Ostrovním státům hrozí milionové ztráty kvůli oteplování
Tato hrozivá čísla se, podle studie SB, promění ve skutečnost v případě, že malým ostrovním státům nebude umožněno provést celou škálu tzv. "adaptačních opatření" - tedy rozsáhlých příprav na to, jak následkům globálního oteplování čelit. Ostrovním státům hrozí především masivní poškození pobřežní infrastruktury a degradace půdy, krach hospodářství v pobřežních, převážně rybářských, oblastech, zánik korálových útesů a rozšíření chorob, jako je malárie či horečka dengue.
Jedinou cestou, jak těmto katastrofálním následkům zabránit, jsou podle studie SB investice do adaptačních opatření - základní strategií by prý měla být strategie "neustupovat" a jednotlivé kroky by měly být, podle principu předběžné opatrnosti, použitelné při jakémkoli scénáři budoucích následků klimatických změn. "Včasné činy mohou znamenat změny v rozvoji ostrovních států, ale ušetří mnohé náklady, které by byly nutné v době, až se klimatické změny naplno projeví," říká se ve zprávě Světové banky.
Toto konstatování ukazuje na jednu z největších překážek dosavadních jednání o způsobech, jak následkům klimatických změn čelit. Právě malé ostrovní státy, které ve valné většině patří mezi rozvojové země, budou muset zaplatit v blízké budoucnosti největší částky na odvrácení následků klimatických změn. Největší emise skleníkových plynů však produkují průmyslově vyspělé země, jichž se, až na výjimky, následky globálního oteplování v tak rozsáhlé míře týkat nebudou.
Na zprávě, kterou sponzorovala SB, pracoval tým vědců z novozélandského Mezinárodního institutu globálních změn (International Global Change Institute), kiribatských a fidžijských členů Asistenčního programu klimatických změn ostrovů Pacifiku (Pacific Islands Climate Change Assistance Program), Regionálního programu pro životní prostředí jižního Pacifiku (South Pacific Regional Environment Program) a 13 dalších institucí.
reklama