Osud vodních děl na Labi závisí na Kužvartovi
Za myšlenkou vodních děl na Labi, která by měla stát 6 miliard korun, stojí ministerstvo dopravy (MDS) a Ředitelství vodních cest. Obě instituce argumentují pro vodní díla především tím, že lodní doprava je levnější a ekologičtější a bude mít pozitivní vliv na státní rozpočet. Jan Dostál ze sdružení Arnika je ale přesvědčen, že ekonomický přínos vodních děl v tomto případě nevyváží poškození přírody a krajiny evropsky unikátního úseku Labe.
"Nejsme proti lodní dopravě, nicméně v tomto případě by realizace vodních děl znamenala zánik lokalit s výskytem vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů," řekl dnes novinářům Dostál. Eva Tylová, náměstkyně ministra životního prostředí, dnes přiznala, že v oblasti je šest stanovišť, která spadají do připravované sítě Natura 2000. Podle Ivony Půlkrábkové, tiskové mluvčí Arniky, nemůže být lodní doprava ekonomicky rentabilní v oblasti, kde se dokončují dva významné dopravní tahy, a sice dálnice D8 a železniční koridor Děčín-Praha. Navíc jsou podle ní vodní díla v rozporu s posláním dotčených Chráněných krajinných oblastí Labské pískovce a České středohoří.
K vodním dílům na Labi se staví záporně i dokumentace EIA. Jde přitom již o třetí posudek tohoto druhu, který byl na dotyčné stavby vypracován. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) už v roce 1997 vydalo zamítavé stanovisko k vodním dílům na základě dokumentace EIA. V roce 1998 a 1999 byly předloženy nové varianty splavnění a vypracována také nová dokumentace vlivů na ŽP. Ta se ukázala jako nedostatečná a byla vrácena k dopracování. Na současnou třetí verzi byl už vypracován posudek, který byl také tento týden veřejně projednán v Ústí nad Labem. Nyní musí k dokumemtaci EIA vydat svoje stanovisko MŽP. K tomu, aby se se stavbami vodních děl mohlo vůbec začít, bude ovšem také potřeba, aby MŽP udělilo výjimku ze zákona o ochraně přírody a krajiny, se kterým jsou obě stavby v rozporu.
Albert Olfert z německé ekologické organizace European River Network dnes také prohlásil, že pro stavbu vodních děl nelze počítat se žádnými penězi z fondů Evropské unie (EU). "EU projekt podpořit nemůže, protože je to v zásadním rozporu s její legislativou," prohlásil doslova. Stavby by se tedy museli financovat ze státního rozpočtu. Podle Olferta je navíc mnohem levnější koupit nové typy lodí, které nebudou mít potíže na neregulovaném Labi. "Dnešní lodě, které po Labi plují, jsou 30-50 let staré a bude stejně nutné je v dohledné době nahradit novými, což by přineslo další navýšení oněch 6 miliard," uvedl Olfert.
Eva Tylová z MŽP v reakci na předání nesouhlasných dopisů pro ministra Kužvarta nakonec řekla, že předpokládá, že ke stavbám, které by tak výrazně narušily stávající ekosystém, nedojde. "Nicméně stanovisko ministra předjímat nemůžeme," upozornila s tím, že verdikt ministr vyřkne v lednu příštího roku.
reklama
