https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/petr-jan-kalas-bude-obtizne-aby-navrh-ceskeho-alokacniho-planu-prosel
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Petr Jan Kalaš: Bude obtížné, aby návrh českého alokačního plánu prošel

22.1.2007 13:00 | PRAHA (EkoList)
Ministr životního prostředí první Topolánkovy vlády Petr Jan Kalaš se v rozhovoru pro EkoList ohlíží za svou čtyřměsíční činností v úřadě. Jak ČR došla k návrhu získat v příštích letech pro české podniky povolenky na 102 milionů tun emisí CO2, když v roce 2005 jich vypustily jen 82,5 milionu? Má vůbec obchodování s povolenkami smysl? A jak se mu pracovalo ve vládě?
 

EkoList: Společný návrh Národního alokačního plánu na roky 2008-2012 (NAP II) ministerstva životního prostředí (MŽP) a ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) přidělil českým podnikům povolenky na přibližně 102 milionů tun CO2 ročně. Oproti minulému období nebyla debata nijak bouřlivá, nebyl vidět boj o kompromisní číslo. NAP II se asi připravoval víc ve spolupráci s MPO. Skoro by se mohlo zdát, že výsledné číslo je daleko víc z kuchyně MPO než MŽP

Ministr Petr Jan Kalaš
Ministr Petr Jan Kalaš na Dni bez aut na Smetanově nábřeží.
Foto: Hugo Charvát/EkoList

Petr Jan Kalaš: NAP II byl připraven pracovní skupinou MŽP, kterou jsem pro tento účel ustavil, v mezirezortní spolupráci s MPO. Na rozdíl od NAP I, kdy počáteční navržená alokace MŽP 92 milionů tun CO2 byla tlakem průmyslu postupně zvyšována na úroveň přes 107 milionů tun, jsme v prvním kroku tuto horní hranici NAP II omezili maximální alokací ve výši 101,9 milionů tun. V následném připomínkovém řízení MŽP prosazovalo a vládě předložilo nižší alokaci kolem 98 milionů tun. Vláda těsně rozhodla ve prospěch původní alokace hájené MPO.

Při debatě se zástupci Greenpeace jste prý prohlásil, že to, kolik bude navrženo povolenek, je věc odborníků nikoli politického rozhodnutí. Naopak podle řady nevládních organizací NNO jde o ryze politickou otázku: musíme se rozhodnout kolik chceme vypouštět, ne kolik průmysl potřebuje. Mohl byste svůj postoj blíž vysvětlit?

Systém emisních povolenek představuje ekonomický - tedy racionální - tržní nástroj. Vycházel jsem z principu, že každé rozhodnutí včetně politického je založeno na racionálním porovnání alternativ a zohlednění jejich dopadů. Abychom vyloučili vliv náhodných politických zásahů a vlivů, bylo určení národní alokace povolenek prvotně založeno na transparentním analytickém přístupu odborníků. Ten vycházel z předepsané metodiky Evropské komise (EK), datové báze a scénářů energetických a emisních úspor (ekologické hledisko) a očekavánaného průmyslového rozvoje (průmyslové hledisko). K rozhodnutí vládě jako politickému gremiu byly poté předloženy dva alokační návrhy vypracované týmy MŽP a MPO. Návrh, který jsem předložil jménem MŽP, byl při hlasování těsnou většinou přehlasován.

Myslíte, že je reálné, aby český alokační plán prošel u Evropské komise? A není ono číslo opět nadsazené, právě proto, aby jej EK snížila, a tím se česká ekonomika dostane na cca 90 tun CO2 ročně, které by zřejmě české průmyslové sféře stačily?

Jelikož EK bude vycházet ze skutečných emisí roku 2005, bude podle mého názoru obtížné, aby předložený návrh NAP II prošel.

Je podle vás evropský systém obchodování s povolenkami na emise oxidu uhličitého (EU-ETS) vhodný nastroj, který může skutečně pomoci snížit emise skleníkových plynů? Neutopí sám sebe v byrokracii a lobbistických sporech bez reálného výsledku v globálním měřítku?

Za předpokladu vhodně nastavené počáteční úrovně evropského a národních alokačních plánů je možné očekávat cenu emisních povolenek ve výši, která bude stimulovat průmysl k zavedení energeticky i emisně úsporných opatření. Příklady národního trhu s emisemi ve Velké Britanii i v některých dalších evropských zemích ukazují dobrou funkčnost tržního přístupu ke snížení emisí v rámci Kjotského protokolu. Pozitivně budou podle mého názoru v tomto směru působit i další impulzy z EU, jako je připravovaný dlouhodobý program energetických úspor, který bude požadovat snížení energetickém spotřeby o 20 % v roce 2020.

Dokážete zobecnit vaše zkušenosti z práce v české vládě a vrcholné administrativě? Srovnat se svým zahraničním působením? Zarazilo vás něco?

Mé zkušenosti z působení v první vládě premiéra Topolánka byly skutečně velmi dobré. Pro vedení rezortu jsem měl plnou důvěru premiéra bez vnějších intervencí. Díky tomu se mi podařilo - i přes krátkost mandátu - provést řadu důležitých změn a nastavit rezort směrem k transparentnosti a efektivnosti. Započali jsme ve spolupráci s novým vedením úřadu některé nové programy a připravili koncepty nutných opatření v řadě oblastí.

Ve vládě vytvořil premiér Topolánek vstřícné prostředí věcných diskuzí a zaměření na řešení problémů bez politických vstupů. Významně posílila meziresortní spolupráce, zvlášť z pohledu MŽP. Měřeno efektivností mnoha výstupů této vlády - i když v demisi - a nastavením reformních opatření v resortech bylo působení odborníků ve vládě - a činnost celé vlády - přínosem. V porovnání s mojí švýcarskou zkušeností byla funkčnost vlády srovnatelná. Oproti tomu mne zarazilo někdy dost odlišné prostředí ve sněmovně. Řada běžně zažitých postojů by byla ve švýcarské sněmovně těžko akceptovaná.

Ministr Jan Petr Kalaš
Ministr Petr Jan Kalaš na tiskové konferenci.
Foto: Hugo Charvát/EkoList

Dokážete zhodnotit svoji spolupráci s českými NNO?

Chci předeslat, že jsem se na komunikaci a i spolupráci s NNO v rámci mého konceptu otevřené komunikace - praktikovaného už během mého působení ve Světové bance - těšil. Tato spolupráce se ukázala velmi konstruktivní - i přes některé v ČR méně obvyklé nátlakové formy jedné či dvou nevládních organizací (víc viz Greenpeace zrušila ministerstvo životního prostředí "pro nečinnost" - pozn. aut.). Inicioval jsem některá setkání s NNO a zúčastnil se řady otevřených diskuzí, která byla převážně obohacením. Zvlášť jsem si cenil převládajícícho konstruktivního a racionálního přístupu při definování problémů a návrhu řešení. Myslím, že existuje prostor pro cílené využití některých zkušeností těchto organizací.

Jak hodnotíte úroveň zachování přírody v ČR ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi?

Úroveň péče o ochranu přírody je v České republice vysoká. Legislativní rámec a jeho pokročilá transpozice na evropské standardy, jakož i řada zavedených evropských programů vytvářejí spolu s instituční strukturou dobrý rámec ochrany krajiny a přírody. Problematický je vyhraněný postoj některých ochranářů k potřebnému vytváření prostoru pro vstup člověka a jeho infrastrukturních činností do některých chráněných oblastí. Příkladem je dálniční program. Bude třeba dál podpořit konstruktivní integraci ochrannářských zájmů a potřeb infrastruktury, jakož i lepší porozumění investorů pro zákonné potřeby krajinářů.

Dokážete porovnat, jak je veřejnosti přijímána práce v ochraně životního prostředí v ČR a v zahraničí?

Práce v ochraně přírody je vnímáná zahraniční veřejností mnohem aktivněji. Občané ve Švýcarsku cítí mnohem větší odpovědnost za ochranu přírody než pozoruji zde. Je to dáno i výchovou dětí v rodinách a škole, ale i převládajícím převědčením, že ochrana životního prostředí včetně přírody je důležitá součást úsilí o vysokou kvalitu života.

Podařilo se Vám během velmi krátkého funkčního období posílit ekonomické nástroje ochrany životního prostředí a možnost podnikatelské aktivit v této oblasti, jak jste sliboval při nástupu do funkce?

Ano. Jednak jsem výrazně organizačně a personálně posílil v této oblasti úřad ministerstva, a tím nastavil priority pro širší a účinnější úlohu ekonomických nástrojů v rezortu. Na druhé straně jsem otevřel dialog se zástupci různých skupin energetického průmyslu a podnikatelské sféry. Cílem tohoto úsilí bylo vytvořit a posílit vědomí principu udržitelného rozvoje a společenské odpovědnosti podnikatelské sféry, na druhé straně vytvořit prostředí pro průmysl podílet se aktivně na řešení ekologických problémů. Pro zajímavost: podle odhadů dosahuje hodnota ekologických produktů v zahraničí stovky miliard dolarů.

Jaké byly vztahy ministerstva životního prostředí s ostatními resorty, povedlo se uchovat ono "ovzduší spolupráce a vstřícnosti", o kterém jste mluvil na počátku září? Například jaká byla spolupráce v případě odstranění kritizovaného seznamu zhruba 200 míst vyhrazených pro případné budoucí přehrady, který jste dohodl se svoji kolegyní, ministryní zemědělství Milenou Vicenovou?

Jsem rád, že tuto oblast meziresortní spolupráce mohu označit za jednu z pozitivních oblastí mé činnosti. Změnili jsme výrazně ovzduší spolupráce s ministerstvy zemědělství a dopravy. Tento druh konstruktivní spolupráce jsem převážně úspěšně podporoval i s ostatními ministerstvy včetně ministerstev místního rozvoje, průmyslu a obchodu, financí, vnitra, zdravotnictví, zahraničí a práce a sociálních věcí. V oblasti zmíněné spolupráce s paní ministryní Vicenovou zvláště oceňuji dohodu o úzké spolupráci, při které budou v revidovaném plánu protipovodňových opatření plně zohledněna jak kriteria "technické" protipovodňové ochrany, tak i velmi důležitá ekologicko-krajinářská hlediska ke zvýšené absorpční schopnosti povodňových oblastí. Dohoda, kterou jsme spolu uzavřeli, se vztahuje i na řešení překrývajících se meziresortních problémů v řadě dalších oblastí.

Petr Jan Kalaš
Petr Jan Kalaš při otevírání solární elektrány na střeše ministerstva životního prostředí.
Foto: Hugo Charvát/Ekolist

Jak se díváte na tvrzení, že během vašeho úřadování ČR spolu s dalšími zeměmi EU zabránila dostatečné účinnosti nového evropského nařízení o regulaci chemických látek (REACH), jak tvrdí některé nevládní organizace?

Oblast REACH představovala během mé administrace jednu z velkých výzev. Obsah nové evropské směrnice o regulaci chemických látek je nutné považovat za první, i když velmi důležitý a průlomový krok správným směrem. Očekávat, že toto nařízení vyřeší v prvním kroku všechny problematické oblasti, by bylo ve světle velmi obtížného a dlouholetého procesu vyjednávání nereálné. Podobně jako v řadě podobných oblastí s velmi odlišnými stanovisky se jedná především o průchodnost kompromisního řešení než o dobře míněné, ale nereálné prosazení extrémního požadavku.

Vláda převedla na počátku října Radu vlády pro udržitelný rozvoj (RVUR) na MŽP, dokonce zazněl návrh na její úplné zrušení, zatímco vy jste byl proti. Začala RVUR už na ministerstvu fungovat a myslíte, že tyto poradní orgány mají smysl?

Rada vlády pro udržitelný rozvoj, jíž jsem byl místopředsedou, obnovila brzy po mém nástupu do úřadu svoji činnost. Jestliže princip udržitelného rozvoje má své silné zastoupení v resortu MŽP, podobnou silnou podporu je ještě nutné posílit i v ostatních resortech. Udržitelnost v dopravě, zemědělství a průmyslu je pro další vývoj naší země velmi podstatná. S cílem užšího propojení s daleko aktivnějším přístupem např. zahraniční podnikatelské sféry se mi podařilo navázat spolupráci se Světovou podnikatelskou radou pro udržitelný rozvoj (WBCSD) a zprostředkovat členství ČEZu v této významné organizaci.

Pozn. red.: Rozhovor proběhl písemně prostřednictvím mailu.

Další informace:
Český alokační plán bude až v prosinci - říjen 2006
Ministr životního prostředí Kalaš se necítí vázán programem ODS - září 2006


reklama

 
Hugo Charvát a Jan Stejskal

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist