P. J. Kalaš: Ekologické myšlení je Švýcarům bližší

Na brněnský festival Go Kamera zavítal i odstoupivší ministr životního prostředí Petr Jan Kalaš. Byl hostem programu Steva Lichtaga promítání jeho filmu Prapodivný svět. Moderátor diskuse, cestovatel Rudolf Švaříček, zpovídal i další hosty: ředitele odboru vnějších vztahů MŽP Jakuba Kašpara a Vojtěcha Koteckého, programového ředitele Hnutí Duha. Otázky se dotýkaly současného stavu životního prostředí v České republice.

Moderátor diskuse Rudolf Švaříček (vlevo) a Petr Jan Kalaš.
Foto: Iva Nachtmannová/EkoList

Na otázku, zda ministerstvo životního prostředí pod taktovkou Martina Bursíka bude v dobrých rukou, Petr Jan Kalaš odpověděl: „Pokud tato vláda dostane důvěru, tak myslím, že pod jeho vedením ministerstvo dostane ještě větší dynamiku.“ Zároveň zdůraznil, že důležitá bude především komunikace s dalšími kolegy ve vládě, ministry zemědělství, dopravy či průmyslu, která je pro úspěch klíčová. Zeleným by podle něj uškodilo, kdyby této komunikaci bránili tím, že se obrní v nějakých nekompromisních pozicích.

„Kdy u nás budou čisté bystřiny jako ve Švýcarsku nebo Norsku?“ zeptal se Švaříček obrazně na stav životního prostředí. „To neumím předpovědět, ale celkově se musí stav zlepšit asi dvojnásobně, abychom na tom byli podobně. V 90. letech se dávala na životní prostředí až dvě procenta HDP, takže zejména v první polovině 90.let bylo zlepšení výrazné. V posledních letech už tomu tak není.“

Petru Kalašovi připadá v současnosti ožehavá otázka prachových částic (PM10), které znečišťují ovzduší a jsou velmi nebezpečné pro lidské zdraví. „V Praze jsou limity denně překračovány na mnoha místech, proto jsme jednali s magistrátem a plynařskými společnostmi a výsledkem byl slib, že se budou snažit přebudovat městské autobusy na pohon stlačeným plynem. Ale i takové drobnosti jako o dvacet kropicích vozů více by situaci trochu pomohlo,“ řekl Kalaš.

Bývalý ministr připomněl, že mnohá zlepšení nastanou i díky vstupu do Evropské unie, například čističky odpadních vod budou muset být zprovozněny do roku 2010 ve všech obcích nad 2000 obyvatel. „Některá města je měla v plánu až v horizontu dvaceti či třiceti let,“ dodal.

V oblasti energetiky vidí potenciál v obnovitelných zdrojích energie, především biomase jako zdroji tepla v menších obcích, kterou se svým jednáním snažil v ministerské funkci podporovat. „V energetice jsem dosud pracoval, přistupuji k ní racionálně.“ Jaderné elektrárny tudíž nezavrhuje ani nevyzdvihuje a počítá i s tím, že v našich končinách budou dále v provozu i uhelné elektrárny, které by měly podle něj projít modernizací.

Podle Kalaše největší rozdíl mezi Čechy a Švýcary (30 let žil ve Švýcarsku v době své emigrace) a tedy to, co by se mělo zlepšit, je v ekologickém „uvědomění“. „Lidé tam životní prostředí vnímají citlivěji než tady, zdá se že jim na něm víc záleží.“ Domnívá se, že tento apatický přístup zavinilo dlouhé období komunismu. „Ale jsem optimistou. Jsou to děti, které dnes poučují své rodiče o ekologii.“

---

reklama

---