Paul Connett: Spalování odpadu je cestou do 19. století

Perspektivním způsobem nakládání s odpady je podle profesora Paula Connetta ze St.Lawrence University v New Yorku tzv. strategie "zero waste" - tedy "nulového odpadu". "Nelze to brát doslova, na nulovou produkci odpadů se těžko dostanete, ale tři čtvrtiny toho, čemu dnes říkáme odpad, se dá úspěšně využívat," řekl dnes profesor Connett, který je v ČR na návštěvě v rámci své cesty po Evropě.

Dosavadní praxe, která při nakládání s odpady počítá zejména s jejich energetickým zužitkováním (jinými slovy ve většině případů se spalovnami), patří podle Connetta minulosti. "Spalovny jsou cestou do 19. století, my ale přece chceme jít směrem ke století dvaadvacátému," dodal Connett na dnešní tiskové konferenci, kterou uspořádalo ekologické sdružení Děti Země. Konference se kromě Connetta a předsedy Dětí Země Jindřicha Petrlíka zúčastnil také Arne Schoevers z nizozemské organizace Afval & Milieu a Ralph Ryder z britského sdružení Coalition Against Toxics.

Onou metodou pro 22. století by podle Connetta mohla být právě strategie "nulového odpadu", s níž americký profesor chemie přišel zhruba před pěti lety. Poprvé byla "zero waste" strategie použita v australské Canbeře a v současné době Canberra recykluje 66 % komunálního odpadu. Na sousedním Novém Zélandu přijalo "zero waste" strategii do současnosti 38 % obcí.

Kromě nesrovnatelně nižších environmentálních dopadů recyklace oproti spalování a výrazné ekononmické úspory díky efektivnějšímu využití energie v odpadech má důraz na recyklaci i významný pozitivní sociální dopad. Paul Connett připomíná příklad plánované spalovny komunálních odpadů v Halifaxu v kanadské provincii Nova Scotia. Proti plánu vystavět ve městě novou spalovnu se postavilo výrazné občanské protestní hnutí. S jeho představiteli pak zasedli místní politici ke kulatému stolu a společně sestavili nový plán odpadového hospodářství pro dvousettisícový Halifax. Ten pak mimo jiné znamenal 3 100 nových pracovních míst v odpadovém hospodářství namísto necelé stovky, kterou by s sebou přinesla spalovna.

Důležitým argumentem proti spalovnám jsou podle Ralpha Rydera z Coalition Against Toxics zdravotní rizika pro obyvatele, žijící v okolí spaloven. "Ve Velké Británii se po čtyřiceti letech existence spaloven komunálních odpadů rodí děti, které mají ve svých tělech přes 400 cizorodých látek, včetně dioxinů či polychlorovaných bifenylů," varoval Ryder.

Foto: Jakub Kašpar/EkoList

---

reklama

---