Otázka pro Mgr. Jiří Gutha z Odboru posuzování vlivů MŽP ČR o novele zákona č.244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí

Z jakého důvodu návrh novely zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, rozšiřuje možnosti hodnotit vliv koncepcí na životní prostředí?
Nijak moc je nerozšiřuje. Přesto, jisté rozšíření se týká následujících tří oblastí: a) O programové dokumenty k čerpání z předvstupních (posléze strukturálních) fondu a nástrojů EU - důvodem je, že to požadují příslušná nařízení EU. b) O strategie regionálního rozvoje a "místní" koncepce - důvodem je, že se teprve teď začínají zpracovávat. Ale tam je posouzení fakultativní (dle vůle příslušného zastupitelstva). c) O územní plány obcí nad 10 000 obyvatel - důvodem jsou například zkušenosti z případu územního plánu Prahy.
"Rozšíření" je to tedy zčásti proto, že při přípravě zákona č. 244/1992 Sb. prostě některé typy koncepcí neexistovaly, zčásti jsme zohlednili návrh směrnice EU "o posuzování účinku určitých plánů a programů na životní prostředí" v poslední verzí označované COM (99)73.

Proč je v návrhu novely vypuštěna stávající část zákona o posuzování vlivu výrobků na životní prostředí?
Protože to je upraveno (neříkám, že úplně dobře) zákonem č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky.

Jak je to s účastí státních příslušníků jiných zemí v posuzování vlivů podle navrhované novely a proč je vůbec v zákoně tato možnost (mezinárodní účast v posuzování) povolena?
Životní prostředí ani vlivy na ně nekončí na státních hranicích. V první půli roku 2000 předpokládáme ratifikaci úmluvy z Espoo (Úmluva EHK OSN o posuzování vlivů na životní prostředí, přesahujících státní hranice). Česká republika ji dosud - například jako poslední z visegrádských států - neratifikovala. Příslušná část návrhu zákona popisuje proceduru a podmínky mezistátních předávání informací a konzultací. Obecně pro účast veřejnosti v procesu EIA není státní příslušnost relevantní. Nepřináší žádné zvláštní komplikace a vůbec se nedotýká státní suverenity.