Parlament rozhodne o novém národním parku

Tato varianta zahrnuje území o výměře 91,8 km2. Měly by jej tvořit tři cenné lokality, a to kaňon říčky Kamenice s Tichou, Divokou a Ferdinandovou soutěskou, skalní města podél hranice s Německem a kaňon říčky Křinice.

Prvním popudem k jeho založení bylo vyhlášení Národního parku Saské Švýcarsko v Německu. Česká strana tehdy přislíbila stejnou formu ochrany na našem území. 1. září 1992 avizovalo naše Ministerstvo životního prostředí (MŽP) záměr vyhlásit národní park České Švýcarsko. Poté však vstoupil do hry vedoucí okresního inspektorátu Lesů ČR Hálek a několik místních občanů. Byla vytvořena takzvaná malá varianta, která však byla podle tvůrců původní verze neodborná a zcela nepřijatelná z hlediska ochrany životního prostředí.

Přesto se touto variantou začalo zabývat MŽP, jež tehdy vedl ing. František Benda (ODS) a v roce 1995 byla tato varianta předložena ke schválení parlamentu. Poslanci předlohu ale odmítli a doporučili variantu původní - velkou. Po volbách v roce 1996 ustoupily snahy o založení nového parku do pozadí a objevily se až před letošními volbami do poslanecké sněmovny, kdy Tošovského vláda uložila Martinu Bursíkovi (KDU-ČSL), tehdejšímu ministru životního prostředí, připravit zákon o vyhlášení parku. Ministerstvo návrh připravilo, nestačilo jej však už předložit.

To konečně mohl učinit, po sedmi letech snah ochránců a zastánců velké varianty parku, nový ministr Miloš Kužvart (ČSSD). "Tato vláda usoudila, že má přednost ochrana ekosystému, ochrana velmi drahých území geomorfologicky i z hlediska vegetace," zdůvodňuje souhlas vlády s návrhem Kužvart. Označil přijetí velké varianty za úspěch, který je mj. také naplněním mezivládní dohody ministerstev životního prostředí ČR a Saska.

I dnes má velká varianta své odpůrce, a to především na Ministerstvu zemědělství. "Myslíme si, že malá varianta stačí. Velká zbytečně omezuje vlastníky nemovitostí a soukromníky," říká Karel Frýdl z odboru tvorby lesa Ministerstva zemědělství. "Malá varianta je podle nás dostatečnou ochranou pro všechny vzácné lokality na tomto území. Zvýšená ochrana by mohla vést k podobné situaci jako na Šumavě, kde nemohly být vykáceny stromy postižené kůrovcem, což vedlo ke zničení velké části tamních lesů." Ministr zemědělství Jan Fencl (ČSSD) ovšem nakonec s námitkami svého úřadu ve vládě neuspěl.

Zákon je nyní v rukou parlamentu. Jeho první čtení by mělo pravděpodobně proběhnout na únorovém plénu. "Záleží na vlivu zemědělské lobby, zvláště lidí kolem pana ministra Fencla," řekl EkoListu poslanec parlamentního Výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí RNDr. Libor Ambrozek (KDU-ČSL). "Ta však není příliš silná a tak doufám, že zákon projde. Byl bych velmi rád," dodal. Národní park České Švýcarsko by se tak stal čtvrtým národním parkem v ČR.