Peking se propadá o 11 centimetrů za rok
Propadání postihuje celou čínskou metropoli, nejvíce ale čtvrť Čchao-jang, která od 90. let zaznamenává rychlý rozvoj a kde vyrostla spousta mrakodrapů, dopravních okruhů a dalších staveb. Podle expertů pokles půdy představuje nebezpečí pro budovy a infrastrukturu ve městě, které obývá přes 20 milionů lidí.
Peking se rozkládá na suché rovině, kde se za tisíciletí nahromadila spodní voda. Vrtání studní a odčerpávání snižuje hladinu spodní vody a půda se postupně zhutňuje, jako když vyschne mycí houba.
Předpokládá se, že po celém Pekingu existují desetitisíce studen, z nichž mnohé jsou užívány v zemědělství. Za regulaci je odpovědný stát, ten je ale podle místních ekologů často nedůsledný.
S propadáním se potýkají i další světová města, ať už je to z důvodu odčerpávání spodní vody či z jiných příčin. Mexická metropole klesne ročně až o 28 centimetrů, podobně je tomu u indonéské metropole Jakarty. O zhruba 12 centimetrů ročně se propadá thajský Bangkok, tvrdí vědci.
reklama

Čína vyslala do Spojených států pár pand velkých
Zaplaveným čínským městem se pohybuje na 900 hadů, mnohdy jedovatých
Čína podle think tanku buduje umělý ostrov u sporné oblasti v Jihočínském moři