.png)
Ozonová vrstva by se měla obnovit do roku 2050, předpokládají vědci
Na počátku 80. let vědci zaznamenali úbytek ozonu ve stratosféře. Nad Antarktidou pak byla v roce 1985 poprvé potvrzena ozonová díra. Následoval zákaz používání freonů, skupiny látek, které se běžně používaly jako chladící medium v lednicích, klimatizacích či jako pohon pro spreje. Tyto látky měly kromě řady zcela bezvadných vlastností jednu negativní, totiž že poškozovaly ozonovou vrstvu. Jejich zákaz zřejmě přináší své ovoce.
Vědci z německého Centra pro leteckou dopravu a lety do vesmíru (Deutsche Zentrum für Luft- und Raumfahrt - DLR) na základě měření předpokládají, že výška ozonu ve stratosféře (15 až 50 km) by mohla opět dosáhnout úrovně z 80. let minulého století.
Podle Martina Damerise z Ústavu pro fyziku atmosféry DLR je současná velikost ozonové díry nad Antarktidou jednou z nejmenších za posledních roky. To je podle něho jasný důkaz o celkové obnově ozonové vrstvy.
Základem současného zlepšení ozonové vrstvy je podle vědců přijetí tzv. Montrealského protokolu, ke kterému došlo v 16. září 1987. Státy se v něm zavázaly k zastavení výroby látek populárně označovaných jako freony a halony a k zákazu výroby methylbromidu.
Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se ozonová vrstva obnoví během příštích desetiletí. Odborníci se rozchází v názoru na vliv změny klimatu na tyto procesy.
Freony jsou velmi stabilní a v atmosféře se odbourávají velmi pomalu. Obsažené atomy chloru mohou poškozovat ozónovou vrstvu po celá desetiletí. Bez globálního zákazu produkce a používání freonů by byla ozónová vrstva do roku 2050 téměř úplně zničená.
Podle kritiků ale není Montrealský protokol dostatečným nástrojem: jako náhradu za freony uvedl totiž chemický průmysl na trh hydrochlorfluoruhlovodíky. Ty jsou sice pro ozónovou vrstvu méně škodlivé, ale také ji poškozují. Úplně zakázané by měly být teprve od roku 2040. Další generací alternativních látek jsou fluorované uhlovodíky, které sice ozonovou vrstvu nepoškozují, ale patří mezi silné skleníkové plyny.
reklama
Další informace |
Online diskuse
Hurá! - 7. 12. 2012 - rednexJako základ pro teoreticko-fyzikální debatu hezké. Takhle lze odsoudit i sluneční kolektory, závislé na spalování slunce.Já zase vidím elektrárnu, která musí spálit tisíce tun uhlí, kterého zbývá tak na desítky let. Má spoustu pohyblivých částí namáhaných vysokými teplotami (drahé materiály, nespolehlivé, ale uznávám, určitá stimulace pro pokrok v některých směrech to je), aby vyrobila s prašivou 30% účinností elektřinu do rozvodné sítě. Plynová turbína je jistě lepší a perspektivnější, kvalitní kotel na dřevo při kvalitním lesním hospodaření je taky pěkná a perspektivní věc, ale snad u toho nemusíme skončit. Proti jaderkám obecně nejsem, jen mi stávající modely přijdou asi jako Saveryho parní stroj, v jehož průmyslovém nasazení bych rozhodně neutápěl stovky miliard, dokud nedospějeme k něčemu přirovnatelnému k stroji pana Watta. |
