiracova strana zaostala za socialisty o 12 %.
Politici jednohlasně hořekovali nad nízkou účastí voličů. V nových zemích byla výrazně nižší, na Slovensku dokonce pouhých 19 %. Faktem však je, že průměr západu značně vylepšují státy, kde je volební účast povinná: Belgie, Itálie a Řecko. V návaznosti na nízkou účast se v médiích objevily různé úvahy, jak přitáhnout voliče k urnám. Třeba aby hlasovali korespondenčně či pomocí SMS zpráv.
Profesor Václav Bělohradský se pro stanici Radiožurnál velice rozohnil a jménem občanů Unie kritizoval její nesrozumitelnost, odtažitost a byrokratičnost. Podle jeho mínění se EU ani neměla rozšiřovat a kdo věří v její existenci a budoucnost, je vlastně naivní hlupák. Volby jsou prý prohrou nejen českých, ale všech evropských politiků.
V České republice moc volebních mítinků neproběhlo, ani v ulicích nebylo vidět mnoho plakátů či billboardů k volbám do EP ve srovnání s volbami do parlamentu národního. Mnoho lidí si ani nemuselo všimnout, že nějaké volby probíhají. Přesto jejich výsledek zatočil se zdejší politickou scénou víc než si většina z nás uměla představit.
Zelení v mnoha zemích, kde mají už dlouhou tradici, křesla ztráceli: v Belgii přišli o čtyři křesla, ve Francii o dvě, ve Švédsku a Nizozemí o jedno. Jedině v Německu, kde si dobře vedou ve Schröderově vládě, posílili o šest křesel až na třináct zástupců. Politické kluby EP zatím nebyly ustanoveny (první zasedání nově zvoleného EP začne 20. července), proto zatím není jasné, jak silnou frakcí v EP Zelení budou. Podle předběžných odhadů by měli obsadit 42 křesel (oproti 44 v minulém parlamentu).
 |
||
| V ČR volby do EP vyhrála opoziční ODS. | ||
| Ilustrační foto: Jan Stejskal/EkoList
|
Charismatik či pragmatik
Z ČR se do Evropského parlamentu dostalo nejvíc kandidátů ODS a KSČM, tedy seskupení, která jsou na tom z českých parlamentních stran podle dosavadního hodnocení Zeleného kruhu nejhůř. S uceleným programem ve vztahu k životnímu prostředí vystoupila v ČR Strana zelených s volebním lídrem Jakubem Patočkou a Strana pro otevřenou společnost (SOS) vedená na kandidátce Evou Tylovou. Ani jedna z těchto stran pětiprocentní práh, nutný pro vstup do Europarlamentu, nepřekročila. Kampaň Strany zelených (získala 3,16 %) byla alespoň v ulicích Prahy velmi viditelná. Jana Ulbrychová výsledek své strany vidí jako úspěch: "Jsem ráda, že se potvrzují předpoklady, podle kterých mají zelení největší podporu mezi mladými voliči. Je to jedna z nejpříznivějších zpráv o těchto volbách, jejichž celkový výsledek je smutnou výpovědí o stavu naší společnosti."
Naproti tomu Ondřej Liška, donedávna místopředseda SZ, vidí věc jinak: "Já bych to nazval mírným neúspěchem. Procentuálně počet voličů narostl, ale nominálně šlo o 76 000 hlasů oproti 112 000 hlasů v parlamentních volbách. Přitom na západě jsou voliči zelených považováni za věrné voliče, protože jim jde o určitý přístup k životu." Podle Ondřeje Lišky by měla strana dávat přednost nekontroverzním a pragmatickým osobnostem, které by přitáhly i voliče jiných menších stran. Takoví jsou třeba Jan Jařab nebo Martin Bursík. "Nepotřebujeme charismatické vůdce, těch má česká politická scéna až příliš. Zelení si budou muset do budoucna vybrat," tvrdí rezolutně Liška. Eva Tylová se domnívá, že její straně dost uškodily poslední průzkumy těsně před volbami, které hodně příznivců SOS odradily. "Nechtěli, aby jejich hlas propadl. My se ale rozhodně nevzdáváme a já určitě budu pracovat na dalším sbližování zelených stran u nás." Stranu už prý v tomto směru neoficiálně oslovila některá oblastní sdružení Strany zelených s tím, že by mohli do krajských voleb sestavit společnou kandidátku. "Kdybychom kandidovali společně se zelenými a za lídra měli Martina Bursíka, určitě bychom pětiprocentní hranici překročili," domnívá se Eva Tylová.
Jednoho českého zástupce zelení nakonec mají, zvolen byl ovšem za německé Zelené. Je jím Milan Horáček, který se díky úspěchu koalice Bunden 90/Die Grünen dostal do EP z dvanáctého místa na kandidátce.
Článek je převzat z tištěného EkoListu červenec 2004.
reklama
