https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/otisky-opustenych-mist-studenti-fotografie-na-famu-predstavuji-snimky-venovane-krajine
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Otisky opuštěných míst - studenti fotografie na FAMU představují snímky věnované krajině

27.4.2005 15:43 | PRAHA (EkoList)
Hned dvě výstavy a spolu s nimi i dvě knihy, které se týkají krajiny, představili v březnu a dubnu studenti katedry fotografie pražské FAMU. Před některými jejich snímky asi nepadnete úžasem, jiné jsou ale krásné – a navíc se z nich o „krajině našeho domova“ leccos dozvíte.
 

V první výstavě a knize nazvané Otisky člověka v krajině se studenti soustředili hlavně na vztah člověka ke krajině a na důsledky jeho chování v ní. Při hledání otisků se do krajiny nevydali nazdařbůh – už od začátku zadání znělo, aby se věnovali negativním důsledkům lidské činnosti. Zaměřit se při tom měli hlavně na pozůstatky desetiletí komunismu. Soubor se ovšem na mnoha místech věnuje i současnosti – s ulehčením ale přijmeme, že se vyhýbá tématům, která nás napadnou nejdřív (supermarkety, dálnice, billboardy), a vede nás k pohledům subtilnějším, jako jsou třeba nepatřičně působící parcely zatím (nikdy?) nepostavených domů.

Sedliště, Stráž pod Ralskem (z výstavy Otisky člověka v krajině).
Foto: Michael Čtveráček

Otisky člověka v krajině byly v březnu vystaveny v synagoze na pražské Palmovce. Syrový, otlučený vnitřek synagogy se k fotografiím docela hodil. Na snímcích jsou totiž vesměs místa neútulná a tak trochu nepovedená. Všelijaké trčící trubky, zapomenuté ploty a zadrátované obzory, často více či méně zarostlé. Krajina na fotkách působí unaveně, věci zobrazené na snímcích jako by si s okolím nerozuměly. Často jde o věci nebo místa, které už přestaly sloužit svému původnímu záměru. Popisky lokalit, kde se fotilo, by někdy u snímků ani nemusely být – natolik jde o symbolická zobrazení „nepěkností“, s kterými se v české krajině setkáváme.

Druhá výstava, Krajiny na kraji (v Lapidáriu Betlémské kaple v Praze ji můžete navštívit do 5. května - pozn. red.), je jiná – postavena je na procházení konkrétních oblastí (v pohraničí ČR) a snaze zachytit jejich atmosféru. I na výstavě jsou pak fotografie uspořádány podle území, kde byly nafoceny. Otisky proti Krajinám líp drží pohromadě (jak výstava, tak i katalog). Na Krajinách je znát, že se na nich podílelo téměř 50 fotografů (Otisky dělalo 12 studentů), výrazem a zacílením často dost odlišných. Výsledkem je spíš společensky zaměřený soubor snímků, v kterém slovo krajina znamená mnohem víc než pole, úvoz a lesík za městem nebo za vesnicí – jsou to i zanikající malé samoobsluhy nebo rázovité venkovské postavy. Je to důležité – krajinou tady není jen to „přírodní“ dobarvené roubenkami a vhodně zasazenými stromy. Krajinou našich životů jsou také chrčivá hlášení obecního rozhlasu, zablácená panelová cesta ke kravínu a klábosení přes plot.

Současná „úspěšná“ krajina je plná výkřiků o výhodnosti nákupu a vtíravých billboardů – když se pak člověk znovu zamyslí nad Otisky z první výstavy, jsou mu najednou věci, jejichž neužitečnost přímo bije do očí, vlastně sympatické. A ty zarůstající trubky nebo zapomenuté armádní letiště se mu nakonec můžou líbit, protože tady se snadno rodí melancholický půvab. Zato když se vyloupnete z lesa na upraveném trávníku někomu za chalupou, rázem se vám dostane tolik podezíravé pozornosti, že přemýšlíte, jestli se radši zase nevrátit do houští.

Ano, v Otiscích často nejsou zobrazeny otisky, ale jizvy. Bizarní sousedství hřbitova s benzinovou pumpou nebo jakási silážní jáma z půlky zaplněná zachycenou vodou, starými pneumatikami a dalším harampádím utěšeně opravdu nepůsobí. Jen ukazovat, co se mi v krajině nelíbí, by byl ale příliš jednoduchý přístup. V lepších chvílích se studentům podařilo zachytit spíš to, jak marnivé je občas lidské úsilí a jak je smutné, když člověk nedokáže rozumět (případně je bezohledný k) místu, v kterém žije nebo něco koná.

Pod vedením pedagoga Jaroslavy Bárty studenti fotografie na Filmové akademii muzických umění vytvořily soubory, které stojí za vidění. Zachycují krajiny a aktéry místy unavené, místy spokojené a místy velmi obtížně přístupné – stejné jsou ty hlubší vrstvy v nás.

Slavkovský les (z výstavy Krajiny na kraji).
Foto: Katarína Bričová

Otisky člověka v krajině. Katedra fotografie FAMU, Praha 2005, 48 stran. Výstava proběhla v synagoze na pražské Palmovce v březnu 2005 u příležitosti 3. ročníku konference Tvář naší země – krajina domova.

Krajiny na kraji. Katedra fotografie FAMU, Praha 2005, 152 stran. Výstava v Lapidáriu Betlémské kaple v Praze trvá do 5. května. Vedle katedry fotografie FAMU ji pořádají také Společnost pro krajinu a ČVUT, opět u příležitosti 3. ročníku konference Tvář naší země – krajina domova.


reklama

Jan Stejskal
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist