Pavel Drobil chce omezit velké znečišťovatele a neobtěžovat živnostníky

Rut Bízková a Pavel Drobil na dnešní tiskové konferenci Licence: Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported
Foto: Hugo Charvát/Ekolist.cz

„Důležitost vybraných oblastí je stejná a jsou jen čtyři, aby to skutečně byly ty hlavní priority,“ řekl dnes na tiskové konferenci Drobil. Představují hlavní cíle pro „nejbližší měsíce, možná roky.“ V případě ovzduší to znamená zejména změnu zákona o ochraně ovzduší, vzniknout by měl buď zcela nový zákon nebo alespoň novela zákona současného. Ta by měla prostřednictvím nařízení vlády stanovit emisní stropy pro skupinu znečišťujících zdrojů nebo pro určité území. V současnosti je možné určit strop znečištění jen pro jednotlivá zařízení.

Rozvoje se mají dočkat takzvané regulační řády. Ty říkají, které zdroje znečištění se v daném území musí odstavit v případě smogové kalamity. Například v Moravskoslezském kraji se týkají osmi velkých znečišťovatelů. „Existují krajské regulační řády, ale my se chceme dostat na úroveň místních regulačních řádů a vytipovat lokální zdroje znečištění, které bude možné regulovat v případě velkého znečištění,“ říká Drobil.

Problém znečištěného ovzduší na Ostravsku tvoří velké průmyslové provozy ale jen z jedné třetiny, zbývajícími třetinami se na něm podílí doprava a malé zdroje znečištění - včetně domácností. V první fázi chce ministr regulovat v Moravskoslezském kraji velké znečišťovatele. „Pokud ministerstvo životního prostředí nedokáže prosadit svoji vůli k ochraně ovzduší vůči velkým znečišťovatelům a vůči obcím, nemá právo obtěžovat občany,“ prohlásil dnes Drobil.

Ovzduší by měly také pomoci peníze z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), mimořádně ministerstvo připravuje výzvu na snížení zátěže emisí a prachu v Moravskoslezském kraji. Do té se mohou přihlásit nejen obce, ale i podnikatelé. Kolik přesně v ní bude peněz ale zatím nebyl ministr schopen říct, protože to ještě na ministerstvu nespočítali.

Druhou prioritou ministra Drobila je příroda, především národní parky. „Už týden se velmi intenzivně zabývám situací v Národním parku Šumava, kde je teď nejnapjatější situace,“ řekl dnes novinářům.

Politika k národním parkům prý bude pokračovat v tom, že parky zůstanou nejvzácnějšími místy přírody v České republice. Ministr ale nechce, aby z nich profitoval jen kůrovec. „Chceme je vrátit lidem a chceme, aby národní parky byly výhodou pro občany obce, která je v národním parku, nikoli překážkou rozvoje nebo života,“ vysvětlil Drobil.

Ochrany se má dočkat i půda. „Velmi otevřeně říkám, že budeme bránit záborům půdy pro lány fotovoltaických elektráren,“ prohlásil Drobil s tím, že by se měly zvýšit poplatky za vyjmutí ze zemědělského půdního fondu právě pro tento typ aktivit. Důraz bude klást nový ministr i na protipovodňové aktivity. Podpory by se měla dočkat jak technická řešení, tak zlepšování stavu krajiny a lesů, které dokáží vodu efektivně zachycovat.

Zjednodušit život by ministr Drobil chtěl malým firmám a živnostníkům, kteří musí vykazovat, jakou má jejich činnost vliv na životní prostředí. „Chceme zmapovat, jakým způsobem jednotlivé normy, které souvisí nebo se tváří, že souvisí, se životním prostředím, zasahují do života našich živnostníků a malých podnikatelů. Ty, které se ukáží, že nesouvisí, tak zrušíme,“ vysvětlil Drobil. Vláda slíbila každý rok zrušit třicet byrokratických povinností, nový ministr doufá, že značné množství kandidátů na zrušení dodá právě jeho rezort.

Podle průzkumu z roku 2008 mělo na svědomí 80 % znečištění pouhá 3 % z 9 000 firem. Do Integrovaného registru znečišťování ale posílají informace všechny firmy, ilustroval ministr problém. Podle náměstkyně Rut Bízkové bude tato změna přínosná v tom, že řeší znečištění, nikoli množství znečišťovatelů. „Nám bude příští rok do registru dávat informace 35 000 subjektů, přitom má smysl sledovat jen pět set z nich,“ říká Bízková.

Ministr Pavel Drobil chce pokračovat v zateplování budov a více otevřít obchodu oblast nakládání s odpady. V odvětví energetiky zůstává i nadále základním prvkem podpora obnovitelných zdrojů energie. „My se na tyto zdroje díváme jako na pozitivní součást mixu, ale je potřeba říct, které zdroje jsou přínosné ekonomicky a odpovídají našim podmínkám. Chceme podporovat ty, co mají efekt, tedy biomasu, bioplyn a částečně geotermální energii“. Ty by se měly dočkat dotací z OPŽP, nikoli tedy fotovoltaika a větrná energetika. Z peněz programu Zelená úsporám by se měly podporovat hlavně tepelná čerpadla a solární ohřev vody.

Fotovoltaické elektrárny by naopak mohly přijít o svou podporu. Osobně by se novému ministrovi líbilo zdanění příspěvku na sluneční elektřinu, nicméně řešení musí předložit ministerstvo průmyslu a obchodu. Oficiálně ministerstvo životního prostředí vyjádřilo "podporu jadernému programu".

MŽP bude dále propagovat obchvaty měst a vyvedení tranzitní dopravy z měst. „Nemyslíme si, že dálnice jsou neekologická dopravní infrastruktura a ministerstvo životního prostředí nebude bránit výstavbě dálnic,“ říká Drobil. Zjednodušení by se mohl dočkat proces EIA, zejména při výstavbě liniových staveb.

Ministr Drobil dnes prohlásil, že aby jeho úřad dobře fungoval, je ho potřeba „odideologizovat a zprofesionalizovat", tak, aby se stal „navždy ústředním úřadem státní správy a nic jiného". Na otázku, kdo reprezentoval onu ideologii či neprofesionalitu, ministr nikoho konkrétního označit nechtěl. „Mám velmi konkrétní informace o fungování České inspekce životního prostředí, tam to bylo více o ideologickém chování a ideologickém pokutování než o nějaké prevenci,“ prohlásil Drobil. Ministra doplnila náměstkyně Rut Bízková: „Ve chvíli, kdy stanovíte jako prioritu například ochranu klimatu a nebudete se primárně zabývat tím, jaké to má dopady na ekonomiku nebo obyvatele České republiky, tak to trochu ideologické je“.

Jako ryze zpolitizovaná témata označil Drobil proces EIA na elektrárnu Prunéřov II. a také návrh zvýšení evropského závazku na snížení emisí o 30 % do roku 2020 oproti roku 1990. „To by v konečném důsledku znamenalo pro Českou republiky snížení o více než 40 % a tady bychom se dostali do podvázání konkurenceschopnosti". Podle Drobila v tomto případě musí jít zájmy české ekonomiky nad zájmy evropské politiky. „Když to zjednoduším, dopady klimatu na Mikronésii mě zajímají pouze potud, pokud nenarušují naši práci pro občany České republiky,“ dodal Pavel Drobil.