OSN vydalo čtvrtou zprávu o stavu životního prostředí planety
Autoři zprávy GEO-4 se odvolávají na dvacet let starou studii Our Common Future (Naše společná budoucnost). Ta vznikla v roce 1987 na půdě Světové komise pro životní prostředí a rozvoj (WCED). Naše společná budoucnost byl první dokument, který stanovil definici trvale udržitelného rozvoje.
Rozsáhlý text GEO-4 připravovalo 390 vědců, jejich zjištění pak dalších tisíc odborníků revidovalo. Zpráva říká, že za dvacet let, které uběhly od zveřejnění textu „Naše společná budoucnost“, se životní prostředí stalo tématem důležitým pro politické rozhodování na celém světě. S řešením problémů, nastolených již před dvěma desítkami let, to však podle OSN už tak chvályhodné není. „Neexistují žádná zásadní témata, na která upozornila už „Naše společná budoucnost", která by podle předpokladů v budoucnu čekal pozitivní trend,“ říká zpráva OSN. Známé problémy zůstávají mnohdy neřešené, ale podle zprávy GEO-4 není situace zatím kritická. Je ale potřeba začít okamžitě jednat. „GEO-4 chce upozornit na přetrvávající problémy, které zůstávají neřešené a na ty, ke kterým se nikdo nehlásí. Staré problémy zůstávají a nové se k nim přidávají. Například zvětšování mrtvých míst bez kyslíku v oceánech nebo staré i nové nemoci, které jsou spojené s poškozeným životním prostředím,“ prohlásil Achim Steiner, výkonný ředitel UNEPu.
 |
|
| Lidské aktivity nemusí škodit životnímu prostředí jen jedním způsobem. | |
| Ilustrační foto: Martin Mach/Ekolist |
Změny životního prostředí a ekonomický rozvoj spolu úzce souvisí, říká zpráva GEO-4 v kapitole o politice trvale udržitelného rozvoje. Od osmdesátých let se zátěž životního prostředí, způsobená nárůstem počtu obyvatel, ekonomickým rozvojem, vědeckým a technologickým vývojem a řadou dalších společenských jevů, jen prohloubila. Od zveřejnění zprávy „Naše společná budoucnost“ v roce 1987 se počet obyvatel Země zvýšil o 34 % a objem světového obchodu je 2,6 krát vyšší. Zatímco v roce 1900 připadalo na jednoho obyvatele téměř osm hektarů půdy, podle propočtů OSN to bude v roce 2050 už jen 1,63 hektaru.
Jenže odpovědnost za ničení životního prostředí není v žádném případě rovnoměrně rozložená na všechny země světa. Roční příjem miliardy lidí v nejbohatších zemích je patnáctkrát vyšší než příjem 2,3 miliardy lidí v nejchudších regionech. V nejbohatších zemích žije pětina všech obyvatel planety, vytvářejí však 57 % světového HDP a jejich podíl na světových emisích oxidu uhličitého je plných 46 %. Celý africký kontinent produkuje jen 7,8 % světových emisí skleníkových plynů.
Lidské aktivity přitom nemusí škodit životnímu prostředí jen jedním způsobem. Například oxid uhličitý, vedle toho, že přispívá ke změně klimatu, zvyšuje také kyselost oceánské vody. Půda, voda i atmosféra jsou spolu propojené v jeden systém, takže změny v jedné oblasti se odrazí i v oblastech ostatních, říká zpráva GEO-4. Navíc člověk je schopen narušit svojí činností některé oblasti přírody tak, že změny se stanou nevratnými. Příklady, které zpráva uvádí, jsou například přílišný rybolov, který vedl v mnoha oblastech k úplnému zhroucení tamějšího rybářství. Problém představuje také eutrofizace pocházející ze zemědělských hnojiv a dalších chemikálií splavovaných do vodních toků. Ty mají na svědomí „mrtvé zóny“ bez kyslíku v mořích, ale i na dalších vodních plochách. Na Zemi ubývá také mnoho živočišných i rostlinných druhů.
Problémem je podle UNEPu fakt, že se nedá bod zlomu, kdy již dojde k nevratnému poškození životního prostředí, jednoznačně určit. Proto by všechny země měly jednat s určitou předběžnou opatrností a měly by se skutečně dodržovat všechny mezinárodní smlouvy na ochranu přírody a životního prostředí. Garantem světové ochrany prostředí by se měla stát sama OSN.
Podle zprávy UNEPU jsou klimatické změny hlavní výzvou, kterou musí lidstvo řešit. Podle GEO-4 jsou klimatické změny současnou realitou, jedenáct nejteplejších zaznamenaných let od roku 1850 proběhlo v posledních dvanácti letech. Průměrná teplota na planetě vzrostla za posledních sto let o 0,74 stupně Celsia. Teplota v tomto století by podle předpokladů Mezivládního panelu o klimatických změnách (IPCC) měla růst v pásmu od 1,8 do 4 stupňů Celsia. Hladina moří by se měla zvýšit o 0,18 až 0,59 metru.
Vedle extrémních jevů počasí, jako jsou hurikány anebo vlny veder, povodně a sucha a celá řada dalších problémů, které světová klimatická změna přináší, upozorňuje UNEP i na problém s rozšiřováním nemocí. Kvůli posouvání hranic výskytu se zřejmě rozšíří taková onemocnění, jako je malárie a horečka dengue, hrozí také výrazně větší šíření nemocí z jídla, jako je například salmonelóza.
Zpráva GEO-4 říká, že hlavním původcem klimatických změn jsou antropogenní emise skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého. Navíc podle UNEPu tyto emise od roku 1987 neustále rostou. To, jaká bude v budoucnu teplota na zeměkouli, zásadně záleží na rozhodnutí dnešní společnosti, stojí ve zprávě UNEPu. „Drastické snížení emisí čeká především energetiku, dopravu, lesnictví a zemědělství, abychom v budoucnu zabránili hrozivým dopadům klimatických změn,“ říká zpráva GEO-4. Řešením má být využívání moderních technologií, které jsou již dostupné a mnohdy i ekonomicky výhodnější. Dále by lidstvo mělo vsadit na obnovitelné zdroje energie a také by mělo využít ukládání oxidu uhličitého do hlubinných úložišť. Aby nedošlo k nárůstu průměrné teploty na zeměkouli o více než 2 stupně Celsia, musí bohaté země snížit emise skleníkových plynů o 60 - 80 %, tvrdí zpráva GEO-4.
Lidé se také podle UNEPu budou muset začít změněnému klimatu přizpůsobovat. Vedle ryze technických řešení (jakou jsou hráze proti vzedmuté mořské hladině), přes změnu chování (například změna jídelníčku a trávení volného času) a změnu hospodaření (například v zemědělství) až po politická rozhodnutí.
 |
||
| Ve východní Evropě zůstává podle GEO-4 hlavním problémem životního prostředí historický jedovatý odpad z éry socialismu. Na snímku průmyslová zóna v Ostravě. | ||
| Ilustrační foto: Kateřina Ondřejová/Ekolist |
Evropské bohatství a vyšší počet obyvatel, a tím i vyšší počet domácností, vede podle GEO-4 k neudržitelné výrobě a spotřebě zboží, narůstající spotřebě energií, zhoršování kvality ovzduší ve městech a problémům způsobeným dopravou, které živí neustálý hlad po mobilitě. Ve východní Evropě se zřejmě kvalita ovzduší bude i nadále zhoršovat, ruku v ruce se zvyšující se ekonomickou úrovní. V jihovýchodní Evropě je situace stabilizovaná a podle OSN se dá očekávat další zlepšování. V zemích západní Evropy se situace stabilně zlepšuje díky přísné politice EU. Nicméně i tady může docházet k problémům, zejména kvůli nárůstu emisí z automobilové dopravy, zejména z aut na dieselový pohon.
„Zatímco se podařilo oddělit ekonomický růst od spotřeby přírodních zdrojů a ničení životního prostředí, spotřeba domácností neustále stoupá,“ říká zpráva GEO-4. Problémy stále přetrvávají se zlepšováním kvality vody, stavu ovzduší ve městech a také při nakládání s nebezpečnými odpady. Emise skleníkových plynů z energetiky se sice podařilo v zemích původní patnáctky snížit, od konce devadesátých let však celkové evropské emise opět rostou. Zpráva OSN také upozorňuje na velké rozdíly v efektivním využívání energie na západě a východě Evropy.
Zpráva OSN chválí Evropu za politické řešení ekologických problémů, zejména aktivity Evropské unie. Podle GEO-4 je Evropská unie silný hráč, který se zaměřuje na ekologickou politiku a zejména v kandidátských zemích byl schopen vynutit si velké změny. Ty se týkaly oblasti vodního hospodářství, kvality ovzduší a průmyslového znečištění. „Současná politika EU se posunula za hranice pouhého technického řešení a zaměřuje se na řešení neudržitelné spotřeby a výroby, konzumentského životního stylu a ekologické stopy Evropy,“ píše se v GEO-4.
Ničení životního prostředí, neudržitelné využívání přírodních zdrojů a narůstající objem odpadů má na svědomí životní styl evropských domácností. Podle OSN patří domácnosti v západních zemích EU k těm s nejvyšší spotřebou na světě. „Celkové menší využívání přírodních zdrojů dosaženo nebylo a snahy o změnu spotřebitelských návyků mají jen omezený úspěch,“ tvrdí zpráva GEO-4. Navíc prý ekologicky příznivé změny v důsledku nemají velký vliv, protože je přebije celkově vyšší spotřeba.
Ve východní Evropě zůstává podle GEO-4 hlavním problémem životního prostředí historický jedovatý odpad z éry socialismu a také používání zastaralých druhů pesticidů.
reklama
