Pardubice odbahní Matiční jezero, které je staré přes 100 let
Vodní plocha vznikla v roce 1910 ze slepého ramene Chrudimky. Od té doby se nikdy nečistila. Na dně se za tu doby usadil metr až metr a půl bahna. Voda v jezeře se v dostatečné míře neobměňuje a její kvalita se zhoršuje. Město nenechá odsát všechno bahno, bylo by to příliš nákladné, navíc by se zničily chráněné lekníny.
Množství nánosů odhadl geodetický průzkum. Pokud sedimenty odborná firma co nejdřív neodstraní, hrozí jezeru, že zanikne. Firma vybagruje 40 procent bahna, díky tomu se již obnoví biologické vlastnosti jezera a stabilizují erozí poškozené břehy.
"Bahno bude odtěženo sacím bagrem a uloženo do textilních odvodňovacích vaků, které propustí vodu ven, ale už ji nenasáknou zpět. Možnost využít tuto techniku a odbahnit jezero za pomoci vaků je pro nás velkou výhodou, jelikož sediment se nemusí nikam odvážet a poslouží ke zpevnění břehů," řekla Dvořáčková.
V jižní části jezera sediment zůstane, dno bude pozvolna měnit hloubku, aby se v něm nestřídaly mělčiny a tůňky, čímž vzniknou vhodné podmínky pro ryby a obojživelníky, ale i pro vodní ptactvo.
"Žádné stromy se kácet nebudou, dojde pouze k prořezu keřové vegetace. Do břehového opevnění budou zakomponovány vegetační válce a rohože s předpěstovanými vodními a vlhkomilnými rostlinami, nově vysazeny budou vrbové řízky," řekl starosta městského obvodu I. Jaroslav Menšík (ANO).
Odbahnění bude stát 21 milionů korun, až 17 milionů by přitom mohla pokrýt státní dotace. Projekt je rozdělený na dvě etapy. Práce nesmí rušit hnízdící ptáky ani obojživelníky, včetně ohrožených druhů skokana skřehotavého a bílého.
"Vzhledem ke způsobu jejich života je možné provádět těžení sedimentu pouze ve dvou termínech, a to od března do dubna a od srpna do listopadu," řekl Menšík.
reklama
Když se ochrana přírody dělá bagrem
Ochranáři plánují v Krkonoších vypuštění ohroženého motýla, zřejmě už v létě
CHKO Krušné hory by mohlo sjednotit ochranu přírody v horském pásu
