Petr Voříšek: O Šumavě trochu jinak aneb Není vědec jako vědec

Online diskuse

"Vedecky" vs "narodni" park - 2. 1. 2012 - M.Z. V podstate jde zase o otazku, proc a pro koho byl ten velky narodni park zrizen. Pokud pro "vedce" (a tahle charakterizace neni demagogickym prekrucovanim sumavske reality nebot prave ty turisticky nejpozoruhodnejsi oblasti byly nevedeckemu plebsu v poslednich 15 letech vlastne uzavreny - ve jmenu "vedy", tedy ochrany tetreva, biodiversity, doplnte dalsi co libo...) tak se to melo jasne rici pri zrizovani toho parku. Vlada mela zakladajici listinou toho parku jasne deklarovat: Vydelujeme te a te skupine vedcu, co maji nejvyssi citacni index v oblasti ornitologie, botaniky, zoologie apod. tohle velike uzemi na hrani ehm. pardon na overovani ne/vedeckosti konceptu "smerovani ke klimaxu" resp. "serie disturbanci charakterizujicich tu pravou divocinu" "vlivu globalniho oteplovani na sumavske biocenozy" "vzrustu/poklesu biodiversity vegetace sumavskych hrebenu (ci konkretne geneticke kvality nejcennejsich tamnich smrkovych porostu) pri ne/zasahovani proti kurovci" atd. atd. Je jasne, ze sympatie "ekologicke obce" ktere ekolist tak okate (zvlast opet v poslednich mesicich ;) reflektuje jsou v tomhle pripade na strane te "vedectejsi" strane sporu. Proc ale analogicky - uvedme nazorny priklad - v poslednich 20 letech nedostali v otazce Temelina a energetiky obecne slovo vedci z oboru fyziky a energetiky s vetsim citacnim indexem v prestiznich vedeckych publikacich, nez meli ti nejznamejsi odpurci jaderne energetiky?

"Vedecky" vs "narodni" park - 2. 1. 2012 - Martin Hezký Nový rok, Vaše reakce mi připadá nemístná: článek totiž vůbebc nepojednává o tom, jak je definovaný, či jaký má být smysl národního parku. Ochrana dejme tomu tetřeva není ve jménu vědy, ale ve jménu společenské hodnoty jeho bytí. Věda je pouze nástroj, díky kterému můžeme poznat jaké procesy vedou k udržení stability populace. O tom, jak je park vyhrazen vědcům svědčí mj. i to, že i výjimka pro vědecký výzkum platí pouze tři měsíce v roce, nemluvě o byrokracii s tím spojené. Pokud jde o vaši analogii s jadernou energetikou: stojící elektrárna v Temelíně je jasně viditelným dokladem (na desítky kilometrů), že jaderní fyzici svou příležitost dostali již samotnou realizací. Pokud máte pocit, že své názory o účelnosti/bezpečnosti takové stavby málo prezentovali veřejnosti, ptejte se spíš jich, proč tomu tak je. Schválně: kolik příspěvků na toto téma jim redakce novin odmítly?

nemístná reakce - 2. 1. 2012 - M.Z. No to je pozoruhodna logika. Clanek dle Vas "nepojednává o tom, jak je definovaný, či jaký má být smysl národního parku" ale pritom se snazi vnutit kriteria (citacni indexy v entomologii, botanice, vyzkumu motylu ci ornitologii) pro to, kdo ma o "managementu" toho uzemi uzmuteho pred 20 lety kymsi na vedecke hratky (vyzkum reflektovany prislusnymi scientometrickymi meritky? ci na "ochranu"? ceho ale tedy vlastne? lesu ocividne nikoliv) rozhodovat. Jak je mozno resit (v demokracii!) otazku, kdo ma o tom uzemi rozhodovat kdyz o otazce "jaky ma byt smysl toho narodniho parku" se tedy nepojednava ?!?

nemístná reakce - 2. 1. 2012 - Pavel Holásek Nečetl jste článek? Podle jeho autora se může k parku vyjadřovat leckdo, jen by neměl své stanovisko vydávat za vědecké, není-li jím.

nemístná reakce - 2. 1. 2012 - M.Z. To je hrani se slovy. Medialni krik kolem Sumavy (a jak vydatne se na nem ekolist podili) je zalezitosti mocenskou a politickou, ne vedeckou. Zadne velke vedecke vydobytky z toho zkoumani Sumavy myslim zatim nebyly (nepocitame li citace v prislusnych casopisech, ale temi se svet jeste neridi, veda musi dokazovat svou potrebnost a uzitecnost pro spolecnost hlavne jinak, nez operovanim se seznamy (auto)citaci - ta predpona se netyka individualnich vedcu samozrejme ale pruslusnych vedeckych "klanu") zato politickych a medialnich vasni za tech 15 let bylo az dost. A realnych skod narodohospodarskych (zniceny les) i moralnich (ponicena reputace "vedy" - jakoby zastitujici ty ostudne akce eko-fanatiku...) jeste vic

nemístná reakce - 3. 1. 2012 - Martin To není jen hraní se slovy. Ve sporu vystupuje řada stran, které svou autoritu zaštiťují vším možným: vědeckostí, zastupitelským mandátem (od místních samospráv po prezidenta), trvalým bydlištěm, ekonomickou zainteresovaností, lesnickou odborností, úředním postavením... Je tedy dobré si vyjasnit, nakolik tito aktéři odpovídají definici toho, za koho se vydávají. Jestli je vědec skutečně vědcem nebo není-li údajný starousedlík ve skutečnosti zakuklený developer z Kajmanských ostrovů.

nemístná reakce - 3. 1. 2012 - M.Z. Naprosto souhlasim s nazorem, ze o Sumave by meli v prvni az (malem) desate rade rozhodovat starousedlici. Ne politici z Prahy, aktiviste z Brna ci vedci z Budejic

nemístná reakce - 3. 1. 2012 - J. A to jako myslíte odsunuté Němce, nebo poválečné zlatokopy a pomocníky pohraniční stráže?

nemístná reakce - 3. 1. 2012 - M.Z. Potomci nenesou vinu rodicu, cili myslim vsechny ty tri kategorie (z te prvni pak ty, kteri i po desetiletich citi k tomu mistu nejaky hlubsi vztah)

nemístná reakce - 4. 1. 2012 - Martin Názor každé zájmové skupiny (staří i noví usedlíci, ochranáři, přírodovědci, zastupitelé, turisti, developeři) je svým způsobem relevantní. Je však třeba mezi nimi rozlišovat a nedopustit, aby místní říkali, jaký je zájem ochrany přírody a vědci aby místním podsouvali co je pro ně ekonomicky výhodné. Je jisté že řada zájmů se vzájemně vylučuje, něco by při dobré vůli zase šlo sladit. Odstašující je postup Kašperských hor, které odmítly směnu lesních pozemků a pak si stěžují, že nemohou ve svých lesích těžit podle svých představ, ačkoli za to dostávají milionové kompenzace a nakonec požadují vyjmutí těchto pozemků z parku.

nemístná reakce - 6. 1. 2012 - šumavák Martine , vy jste všude. Kdo vás platí?Já se pozastavím pouze u kauzy výměny pozemků. Na vás je vidět , že jste mladý , moc toho nepamatujete a z dějin toho moc neznáte, to myslím bez urážky.Jestliže mám něco zaknihováno , je to moje . Dokážete to pochopit? A nikdo nemá nárok , pouze ve vyjímečných případech , mezi které ochranářské fantasmagorie nepatří, nutit majitele , aby se např.pozemku vzdal .Jistě ne proto , že jakési obskurní hnutí si v zájmu "ochrany přírody " myslí , že tam musí vyvíjet svoji činnost.Kašperské Hory mají své pozemky od dob , kdy váš prapraprapraděda byl malé dítě. Teď by se jich měly vzdát.A dostanou od vás nějakou náhradu , kterou zpochybní vaše vnouče a vyžene je. Dokážete to pochopit?Takto neuvažovali ani komunisté před 30 léty.Na to muselo vzniknout zelené hnutí.Vkastně nejenom na to, je mnoho příkladů , od fotovoltaiky , biopaliv , větrníků až nevím kam . Pořád ta samé idiotské myšlenky , co se později ukáží jako idiotské.

nemístná reakce - 8. 1. 2012 - Dana Myslíte si vážně, že jen vy máte správný náhled? "Kdo vás platí?" - to jste si mohl odpustit. Ztrácíte tím kredit. "ochranářské fantasmagorie" je váš osobní terminus technicus. Tak trochu mimoňský. Vaše osobní nároky nic neříkají o tom, zda váš děd chápal zásadní souvislosti a zda cítil, že vývoj posléze půjde směrem tržním... Váš děd by ostatně jako vlastník jistého kusu země nesouhlasil se způsobem současného "hospodaření" na Šumavě. Idiotské je současné kácení. Nevím, zda jste hoden býti potomkem svého děda.

nemístná reakce - 6. 1. 2012 - šumavák No asi takhle. Pokud by měli posuzovat situaci na české části Šumavy odsunutí Němci , asi by museli vzít do ruky opět kvéry a tentokráte asi oprávněně.Zbytek se na devastaci přírody , stejně jako předchozí jmenovaní nijak významně nepodílel. To , co komunisti provedli za 20 let , stihli dnešní ,nevím jak je nazvat, za polovinu času a v dvojnásobné kvalitě a množství.

nemístná reakce - 3. 1. 2012 - Jirka To je totéž, jako kdybyste třeba řekl, že o osudu Pražského hradu by měli rozhodovat obyvatelé Hradčan.

nemístná reakce - 4. 1. 2012 - Kačena tak. a když budou chtít místo chrámu Lídl nebo Penáč, nemá jim do toho žádnej nedovzdělanej kunsthistorik nebo architekt co mluvit. poněvadž selskej rozum je selskej rozum.

nemístná reakce - 4. 1. 2012 - Jirka :-)

nemístná reakce - 4. 1. 2012 - Ivan Brezina Jenze tady je situace presne obracena. Obyvatele Sumavy jsou prave na miste obyvatel Prazskeho Hradu, kterym by nekdo vsechny ty pamatky zboural s argumentem "historicka stavba se krumpaci a bagru ubrani sama", a tim vyhnal z Hradu vsechny turisty, ze kterych jsou ti obyvatele zivi.

nemístná reakce - 4. 1. 2012 - Jirka To, jaké zacházení s Hradem způsobí jeho spadnutí, a jaké jeho statiku neohrozí, poznají kunsthistorici a architekti, ne místní obyvatelé.

nemístná reakce - 4. 1. 2012 - Ivan Brezina Takze pokud zustaneme u paralely s Hradem, dve stejne validni s stejne odborne skupiny kunsthistoriku a architektu se budou hadat, jestli treba vitrazova oka na Vitu nevymenit za plastova a kolik chrlicu urazit, oblouku ubourat...

nemístná reakce - 4. 1. 2012 - Pavel Holásek Načež jeden z odborníků publikuje článek, kde věcně předvede, že jedna skupina kunsthistoriků a architektů zas tak moc ve svém oboru nedělá, a tedy by do toho neměla moc mluvit nebo aspoň ne z odborné pozice - a široká veřejnost na to zareaguje pokřikem o tendenčnosti článku, tak jako tady.

nemístná reakce - 4. 1. 2012 - Ivan Brezina Vetsina kritiku v diskusi poukazuju na fakt, ze scientometrie neni zas tak vsemocna. Co na tom vidite za krik?

nemístná reakce - 4. 1. 2012 - Martin To, že vaše pohrdání scientometrií je čistě účelové je nabíledni. Stačí si vzpomenout na to, jak přišli "vědci" Kobliha a Lstibůrek s nepodloženým tvrzením odporujícím základním principům populační genetiky a vy jste je hned bránil aninž byste byl schopen jejich tvrzení obhájit.

nemístná reakce - 4. 1. 2012 - Ivan Brezina Ad 1. upozorneni na teoreticke meze metody nerovna se "pohrdani" metodou, 2. smesujete jablka s hruskami – jak souvisi scientometrie s populacni genetikou?, 3. jiste nam dovysvetlite, jaky odborny spor jste mel konkretne na mysli.

nemístná reakce - 4. 1. 2012 - Martin Samozřejmě uznávám, že scientometrie má svá omezení, ale takový rozdíl mezi zkoumanými osobami nedostatky scientometrie vysvětlíte jen ztěží. Konkrétně jsem měl na mysli prohlášení o tom, jak "půvdní šumavské smrky nenávratně mizí". Scientometrie s populační genetikou souvisí tak, že lidé, kteří o sobě tvrdí, že jsou "vědci" v tomto oboru (se specializací na dřeviny) záměrně pouštějí do světa nepodložené fámy. A čirou náhodou tito vědci mají nízké sciemtometrické ukazatele. Což je podle mne potěšující skutečnost.

nemístná reakce - 4. 1. 2012 - Ivan Brezina Znate nejakeho odbornika na populacni genetiku smrku, ktery by prohlasoval opak, nez rika doktor Lstiburek? Respektive jak odlisite zaver odbornika od te vasi udajne "nepodlozene famy"?

nemístná reakce - 4. 1. 2012 - Martin Sám jste pod článkem informujícím o reakci vědců z botanického ústavu Akademie věd diskutoval, tak nedělejte že o ničem nevíte, nebo začnu věřit té mystifikaci s benem :-) Odborník by měl být alespoň schopen vysvětlit a obhájit svůj závěr, když už nemá žádné tvrdá data... https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vedci-samovolny-vyvoj-lesa-na-sumave-neohrozi-genetickou-rozmanitost-smrku

nemístná reakce - 4. 1. 2012 - Ivan Brezina Otazka je, kdo je tu vlastne odbornik:-). Milan Lstiburek se totiz zabyva primo genetikou smrku, coz se o signatarisch stanoviska botanickeho ustavu rict rozhodne neda. Nic proti nim, ale delaji proste neco dost jineho. Jan Kirschner je taxonom. Frantisek Krahulec se zabyva lucnimi spolecenstvy, populacni biologii, sukcesi a migraci. Bohumil Mandak sice populacni geentiku dela, ovsem nikoli smrku, ale invaznich rostlin. Jan Wild se zabyva casovymi zmenami spolecenstev a vegetacnim mapovanim. Takze odborne zavery pana Lstiburka vsichni jmenovani jiste kritizovat muzou, ale je to asi podobne, jako kdyby chtel gastroenterolog radit ortopedovi. Oba jsou lekari, ale jisty odborny rozdil tu je...

nemístná reakce - 4. 1. 2012 - Martin Až na to, že se Lstibůrek zabývá šlechtěním pěstovaných dřevin... Tématu by teoreticky rozumět mohl (a měl), tím spíš pokládám jeho tvrzení za nehoráznou manipulaci netušící veřejnosti.

nemístná reakce - 5. 1. 2012 - Ivan Brezina To je vas sokromy nazor, vymlouvat vam ho nebudu. Stejne jako se nepru s temito lidmi: http://theflatearthsociety.org/cms/

nemístná reakce - 5. 1. 2012 - Martin S vámi je radost diskutovat. Mediální strategii evidentně ovládáte dobře a tak se vám daří vyhnout se odpovědi na nepříjemné otázky jejich bagatelizací, nebo podobně trapným způsobem. Pokud máte skutečně takové vzdělání, jak tvrdíte, musíte rozporuplnost "vědeckého" prohlášení Lstibůrka et al. vnímat také. Možná jste se odprostil od placaté Země, ale že není kulatá vám také nedochází...

nemístná reakce - 5. 1. 2012 - Jirka Ale proč by se mělo jednat o odborníka na populační genetiku právě smrku? V čem tak zásadním se výzkum populační genetiky smrku liší od výzkumu populační genetiky jiných rostlin? Když o sobě někdo tvrdí, že je odborníkem na populační genetiku smrku, působí to na mě naopak dojmem, že dotyčný se prostě vyzná ve smrcích, ale ostatní druhy ignoruje a s populační genetikou jako takovou moc velké zkušenosti nemá.

nemístná reakce - 4. 1. 2012 - Jirka Tak teď nechápu, kam tím míříte a koho myslíte těmi dvěmi stejně odbornými skupinami. Pakli že je spor kácet/nekácet na úrovni debaty mezi dvěmi skupinami odborníků, je to zcela v pořádku a je analogický tomu, když se dvě skupiny kunsthistoriků budou dohadovat, zda je třeba vitrážová okna vyměnit, protože hrozí jejich vysypání, nebo zda jsou v bezpečí tak, jak jsou. Paralelou s Hradem jsem však reagoval na tvrzení, ve kterém M.Z. píše, že do problému by neměli mluvit odborníci ani z jedné strany, ale především místní obyvatelé.

nemístná reakce - 4. 1. 2012 - Jiří Svoboda Mám obavu, že kunsthistorici a architekti mají houby představy, co může způsobit pád Hradu. Přesto se na jejich názor dá, protože publikují. A na firmu, která dá posudek založený na geologickém průzkumu a měření vlastností stavebních konstrukcí se dát asi nemá.

nemístná reakce - 6. 1. 2012 - Jirka publikace = geologický průzkum a měření vlastností stavebních konstrukcí

nemístná reakce - 4. 1. 2012 - fafnir Kačena nechtěně jste trefila kozla.Totiž to bourání chrámu.Dědictví kulturní krajiny právě chtějí vědci typu páně Voříška zlikvidovat.Dokonce ústy proděkana řekli,že o žádnou kulturní krajinu na Šumavě nestojí.Tedy v pozici nedovzdělance a bořitele kulturního dědictví jste právě vy,Kačeno!

nemístná reakce - 4. 1. 2012 - Martin fafnire, nesnažte se zase dezinterpretovat. Nikdo na Šumavě nechce bourat dochovalé kulturní památky nebo tak něco. Jestli za kulturní dědictví považujete kácení cenných lesních ekosystému zcela netradičními metodami (harvestor + motorové pily), pak vás můžu ujistit, že tato vzácná tradice se udržuje v drtivé většině republiky ale i na značné ploše parku v částech, kde to zákon povoluje.

nemístná reakce - 4. 1. 2012 - fafnir Martine dezinterpretujete vy.Šumava je prastará kulturní krajina.Obývaná a udržovaná lidmi.Včetně lesů.Nvztahujte tu kulturu jen na stavební památky,i když stačí si zajít na www.zanikleobce.cz. Kolik toho bylo zbouráno,a bylo by možno znovu osídlit.Jenže,to by musel být člověk, takovými fundamentalisty jako jste vy,považován za ořirozenou součást přírody a ne za jejího největšího škůdce.Vy prostě neustále toužíte petrifikouvat současnost,případně vrátit čas(viz kauzy kleče v horách).Vadí vám migrující fauna i flora,chcete krajinu v původní podobě,přičemž ani nejste sto specifikovat,co je podle vás původní.A paradoxně,to co nejvíce chráníte,třeba tetřev se vám rozplývá pod rukama,zatím co v době plného osídlení pohraničních hor byl běžnou a hojnou lovnou.Odbočím.Znal jsem v údolí Kačáku jednu pěknou ocůnovou pravidelně sečenou louku.Stala se chráněnou ,nikdo ji nesmí kosit,snad jen ručně,tak zarůstá a ocůny mizí.Prostě klasický výsledek ochranářství.Neplést si ochranářství s ochranou.

N - 4. 1. 2012 - Martin fafnire, Šumava není prastará kulturní krajina. Osídlení v drtivé většině dnešních bezzásahových zón je vaše fikce. Čas chcete vrátit vy, chcete-li obnovovat zaniklé obce a obnovit těžbu. Migrující fauna a flora mi nuikterak nevadí, je-li to migrace přirozená. To, že nejste schopen pochopit koncept hodnocení původnosti druhů je váš problém, ne můj. Nejsa ornitolog vám k úbytku tetřeva mnoho nepovím, ale jisté je např. to, že v době plného osídlení pohraničí nedosahovala návševnost hor miliónů návštěvníků ročně. Také vím, že zmenšená populace (třeba tím dříve běžným lovem) podléhá snáze demografickým fluktuacím či imbrední depresi. A k té vaší louce: takto fungovala ochrana přírody často za minulého režimu. Když si vezmete např. území NATURA 2000, tak tam musí být jasně definovám účel ochrany a postup jak jeho ochrany docílit. Tedy například sečení a vyřezávání náletu u lučních druhů, nebo naopak bezzásahovost u druhů horské smrčiny.

N - 4. 1. 2012 - fafnir Martin tak odzadu,na té louce tak funguje ochrana v současné době,za minulého režimu ji naštěstí nikdo nechránil.Obnovovat obce,proč ne,mohli by mít rekreační charakter,je tím živo ve světě dost obcí.Chcete chránit původní porosty,ale tam dávno nejsou,po kalamitě předcca 140 lety,se zalesňovalo vším,co v RU v té době bylo k dispozici,a vy to dobře víte.Přes to ty lesy,nebo lépe ta krajina byla v takovém stavu,že stála za vyhlášení N.P.Nelíbili li se smrkové monokultury,dalose obmycováním a sázením dosáhnout původní struktury jedlobukového lesa. Ad původnost.Teď odhlédnu od Šumavy,tu jsem stejně díky ochranářům odepsal z míst,kam jsem rád jezdil.Teď mi jde o to,co připravují ochranáři s Křivoklátskem.Kdy nějaký ochranářský Eichman rozhodne co je rasově původní čistá krajina,co tam smí být,a pak ochranářský Mengele rozhodne,mufloni nepůvodní,weg mit ihm,modříny nepůvodní vykácet,akáty totéž.Stejný model jako kleč a Krkonoše.Že je něco nepůvodní,že to tam vysadil člověk:No to je přece zločinec,my přece chceme původní přírodu.Příroda přírodě,ne?

N - 4. 1. 2012 - Martin Po kalamitě pocházela většina obnovy z přirozených zdrojů. I při běžné těžbě ponechávali dle archivních záznamů lesníci stát část stromů, aby zajistili přirozenou obnovu. Podle mne je NP zbytečně velký, protože v nižších polohách lze o nedotčené přírodě mluvit jen stěží. Spor o kácení se navíc týká poloh horské smrčiny, takže sem netahejte jedlobučiny. ... k vaší úvaze nad krajinou: Žijeme v době kdy se vyrovnáváme s tím, že lesničtí Führerové nařídili: Fichte ist ein Überbaum. Tak jako ve skanzenu obvykle nejsou zastoupeny paneláky a ve sbírkách gotického umění nenajdete Piccasa, tak se snaží ochrana přírody uchovat rezervace bez nepůvodních druhů. Nepřijde mi to nijak divné.

Martine , nezlobte se - 6. 1. 2012 - šumavák nedokázal jsem dočíst diskuzi až do konce . taková snůška jakýchsi pseudoargumentů . To je tady síla . My , co ještě na Šumavě žijeme víme , jak ochrana přírody probíhá. Je to , řekněme, způsob obsaď a panuj. Jakkoliv , podle zákona 114/92 a nikdo , nejméně PF ČR bude proti tomu cokoliv namítat , byť by se měl starat o pozemky péčí řádného (pozor ne žádného , jak se děje) hospodáře.Miliony návštěvníků bych neoperoval, pokud nesčítáte všechny v kotlince.Šumava je v (!) , to vám řekne kdekdo.Přijeďte se podívat na tu spoušť po orkánech , stromy jsou tam , zůstaly s kůrovcem po "profesionálních ochráncích" , jinak zbourali všechno, co by se dalo využít pro turismus, samozřejmě za peníze daňového poplatníka a nabídli co ? NIC !Dodneška se handrkují např . o stezku , co reálně existuje nad Čertovým jezerem , je tam od doby Karla Klostermanna, nezničili ji ani pohraničníci , museli přijít "ochránci" aby zbourali mosty přes soutěsky a prohlásili tento neúrodný a zastíněný kout , plný zvláštní zádumčivé atmosféry za nejlepší pro reproduci tetřeva. Nemá tam kde hnízdit a co žrát , ale co na tom záleží , že ? Žijeme v době , kdy bílá je černá a černá bílá , když se toho chopí ti správní lidé.

nemístná reakce - 5. 1. 2012 - Čech Typický názor člověka ,který nepochopil,co je to původní příroda. Šumava není prastará kulturní krajina,to je možná Polabí. Na Šumavě se začalo intenzivněji kácet(hospodařit) teprve před cca 300 lety,čili relativně nedávno.Před tím tam rostly hlavně buky a jedle.

nemístná reakce - 5. 1. 2012 - fafnir Čech právě proto by bylo vhodné tam ty jedle a buky vrátit a ne čekat,že vám přirozeně vyrostou z kůrovcem sežrané smrkové monokultury.Také by bylo vhodné do zaniklých obcí znovu vrátit lidi,kteří by tu krajinu obhospodařovali.A ne udělat ze Šumavy chovnou stanici kůrovce,aby byl důvod kácet.Porovnejte počty kubíků pokácené za Duhou dosazeného protektora Krejčího a současného ředitele Strázského.

nemístná reakce - 5. 1. 2012 - čech Možná se budete divit,ale s tímto vaším názorem naprosto souhlasím!

nemístná reakce - 6. 1. 2012 - Martin fafnir totiž situaci na Šumavě evidentně dobře nezná (ač tvrdí opak) a tak nepostřehl, že buky a jedle se na Šumavě dosazují již od vzniku parku a že se podsazovali i za Krejčího a Pavličky. Nedělal jsem přesnou analýzu, ale domnívám se, že pásmo jedlobučin zasahuje do bezzásahových zón spíše okrajově a pokud bylo takové území zahrnuto do bezzásahového režimu, byly to zpravidla porosty s vyšším podílem buku a často i se zastoupením jedle.

nemístná reakce - 6. 1. 2012 - Hana st. Ty jedle opravdu,ale opravdu na těch holinách porostou!K druhému dnes ani ti místní nechtějí rukama v lese dělat,proto Bulhaři,Vietnamciatd.To co se na Šumavu přistěhuje,žije většinou v apartmánových bytech a pouze část roku.I vnitrozemí,resp.vesnice se vylidňují.Prosím vraťte se do reálu.Naopak na Šumavě se nejvíce staví.

nemístná reakce - 6. 1. 2012 - Hana st. Ano,podsadby jsou řešení.Nikoliv holiny.

nemístná reakce - 6. 1. 2012 - plk Vážená paní Hano, s tou prací místních pro národní park se velice pletete. V dnešní době, kdy jsou na tuto práci vypisovány veřejné zakázky, se do těchto zakázek může přihlásit každý. Rozhoduje pouze cena. A firmám zaměstnávajícím ukrajince, bulhary, rumuny a třeba vietnamce, se cenově konkurovat nedá. Proto spousta šumavských firem a živnostníků pro NP nepracuje. Sice se do řízení přihlásí, ale pokud zakázku nevyhrají, většinou podepíší zakázku na práci u někoho jiného(např. Městské Lesy Kašperské Hory), kde jsou pak pro svou kvalitní práci ohodnoceni lépe, než za zakázku pro NP Šumava. Oni totiž ti ,,místní´´ musí také z něčeho žít. Na Šumavské louce totiž svou rodinu nenapasou.

nemístná reakce - 7. 1. 2012 - Hana st. Vážený pane.Zákon o veřejných zakázkách nevymysleli ochranáři.To schválili politici,včetně senátorů Jirsy,Rippelové atd.Těm mohou nejen místní,ale živnostníci a lidé v celé republice poděkovat za ten paskvil.Jinak,pokud vím,minimum šumavských obyvatel má zájem o práci v lese.

nemístná reakce - 6. 1. 2012 - Jirka Ano, máte zcela pravdu, ale pouze pro oblasti, kde ten buk a jedle přirozeně rostly. Pokud vím, o hospodaření v takovýchto místech se spory nevedou.

nemístná reakce - 6. 1. 2012 - Jirka Šumava je chráněna kvůli přírodě, kvůli té vznikl NP, kvůli té vznikla CHKO, kvůli té tam jsou Naturové lokality. Pokud se má na Šumavě chránit kulturní krajina, pak napište třeba do UNESCa, jestli nechtěj vyhlásit oblast Ptačího potoka za unikátní památku lesního hospodaření. Třeba máte pravdu, třeba UNESCo uzná, že hospodářsky využívaná krajina je něco tak vzácného a že zde to má takovou jedinečnou tradici, že její zachování je cennější než zachování datlíka. Pakliže se takto rozhodne, máte pravdu. V současnosti je však Šumava chráněna z jiných důvodů, než se domníváte.

nemístná reakce - 6. 1. 2012 - šumavák Jirko, to vám řekl kdo ? Možná by vám pomohlo , přečíst si všechny Naturové lokality.Natura tady není od toho , něco , lidově řečeno, "zkurv.t. To se velmi pletete. Natura je velmi dobrý nástroj , ale v rukách toho , kdo s ním dokáže zacházet.Vy NE !

nemístná reakce - 7. 1. 2012 - Jirka Nechápu, ce se vám nelíbí. Můžete mi to prosím objasnit? Útočíte snad na mé tvrzení, že Naturové lokality jsou vyhlášeny kvůli ochraně přírody? Pokud ano, pak se pletete vy, pokud ne, pak si prosím znovu přečtěte můj komentář, nic jiného v něm totiž o Natuře nepíši.

nemístná reakce - 7. 1. 2012 - fafnir Jirka UNESCem bych se zas až tak neoháněl.V Drážďanech se rozhodli ,že potřebují nový most,a klidně se vybodli na to,že budou vyškrtnuti ze seznamu památek UNESCO.Navíc,západ z v čele s USA z UNESCa vystoupil.Možná ,že palestinci vaši snahu ocení,ale budou chtít v každé Natuře mešitu.

"Vedecky" vs "narodni" park - 3. 1. 2012 - Dana Pokud nechápete smysl ochrany, je mi vás líto, ale vážně vám není pomoci.

"Vedecky" vs "narodni" park - 3. 1. 2012 - jasan a jaky je smysl ochrany?

"Vedecky" vs "narodni" park - 4. 1. 2012 - fafnir jasan no přece zamezit přístup lidem.Pro ty to přece ochranáři dělají.Tedy, tak to inerpretují.

"Vedecky" vs "narodni" park - 8. 1. 2012 - Dana Váš pohled prosím nikomu nevnucujte. Mohl byste působit poněkud nepatřičně.

"Vedecky" vs "narodni" park - 3. 1. 2012 - M. Konvička "...prave ty turisticky nejpozoruhodnejsi oblasti byly nevedeckemu plebsu v poslednich 15 letech vlastne uzavreny" Krapet zjednodušujete - ty oblasti byly uzavřeny i vědeckému plebsu, povolení ke vstupu a výzkumu se skutečně vydávalo jako šafránu. Jiná věc je, že Správa NP si tím tak trochu podtrhla P.R. stoličku.

trochu hloupé - nemyslíte? - 3. 1. 2012 - Vojtěch Pokud by autor poslal tuto studii do nějakého rozumného žurnálu v oboru, kde se stále ctí pravidla statistického výzkumu apod., tak by neměl šanci. Jak byl prováděn výběr reprezentantů příslušných názorových skupin? Na jedné straně mladší lidé, kteří nemají "nasbíráno" dostatečně bodů díky svému věku, na druhé straně lidé, kteří se vědě již intenzivně nevěnují. Navíc, každému kdo se pohybuje delší dobu ve vědeckých kruzích je snad jasné, že srovnávat obory jako lesnictví, geologie, botanika, genetika, fyziologie apod. prostě není možné, každý obor je charakterizován jiným počtem publikujících, tedy i citujících vědců, jinou úrovní vědecké práce - např. kritika matematiků a statistiků k řadě přírodovědným článkům, i v relativně kvalitních žurnálech. To znamená, že někdo může strávit půl roku nad jedním článkem, zatímco někdo napíše článků pět, kvalita může být odlišná a v druhém případě, pokud jde o obor s vysokým počtem autorů mohou citace růst velmi rychle. Znamená to, že jeden výzkum je důležitější než druhý? Proč se ovšem autor nezabývá věcnou stránkou problému? Ve světě existují desítky, možná stovky vědeckých publikací, knih apod., kde se argumentuje ve prospěch aktivního managementu s přírodními zdroji v národních parcích, např. http://www.treesearch.fs.fed.us/pubs/34151 Tento přístup sdílí též uvedení "příznivci" vedení NP. Neměl by pan Voříšek zahrnout též tyto autory, mj. výše uvedený článek vyšel v žurnálu, který vydává "The Ecological Society of America". Přečtěte si a uvidíte. Naopak se musíme zeptat, proč se někteří vědci "odpůrci" těmto publikacím vyhýbají? Neustále přesvědčují okolí o tom, že jakékoliv zasahování do přírodních dějů je špatné a že příroda si nejlépe pomůže sama. Ale to jsou podle výše uvedených moderních ekologických studií zastaralé názory. Co vy na to???

trochu hloupé - nemyslíte? - 4. 1. 2012 - M. Konvička No, on ten "aktivní management přírodními zdroji" je samozřejmě ve všech našich národních parcích praktikován, a byl i za Krejčího, co jiného byla a je pastva a seč ve "dvojkách" (zónách), co jiného je i lesnické hospodaření tamtéž, o regulaci stavu jelení zvěře, či rybářství, nemluvě. Ani ti největší "aktivní zasahovači" ve světě ale nezpochybňují, že v N.parcích mají být pokud možno velké a celistvé jádrové zóny ... ponechané bez zásahů, nebo spravované jen k dobru věci (příklad: regulace býložravců tam, kde chybí pradátoři). To opravdu není případ Šumavy, kde to aktivní spravování není nijak odlišné od normálního lesního hospodaření. A hlavně, hlavně k němu není žádný jiný ochranářský důvod! Všechny ty "korunní druhy" živočichů, které na Šumavě máme, z tzv. kůrovcové kalamity profitují, ať už se jedná o tetřeva, nebo datlíka, nebo orchideje, nebo obojživelníky, nebo plcha zahradního ... atd. atd. Je ale fakt, že potenciál "velkých kusů divočiny" (s potenciálem třeba reintrodukcí dalších zvířat do budoucna) je vlastně jediným důvodem, proč mít na Šumavě NP, a ne třeba CHKO. To je třeba férově přiznat.

trochu hloupé - nemyslíte? - 4. 1. 2012 - jonáš A jak je vidět, vejde se tady pod "aktivní management přírodními zdroji" i vytěžení šumavy nastojato a rozparcelování na sjezdovky. Von je to děsně flexibilní termit, tenhleten management.

trochu hloupé - nemyslíte? - 4. 1. 2012 - vojtěch A můžete napsat, kdo chce vytěžit Šumavu nastojato??? Současné vedení má takový záměr??? Nebo to tvrdí uvedení vědci??? To se Vám asi muselo zdát, nebo vám o tom vyprávěl nějaký kolega z hnutí Duha.

trochu hloupé - nemyslíte? - 4. 1. 2012 - Takamuro Největší parcelování se rozeběhlo za "zeleného" ředitele Krejčího. Ale to aktivisté nějak nechtějí vědět.

trochu hloupé - nemyslíte? - 4. 1. 2012 - MilanR Při hospodaření podle zásad racionálního lesnictví a při rozumném množství sjezdovek by byla Šumava rozhodně zdravější a ekologicky stabilnější než v současné podobě cvičného polygonu určeného výhradně pro zvyšování citačního indexu vybraných "pokrokových" vědců.

trochu hloupé - nemyslíte? - 4. 1. 2012 - Rostislav Adam Možná na pohled by to vypadalo lépe, ale ve skutečnosti? Člověk, který má rakovinu na první pohled taky vypadá naprosto zdravě.

trochu hloupé - nemyslíte? - 5. 1. 2012 - MilanR Pokud člověka léčíte, a dnes i v případě rakoviny, má daleko větší šanci, že se uzdraví, než když to "necháte přírodě". A hraní si na přírodu uprostřed kulturní krajiny je IMHO blbost.

trochu hloupé - nemyslíte? - 8. 1. 2012 - Rostislav Adam Dlužím Vám odpověď. "Pokud člověka léčíte, a dnes i v případě rakoviny, má daleko větší šanci, že se uzdraví, než když to "necháte přírodě" " No, záleží, zda má nádor zhoubný, nebo nezhoubný. Vaše tvrzení lze brát pravdivě, pouze pokud daný člověk má nádor nezhoubný. Pokud má zhoubný nádor, tak maximálně můžete jeho život prodloužit, ale již není šance, že se kdy ten člověk uzdraví. "A hraní si na přírodu uprostřed kulturní krajiny je IMHO blbost." Ony na Šumavě jsou místa, kde nikdy člověk nijak zvlášť nezasahoval, a nebo tak, že to místní ekosystémy nepoznamenalo.(Kde a co je chráněné, a co kde je by Vám řekl jiný, já přeci jen nejsem odborník, jsem jen chemik, byť nějaké hodiny ekologie jsem měl. Doporučuji sledovat, co píše Martin) Taky záleží kde a jak zasahovat, o což se vede spor, ostatně, někdo už tohle tady napsal. Ono jistě to, co dělá současné vedení parku vypadá hezky, třeba na nějakou dobu se podaří Stráskému vytvořit hezký výsledek, a Šumavský les bude vypadat zdravě. Otázka ale je, jestli tomu tak bude. V tom, co dělám já, máme taky jednu úžasnou metodu vyčištění oblasti od určitého znečištění. Problém je, že ta metoda má fatálnější následky než kdybychom tu oblast nechali být.

trochu hloupé - nemyslíte? - 4. 1. 2012 - vojtěch Dobře, stejně tak může být aplikován tento princip v případě masivního přemnožení kůrovce v zájmu zachování funkcí ekosystému, tedy pouze v situaci, která je kritická. To je přeci principem aktivního přístupu: Management to sustain ecosystem function may be more successful than managing to restore function after population or ecosystem collapse. Byl jste poslední dobou na Šumavě? Viděl jste rozsáhlé oblasti mrtvého lesa? Kdo z toho profituje - vámi uváděné druhy? Jděte se tam někdy podívat, jak se jim tam líbí... O ekologické valenci jste někdy slyšel?

trochu hloupé - nemyslíte? - 4. 1. 2012 - Jan Rovenský Ptát se Martina Konvičky, jestli slyšel o ekologické valenci, je fakt punk. Příště se můžete zeptat třeba Miroslava Zámečníka z NERVu, jestli už někdy slyšel o teorii mezního užitku. Řečeno s Václavem Klausem: a vy jste kdo? :)

trochu hloupé - nemyslíte? - 4. 1. 2012 - Takamuro Pane doktore Konvičko, většinou s Vámi souhlasím, ale je tu jeden háček s tím "...ponechané bez zásahu nebo jen spravované k dobru věci..." Oni totiž všichni ti zodpovědnější vědci či lesníci v případě kalamitních výskytů škůdců preferují tu správu k dobru věci. A co je pro větší dobro věci v lesním ekosystému, než zachránit maximum dospělého porostu živého? Uvědomme si, že si v případě Šumavy zahráváme s přemnožením kůrovcovitých na skeletových či podmáčených smrčinách - a to je hodně nebezpečné! Vám, jako entomologovi se zaměřením na motýly(jestli mi paměť slouží?), by se jistě líbila přeměna lesních ploch na stepi s hloučky zakrslých dřevin mrazové formy a sezonním výskytem hmyzu různého druhu, ale co ty následky do budoucna! My se musíme snažit zachovat na Šumavě lesy! Jste vědec. Učíte, nebo jste učil na Karlově universitě, tak se na to jistě dokážete podívat z hlediska různých věd. Snad jste té ideologii "všechno se vyřeší samo" také nepodlehl?

trochu hloupé - nemyslíte? - 4. 1. 2012 - Martin Pane Takamuro, o potřebě ponechat část území (tj. alespoň první, jádrové zóny) přírodě i s jejími kalamitami panuje poměrně dobrý koncenzus i mezi dalšími obory (např. botanika, mykologie, ornitologie, geochemie, půdní ekologie). Zásadní otázky je jestli chceme na Šumavě zachovat lesy ve smyslu ekosystémovém, nebo produkčně-ekonomickém. Les ve smyslu ekologickém je závislý mj. na přítomnosti mrtvé dřevní hmoty, na jejíž rozklad je vázaná značná část bioty. Samoorganizační schopnost ekosystémů není ideologie, ale jev podložený mnoha výzkumy. Zatím není znám žádný náznak toho, že by se kůrovcovou kalamitou přeměnil horský smrkový les na něco jiného.

trochu hloupé - nemyslíte? - 4. 1. 2012 - vojtěch A na tom konsenzu se domluvil kdo??? Uvedení vědci kategorie "odpůrců", nebo vznikl konsenzus politický na bázi široké debaty, jak to bývá v řadě zemí běžné? Kůrovec se žádnou zonací neřídí, když vám v těch jádrových zónách nic nezbyde, k čemu to potom je? Ano, část území parku by se měla ponechat ve větší míře bez zásahů člověka, ovšem ne kategoricky zásah odmítat pokud dojde k nějakému zásadnímu problému, např. kalamitnímu přemnožení kůrovce, který zlikviduje rozsáhlé porosty. V současné době je v této situaci přes 80 procent klimaxových horských smrčin (suché stromy)!!! Na Šumavě nejsou žádné netknuté lesní komplexy, jsou to lesy historicky ovlivněné člověkem. Uveďte, prosím, příklad samoorganizační schopnosti u hospodářských lesů ponechaných samovolnému vývoji a kůrovcovým kalamitám, kam na ta moudra chodíte? Takže principy "deep ecology" by bylo vhodnější studovat v cela jiném rozsahu a ne vnucovat tento neřízený experiment společnosti, jako jediné správné řešení.

trochu hloupé - nemyslíte? - 4. 1. 2012 - Takamuro Zásadní otázkou je, zda-li chceme na Šumavě zdravé lesy. Les sežraný kůrovcem, čili uschlý les, je horší než les sice hospodářský, ale zelený, plnící si všechny funkce - tedy i mimoprodukční. Že panuje poměrně dobrý koncezus mezi zástupci jiných vědních oborů je mi známo. Jedná se o konkrétní jedince nějak na bezzásahovém experimentu zainteresovaných. Plně s Vámi souhlasím, že les ve smyslu ekologickém je na dřevní hmotě závislým, avšak důvod nechat hromadně hynout celý porost to nebude. O ideologii se hovoří oprávněně, neboť myšlení a chování protagonistů toho bezzásahového experimentu nese všechny atributy, které tento pojem zahrnuje, včetně fanatického trvání na již dávno vyvrácených tezích. Bohužel. Že by se kalamitou přeměnil horský smrkový les na něco jiného nejsou jen náznaky, nýbrž zřetelně viditelný proces. Stačí se jet na tu Šumavu podívat. Pozorován je už i úhyn těch nejmladších stromků, do kterých jsou vkládány naděje, že zajistí obnovu porostu či poslouží jako porost přípravný, a to je velice závažný důvod k zákrokům. Kůrovce je bezpodmínečně nutné potlačit do základního stavu. On nerozeznává mezi lesy hospodářskými a divokými. On sežere všechno.

trochu hloupé - nemyslíte? - 6. 1. 2012 - Martin Pane Takamuro, ideologie vám zřejmě zatemňuje mysl. Úhyn nejmladších stromků je zcela přirozený proces, mortalita dřevin má typicky negativní exponenciální rozložení. Z dlouhodobého monitoringu navíc vyplývá, že mortalita na plochách, kde se těžilo, je vyšší, než na plochách bez zásahu. Že druhové složení lesa zůstává i po kůrovci stabilní potvrzuje rovněž dlouholetý monitoring. Dochází pouze k mírnému nárůstu diverzity o druhy lesních světlin jako maliník a vrbka, zaznamenán byl rovněž nový výskyt chráněného hořce šumavského. Koncenzus se pozná tak, že mezi akademiky všech přírodovědeckých fakult i pracovišť akademie věd nejdete opravdu minimum lidí, kteří by prosazovali kácení v jádrových zónách.

To je třeba férově přiznat - 4. 1. 2012 - M.Z. Ja ferove priznam, ze perspektiva, ze treba na Luzny se z Brezniku nikdy rozumne nedostanu kvuli tomu, ze to uzemi "ma potencial" hostit nejen tetreva ale v budoucnu treba i medveda - mne vubec nenaplnuje nadsenim pro podporu NP. Je tomu zcela naopak. Jsem zcela jasne pro zruseni takovehoto "narodniho parku". (Ale i CHKO. (Po odstrasujici zkusenosti s "managementy" tech CHKO, jejichz krajinu a prirodu - troufam si rici - velmi dobre znam a mam rad.) Nazor, ktery po 15-20 letech zkusenosti s realitou "zeleneho mysleni" a "ochranarskych snah" v tomhle state (a asi i v cele EU) uz asi nezmenim. Naopak se silne utvrzuje. (A to jsem se kdysi povazoval tez za "zeleneho".) Verim, ze podobny nazor zaujme i vetsina obyvatel tohoto statu, kteri ze sebe - drive ci pozdeji - dokazi setrast dedictvi jiz dvou desetileti "zelene" buzerace fanatiky a propagandisty (papezstesjsimi nez zeleny panez v Bruseli...) vydavajicich se v mediich za vedce ;-)

trochu hloupé - nemyslíte? - 7. 1. 2012 - fafnir M.Konvička přiznám se,že je li důvodem N.P.Šumava možný budoucí(někdy za pár set let)výskyt medvěda,nevidím pak žádný smysl existence Parku.

trochu hloupé - nemyslíte? - 4. 1. 2012 - HB S Vaším názorem, pane Vojtěchu, souhlasím! Kdo chce obhájit určitý názor, samozřejmě vyhledá z principu autory, kteří publikují hodně a jsou tedy i hodně citovaní. Typický příklad toho, jak lidé dokáží manipulovat s realitou. Bohužel když se nás před Vánoci ve škole (VŠ s přírodovědným zaměřením) ptali, jaký je náš názor na kácení a já řekla, že kácet a odkorňovat, celá učebna se na mě velmi popuzeně podívala a vyučující začal pronášet argumenty, že nejde o les, ale o to, že oblast je bezzásahová a že dřív nebo později tam vzniknou nová společenstva. Potom ale nechápu, proč jedni sbírají genetický materiál stromů a obhajují jeho cennost a druhým jde jen o to, že se do určitého území nebude zasahovat... když se na toto téma bavím s odborníkem, dojdeme vždy ke stejnému názoru: nechat na pospas původně monokulturní les je z dlouhodobého hlediska velmi nezodpovědné a určitý stupeň péče ze strany člověka je na místě. Bohužel i na akademické půdě nám stále vtloukají do hlavy své názory, které by obstály možná v 19. století.

trochu hloupé - nemyslíte? - 4. 1. 2012 - fafnir HB díky za tato slova

trochu hloupé - nemyslíte? - 4. 1. 2012 - HB Vidíte a jinde v této diskuzi mi spílají... já jsem v lesech vyrostla, táta s námi obcházel lapače v Jeseníkách a vím, co dokáže kůrovec napáchat za škody i v lese hospodářském a proto mě zaráží, jak jsou někteří lidé natvrdlí, slovíčkaří a napíší mi akorát, že mé názory jsou nesmyslné. Chci znát ty jejich!

trochu hloupé - nemyslíte? - 4. 1. 2012 - Takamuro Dovoluji si absolutně souhlasit.

trochu hloupé - nemyslíte? - 5. 1. 2012 - Čech Rád bych si někdy nějakou tu Vaší "moderní ekologickou studii" přečetl.Tam asi "odborníci" přišli na to ,že po X milionech let,kdy se příroda bez člověka krásně obešla,najednou už to nezvládá,že? Nenapsal to Klaus?

trochu hloupé - nemyslíte? - 5. 1. 2012 - fafnir Čech vy máte z pana presidenta nějaký mindrák.Příroda to sice bez člověka zvládala a klidně dál zvládat bude,jenže člověk tu je a má nějaké představy o svém životě a proto tomu přírodu přizpůsobuje.I vy jste z toho živ.Netvrďte mi,že se živíte sběračstvím v pralese a bydlíte v jeskyni.Takže kecat že příroda se musí necht sama sobě je od vás farizejství.Mimochodem heslo příroda přírodě je ze stejné kategorie a stejná pitomost jako Čechy Čechům.

trochu hloupé - nemyslíte? - 5. 1. 2012 - čech Nikde jsem přece nepsal,že mají být všude pralesy! Ale alesponˇ kousek přírody do které člověk nebude zasahovat by tu být mohl,ne?

trochu hloupé - nemyslíte? - 11. 1. 2012 - Dana Ano, přizpůsobuje. Ale zda s moudrostí, kterou si tak hrdě osobuje, to je otázka, že? Další vaše věty ani nekomentuju. Jsou pro vás typické,

"Vedecky" vs "narodni" park - 5. 1. 2012 - Čech No jste trochu mimo. Ona ta šumava(park)tam je hlavně pro tu původní faunu a floru. Ani pro vědce ani pro šumavany a ani pro lesáky!

"Vedecky" vs "narodni" park - 7. 1. 2012 - fafnir Čech a to je váš obrovský omyl.To,čemu říkáme ochrana přírody, je čistě lidský kulturní výmysl.Medvěd ani buk vám přírodu chránit nebude.

"Vedecky" vs "narodni" park - 8. 1. 2012 - Dana Výmysl lidský kulturmní :) fafnire, vy jste fakt ... :) někde jinde.

Fafnir má jednoznačně pravdu - 8. 1. 2012 - Jan Šimůnek "Ochrana přírody" je ryze kulturní konstrukt, a to velice pozdní. Má určitou souvislost s romantismem a zejména s ekonomickým rozvojem, kdy lidé nebyli nuceni sežrat vše, co jim přišlo pod ruku. Například ochrana lesa a zvěře před pytláky měla až někdy do konce 19. století zcela jinou motivaci než ochranářskou: Udržení lovu jako exkluzívní zábavy privilegovaných vrstev.

Fafnir má jednoznačně pravdu - 11. 1. 2012 - Dana Dnes by člověk s novodobými poznatky mohl brát ochranu přírody alespoň sobecky.

"Vedecky" vs "narodni" park - 11. 1. 2012 - Jitka Marková Jen jeden citát: "Věda je studnou poznání a současně nikdy nevysychajícím pramenem blahobytu těch, kteří se v ní umějí pohybovat" Tento citát vzniknul po prostudování finančních toků alokovaných státem na výzkumné projekty a záměry přírodovědců, kteří vystupují v kauze Šumava proti zájmům ochrany přírody a proti zájmům obyvatel ČR. Jde o miliardy. Týká se těchto vědeckých osobností: Vladimír Bejček, Aleš Bezděk, Martin Braniš, Petr Doležal, Josef Fanta, Jan Farkač, Roman Fuchs, Jakub Hruška, Jiří Kopáček, František Krahulec, Zdeňka Křenová, Zdeněk Landa, Karel Prach, Miroslav Svoboda, Pavel Šamonil, Hana Šantrůčková, Jaroslav Vrba, Tomáš Vrška, Martin Konvička, Pavel Kindlmann.

"Vedecky" vs "narodni" park - 12. 1. 2012 - Otter A zájmy ochrany přírody a obyvatel ČR znáte jen vy osobně, že ano.

"Vedecky" vs "narodni" park - 12. 1. 2012 - Martin Marková Ještě jste zapoměla dodat, že ti, co se ve vědě neuměli pohybovat (tedy např. neměli žádné výsledky, nebo jim vadila věčná nejistota úvazků na dobu neurčitou), mnohdy odešli do soukromého sektoru a jejich platy se rázem znásobili. A ještě malý detail: mezi přírodovědce jste zařadila i lesníky, ač je pravda že vámi vyjmenovaní lesníci toho o přírodě vědí opravdu hodně, tak je to asi v pořádku.

"Vedecky" vs "narodni" park - 12. 1. 2012 - fafnir Otter soudíte,že zájmem přírody a obyvatel ČR je ochrana a udržení ohnisek kůrovce?Soudíte že zájmem přírody a obyvatel je uschlý les,pro dané vědce podpořené 200 milionovým grantem?

"Vedecky" vs "narodni" park - 13. 1. 2012 - Jan Šimůnek Už jsem to tady uvedl: Propad zelených ukazuje nepřímo, že jejich koncepce lidi nechytila. A o Šumavě by bylo ideální vyhlásit referendum.

Nastrahy scientometrie - 2. 1. 2012 - Ivan Brezina K vecnemu Petrovu clanku je treba dodat, ze IF a dalsi scientometricke metody nelze v zadnem pripade chapat jako absolutni dukaz vetsi "vedeckosti" Straskeho odpurcu. Vyvozovat z toho, kdo ma v nazoru na pristup ke kurovci pravdu, pak uz nejde vubec. Kritici scientometrie pravem poukazuji na fakt, ze kvantitativni metoda je jen jednim z moznych pristupu k hodnoceni vyznamu vedecke prace. Viz napriklad velmi podrobna kritika scientometrie v cestine zde: http://www.ikaros.cz/node/3293 . Snaha hodnotit vedeckou "velikost" a vyznam jen podle IF pripomina spor klukovske party v knize Louise Pergauda Knoflikova valka: "Velitelem bude ten, kdo ma nejvetsiho pindika".

Nastrahy scientometrie - 2. 1. 2012 - Martin Pane Brezino, váše komplexy s pindíkem nebudu rozebírat, ale vzhledem k řádovým rozdílům mezi scientometrickými charakteristikami zmíněných je zřejmé, že použití i jiných kvalitativních měřítek povede k obdobnému výsledku.

Nastrahy scientometrie - 2. 1. 2012 - Ivan Brezina Mily anonyme, pokud nechapete literarni narazku, je mi vas lito – musite byt velmi nudny patron. Psychoanalytik by rekl, ze kdo se nedokaze zasmat vtipu s pindikem, pravdepodobne bude mit komplex s tim svym.

Nastrahy scientometrie - 2. 1. 2012 - Martin Pokud nechapete psaný text, pak je mi líto zase vás. A protože jste se nezasmál vtipu o vašem komplexu, spadl jste sám do vámi citované psychoanalytické kategorie :-)

Nastrahy scientometrie - 2. 1. 2012 - Ivan Brezina Trapny pokus o tzv. dukaz kruhem.

Nastrahy - 3. 1. 2012 - Fik zde jde spíše o trefný "důkaz pindíkem", svědčící o tom, že jste mentálně na úrovni kloučků z Knoflíkové války, pane Simone Simonini ;)

Nastrahy scientometrie - 2. 1. 2012 - fafnir ale pane Brezino pojednává snad "Knoflíková válka" o ochraně přírody?Nepojednává!Tak proč by ji člověk nosící nick Martin četl.Zbytečně by ho to odvádělo od svaté ochrany čisté přírody.Tedy váš pokus o odkaz na humor ve známé literatuře byl z hlediska ochrany přírody nemístný. Samozřejmě že máte pravdu,na mě ten výčet také působí podobně jako na vás,zvláště publikují li třeba na thema "rajská omáčka a oteplení" další to ze specialit Jihočeské university.A to má být v Jihočeské universitě proinvestováno nekolik set milionů až miliarda CZK.

Nastrahy scientometrie - 3. 1. 2012 - Dana A váš (pindík) je na tom jak? :) Vzhledem k příspěvkům kdekoli kdykoli bych si troufla odhadnout.

Nastrahy scientometrie - 3. 1. 2012 - fafnir Dana nekteré vaše sentence se vyznačují takovou pitomostí,že kdybych byl jako vy ,mohl bych tvrdit ,že nemáte prsa.

Nastrahy scientometrie - 4. 1. 2012 - Dana A vy?

Nastrahy scientometrie - 4. 1. 2012 - fafnir Dana já prsa vskutku nemám.Ani je nikdo u mě neppředpokládá.

Skutečně - 5. 1. 2012 - Fik si tohle myslíte? Tak to se zkuste na sebe podívat do zrcadla vysvlečený do půl těla. Budete se divit, co všechno o sobě nevíte..

Skutečně - 5. 1. 2012 - Otter No nejspíš ani páteř nenajde :-)))

Skutečně - 7. 1. 2012 - fafnir Otter nebojte,já ji neztratil ani za bolševika.Někdo ji ovšem dodnes nenašel,a zůstává levičákem.

Skutečně - 5. 1. 2012 - fafnir Fík nemám metrák jako vy.Vy možná prsy máte.

Skutečně - 6. 1. 2012 - Fik Ač střízlík, přesto prsa (v případě, že nejste tělesně postižený) máte.

Nastrahy scientometrie - 2. 1. 2012 - Ladislav Miko Pane Brezino, i když sdílím názor, že scientometrické metody současnosti mají své slabiny a otazníky, připomínám že autor článku to jasně sdělil a nikterak je nepřeceňuje - jen vyzývá k zamyšlení. Když už jsou tyto metody dobré (i této vládě) aby podle nich rozdělovala peníze na vědu, znamená to přinejmenším tolik že přes kritiky a slabiny zatím nic použitelnějšího a objektivnějšího nemáme (napadá mě podoba s demokracií, taky je naní mnoho věcí ke kritizování). A stejně tak, i když se umím s chutí zasmát příměru s pindíkem, mám bohužel pocit že okruh poradců se skutečně vybírá spíše podle tohoto kritéria než podle solidnosti vědecké argumentace, ať už ji měříme jakkoliv.

Nastrahy scientometrie - 2. 1. 2012 - Ivan Brezina Ale jo, scientometrie jistou vypovidaci hodnotu ma, jen je dobre ji neprecenovat. Stejne tak je nesmysl zuzovat problem Sumavy jen na vedeckou diskusi. Osobne si myslim, ze nazor mistnich lidi na to, v jakych podminkach chteji zit, je prinejmensim stejne relevantni jako studie s nejvetsim IF.

Nastrahy scientometrie - 4. 1. 2012 - JiB Pane Brezino, ale to by jste pak asi měl rozšířit diskusi také o otázku, zda vůbec zachovat režim ZCHÚ NÁRODNÍ PARK, potažmo zda vůbec zachovat nějaký režim ZCHÚ? Nepřijde Vám krapet farizejské chtít zachování obchodní značky NÁRODNÍ PARK Šumava a současně z ní udělat de facto CHKO ne-li klasický hospodářský les? I když o tom co místní chtějí stejně jako o zohlednění / ignorování názorů místních ten článek vůbec není, že?

Předpokládám, že i zde popsaný "výzkum" - 7. 1. 2012 - Jan Šimůnek http://neviditelnypes.lidovky.cz/klima-jeste-jednou-o-potravinach-a-klimatu-fi9-/p_klima.asp?c=A120106_102121_p_klima_wag bude mít vysoký IF :-)

Dokonalá desinformace. - 2. 1. 2012 - Arnošt Skutečnost je zcela jiná, než ji autor popisuje. Reeakční rady rozdělují články na vědecky "korektní" (tj. ty, které jdou s hlavní vlnou, a na nekorektní. Není vyloučená ani výzva: Zaplaťte si celostránkový inzerát a my vám to otiskneme (platí v čechách). Je jasné, že redakce bízká Hnutí Duha neotiskne vědeckou zprávu podporující současné vedení parku. Nebo-li počet publikací není žádným objektivním měřítkem, natož vědecvkým důkazem.

Dokonalá desinformace. - 2. 1. 2012 - Martin Arnošte, vaše argumentace s vydíráním autorů požadavkem na inzerci je ve vědeckých časopisech zcela mimo mísu. A vaše představa že redakční rady dejme tomu PNASu nebo Science je propojená s Hnutím Duha je vskutku úsměvná a dokládá Vaši neznalost problému o němž diskutujete.

Sorry, - 2. 1. 2012 - Jan Šimůnek s něčím podobným jsem se ve své praxi také setkal: "Vaše metoda by poškodila našeho majoritního inzerenta" (protože ukázala, že bez jím vyráběného přístroje se dá dosáhnout stejně kvalitních výsledků). A to, že Science (a některé další časopisy) "zezelenal" natolik, že uveřejňuje zcela neseriózní a ničím nepodložené údaje, pokud jsou v souladu např. s politikou klimaalarmismu, je také smutný fakt.

Lomborg vs. Scientific American - 2. 1. 2012 - Ivan Brezina Tady je konkretni priklad, jak to v tech slavnych vedeckych ve skutecnosti chodi. Za publikaci "vedeckych" studii je ve skutecnosti casto ideologie a nizke postranni zajmy. Scientific American napadl Bjorna Lomborga, ale jeho odpoved na insinuaci odmitl zverejnit a dokonce mu vyhrozoval soudem, kdyz se chtel branit: http://www.greenspirit.com/lomborg/pages.cfm?num=1

Lomborg vs. Scientific American - 2. 1. 2012 - Ladislav Miko ...načež o pár let později Lomborg sám uvdel, že se v interpretacích mýlil a že jím použité statistiky lze také číst jinak, že ano pane Březino?

Lomborg vs. Scientific American - 2. 1. 2012 - Ivan Brezina Lomborg pokud vim pozdeji opravil ve sve knize jen par nepodstatnych drobnosti. Nebo mi neco uniklo (coz je samozrejme mozne)? Na co presne narazite?

Lomborg vs. Scientific American - 2. 1. 2012 - Tomáš D. Jaký je podle vás IF popularizačního časopisu Scientific American?

Lomborg vs. Scientific American - 3. 1. 2012 - Jan Šimůnek 2.471

Sorry, - 3. 1. 2012 - Jirka Můžu se zeptat, o jaký časopis se jednalo?

Dokonalá desinformace. - 2. 1. 2012 - Ladislav Miko Pane Arnošte, nejspíš ani nemáte ponětí o tom co je to vědecká práce, vědecká publikace a vědecký časopis. Vědecký časopis Vám žádnou práci neotiskne na inzerát, a žádný všdecký časopis z principu nemůže mít redakci blízkou jakémukoliv hnutí, natožpak Hnutí Duha! Solidní časopisy posuzují navíc články anonymně a podle vědeckých a nikoliv politických kritérií. Neboli kdo není schopen vědecký článek ve slušné kvalitě zpracovat a napsat, bude jich mít prostě méně. Tím nechci tvrdit, že nejsou lidi, kterým to pálí, mají přehled a zkušenosti a věci rozumí a přesto nemají velké množství publikací. Takoví však obvykle mají svůj menší počet publikací daleko hlouběji propracován a tudíž také daleko více citován vědeckou obcí. Ale ani v tomto kritériu se statistiky uvedené v článku moc nepřiblížily...

Ta anonymita - 2. 1. 2012 - Jan Šimůnek se týká hodnotitelů, nikoli autorů hodnoceného textu.

Dokonalá desinformace. - 3. 1. 2012 - Takamuro Přesně tak! Je to jen další "zelený" pokus obalamutit lidi prostřednictvím demagogického výkladu - který se však autorovi příliš nevydařil.

Dokonalá desinformace. - 3. 1. 2012 - Fik Nic proti, ale vidím to přesně opačně. Za nepodařenou demamgogii bych spíše označil Vaše příspěvky do této diskuse.

Dokonalá desinformace. - 4. 1. 2012 - Takamuro To je tím, že neznáte obsah slova "demagogie", ale neznalost je u ekoaktivistů jevem zcela běžným.

tak to pardon, - 4. 1. 2012 - Fik ověřoval jsem to na Wikipedii: Demagogie je v moderní době působivé a klamné řečnické vystupování, využívané k získání vlivu, politické podpory a moci. Místo věcného zdůvodňování působí hlavně na předsudky a emoce posluchačů, k čemuž slouží polopravdy, překroucené argumenty, logické klamy, falešné sliby, vyvolávání strachu a podobně. pokud je podmínkou ta působivost vystupování, tak jsem asi u Vás vážně přestřelil

udělejte prosím také přehled grantů - 2. 1. 2012 - Karel a jejich výše, které vědci dostali. Možná, že i s nakonec tím souvisí ta publikační činnost.

udělejte prosím také přehled grantů - 2. 1. 2012 - Martin Samozřejmě, že to spolu souvisí (nebo by správně mělo): když nic nepublikujete, tak vám grantová agentura nic nedá. Takže zajímavějším ukazatelem by bylo množství prostředků na jednu citaci/článek.

Meze scientometrie - 2. 1. 2012 - Jan Šimůnek jsou velice úzké. Lze s její pomocí jakžtakž solidně porovnat dva vědce pracující přesně v témže oboru, a to je vše. Jakákoli mezioborová srovnání jsou částečně nebo zcela mimo mísu, protože různé obory (i sobě od prvního pohledu velice blízké) mají dramaticky rozdílný počet "impaktovaných" časopisů, a tudíž vůbec možností vydat v takovém časopise článek. Takže v tomto případě bude docela drastický rozdíl mezi nějakým teoretickým biologem, který má takových časopisů k dispozici velké množství (a některé nemají co tisknout a vemou skoro každý šunt) a lesním inženýrem, který má takových časopisů k dispozici velice omezené množství (nehledě k tomu, že teoretická věda asi není hlavní náplní jeho práce). Další věcí je, že ten lesní inženýr asi spíš napíše něco o své práci a svých výsledcích v časopise / sborníku zeměřeném na místní čtenáře, protože jeho výsledky mají jen velice omezenou platnost např. pro lesníky v tropických deštných pralesech (a naopak informace o metodách zvyšování produkce mahagonových stromů nebo kokosových palem bude našim lesákům dost k ničemu). Prostě věda je internacionální jen někde a jen v některých aspektech. Dalším problémem je jistě i fakt, že na scientometrii má prakticky monopol ISI, což je soukromá firma, ekonomicky propojená s některými vydavatelskými domy, takže nelze pochybovat o tom, že i scientometrické výsledky jsou zrcadlem ekonomických zájmů této firmy a na ni připojených nakladatelství.

Meze scientometrie - 2. 1. 2012 - Hana st. Národní park ale není o lesnících.O tom jsou hospodářské lesy a na nich se již vyřádili dost.Kromě toho současné vedení parku nejsou lesníci, na rozdíl třeba od vedlejšího Bavorského NP.

Korupce vedy - 2. 1. 2012 - Ivan Brezina Stoji za pripomenuti, ze dve predchozi "zelena" vedeni parku (Pavlicko, Krejci) vice nez stedre dotovalo "studie" kamaradskych vedcu, kteri podporovali jeho prokurovcovou ideologii. Pak se ovsem nedivme, ze existuje radove vic impaktovych studii od lidi, kteri dnes kritizuji Straskeho. Proste takova mala ceska korupce vedy... Konkretni jmena a sumy jsou zde: http://neviditelnypes.lidovky.cz/ekologie-jihocesti-vedci-a-sumavska-kauza-fgk-/p_ekonomika.asp?c=A110827_210914_p_ekonomika_wag

Korupce vedy - 2. 1. 2012 - Ladislav Miko Tohle je už ovšem docela trapné... Petr Voříšek mluví o vědeckých pracích publikovaných v mezinárodní vědecké leiteratuře, v tzv. peer-reviewed journals, kterým je docela putna to jak se jmenuje ředitel nějakého parku v Čechách a také to, zda výsledek je v jeho či proti jeho zájmu, ale které se dívají na to zda je postup, metoda, vyhodnocení výsledků atd. vědecky solidní! Myslím ale že zde nemá cenu diskutovat, protože cílem není dobrat se ničeho, cílem je pouze pokud to jde zpochybnit fakta která se nehodí do krámu.

Korupce vedy - 2. 1. 2012 - Lukáš Kadava Dobrý den, zřejmě podrobněji nesledujete publikační činnost I. Breziny - jinak byste věděl, že reagovat na "publicisty" či "formální ekology" tohoto typu je zhola zbytečné.

Korupce vedy - 2. 1. 2012 - Ivan Brezina To je zvlastni pane Kadavo – zrovna vy osobne jste mne prece pred par tydny zadal, abych vam vysvetlil nektere principy ekosystemove stability. A ted pisete, ze to bylo "zhola zbytecne"? Mozna pro vas, chapu, bylo to prilis odborne a pro laika nepochopitelne... Tak se to za domaci ukol doucte sam, abyste se na to nemusel vyptavat odborniku:-))

Korupce vedy - 3. 1. 2012 - Lukáš Kadava Víte, pane Brezino, možná ne všichni, kteří se ptají, to ve skutečnosti nevědí... K tomu, abych si na základě Vaší odpovědi o Vaší odborné erudici (resp. ke stavu, kam dospěla po desítkách Vašich článků) udělal obraz, to bohatě stačí. Ale jinak díky za radu!

Korupce vedy - 3. 1. 2012 - Ivan Brezina Jen tak ze zajimavosti jsem se kouknul jak je to s vasi odbornou erudici, abych vedel, ktery kolega prirodovedec mne vlastne hodnoti. Pokud mi neco neuniklo, jste nadseny kytarista a amatersky ornitolog. Takze fajn, Amol, a Gdur jiste drzet umite a vrabce jiste rozeznate od kosa. To vas samozrejme cti, ale pro dalsi odbornou diskusi o tematu by bylo fajn, abyste si precetl aspon tuhle knihu: http://knihy.abz.cz/prodej/zaklady-ekologie

Korupce vedy - 3. 1. 2012 - Martin Kdyř jsme u erudice: nevíte, kde by se na Přírodovědě našla vaše diplomka, knihovní systém univerzity ji nemůže nalézt... Děkuji.

Korupce vedy - 3. 1. 2012 - Ivan Brezina To se musite zeptat primo ve Vinicne, ale navedu vas: Epidemiologicke a epizootologicke aspekty druhu Toxocara canis, obhajeno na podzim 1993. Jeden vytisk mam pripadne doma:-). Btw. vy se za sve prijmeni stydite, nebo jsou Budejice tak male, ze se vsichni zdravite krestnimi jmeny?

Korupce vedy - 5. 1. 2012 - Karel Pkorný No to téma diplomové práce, kdy jste většinu času strávil v nějaké laboratorní díře, Vás skutečně pane Brezina "opravňuje" hovořit k národnímu parku Šumava....Z Vašich aktivit před lety jsem ovšem měl dojem, že jste studoval atomovou fyziku...Nějak mi někoho vysoce postaveného u nás připomínáte....

Korupce vedy - 3. 1. 2012 - Lukáš Kadava Víte, pane přírodovědče, skutečného vědce nedělá ani objem informací, které za léta nashromáždil v hlavě (natož pak pouhý titul), ale schopnost přinést lidem nové poznatky, které nás posunou dál. Čím větší vědec, tím navíc přirozenější skromnost a pokora. Odpovězte si sám, nakolik se rovnáte těm, jež jsou autorem zmiňovaní. Titul si můžete koupit - inteligenci a charakter nikoli!

Korupce vedy - 3. 1. 2012 - Ivan Brezina Vite, pane kytaristo a nadseny amatersky ornitologu, mne jsou tituly ukradene. Pokud ale naznacujete, ze jsem si je koupil, mel byste to dolozit. A pokud mi davate lekce z odbornosti, mel byste byt kolega. Jinak to totiz pusobi dost smesne – asi jako kdybych ja poucoval kardiochirurga o srdecnich operacich.

Korupce vedy - 6. 1. 2012 - Dana Jsou mi mnohem milejší a hodnověrnější kytaristé a amatérští ornitologové než "vystudovaní ekologové" s praxí v pánských časopisech. Tak nějak mi k vám chybí ta důvěra.

Korupce vedy - 3. 1. 2012 - Takamuro Pane Miko, netvařte se nám tady, že nechápete, že právě tento cíl si vytkl pan Voříšek! Jeho článek představuje typický příklad demagogie, kterou se "zelení" snaží balamutit veřejnost již dlouhá léta - a naštěstí zatím neúspěšně.

Korupce vedy - 3. 1. 2012 - Otter Ať hledám, jak hledám, tak tam demagogii nevidím, holá fakta.

Korupce vedy - 3. 1. 2012 - Takamuro To bude tím, že nevíte, co to slovo znamená. Ale utopenému déšť stejně nevadí...

Korupce vedy - 3. 1. 2012 - Fik Myslím, že kdo z diskutujících dosud s demagogií neměl tu čest, má ve Vašich příspěvcích zde dostatek studijního materiálu.

Korupce vedy - 4. 1. 2012 - Takamuro Příliš primitivní. Zkuste něco lepšího.

Korupce vedy - 4. 1. 2012 - Fik máte pravdu - primitivní, přesto (jak jste mne právě o několik řádek níže přesvědčil) výstižné

Korupce vedy - 4. 1. 2012 - Takamuro Vy ani nevíte, co znamená slovo "výstižné". Ale fanděte si dál. Je s vámi legrace.

Korupce vedy - 4. 1. 2012 - Fik a copak to tedy podle Vás znamená?

Korupce vedy - 2. 1. 2012 - Martin Ale zapoměl jste napsat, že z prostředků NP Šumava byl placen i výzkum pana Mánka (jehož výsledky nebyly nikdy pro Mánkovu neschopnost publikovány). A zcela chybí přehled, kolik peněz na výzkum spotřebovali zbylí obhájci kácení.

Korupce vedy - 2. 1. 2012 - Hana st. Pan Mánek výsledky tohoto "výzkumu" pak nabízel řediteli Krejčímu za částku 500 000 Kč.

Korupce vedy - 3. 1. 2012 - Fik Dobrý den. Toto je pro mne velmi zajímavá informace. Rád bych se zeptal jak to s tou nabídkou dopadlo. Děkuji.

Korupce vedy - 3. 1. 2012 - jonáš Jak by to dopadlo, přece odvolánim Krejčího. Co jste čekal jinýho? ;-)

Korupce vedy - 3. 1. 2012 - Ivan Brezina Manek odvolal Krejciho? Ale jdete...

Korupce vedy - 3. 1. 2012 - Hana st. Ne,docílil to Jirsa a jihočeští kmotři.Pan Mánek kandidoval za ODS ve Čkyni.

Korupce vedy - 3. 1. 2012 - jonáš A Krejčí byl "za ODS" odvolanej, zatimvo Mánek "za ODS" vydržal a možná i povýšil .. pan Brezina asi jen furt něco píše a číst neumí vůbec ;-)

Korupce vedy - 3. 1. 2012 - Hana st. Pana Mánka tam přivedl Stráský,protože jihočeští kmotři potřebovali náhradního mladšího slouhu,až se ten starý společensky znemožní.

Korupce vedy - 4. 1. 2012 - Takamuro Víte, že jste se dopustila trestného činu pomluvy, za kterou by vás mohl pan Ing.Mánek žalovat? Naštěstí je to zároveň takový nesmysl, že to nikdo stejně nebude brát vážně.

Korupce vedy - 4. 1. 2012 - Antares Paní o tom zřejmě hodně ví. Když se někdo dotkne vašeho miláčka, tak se vám to nelíbí. Takových i větších pomluv na adresu druhé strany už tady padlo, to ovšem vás i vám podobým nechává chladnými.

Korupce vedy - 4. 1. 2012 - Takamuro Co to plácáte?

Korupce vedy - 7. 1. 2012 - Hana st. Pan Mánek je magistr a lesníkem nikdy nebyl.Je to učitel.A na všechny moje vyjádření mám dostatek důkazů.Věřím,že odchodem Klause odejde i část těchto lidí z MŽP i NP.

Děkuji za připomenutí - 4. 1. 2012 - CTOKOKOTOB Děkuji za připomenutí, že oč menšího úspěchu dosáhli prokáciví v impaktovaných a recenzovaných vědeckých časopisech, o to aktivnější byli na Neviditelném psu. Takže poměr sil je opět vyrovnán!

Korupce vedy - 4. 1. 2012 - Amanita Pane Březino, promiňte, ale jste mimo. Vím, že se považujete za velkého odborníka na ekologii, ale vy opravdu vědecké metody nepoužíváte. Vědecké bádání na Šumavě dotují hlavně grantové agentury, ať z ČR nebo z EU. To vy jistě víte, ale vyberete si jen to, co se hodí do vaší polívky. Materiály, na které odkazujete, jsou lživé a zkreslující, protože se hodí "do velkého šumavského kšeftu" se dřevem, pozemky a mocí. Jen lidi nemají čas a zkušenosti se se lháři vypořádat. Nemám chuť ani čas se s vámi více zaobírat.

Korupce vedy - 5. 1. 2012 - Ivan Brezina Nez se se mnou priste zacnete zaobirat, mozna byste si mel aspon overit jak se jmenuju. Je to samozrejme banalni detail, ale hezky ilustruje, ze vite kulovy.

Bavorska strana parku - 2. 1. 2012 - M.Z. Tohle mi prijde zajimava zprava, nevim tedy jak je presna http://plzen.idnes.cz/cesti-podnikatele-skupuji-opustene-hotely-a-penziony-v-bavorsku-pyj-/plzen-zpravy.aspx?c=A120102_091505_plzen-zpravy_sou

to je starý - 3. 1. 2012 - Fik četl jste taky tohle? http://ekonomika.idnes.cz/penziony-a-hotely-na-sumave-stradaji-rada-z-nich-je-na-prodej-plg-/ekonomika.aspx?c=A110110_095623_budejovice-zpravy_pp podstata je v poslední větě:"Majitelé penzionů totiž od byznysu upouštějí, když si spočtou, že jim to už dnes přináší nanejvýše průměrné zisky a jsou u penzionu uvázáni jako pes u boudy." na Klondajku to bylo podobný, zlatokopové se dlouho nezdrží

to je starý - 3. 1. 2012 - Martin Nějak jsem nepochytil jak to souvisí s tématem. Není to jen snaha M.Z. odpoutat pozornost od podstaty diskuze?

snaha odpoutat pozornost od podstaty diskuze? - 3. 1. 2012 - M.Z. Ale kdepak. Proc Cesi nekupuji restauracni zarizeni v Drazdanech ci Vidni? Podle mne tahle zprava reflektuje stav, kdy podminky pro navstevniky a jejich rekreaci (lanovky, sjezdovky, dalsi infrastruktura) na bavorske/rakouske strane Sumavy jsou proste priznivejsi nez u nas. A to neni dano jen geomorfologii ci klimatem (ten je naopak lyzarum priznivejsi u nas) ale spis politikou spravcu toho uzemi. V Bavorsku pres minule excesy "zelenych" bude asi rozumnejsi

M.Z. - 3. 1. 2012 - Fik cetl jste vubec ten clanek, na ktery odkazujete?

snaha odpoutat pozornost od podstaty diskuze? - 3. 1. 2012 - jonáš Kdyby tam byly podmínky pro byznys příznivější, proč by ty penziony bavoráci opouštěli?

snaha odpoutat pozornost od podstaty diskuze? - 3. 1. 2012 - M.Z. Treba jsou priznivejsi nez na ceske strane Sumavy ale mene priznive, nez v bavorskem vnitrozemi ci treba v Alpach

snaha odpoutat pozornost od podstaty diskuze? - 4. 1. 2012 - Fik pokud jste tedy právě zjistil, že mají v Bavorsku o něco vyšší životní úroveň než je tady v ČR, pak blahopřeji (porovnávat Šumavu s Alpami je úlet, minimálně stejně tak velký jako údiv nad postupující urbanizací v NSR)

snaha odpoutat pozornost od podstaty diskuze? - 4. 1. 2012 - Martin S tím, že podmínky na Bavorské straně jsou příznivější mohu souhlasit. Jistou souvislost s tímto článkem bych přecijen našel - lidé z bavorského NP poměrně dost publikují ve vědeckých časopisech a jezdí na konference (a to jsou prosím povětšinou vzděláním lesníci) a když zaslechnou jméno Mánek, propadají huronskému smíchu.

jen doufám - 4. 1. 2012 - Fik že se budeme moct jednou zasmát s mimi

snaha odpoutat pozornost od podstaty diskuze? - 5. 1. 2012 - sumavak Co to placas,ze na ceske strane sumavy jsou priznivejsi podminky. Bez se podivat kolik snehu je na ceske strane- v podstate nula a na rakouske si vzdy zalyzujes.

snaha odpoutat pozornost od podstaty diskuze? - 5. 1. 2012 - M.Z. Nepsal jsem, kde si "zalyzujes" (ja cizim lidem netykam - a nepreju si, aby oni tykali me) ale kde je vic snehu. Samozrejme, ze na hranicnim hrebenu mezi Svarohem az Luznym lezi vic snehu, nez nekde na jiznich svazich v Bavorach. Ze se tam (vicemene) nesmi - to je jako kdyby Krnap zavrel lyzarum plane kolem Labske a Lucni boudy

mám nápad - 6. 1. 2012 - Fik co takhle srovnávat srovnatelné? (tedy obdobné nadm. výšky) to Vás nenapadlo?

snaha odpoutat pozornost od podstaty diskuze? - 7. 1. 2012 - M.Z. Je pravda, ze znacna cast nasi vnitrozemske Sumavy je jiz ve srazkovem stinu (proti navetrne jihozapadni, bavorske strane) ale to hraje roli pri srovnani (sjezdarskych arealu) Javoru s Churanovem, Srnim a Lipnem (o Kleti nemluve) urcite to neplati pro oblasti typu Breznik ci Jezerni stena

Co je smyslem článku? - 2. 1. 2012 - Bobass Dobrý den přeji všem. Z článku mám pocit, že se nám snaží podsunout, že vědecká část nyní podporující vedení parku je méněcenná nebo už za zenitem se svým potenciálem vědeckosti. Je to skutečně tak? Není to jen proto, že na jedné straně stojí úžeji zaměřená skupina vědců z lesnictví, kdežto na druhé straně širší skupina z různých oborů možná daleko specializovanějších věd? Porovnání se mi zdá nekorektní.

Co je smyslem článku? - 2. 1. 2012 - Lukas B. ono je to totiž problém. tenhle nástroj se hodí na porovnání dejmetomustonožka kvality výzkumu ornitologie na jedné a druhé universitě, mezioborově je to značně ošidné. co s tím? vydělit výsledek ("počet bodů) každé party každé vědy "počtem bodů" který má obor celkem na světě? fakt nevím. nebo porovnat "vědeckost" oborů navzájem? jak? je to nástroj, něco jako v medicíně teploměr, který může poskytnout neocenitelné služby, ale dá se při nekritickém spoléhání na něj hodně zkreslit. tady se ovšem autor článku těžko zbaví nějakého podezření z ohýbání statistiky, zvlášť, když není ve sporu nezaujatý.

Co je smyslem článku? - 2. 1. 2012 - Martin Autor se podezření zbaví lehko - můžete si zkusit statistiku provést sám, když ji nevěříte - máte tam vypsané konkrétní osoby, které tam zahrnul. Oborově se navíc oba tábory překrývají - v obou jsou zastoupeni lesníci i biologové.

Co je smyslem článku? - 2. 1. 2012 - Lukas B. ale nerozumíme si. neříkám že autor lže, a už vůbec netvrdím, že z poťouchlého úmyslu. říkám že je to hodnocení velmi ošidné. a maličko podsouváno do polohy my vědci oni břídilové.

Co je smyslem článku? - 2. 1. 2012 - Martin A jak jinak si tedy vyložit propastný rozdíl mezi těmito skupinami? Asi by bylo správné vyřadit z porovnání osoby, které již nejsou v produktivním věku (Jeník, Fanta - snad se pánové neurazí), ale soudím, že by to výsledky moc neovlivnilo.

Co je smyslem článku? - 2. 1. 2012 - Ladislav Miko Přesně tak. Nejen že nejde o odlišné obory, ale jde o dvě skupiny vědců vyjadřující se k naprosto konkrétnímu a stejnému problému. Čísla by mohla být zkreslující pokud bychjom srovnávali produkci organických chemiků např. s teology nebo kunsthistoriky, ale tady se bavíme o ekologii lesa, jendom konkrétním oboru!

Co je smyslem článku? - 2. 1. 2012 - Jan Šimůnek Statistiku si asi těžko uděláte sám, protože faktický monopol na statistiku vědecký prací ma ISI. To je asi stejné, jako byste měl udělat "ručně" (tj. bez použití některého oligopolního internetového vyhledávače) udělat statistiku odkazů na konkrétní internetové stránky. Je IMHO zásadní chybou EU, že se za léta své existence nezmohla na vlastní scientometrický systém, nezávislý na komerční firmě.

Co je smyslem článku? - 2. 1. 2012 - Martin A to něčemu vadí, že jedinou kloudnou databázi má ISI? Myslíte snad, že ISI straní odpůrcům zásahovosti v bezzásahových zónách? Ale jestli nevěříte ISI, můžete zkusit také vyhledávání na Google scholar, nebo v RIVu.

Co je smyslem článku? - 2. 1. 2012 - Jan Šimůnek 1. Google scholar i RIV jsou více či méně závislé na ISI. 2. Ano, vadí to velice, protože: A- dochází ke značnému zkreslení hodnoty časopisů, vyjadřované impakt faktorem (s trochou nadsázky může mít občasník zájmového klubu chovatelů prasat z Arkansaské Horní - Dolní podstatně vyšší impakt faktor než mnohé evropské vědecké časopisy se staletou tradicí a obsahující texty zásadního významu, např. popisy nových druhů organismů) a jsou systematicky podhodnocovány celé obory (silně "bita" je např. mykologie). B- Problém je i ve financích ("dejte nám dolary a my vám přidělíme impakt faktor"). C- Problém je i to, že se ISI prakticky nezabývá sborníky, přitom za socíku celá Východní Evropa publikovala především ve sbornících (a i když některé měly ročník a číslo, šlo právně o sborníky, jelikož tahle formy byla jediná, kterou se dala vyrobit publikace mimo několika málo oficiálních časopisů, které svou kapacitou nestačily - dnes se stejný problém řeší specializovanými a doplňkovými čísly časopisů). D- Občas se s tím veze i politika: Journal of Hygiene, Epidemiology, Microbiology and Immunology přišel o impakt faktor po publikování článku o úspěšném vymýcení některých chorob v zemích východního bloku očkováním a jeho nástupce po r. 1989, Central European Journal of Public Health, ho dodnes nedostal zpět.

Co je smyslem článku? - 3. 1. 2012 - Martin Argumentace tím, co bylo před sametem je vskutku úsměvná. Ta doba je již dávno pryč a nevím, proč by se měla promítat do hodnocení dnešní vědecké aktivity. Stejně tak bychom mohli namítnout, že řadě vědců nebylo umožněno publikovat a jezdit na konference, nebo dokonce jim bylo znemožněno studovat. Protože pan Voříšek porovnává samostatně i aktivitu v poslední dekádě, tak je vaše námitka zcela irelevantní. Argumentace stoletou tradicí zavání snahou zakrýt touto tradicí dnešní neschopnost a ustrnulost. A navíc právě etablované časopisy mají lespší výchozí pozici vůči nově vzniklým, které teprve musí o přidělení IF bojovat. Neříkám, že ISI je dokonalý nástroj, ale rozdílnost výsledků, jak je prezentuje pan Voříšek je i přes veškerou kritiku scientometrie natolik významná, že ji musíme brát v potaz.

Co je smyslem článku? - 4. 1. 2012 - Jan Šimůnek Vzhledem k tomu, že se při hodnocení vědců i pracovišť používá i celoživotní suma IF, tak to jakýsi význam má. V některých mnou zmiňovaných případech se jedná o časopisy, jejichž IF by neustále rostl (protože jsou články z nich, např. platné popisy druhů a dalších taxonů, opakovaně ve vědecké literatuře citovány) - pokud by z výpočtu IF nebyly násilně vyřazeny. IF je prostě nesolidní ukazatel produkovaný nesolidní firmou, řečeno verbis expresis.

Co je smyslem článku? - 4. 1. 2012 - Ivan Omlouvám se, ale jedna poznámka napsaná v rychlosti: výrok "..jedná o časopisy, jejichž IF by neustále rostl (protože jsou články z nich, např. platné popisy druhů a dalších taxonů, opakovaně ve vědecké literatuře citovány).." je samozřejmě nesmyslný a svědčí o nepochopení, co je to IF. Ten se počítá pouze z dvou let po publikování, takže to, že je článek ještě třeba dalších 50 :-) let citován, ho neovlivní. A zcela jistě nebyly vyřazeny kvalitní časopisy. Buď byli propastně na dně nebo přestaly splňovat peer-review kritéria. Ovšem i takovéto výsledky můžete v naší zemi uplatnit - v časopisech zařazaných do národní databáze (pokud tedy ty časopisy splňují alepsoň něco úplně základních kritérií vědeckého časopisu).

Byly a priori vyřazeny, resp. nezařezeny - 4. 1. 2012 - Jan Šimůnek velmi kvalitní časopisy, v podstatě páteřní pro své obory (= IF se pro ně vůbec nepočítá). A pokud je pravda ta pouze dvouletá citovanost, pak je IF ještě větší shit než jsem si myslel. Řada skutečně kvalitních prací je často citována až po létech (včetně takových, ze něž byla později udělena Nobelova cena). A právě takovéto pozdní citace jsou známkou toho, že je to práce skutečně kvalitní, ne jen nějaká módní záležitost nebo výsledek akce "citačních bratrstev".

Byly a priori vyřazeny, resp. nezařezeny - 4. 1. 2012 - Ivan Nezlobte se na mě, ale o Vaší erudovanosti k diskuzi o IF Vám evidentně chybí informace (když ani nevíte, co IF je). Takže i výkřik o citačním bratrstvu je trošku... no, výkřik. A s páteřností časopisů pro obory to bude asi podobné (jaké obory?), že? Jenom bych chtěl upozornit, že IF je jenom jedním z ukazatelů kvality časopisů, jsou i jiné. Pro kvalitu autorů jsou opět jiné údaje (citovanost, h-index), v nichž je zohledněna i "dlouhověkost" publikace. Ovšem zdejší kritizovaný článek o IF vůbec nehovoří!!!

pravo na IF? - 4. 1. 2012 - Ivan Vase argumentace je dosti zvlastni - dle Vaseho bodu D je ceskemu casopisu CEJPH nepravem upren IF. Ovsem podle vlastni analyzy casopisu na to nedosahuje (http://www.inforum.cz/pdf/2005/Hercova_Jana.pdf), resp. by byl predposledni v oboru (89.), a to i po "vystourani" vsech myslitelnych citaci, ktere jinak nez mravenci praci nejsou vystouratelne (spatna ocitovane zdroje - to vam ISI hledat nebude). A nejmene polovina uverejnenych clanku neni vubec nikdy ocitovana!!! V cem vidite ustrk???? Objektivne je ohlas clanku nizky na zarazeni do databaze ISI. To je nanejvys ustrk maleho ceskeho cloveka.

Co je smyslem článku? - 2. 1. 2012 - fafnir přemýšlím o tom,jaké publikace vědců Jihočeské university dává autor na misku vah.Jestli jsou to třeba ty,o škodlivosti rajské omáčky na celosvětové klima viz:http://budejovice.idnes.cz/clanek.aspx?c=A111229_130919_budejovice-zpravy_pp Příště budou následovat publikace o škodlivosti svíčkové na smetaně,okurkové,křenové a obzvláště znojemské omáčky a vše bude počítáno do vědeckých publikací.I když to tak vypadá,nedělám si šoufky,naopak mne jímá hrůza z toho,jaký výzkum Jihočeské universite prostřednictvím EU našeho MŠ platíme,za co se dá vydat milion korun.Navíc když prorektor této university prohlásí,:"že je nutné zahladit vliv kulturní krajiny na Šumavě,o tu,že nestojíme"měl by sice mluvit v jednotném čísle, ale i to,spolu s tou výzkumnou prací mluví za vědu v Jihičeské universite.Tedy,páně Voříškova tabukla je na nic,vlastně na matení lidí.

Kdo nechce slyšet argumenty... - 2. 1. 2012 - John ... tak je neuslyší. Bohužel - šumava dnes v podání řady lidí, i zde přítomných, není o argumentech, ale o řvaní a zhazování. Autor přinesl jeden pohled na "vědeckost", který je uznávaný a sám připouští omezenost daného hodnocení. Ale i pak se objeví klasičtí největší uřvanci, kterým ani toto nestačí. Jak říkám - bohužel, dnes už to není o argumentech.

Co je smyslem článku? - 2. 1. 2012 - Alf Jo, to o té rajské jsem viděl a nechápu. Asi si taky zažádám o grant. Co takhle "Vliv pohybu žížal na rotaci zemského jádra?"

To by asi neprošlo - 3. 1. 2012 - Jan Šimůnek Ale "vliv lidmi způsobeného omezení pohybu žížal na globální oteplování" by mohl mít úspěch :-)

Co je smyslem článku? - 3. 1. 2012 - Martin Takový článek na misce vah jistě není, na této studii se nikdo ze zkoumaných osob nepodílel. Zdá se, že konfrontován s vysoce průkazným rozdílem mezi vědeckou aktivitou "zasahovačů" a "nezasahovačů" propadáte panice.

Co je smyslem článku? - 3. 1. 2012 - fafnir Martin tak za prvé,jak víte,že taková "vědecká publikace" na stole není.A za druhé a hlavní.Problém není v rovině zasahovači,nezasahovači.Problém je,že ze Šumavy si udělali pokusný polygon,a rozhodují co na Šumavě smí být a nebýt.Absolutně se pokouší vyhladit tisíciletou přítomnost člověka ve jménu studia divočiny,jen proto,že skutečnou divočinu jsou líní studovat,tak ji chtějí studovat doma z pohodlí své postele.Nejsou vůbec ochotni se bavit s normálními lidmi,s odkazem,podobně jako vy,že do toho nemají co kecat,neb nejsou odborníci.A právě ten výzkum Jihočeské university o škodlivosti rajské omáčky na vliv klimatu,mi dává za pravdu,že vůbec nejde o nějakou přírodu,ale 200 milionový grant a hraní si na vlastním písečku.A už vůbec nejde o to,čím se zaštiťují,že to dělají pro lidi.Ne dělají to pro své ego.Buhužel za peníze ,které by měli jít jinam.Třeba do čističek vod.

Co je smyslem článku? - 3. 1. 2012 - Kačena Fanfire, trochou klikání se dá zjistit, že autor omáčkového článku je zaměstnancem Zemědělské fakulty Jihočeké univerzity, čili ze zařízení podobného rázu jako domovské instituce zastánců současného vedení NP. Většina odpůrců (až na čestné a o to důležitější výjimky) současného vedení parku se rekrutuje z řad přírodovědců - zůstaneme-li v Budějovicích, jde o Přírodovědeckou fakultu. Jsem si jistá, že kdybychom si dali práci a provedli scientometrické srovnání zaměstnanců obou zmíněných fakult, výsledek by se nápadně podobal statistice uvedené v článku (s ručičkou silně vychýlenou na stranu přírodovědců). Univerzita je instituce velká a složitá. Není nic překvapivého na faktu, že různé její části mají různou kvalitu, a že tedy usuzování o celku na základě informací o části je víc než ošemetné. Zavrhnete konkrétního chirurga jenom proto, že pracuje ve stejné nemocnici s neschopným ušařem? Nebo angličtináře, který učí na stejném gymplu jako chemik-diletant?

Co je smyslem článku? - 4. 1. 2012 - fafnir Kačena když dovolíte,o tom že vysoké školy bývají složeny z fakult,jsem asi cosi zaslechl.Nicméně budu jinak hodnotit dejmě tomu VŠCHT,jinak Vysokou školu Karla Engliše.A když jste u toho posledního přirovnání,tak škola,která zaměstnává chemika diletanta za nic nestojí,a s tím angličtinářem to nebude také tak slavné,protože kdyby byl opravdu dobrý,tak na takové škole si nebude kazit pověst.

Fafnir: Na JČU sestavují jídelníček? - 3. 1. 2012 - Amanita A to mi povídej, nejsi tak trochu jinde?

Fafnir: Na JČU sestavují jídelníček? - 4. 1. 2012 - Antares Lidi se hlavně pletou zemědělskou fakultu a přírodovědu. Ten článek o tom jídle vzniknul na zemědělské fakultě! To že se zemědělci zajímají o jídlo je normální. Ale rozlišovat přírodovědu a zemědělskou fakultu, to už je na některé lidi moc složité.

Fafnir: Na JČU sestavují jídelníček? - 4. 1. 2012 - fafnir Antares složité je to asi hlavně pro vás.Odpověď jsem psal nicku Kačena.

Fafnir: Na JČU sestavují jídelníček? - 6. 1. 2012 - Dana :) Vyčítáte druhým to, co děláte sám?

Fafnir: Na JČU sestavují jídelníček? - 6. 1. 2012 - Jirka Psal jste to veřejně a psal jste nesmysl, tak se nedivte, že Vás někdo opravil.

Co je smyslem článku? - 4. 1. 2012 - Jirka To je podle mě celkem jedno. Ať už to znamená, že na jedné straně jsou "špatní" vědci a na druhé "dobří", nebo že na jedné straně jsou dobří vědci, ale jen z jednoho specializovaného oboru, zatímco na druhé straně jsou vědci z mnoha jiných (podobně specializovaných) oborů, v obou případech to jednoznačně ukazuje, k čemu se celkově věda přiklání. Ale souhlasím s Vámi, že s interpretací scientometrických výsledků by se mělo zacházet opatrněji, než se tomu často děje.

Voříšku! - 3. 1. 2012 - Takamuro Jednoduše řečeno: Kdo napíše více lží nebo umí víc křičet a zmanipuluje dostatečný počet křiklounů, kteří budou jeho lži neustále opakovat - ten má "pravdu" ! To ale není vědecké ani trochu, pane Voříšku! To je politika. A hodně zvrácená, stejně jako vaše výklady.

Voříšku! - 3. 1. 2012 - Martin Proč tak nadužíváte expresivních výrazových prostředků (vykřičníky a expresivní slova "zvrácená","křikloun")? Zdá se, že se snažíte křičet ze všech nejvíc, abyste zakryl podstatu Voříškova sdělení :-)

Voříšku! - 3. 1. 2012 - Takamuro Podstata Voříškova sdělení tkví v pokusu přesvědčit nás, že máme věřit jen "zeleným" vědcům a zároveň máme ty solidní brát jako nikoli zodpovědné, vědě i společnosti řádně sloužící kapacity, nýbrž jako tendenčně či zištně jednající pokrytce. Jednodušeji: Ti co více a častěji řvou - mají pravdu - a tak to musíme chápat i my. Ostatně - hysterický řev a vytrvalé pokusy dehonestovat všechny odpůrce bezzásahové ideologie jsou pro "zelené" vedle neustálého lhaní jejich typickými způsoby chování.

Voříšku! - 3. 1. 2012 - Otter Ne, podstata toho sdělení je o tom, kolik je mezi těmi dvěma skupinami skutečných vědců a kolik se jich za vědce jen vydává vy demagogu.

Voříšku! - 3. 1. 2012 - fafnir Otter podstata toho sdělení je,my hodní odborní,oni zlí neodborní.A odborný je jen ten,který s námi souhlasí.

Voříšku! - 4. 1. 2012 - Takamuro Používejte jen ta slova, jejichž obsahu rozumíte. Já tu nic nepřekrucoval, s ničím jsem nemanipuloval. Jen jsem si účelový blábol pana Voříška dovolil uvést na pravou míru. K jakému závěru se nás tu svým výkladem Mr.Voříšek snaží přinutit je zjevné pro každého, kdo je schopen demagogii rozpoznat. Dva druhy lidí to však neumí. Jedni jsou lidé, kteří nepřemýšlí a nechají se snadno zblbnout, a druzí jsou takoví, kteří té rádobyzelené ideologii již podlehli a každý blábol, který jejich guru vypustí, je pro ně naprosto nezpochybnitelné dogma, které je pro ně křišťálově čisté, bez jakýchkoli zákeřných úmyslů autorových.

Voříšku! - 3. 1. 2012 - Otter Tu první větu jste opsal z mediální strategie vedení NP Šumava? V textu P. Voříška nic takového není.

Voříšku! - 3. 1. 2012 - Takamuro Ta první věta shrnuje obsah , který se nám pan Voříšek snaží vložit do našich hlav. Je velmi smutné vidět či slyšet, jak tomu někteří lidé podléhají. Ale v této zemi se zdravý rozum vytrácí již léta... Mimochodem - opisovat jsem zrovna toto z mediální strategie vedení NPŠ mohl v době, kdy tam seděli lidé jako Pavličko, Krejčí nebo Hruška . Právě tehdy byly takové stupidní pokusy balamutit veřejnost, jaký předvedl nyní pan Voříšek, typické.

Takamuro - 4. 1. 2012 - Fik nejseš náhodou příbuznej s ňákou Markovou?

Takamuro - 4. 1. 2012 - fafnir Fík nebýval jste útvarovým politrukem.Že když dojdou argumenty,dojde na příbuzné s imperialisty.

Takamuro - 4. 1. 2012 - Fik I nebyl, ale děkuji za optání. Jen mě pan Takamuro připoměl její vytříbený styl.

n - 4. 1. 2012 - Fik a ještě doplňuji ono chybějící n

Sumava a ekolist - 3. 1. 2012 - M.Z. Muj prispevek je o Ciganech a Tanvalde, vybral jsem ho z reakci ctenaru na idnes pro to, ze myslim velmi dobre vystihuje i redakcni politiku ekolistu vuci Sumave :) navod jak vyhrat kristalovou lupu Zakladem je ctenost. Ctenost se ziskava oteviranim clanku a klikanim na ne. cim vetsi ctenost, tim vice prijmu z reklamy, tim sirsi povedomi o periodiku. a ihojte je soukromy denik ktery vydelava penize, laskave si to uvedomte. a nyni jak pejsek s kocickou vari dort. nastane nejaka situace. dejme tomu v nejmenovanem meste zastreli nejaky clovek v sebeobrane nejake zlocince nejmenovaneho etnika. prilezitost jak brno. tak na toto tema budeme vydavat tri clanky denne,napiseme to pekne jednostranne jaka byl zlocinec chudak a obet systemu, sice recidivista v podminkce, ale jinak hodny hoch, kureti by neublizil.. proste vsemozne se snazime ctenare nakrknout. ti potom jak o zivot klikaji a diskutuji pod clankem sve spravedlive rozhorceni. Po case se diskuse promaze nebo radeji uplne zakaze, "protoze jste vsichni hnusny rasisti". Jako zazrakem se po kratkem case objevi podobny clanek, jeste vice zvedajici mandle.. a ctenari klikaji, diskutuji, klikaji, klikaji

Sumava a ekolist - 5. 1. 2012 - Pavel Cincera Tak ma to i tu stranku veci, ze lide proste urcita temata zajimaji a je ukolem periodika jim je prinaset. K Sumave - proc to vlastne lidi tolik zajima? Je to proto, ze jde o uzasnou prilezitost jasne se vyhranit a zaradit a tudiz o neco jako virtualni fotbalovy zapas? Vetsinu lidi skutecna diskuse o veci moc nezajima, jejich cilem je demonstrovat svuj nazor (vzdy jde o "nazor zdraveho rozumu") a zdeptat "protivnika". V minulosti to byly Rukopisy a Hilsner a ted je to blob, klimaticka zmena, obnovitelne zdroje energie a Sumava. No, hlavne, ze se lide bavi, ze. K obchodni strance veci - a presto, ze se idnes snazi zvysovat pocty PV, snizovat bounce rate a vsechno to ostatni tak, alespon co vim, neplni idnes plan inzerce. Ostatne stejne jako vetsina ostatnich internetovych periodik - a stale se to spis zhorsuje a servery budou vic a vic bulvarni a budou mit mene a mene kvalitniho obsahu, protoze musi snizovat naklady. Tedy ty pro ctenare bezplatne. Pak tu bude Bloomberg a Reuters za 1,000EUR za mesic s kvalitnim obsahem pro bohatou elitu.

Vědec Fanta - 3. 1. 2012 - Takamuro Pan emeritní profesor Fanta prohlásil, že nechápe,jak je možné, že názory odpůrců bezzásahového režimu jsou dosud tolerovány (!!!) Toto je demokracie v podání Strany "zelených" !!! Možná jsem to nenapsal úplně přesně doslova, ale obsah jeho podivení je plně zachován. Takže se nad sebou milí "zelení" zkuste zamyslet. Je to pro dobro všech, ale hlavně je to dobré pro vás! Zatím se mějte ...

Podstata - 3. 1. 2012 - Fik jeho sdělení (že totiž v národních parcích mají být na plošně významných územích ponechány přírodní procesy bez lidských zásahů a není možné toto neustále přehodnocovat na základě soukromých zájmů) mne tedy nikterak nezneklidňuje, a to ani v případě, že jej volně parafrázujete a opepříte sériemi vykřičníků.

Podstata - 4. 1. 2012 - Takamuro Jenomže Vy zjevně netušíte, o co a komu vlastně v Národním parku Šumava vlastně běží. To, co mele prof. Fanta je zrovna tak mimo mísu, jako všechny další ideologické(ale zároveň se u mnoha těchto lidí jedná o velké pokrytectví) bláboly dalších jeho soudruhů, ať už je to Vlašín nebo Bláha. Podstatné je to, a sám jste to naťukl, že jsou zde soukromé zájmy. Pan Bláha touží o všem rozhodovat, aby učinil za dost svému mindráku. Také touží po bezpracných výdělcích, což je pro většinu "zelených" typické. Mojmír Vlašín, Hruška a podobní si zase chtějí vykřičet a vyvzdorovat nějaké teplé, dobře placené místečko na ministerstvu ŽP nebo na správě NPŠ. Krejčí, Bízková, Bursík a další podvodníci zase touží po lukrativních pozemcích a různých výdělečných projektech, jako je třeba lyžařský areál - O KTERÉM SE ZAČLO JEDNAT PRÁVĚ ZA KREJČÍHO(!!!) a různí mladí lidé, nadšení pro ochranu přírody jsou přitom manipulováni k tomu, aby se přivazovali ke stromům nebo pomáhali šířit účelově stylizované polopravdy, kterými se vůdcové těchto aktivistů snaží veřejnost obalamutit. Článek pana Voříška je jen dalším pokusem. Máme prostě věřit tomu, že když někdo napíše víc pitomostí, tak se stává věrohodnějším - abychom začli konečně věřit těmto rádobyzeleným vykukům a ne solidním vědcům, kteří poctivě pracují a na psaní desítek článků do různých periodik prostě nemají čas. Ale to Vy nepochopíte, pane Fik, protože jste tou "zelenou" propagandou již zpracován. Nebo ne? Nevím jak Vy, ale chci chránit přírodu doopravdy - s využitím všeho, co nás studium přírodních věd naučilo. Nechat všechno napospas škůdcům je krok zpátky, nemyslíte?

Podstata - 4. 1. 2012 - Fik myslím, že se mi mnohé z Vašich postojů právě vyjasnilo krásný výlev ubohosti, pane Takamuro, jen co je pravda ;)

Podstata - 4. 1. 2012 - Takamuro Typická reakce "zeleného" aktivisty. Co takhle zamyslet se nad faktem, že za "zelených" ředitelů Pavlička a Krejčího se těžily na šumavě desítky tisíc kubíků dřeva ročně, mnohdy i zcela zdravého, což je proti smyslu toho, co "zelení" neustále vykřikují - A ŽÁDNÉ BLOKÁDY HNUTÍ DUHA NEORGANIZOVALO!!! Teď, když nové vedení NPŠ dalo diletantům a podvodníkům kolem Hrušky vale, protože takové nekompetentní nešťastníky k ničemu nepotřebuje, je najednou obrovský tyátr kolem údajné "nezákonné těžby dřeva", přičemž se zasahuje skutečně jen v lokalitách, kde je přemnožený kůrovec a dřevní hmota je navíc většinou ponechána odkorněná na místě! Není Vám to divné? A podnikatelské aktivity soudruha Krejčího, který se kdysi snažil prosadit těžbu zlata na Kašperských horách a kamarádů pana Justa v jím založené spolku "Přátelé Šumavy" Vás s jejich developerskými projekty také nechávají v klidu? Proberte se už, páni aktivisté! Pomáháte právě těm, kteří nejvíce usilují o to, aby si mohli Šumavu uzurpovat pro sebe a udělat si z ní svojí dojnou krávu!!! Když se budete pídit po informacích, tak na ledacos přijdete...

Podstata - 4. 1. 2012 - Fik Omyl vážený, se "zelenými aktivisty" nemám absolutně nic společného a informace (nejen) o NPŠ sbírám od jeho vzniku přímo na místě. Proto mohu s klidným svědomím prohlásit, že zde záměrně uvádíte nepravdy ve snaze manipulovat neobeznámeného čtenáře (činíte tak naštěstí poměrně hloupým a průhledným způsobem). Diskuse s lidmi Vašeho druhu je mi odporná.

Podstata - 4. 1. 2012 - Takamuro Nesbíráte vůbec nic. Maximálně facky od učitele a pak doma od tatínka. Ale s vámi se o diskusi nejedná, neb to vaše nenávistné rafání nemá s diskusí nic společného. Kdybyste se pohyboval přímo v terénu, neušly by vám některé závažné jevy, na které zodpovědní vědci i lesníci již léta upozorňují, avšak díky mediální blokádě jejich názorů se veřejnost dovídá pouze lži "zelených" chytráků o údajné "úspěšné přirozené obnově lesa" či "přeměně v divočinu" a podobné... Doporučuji návštěvu Hraniční hory, Wappensteinu, Medvědí hory a svahů k Modrému sloupu. Ale to bude pro vás asi problém. (poznámka:při oslovení nepíši velká písmena záměrně, neb ke lhářům úcty nemám)

Podstata - 4. 1. 2012 - Fik Díky za doporučení, zmíněná místa znám a (s vyjímkou Medvědí hory) je procházím pravidelně cestou na Luzný. Je logické, že když někdo upozorní na Vaše podloudné záměry, vzbudí to ve Vás nelibost. Zkuste však napříšě, pokud skutečně chcete někoho přesvědčit, používat i jiné nástroje přesvědčování než pomluvy, osočování a spílání oponentům. (poznámka: při oslovení píši velká písmena záměrně, neb doufám, že se polepříte a lhát přestanete)

Podstata - 4. 1. 2012 - Martin Pane Takamuro, vaše reakce je opět v přímém rozporu s tím, co jste psal výše; váš diskusní příspěvek opět vykazuje znaky hysterického řvaní a snahu dehonestovat odpůrce (nadměrné používání vykřičníků, kapitálek, zabarvených slov jako "diletanti", "podvodníci", "tyátr", "soudruh","uzurpovat"). S tímto slovníkem mne opravdu nepřesvědčíte, že jsem se stal obětí spiknutí elit české akademcké obce s těžaři a developery. cituji vás: "Jednodušeji: Ti co více a častěji řvou - mají pravdu - a tak to musíme chápat i my. Ostatně - hysterický řev a vytrvalé pokusy dehonestovat všechny odpůrce bezzásahové ideologie jsou pro "zelené" vedle neustálého lhaní jejich typickými způsoby chování. "

Podstata - 4. 1. 2012 - Takamuro Teď jste mi připomněl, že je pro ekoaktivisty typické také vytrhávání z kontextu a zapírání vlastních skutků či naopak podsouvání svých vlastních praktik oponentům. Také vychytralé chytání za slova. Blahopřeji vám pánové k vašim pokusům, ale asi vám to moc nepomůže. Vaše metody psychologického boje, ke kterým jste se pro absenci solidních argumentů uchýlili, jsou prostě tak ubohé, že vzbuzují spíše lehký úsměv.

Podstata - 4. 1. 2012 - fafnir Fík jaká ubohost?Jenom přehledně seřazená fakta.A to užitečné idioty nejvíc bolí.

Podstata - 4. 1. 2012 - Takamuro Vypadá to, že pan Fik je jenom další z celé té řady štěkalů, kteří nemají co říci, tak prostě štěkají. Pořád ještě mi bývá těchto nešťastníků líto, tak se obětuji a zkouším jim otevřít oči. Avšak zatím je to marné.

Podstata - 4. 1. 2012 - Dana Nejvíc tady teď štěká takamuro. Nezdá se vám? Máte vy vlastně vůbec co říci? Myslím kromě štěkotu samozřejmě.

Podstata - 4. 1. 2012 - Fik pokud je toto Vaše otevírání očí nešťastníkům dlouhodobě marné, zkuste hledat chybu u sebe ;)

Trochu hloupé - nemyslíte? - 3. 1. 2012 - Vojtěch Pokud by autor poslal tuto studii do nějakého rozumného žurnálu v oboru, kde se stále ctí pravidla statistického výzkumu apod., tak by neměl šanci. Jak byl prováděn výběr reprezentantů příslušných názorových skupin? Na jedné straně mladší lidé, kteří nemají "nasbíráno" dostatečně bodů díky svému věku, na druhé straně lidé, kteří se vědě již intenzivně nevěnují. Navíc, každému kdo se pohybuje delší dobu ve vědeckých kruzích je snad jasné, že srovnávat obory jako lesnictví, geologie, botanika, genetika, fyziologie apod. prostě není možné, každý obor je charakterizován jiným počtem publikujících, tedy i citujících vědců, jinou úrovní vědecké práce - např. kritika matematiků a statistiků k řadě přírodovědným článkům, i v relativně kvalitních žurnálech. To znamená, že někdo může strávit půl roku nad jedním článkem, zatímco někdo napíše článků pět, kvalita může být odlišná a v druhém případě, pokud jde o obor s vysokým počtem autorů mohou citace růst velmi rychle. Znamená to, že jeden výzkum je důležitější než druhý? Proč se ovšem autor nezabývá věcnou stránkou problému? Ve světě existují desítky, možná stovky vědeckých publikací, knih apod., kde se argumentuje ve prospěch aktivního managementu s přírodními zdroji v národních parcích, např. http://www.treesearch.fs.fed.us/pubs/34151 Tento přístup sdílí též uvedení "příznivci" vedení NP. Neměl by pan Voříšek zahrnout též tyto autory, mj. výše uvedený článek vyšel v žurnálu, který vydává "The Ecological Society of America". Přečtěte si a uvidíte. Naopak se musíme zeptat, proč se někteří vědci "odpůrci" těmto publikacím vyhýbají? Neustále přesvědčují okolí o tom, že jakékoliv zasahování do přírodních dějů je špatné a že příroda si nejlépe pomůže sama. Ale to jsou podle výše uvedených moderních ekologických studií zastaralé názory. Nejde ve vědě taky trochu o etiku??? Co vy na to???

Trochu hloupé - nemyslíte? - 3. 1. 2012 - Kačena za prvé - lidé na relativním pokraji i samotném konci kariéry jsou zastoupení v obou táborech. za druhé - Stráského zastánci i odpůrci se ve svých zaměřeních nezanedbatelně překrývají. Řada z nich se zabývá ekologií a dynamikou lesních ekosystémů, v obou táborech jsou lidé pracující s bezobratlými i rostlinami. Ovšem, ideologie se liší, ale téma zůstává stejné a tudíž do značné míry porovnatelné, a to i z hlediska scientometrických ukazatelů. Váš argument o vhodnosti určitých zásahů v určitých případech je závažnější. když si ale pročtete Vámi uváděný článek, mluví se v něm o zásazích zcela jiného druhu, než jaké můžeme vidět v současné době na Šumavě: Much of what we call intervention and active management involves ecological restoration – “the process of assisting the recovery of ecosystems that have been damaged, degraded, or destroyed” rather, they work to mimic some of the effects of aboriginal populations, where ecosystems coevolved with aboriginal management. Jde zkrátka o to, nepřehánět nezasahování. Ovšemže je namístě kácet nálety na posledních zbytcích stepí, když už jsme vybili všechny velké býložravce. Nebo z téhož důvodu pást a kosit květnaté louky. Protože by byla škoda je nemít, i když v dnešní situaci by přirozeně zanikly. Ovšemže není na místě holosečně kácet v nejcennějších jádrových zónách šumavských lesů, aplikovat insekticidy nebo používat metodu živých lapáků. Těžko by takový odpor vědecké veřejnosti(vědecké ve smyslu článku pana Voříška)vyvolal záměr vedení NP podsazovat ve vyšších polohách a převádět na přirozenou (=nesmrkovou) dřevinnou skladbu v polohách nižších. Jde o to, že metody současného vedení se s bídou hodí do hospodářského lesa. V národním parku nemají, nemají, nemají co dělat. A jsem přesvědčená, že by to podepsal kterýkoli z autorů Vámi citovaného článku. Je také záhodno si uvědomit, že spor se nevede o to, zda zasahovat nebo ne. Jde jen o to, KDE a JAK. I současná stínová vědecká rada NP (dle Vás ortodoxní nekáceči) prosazuje pufrační pásma a přiměřené zásahy v druhých a třetích zónách. Bezzásahovost navrhují pro nejcennější, středové partie, kde lidský zásah povede spíše ke zhoršení než zlepšení, obzvlášť v porovnání s přirozenou obnovou (https://www.facebook.com/media/set/?set=a.149634445100586.32658.149520861778611&type=1) Neetická mi v tomto kontextu připadá naopak Vaše věta "Neustále přesvědčují okolí o tom, že jakékoliv zasahování do přírodních dějů je špatné a že příroda si nejlépe pomůže sama", protože prostě není pravdivá.

Trochu hloupé - nemyslíte? - 4. 1. 2012 - Vojtěch "za prvé - lidé na relativním pokraji i samotném konci kariéry jsou zastoupení v obou táborech." Dobře, ale to už se nám to jednoduché srovnání poněkud komplikuje a asi by to vyžadovalo trochu pečlivější statistickou studii - co další veličiny, jako typ zaměstnání: např. učitel na VŠ, zaměstnanec AV ČR, zaměstnanec resortního ústavu ministerstva, náměstek ředitele parku, důchodce? Asi budou mít každý jinou náplň práce a tak trochu jiné časové i jiné možnosti provádět vědu a výzkum. Co další veličiny - uvedené obory. Např. lesnický ekonom a ekolog. Kolik si myslíte, že existuje specialistů na lesnickou ekonomii po celém světě, vs. specialistů na ekologii lesa. Nebude tam malinko jiný počet citujících autorů? Je to odrazem kvality??? Co rozptyl hodnot a počty vědců ve výběru, s těmi autor nepracuje??? Pokud tedy chce zobecnit, což asi chtěl... ale k tomu by zřejmě potřeboval podstatně rozsáhlejší studii... "za druhé - Stráského zastánci i odpůrci se ve svých zaměřeních nezanedbatelně překrývají. Řada z nich se zabývá ekologií a dynamikou lesních ekosystémů, v obou táborech jsou lidé pracující s bezobratlými i rostlinami. Ovšem, ideologie se liší, ale téma zůstává stejné a tudíž do značné míry porovnatelné, a to i z hlediska scientometrických ukazatelů." viz. předchozí komentář, koho to vlastně srovnáváte. "Váš argument o vhodnosti určitých zásahů v určitých případech je závažnější. když si ale pročtete Vámi uváděný článek, mluví se v něm o zásazích zcela jiného druhu, než jaké můžeme vidět v současné době na Šumavě" to jste řekla vy a je to vaše interpretace. Proactive management: "Management to sustain ecosystem function may be more successful than managing to restore function after population or ecosystem collapse." To se přesně stalo na Šumavě. Většinově hospodářský les se ponechal samovolnému vývoji a neřešila se kůrovcová kalamita. Uvědomte si, že nějaké rozdělení do první, druhé zóny kůrovec nerespektuje. Ekosystémy se na řadě lokalit rozpadly. Nemělo větší smysl proti kůrovci zasahovat v kontextu uvedeného článku, postupně - ano, pomalu, podporovat vyšší druhovou, věkovou apod. skladbu apod. Jednalo by se o typický příklad proactive managementu, jehož výsledkem by byly zelené lesy s řadou funkcí, určitě prospěšnější pro zmíněné bezobratlé, ptactvo apod., když pominu další zájmy, např. rekreace, turistika, ochrana půd. Kdy jste byla naposledy na Šumavě. "Ovšemže není na místě holosečně kácet v nejcennějších jádrových zónách šumavských lesů, aplikovat insekticidy nebo používat metodu živých lapáků." Prosím, můžete uvést odkaz, kdo z uvedených vědců podporuje holosečné kácení v národním parku? Kde jste na to přišla? Někde na Šumavě se v prvních zónách "holosečně" kácí??? Víte co je to holoseč a co aktivní ochrana těžebními zásahy proti kůrovci? Když vymyslíte efektivnější a šetrnější způsoby, jak řešit kůrovcovou kalamitu, jistě nás o tom budete informovat v žurnále typu Science. Už se těším...

Trochu hloupé - nemyslíte? - 4. 1. 2012 - Martin Pane Vojtěchu, přední ornitologové, botanici, odborníci na půdní bezobratlí i geochemici říkají, že bezzásahový režim je vhodný k ochraně horského lesa. Nechápu jak si můžete tak být jist s opačným tvrzením. Rovněž je zavádějící tvrdit, že na Šumavě se neprováděla opatření proti kůrovci. A jak sám autor nabádal, nevěříte-li jeho výsledkům, udělejte studii vlastní s lépe stratifikovaným výběrem aktérů. Osobně jsem velmi skeptický, zda vám ve výběru někdo zbyde, pokud vytvoříte soubory stejně starých vědců stejných oborů ze stejných výzkumných pracovišť...

Trochu hloupé - nemyslíte? - 4. 1. 2012 - vojtěch A kdo jsou tito přední odborníci, co toto tvrdí? Podívejte se na web of science a případně na odkazovaný článek a mnohé další. To není názor většinové odborné veřejnosti, ani té ekologické. Nějaký zásad, jako v případě kůrovcové kalamity je naopak přípustný. Já nemám žádné opačné tvrzení, já pořád tvrdím, že aktivní přístup k managementu je v případě hospodářských lesů a jejich převodu na stabilnější ekosystémy vhodnější než bezzásahový režim. Podívejte se skutečně na web of science a příklady aktivního managementu, vodítko jsem vám již poskytnul. Já nebudu žádný takový výzkum dělat, protože jak jsem uvedl dříve, je absolutně nesmyslný. Neříkám, že musí být stejně staří apod., ale každý průzkum musí být rozumně navržen. Spočítejte si hloupý konfidenční interval kolem toho mediánu a uvidíte... Na bázi 14ti hodnot skutečně seriózní odhad :-) Příště, až se budou dělat předvolební průzkumy, měli by pana Voříška oslovit.

Trochu hloupé - nemyslíte? - 4. 1. 2012 - Martin Opravdu si nejsem jist, zda autoři vámi zmíněného článku měli aktivními opatřeními na mysli kácení a prodej dřeva. Měřeno kritérii z vašeho článku není Šumava bezzásahová ani na části území. Takže se asi bavíme o neexistujícím problému :-) Myslím, že situaci na Šumavě nejlépe vystihuje tato věta z článku: "Currently, goals and management strategies vary, but for the wrong reasons."

Trochu hloupé - nemyslíte? - 5. 1. 2012 - Vojtěch

Trochu hloupé - nemyslíte? - 5. 1. 2012 - Vojtěch Teď jsem omylem odeslal prázdné okno, tak se omlouvám. Určitě se shodneme, že v prvních zónách by dřevní hmota neměla být vytěžena, ovšem při kalamitě kůrovcem napadený strom musí být nějak řešen s pomocí člověka bez ohledu na zonaci. O prodeji dřeva nepadlo ani slovo. Bavíme se stále o účinku bezzásahovosti na současné lesní porosty, kde máte přes 80 procent klimaxových smrčin uschlých. Proactive management: Management to sustain ecosystem function may be more successful than managing to restore function after population or ecosystem collapse.

Trochu hloupé - nemyslíte? - 5. 1. 2012 - Martin Pokud by kůrovec znamenal skutečné nebezpečí pro smrčinu, pak bych s Vámi souhlasil. Vzhledem k tomu, že smrčina i přes uschnutí horního stromového patra ekologicky funguje a není (dle mě známých výzkumů a názorů expertů) ohrožena diverzita, nepovažuji destruktivní zásahy v jádru zóny za vhodné. Jsem navíc přesvědčen, že většině odpůrců bezzásahovosti nejde o ekosystém, ale čistě o estetické hledisko, čímž se diskuze ocitá mimo dimenze vědeckého problému. Lesníci se navíc snaží veřejnosti vnutit představu, že bez jejich péče lesy zaniknou (čemuž i někteří zdejší diskutéři věří). Na druhou stranu je třeba dodat, že i bez ochrany přírody by také mnoho vzácných druhů přežilo. Enhance resilience by: • Strengthening stabilizing feedbacks, particularly negative feed- backs and tight feedback loops, between actions and their con- sequences, but allowing SUFFICIENT DISTURBANCE so that systems can adjust to persistent changes in underlying controls

horská smrčina - 5. 1. 2012 - Fik pozoruhodná (mini)fotogalerie, vyvěšená na FB NP Šumava http://www.facebook.com/photo.php?fbid=10150448156406039&set=a.10150448155796039.358967.62652166038&type=3&theater

horská smrčina - 5. 1. 2012 - Martin Pro ty, kdož nemají možnost vyrazit do terénu sami je tu malá možnost rozhlédnout se po "mrtvém" lese, plném života: http://martin.cingis.wz.cz/flash/trojmezna.html (doporučuji kliknout pravým tlačítkem myši a nastavit "little planet view")

Trochu hloupé - nemyslíte? - 4. 1. 2012 - Petr Voříšek Jsem si vědom toho, že výběr osob v mém přehledu je napadnutelný. Ale sepsal jsem snad srozumitelně, podle čeho jsem vybíral. Každý může tato kritéria výběru podrobit kritice a ev. si udělat vlastní výběr, podle jiných kritérií. V článku mi šlo o vědeckou erudici zainteresovaných osob, proto tam tedy nelze hledat rozbor věcné stránky problému, o té bylo napsáno už celkem dost. Občas se v této diskuse objevuje polemika s vypovídací hodnotou tzv. Impact factor. Ve svém článku jsem ale IF nepoužil, pracuji pouze s počtem publikovaných vědeckých článků a jejich citovaností. Můj článek na Ekolistu není vědecký článek, je to celkem jednoduchá úvaha. Bude jen dobře, když se tematu chopí schopný sociolog a zpracuje detailní analýzu. Že se u nás (a nejen v kauze Šumava) málo rozlišuje v kvalitě vědecké práce, je ovšem zřejmé. Pokud se to zlepší, bude to jen dobře. Prvním krokem k tomu je vůbec uvědomění si problému a diskuse. Věcná, bez osobního napadání a demagogie.

Problematika Šumavy - 4. 1. 2012 - HB Hlavním důvodem, proč byli původně lidi proti kácení, měla být údajná ochrana vzácného tetřívka lesního. Po jednorázovém kácení lesa trvajícím pár dní by se vrátil na svá hnízdiště, bohužel trvalým humbukem aktivistů a antiaktivistů, štábu a dalších lidí byl ze své lokality vytlačen a již se tam nevrátil, zatímco kůrovec pokročil dál. Zdá se vám to v pořádku? Mně ne. Kácet se mělo hned z kraje a byl by klid. Teď je zničená mnohem větší plocha lesa a ve výsledku to kafrání kolem Šumavě stejně nepomůže. Určitá péče člověka by se měla věnovat i oblastem, které doposud byly ponechány svému osudu jakožto bezzásahové.

Problematika Šumavy - 4. 1. 2012 - Antares Co to je zaptáka ten tetřívek lesní? Takového neznám. Jinak to co píšete je nesmysl.

Problematika Šumavy - 4. 1. 2012 - HB Dobře, obecný... když tak slovíčkaříte, napsal byste mi Váš názor?

Problematika Šumavy - 4. 1. 2012 - Takamuro Samozřejmě. Všechno, co se aktivistům nehodí, označíme za nesmysl. Vás už jsem někde viděl, pane Antares.

Problematika Šumavy - 4. 1. 2012 - Hana st. Ten pán není schopen ani pojmenovat chráněného tetřeva.To je opravdu odborník na lesní ekosystém.

Problematika Šumavy - 4. 1. 2012 - HB Já se omlouvám, sletla jsem druhové jméno, ale skutečně jde o tetřívka, nikoli o tetřeva. Ano, také by mě zajímalo, co tak nesmyslného jsem napsala. To, že nás v některých předmětech učí nesmysly na univerzitě, je bohužel pravda.

Problematika Šumavy - 4. 1. 2012 - HB Mimochodem, probírala jsem to s odborníkem, který pracuje v oblasti ochrany NP a má mnohaletou praxi v lesnictví. Jednorázové odkornění napadených stromů, případně i jejich vytěžení by tetřívka ohrozilo méně než davy lidí.

Problematika Šumavy - 4. 1. 2012 - Antares Já totiž nevím, jestli nemotáte dohromady tetřeva hlušce a tetřívka obecného. Co jsem slyšel, tak když už, argumentovalo se spíš tetřevem hlušcem. Příčina úbytku těchto druhů v ČR během 20 století není ovšem dostatečně známa. Každopádně hlavní argument, jestli kácet nebo nekácet a vysazovat nevysazovat leží někde jinde než u tetřeva. Jak dopadají smrčiny, kde se lesnicky víceméně neomezeně zasahuje, na to se můžete podívat do kterýhokoliv jiného pohoří v rámci ČR. Nic pěkného, když pominu hledisko hopsodářské, tak je fakt lepší do toho nezasahovat. A nejde jen o kácení, ale spíš hustotu strukturu následného sázení.

Problematika Šumavy - 4. 1. 2012 - HB S těmi zásahy: samozřejmě by se musely přizpůsobit potřebám NP. Je jasné, že v hospodářském monokulturním lese se stromy sázejí pro pozdější možnost vytěžení dřeva, kdežto v NP mají úplně jinou hodnotu - primárně jde o to zachovat funkční ekosystém (alespoň tak to chápu já), ve kterém právě stromy hrají důležitou roli pro celé společenstvo, neboť řada druhů je na ně vázaných. Pak jde o to, co kdo hájí - pokud je smyslem NP chránit společenstvo, které tam je nyní, pak považuji zásahy, které jej ochrání, za rozumné. Pokud smysl NP chápeme jako bezzásahovou oblast - a chráníme naopak bezzásahovost - pak je nasnadě, že se nezasahuje. Měla jsem na mysli skutečně tetřívka, vím, že se jedná o dva druhy.

Problematika Šumavy - 4. 1. 2012 - Martin Pokud chcete chránit klimaxové společenstvo, nemůžete jinak, než zásahy vyloučit. Horský smrkový les je poměrně stabilní společenstvo - druhové složení se po kůrovci mění jen velmi málo. Například složení stromového patra se téměř vůbec nezmění. Naopak pokud se provede mechanizovaná těžba, dojde k narušení půdního krytu a zvýší se zastoupení náletových dřevin (vrby, břízy) a některých, spíše plevelných bylin (sítiny, pampelišky) a naopak poškodíte přirozené zmlazení smrku. Řada druhů je vázaných na tlející dřevo (například smrk v horských polohách preferenčně roste na tlejících kmenech, dále pak široké spektrum hub, hmyzu a na něj navázané ptactvo). Souhrnem: druhová ochrana je zde v souladu s bezzázahovým režimem.

Problematika Šumavy - 7. 1. 2012 - Hana st. Potom,ale každý je vázán na jiný biotop.

Problematika Šumavy - 4. 1. 2012 - MilanR To srovnání hospdářského lesa a experimentální přírodní "disturbance" (tedy totálního zničení lesa s cílem zvyšovat impakt faktor těch správných pokrokových vědců) zatím tedy vychází ve prospěch lesa hospodářského, tam se těm stromům opravdu daří lépe. Stačí si Šumavu projít.

Problematika Šumavy - 4. 1. 2012 - Otter No to teda byl odborník :-). Tetřívek v zapojeném lese vůbec nežije. Ten odborník se podobně fundovaně jako vy vyjadřuje k Šumavě?

Problematika Šumavy - 4. 1. 2012 - HB Je to odborník na les, ne na ptáky, tudíš se omlouvám za pochybení. Předpokládám, že na rozdíl od mě se vyjadřuje fundovaně. Já jen mám svůj názor zrovna tak jako Vy.

Problematika Šumavy - 4. 1. 2012 - Otter Ale vy to tu prezentujete jako fakt a ne jako názor. A je kouzelné jak vám ten odborník "ne na ptáky" vysvětluje, co je pro ptáky dobré :-))

Problematika Šumavy - 4. 1. 2012 - HB Tak mě prosím poučte o svých názorech na věc. Zatím vidím jen výsměch vůči mým.

Problematika Šumavy - 4. 1. 2012 - Otter Na jakou věc chcete znát mé názory? Na tento článek? Tento článek objasňuje, která skupina ve sporu se spíše může hájit svou vědeckou erudicí. Názory může mít každý různé, ale ne každý se může vydávat za vědce.

Problematika Šumavy - 4. 1. 2012 - Takamuro Ta snaha zakročovat proti škůdcům včas z těch důvodů, které uvádíte, tu je, ale ekoaktivisté to natolik komplikují, že to přináší zhoubné následky. Já jen doufám, že letos bude proti nim zakročeno razantněji - a také včas. Také doufám, že organizátoři této v podstatě trestné činnosti budou u soudu řádně oceněni.

Problematika Šumavy - 4. 1. 2012 - HB Jsem ráda, že mě alespoň někdo zde na diskuzi nechytá za každé slovíčko, děkuji. Právě, ekoaktivisti i média věc značně komplikují a bohužel i vynášejí zkreslené informace. Možná jsem konspirátorka, ale nedivila bych se, kdyby si určitá skupina lidí myslela, že kůrovec byl zavlečen záměrně, aby se musel les vykácet a aby se mohlo prodat dřevo... Každopádně budu doufat s Vámi!

Problematika Šumavy - 4. 1. 2012 - Martin Ten problém není tak černobílý - existuje celá řada přístupů jak a kde zasahovat. Mezi odpůrci kácení naleznete širokou škálu názorů, v jakých částech parku kácet a proč. Širší podporu má idea vytvoření celistvé jádrové zóny, kde by se nezasahovalo vůbec, obklopené pásem, kde by se naopak zasahovalo. Čím je les starší, tím je obecně náchylnější k větrným polomům i kůrovci. Když tedy sanační těžbou zastavíte kůrovce letos, za pár let se vám objeví znovu, případně vám přijde vichřice a les dříve nebo později překácíte celý. Lesy v národním parku by se měly vyvíjet samovolně, stromy tedy musí mít příležitost zemřít. Že je na to příroda připravena dokládá široké spektrum druhů, pro které je odumřelý strom často jediným zdrojem energie a živin.

Problematika Šumavy - 4. 1. 2012 - Takamuro Tak jo. Já hodlám v případě opětovného páchání trestné činnosti "zelenými" aktivisty tentokrát také konat. Mám kamaráda právníka, který už těchto despoticky konajících extremistů má také dost, takže hodláme v případě organizování jakýchkoli aktivit na území NPŠ jejich organizátory hnát před soud. Také budeme soustavně narušovat mediální blokádu názorů skutečných vědců a zodpovědných lesníků, kteří se snaží lesy na Šumavě zachránit, a informovat veřejnost o podrazech, které na ni Strana Zelených neustále vymýšlí.

Problematika Šumavy - 4. 1. 2012 - Otter Vřele doporučuji, jen soud může s konečnou platností rozhodnout, co je protiprávní a co ne. Má to jeden háček - jestli se váš kamarád v právu vyzná jako vy ekologii, tak to bude skvělej námět pro nějakou Jahelkovu píseň. Už se těším.

Problematika Šumavy - 4. 1. 2012 - Martin Ještě nám pan Takamuro nevysvětlil jak "skutečného" vědce poznat. Zdá se, že mezi kritérii bude, že dotyčný nepublikuje v recenzovaných časopisech (protože ty jsou poplatné a prohnilé) a místo na konference chodí raději do hospody :-)

Problematika Šumavy - 4. 1. 2012 - jonáš No hlavně asi musí chodit do tý správný hospody, kde panu Takamurovi visí štamgastskej půllitr.

Problematika Šumavy - 4. 1. 2012 - fafnir Takamuro děkuji za posilu,je jí třeba.Šumavu už zelení zničili,teď se chystají na Křivoklátské lesy a Brdy.

Problematika Šumavy - 5. 1. 2012 - Takamuro Ano. Už se ke mě dostala petice. Zajímavé je, že se pořád ještě hromadí podpisy pod petici "Zachraňme Šumavu". I na mne se ještě obracejí další a další lidé. Je vidět, že odpor proti těm pseudoekologům a jejich špinavým praktikám stále roste, a také, k mé velké radosti, sjednocuje celý Národ.

Problematika Šumavy - 5. 1. 2012 - Pavel Holásek Respektive pokud ve mně odpor k ekologům a k ekologistům neroste, do Jednotného Národa nepatřím a bude se mnou rázně zatočeno, že? Takové příspěvky už tady byly :-(

Problematika Šumavy - 5. 1. 2012 - Martin To, co říká pan Takamuro, je opravdu zajímavá informace. Jen nevím, kdo přesně jsou ti "pseudoekologové" - jestli se mám raději pakovat do sousedního Německa, kde momentálně ke sjednocování Národa nedochází...

Problematika Šumavy - 6. 1. 2012 - Takamuro Já jsem ale psal něco jiného. Potrestat osoby, které šíří v národních parcích úmyslně škůdce, nebo šíří nepravdivé informace za účelem prosadit nějakou hloupou či přímo zkázonosnou ideu, to rozhodně s demokratickými principy není v rozporu.

Problematika Šumavy - 6. 1. 2012 - Fik inu, kdopak že to tu úmyslně šíří kůrovce ? http://zpravy.idnes.cz/sumavane-zablokovali-aktivistum-cesty-a-na-hlavu-jim-vysypali-kurovce-130-/domaci.aspx?c=A110808_104235_budejovice-zpravy_alt té sebekritiky ("šíří nepravdivé informace za účelem prosadit nějakou hloupou či přímo zkázonosnou ideu") bych se od Vás nenadál,

Problematika Šumavy - 6. 1. 2012 - Dana Zelení ničí přírodu - to je fakt k tesání :)

Problematika Šumavy - 4. 1. 2012 - Petr Voříšek Omlouvám se, že znovu vstupuji do diskuse, navíc na tema, o němž článek primárně není. Nicméně jako ornitolog si dovolím upřesnit informace o tetřevovi/tetřívkovi. Ornitologové v souvislosti s kácením a developerskými projekty na Šumavě upozorňují na problém tetřeva, nikoliv tedy tetřívka. Zájemce si dovolím odkázat na tento článek - http://www.birdlife.cz/index.php?ID=2184 - kde jsou následně i další odkazy a citace na zdroje, kde se lze o situaci tetřeva na Šumavě dozvědět více.

Problematika Šumavy - 4. 1. 2012 - HB Pane Voříšku, děkuji za upřesnění. Omlouvám se za nepřesnost a děkuji za odkaz!

Problematika Šumavy - 4. 1. 2012 - Takamuro To je dobře, že jste tady, pane Voříšku! Chci se Vás na něco zeptat: Chcete aby lesy na Šumavě přežily kalamitu ?

Problematika Šumavy - 4. 1. 2012 - Petr Voříšek Omlouvám se za prodlevu s odpovědí, nesleduji tuto diskusi průběžně a neustále. Myslím, že lesy na Šumavě přežijí. Je spíše otázkou, jaké to budou lesy, co v nich bude žít a jakou roli budou plnit. Nemám bohužel moc času se zde rozepisovat více, lze se však podívat do stanovisek a podkladů České společnosti ornitologické. S omluvou za pozdní odpověď Petr Voříšek.

Problematika Šumavy - 5. 1. 2012 - Takamuro Děkuji. Omlouvat se nemusíte. Vaší zaneprázdněnost chápu. Jen ještě připomínám, že kůrovce už je nyní na Šumavě tolik, že už v čím dál větším množstvím likviduje i mladé stromky, se kterými počítáme do budoucna. A to je velmi zlé.

Problematika Šumavy - 4. 1. 2012 - Amanita Sice se mne nikdo neptá, ale lesy na Šumavě kůrovce klidně přežily, přežívají a přežijí, jen mají problém s lesními hospodáři. Už asi 200 let. Lesy nepřežijí odnos půdy způsobený těžebními stroji, nepřežijí proměnu přirozených různověkých a vícedruhových porostů na smrkové stejnověké monokultury, vyčištěné od veškerého tlejícího dřeva. Kalamita se nekoná, je to vymyšlenost panikářů, za kterými stojí těžaři, stavitelé lanovek a majitelé šumavských pozemků. Zkuste trochu vážně studovat, nejen z podkladů pana prof. Mrkvy.

Problematika Šumavy - 4. 1. 2012 - jonáš Píšete to správně, ale má se vůbec cenu zabejvat lidma, kteří prokazujou takovej intelektuální deficit, že je to vede až kté přiblblé otázce, na kterou odpovídáte? ;-)

Problematika Šumavy - 5. 1. 2012 - Takamuro Předvádíte velmi zvláštní postoj vzhledem k tomu, že lidé vašeho typu by měli být rádi, že se vůbec ještě někdo baví s nimi. Já už to poslední dobou také vnímám jako oběť.

Problematika Šumavy - 5. 1. 2012 - pj Není to třeba tak hrotit. když se odplaví humus či zemina po těžkých lesních strojích, vzniknou nové vědecké lokality kde bude možné pozorovat obnovu lesní půdy na skalnatém podloží. Vždy´t to už ne jednou na naší planetě bylo, že na povrchu byly jen skály. objeví se na těch plochách nové druhy organismů, které by jinak v přítmí lesa zanikli. Nové sjezdovky opět v lesních porostech vytvoří bezlesí, kde se budou moci vyvíjet společenstva luk, skalních stepí apod. je zbytečné se nějak hrotit. Vždyť z hlediska přírody je také zajímavé pozorovat jak příroda dokáže zas zarůst nepotřebné stavby. Třeba jednou ty lanovky až přestanou vydělávat. stačí se podívat do střední Ameriky, jak příroda dokázala schovat stavby indiánských kultur. navíc - velká šance pro vytvoření interaktivního muzea, kde lidi se budou moci procházet původní hoskou smrčinou. V době digitalizace, 3D, zvykových efektů, robotizace apod., tam při procházce (mohou jezdit i po pohyblivých chodnících)budou moci lidi vidět i tokajícího tetřeva, vidět námluvy tetřívků, či souboje rysů s nemocnými kysy vysoké zvěře. Proč se bráníte pokroku - nechápu. Vždyť kde bychom bez pokroku byli - rozdoně bychom si nepovídali pře internet, ale třeba bychom seděli na Šumavě na nějakém buku a čekali, až smečka hladových vlků vyčenichá jiného pocestného pašeráka s pytlem soli na zádek. Přeji příjemný rok 2012

Problematika Šumavy - 5. 1. 2012 - Takamuro A Vy, milá Amanito, byste zase měla pořádně studovat právě od odborníků jakým je pan prof. Mrkva a ne účelově stylizované lži od pana Bláhy nebo "experta" Matějky, který svá tvrzení dokládá tím, že se odvolává na svá tvrzení, jako to učinil na zmíněné téma třeba loni v září při besedě na Novotného lávce v Praze. Možná, že jste tam byla.

To se nedivím! - 5. 1. 2012 - Čech Jak taky může nějaký seriozní vědec podporovat lesnické hospodaření v národním parku? Notabene když ho tam předvádí universální ministr pro všechno Stráský? Tento bývalý dlouholetý komunista,poté občanský demokrat,kterého ODS nasadila všude tam ,kde zrovna potřebovala svého člověka!

To se nedivím! - 5. 1. 2012 - Takamuro Pan(soudruh) Stráský sice není ideální, ale snaží se zachránit, co se ještě zachránit dá, a to navzdory klackům či přímo kládám, která mu ti "experti" z té smečky, která se utvořila kolem Hrušky a ovšem, samozřejmě naše "objektivní" media hází pod nohy. Pavličko a Krejčí byli daleko horší. Nechávali lesy žrát kůrovcem, zatímco v určitých lokalitách se těžilo zdravé dřevo a zároveň se specielně za Krejčího chystaly projekty, proti kterým teď "zelení" pokrytci předstírají odpor. Ve skutečnosti jim vadí hlavně to, že jsou novým vedením NPŠ odříznuti od zdrojů. Ale to pochopitelně nemohou říci naplno. Prozrazují je však jejich vlastní činy i ty bláboly, které neustále vypouštějí.

To se nedivím! - 5. 1. 2012 - Jan Šimůnek Problém spočívá v tom, že naprostou většinu "bezzásahových zón" pokrývá přerostlá smrková plantáž, vysazená na místech, kde přirozeně rostla jedlobuková směs, doplňovaná dalšími dřevinami (tedy i smrkem), ale jen na úrovni procent podílu stromů. Smrkové monokultury (horská smrčina) rozstly přirozeně jen na několika procentech dnešních "bezzásahových zón" (příkladem je třeba Boubínský prales). Ve všech ostatních lokalitách jsou smrky v monokultuře v natolik špatné kondici, že snadno podléhají kůrovci a tu monokulturu tam udržíte jedině stejným stylem, jak to dělali lesáci, když to byl hospodářský les: Vykácením přestárlých smrků, aby nebyly zdrojem masívní kůrovcové infekce, která zlikviduje i stromy mladší a v relativně lepší kondici (protože to, zda infekce prokukne nebo ne, je obecně výsledkem kondice a masívnosti napadení, to platí zcela obecně). Bezzásahový les by musel být buď uměle vysazen s respektování původního druhového složení (směs jedle - buk) nebo po úhynu smrků na bezlesou pláň (jakou už v části bezzásahových zón vidíme) čekat řádově statisíce let na "přirozenou sukcesi", ke které v zásadě ani nemusí dojít, protože plochy po vymřelých smrcích mohou obsadit invazívní rostliny (ani to nemusejí být dřeviny), které v době, kdy se Šumava zalesňovala po ústupu ledovců poslední doby ledové, na našem území nebyly (může to třeba zarůst Bolševníkem a ten tam zůstane minimálně do další doby ledové).

To se pak nedivím ... - 5. 1. 2012 - Fik A viděl jste Šumavu někdy aspoň na mapě? Po přečtení úvodního souvětí jsem na pochybách: Problém spočívá v tom, že naprostou většinu "bezzásahových zón" pokrývá přerostlá smrková plantáž, vysazená na místech, kde přirozeně rostla jedlobuková směs, doplňovaná dalšími dřevinami (tedy i smrkem), ale jen na úrovni procent podílu stromů. Smrkové monokultury (horská smrčina) rozstly přirozeně jen na několika procentech dnešních "bezzásahových zón" (příkladem je třeba Boubínský prales).

To se nedivím! - 5. 1. 2012 - kobrik Tomu se říká názor odborníka.... Nevim co ve vašem názoru je větší blbost. Když už, tak: Jádro boubínského pralesa je jedlobučina s příměsí smrku, bezzásahové zóny jsou ve většině v místech přirozeného výskytu smrku, no a ty "řádově statisíce let sukcese" mě taky pobavily. Chápu že plno lidí má potřebu napsat svůj názor, ale když už se kněčemu vyjadřuju, tak si o tom alespoň něco zjistim......

To se nedivím! - 5. 1. 2012 - čech Konečně trochu rozumný názor.I když úplně nesouhlasím ,že by se tam přirozenou cestou nevrátila původní fauna! Ani by to netrvalo tisíce let(poslední doba ledová skončila před cca 10000 let)Záleželo by hlavně na stavu vysoké zvěře,která tam momentálně nemá přirozeného predátora(A to je chyba)Ale naprosto souhlasim se vším ostatním.Na co zbytečně čekat stovky let! Stejně tak jak lidé kdysi šumavě ublížili,tím jak vykáceli původní převážně bukový porost,tak nyní můžou zase šumavě pomoc tím,že vysázejí nový.Ty stromy porostou stejně dobře,tak o co jde?

To se nedivím! - 5. 1. 2012 - Jan Šimůnek Jsem toho názoru, že sukcese by trvala mnohem déle, než po poslední době ledové. Jde o to, že na jižních svazích Šumavy byla asi bezledovcová refugia (prokázána jsou v Alpách, ale jejich výskyt se dá předpokládat i zde), odkud se mohly teplomilnější druhy navracet. Dnes by se navracely mnohem obtížněji, protože krajina okolo Šumavy je daleko více změněná a k pozvolnému postupu lesních stromů docela nevhodná. Musel by se udělat nějaký bezzásahový koridor k podobným porostům (Vysočina? Krušné hory? nebo ukecat Němce a Rakušany na koridor k Alpám?), přes který by se tyto druhy šířily. Druhou věcí je, že pokud Šumavu ovládně nějaký invazivní druh (zmiňoval jsem Bolševník, ale mohlo by se uplatnit i ledacos jiného), tak se tam už původní společenstvo neobnoví vůbec.

To se nedivím! - 5. 1. 2012 - Antares Jo pokračujte. Vaše znalosti jsou k pláči, ale pokud to je míněno jako sabotáž, tak je to skvělé. Co máte furt s tím bolševníkem a proč ho píšete s velkým B? Nemáte snad na mysli bolševik? Invaze bolševiků na Šumavě už je, mezi těmi páprdy se bývalých bolševiků najde dost, příkladem je např. pan Stráský.

To se nedivím! - 6. 1. 2012 - Jan Šimůnek 1. Oficiální botanické rodové názvy by se měly psát s velkým písmenem na začátku. 2. To, že nevíte, co je Bolševník a jaké dělají některé jeho druhy ekologické průšvihy, a současně se vehementně vyjadřujete k ekologické problematice, vás velice dobře charakterizuje.

To se nedivím! - 6. 1. 2012 - Martin 1. oficiální rodové názvy (nejen botanické) jsou latinské. České názvy se píší s malým písmenem. 2. To že nevíte, že bolševník velkolepý horské smrčiny Šumavy neosidluje a přesto s ním v diskuzi strašíte vás velice charakterizuje. Vy budete asi jeden z těch doktorů, co předepisují antibiotika na naražený palec, že?

To se nedivím! - 6. 1. 2012 - Jan Šimůnek Bolševníky běžně vystupují k 1000 m.n.m. Smrkový les zcela jistě nenapadnou, ale holiny způsobené kůrovcem jsou pro ně území blízké ideálu.

To se nedivím! - 6. 1. 2012 - Martin Jo, ale horské smrčiny se vyskytují na Šumavě v nadmořských výškách nad 1100 m.n.m. A vysvětlete mi, proč by měl bolševník napadat pouze holiny po kůrovci a nikoliv i holiny po těžbě? Navíc ani holiny v nižších polohách pro něj určitě nejsou optimálním stanovištěm. A pokud by náhodou se bolševník vyskytl v tzv. bazzásahových zónách, bylo by vůči němu aktivně zasahováno, protože ochrána přírody není tak dogmatická jako vy.

To se nedivím! - 6. 1. 2012 - Jan Šimůnek Já prvně v životě viděl Bolševník velkolepý u Štrbského plesa (1346). Nejvyšší vrchol Šumavy je jen o 100m výš a Ptačí potok (kde byly letos blokády proti kácení) je alespoň zčásti pod 1300. Je to tedy terén, kde tahle invazivní rostlina nemá proč nerůst, jakmile bude mít dost světla.

To se nedivím! - 6. 1. 2012 - Martin Bolševník je s malým b, vy jste fakt natvrdlý! Břeh jezera a rozpadlá horská smrčina je něco dost jiného, nehledě na to, že pedologicky jsou Tatry úživnější než Šumava. Prostě přiznejte, že jste si tu báchorku s bolševníkem vymyslel, aniž byste měl tušení o ekologii bolševníků.

To se nedivím! - 6. 1. 2012 - Jan Šimůnek Nebyl to břeh jezera, ale řídký smrkový les na kraji turistické stezky. Jinak byste měl vědět, že bolševníky jsou dost děs, velice obtížně likvidovatelný (buď opravdu silná chemie, nebo pracovníci skoro ve skafandrech - vzhledem k jedovatosti).

To se nedivím! - 6. 1. 2012 - Martin Děkuji za poučení, ale s bolševníkem mám zkušenosti. Ale mohu vás uklidnit, že invaze, jak ji popisujete, v nejbližších letech na Šumavě skutečně nehrozí, ačkoliv možnost zavlečení turisty, nebo s lesními traktory pracujícími předtím v zasažené oblasti nelze vyloučit. Každopádně by na Šumavě nebyl bolševník v optimu, jak jste zde mylně uváděl.

To se nedivím! - 7. 1. 2012 - Jan Šimůnek Problém je, že pokud tam bude režim "bezzásahovosti na věčné časy a nikdy jinak", tak mu to bohatě bude stačit.

To se nedivím! - 7. 1. 2012 - Martin Ach jo, vy jste jak flašinet. Opakuji, že tzv. "bezzásahovost" není absolutní a v případě invaze nepůvodní flory by jistě orgán ochrany přírody zasáhl. A že invazi by byla lesnickými zásahy jedině urychlena (je známo, že invazní rostliny invadují snáze narušená stanoviště - třeba rozrytá těžební mechanizací). Pokud by tato hrozba byla akutní s bezzásahovostí, pak by při zásahovém režimu byla odhadem několikanásobná.

To se nedivím! - 7. 1. 2012 - Jan Šimůnek Jako flašinet jste, obávám se, vy: Při korektně prováděných zásazích tam zůstane les jako takový (tudíž relativně odolný vůči některým invazivním druhům), ne holá pláň s pahýly kmenů, jaké můžeme vidět všude tam, kde se "bezzásahovost" podařilo prosadit. Úhyn 90 a víc procent vzrostlých stromů je prostě daleko větší průšvih než nějaké narušení půdy.

To se nedivím! - 8. 1. 2012 - Martin Po těžbě v horské smrčině vám zůstane leda obtížně zalesnitelná paseka, která s lesem nemá mnoho společného. A narušení půdy je právě to, co otevírá cestu mnohým invazním rostlinám do ekosystému. Můžete vysvětlit v čem spočívá ten průšvih po odumření 90% vzrostlých stromů (nevím tedy k jakému měřítku to vztahujete)?

To se nedá .. - 5. 1. 2012 - Fik :))) pane, já už nemám slov ..

To se nedivím! - 5. 1. 2012 - čech Jenom ještě dodatek: Boubín opravdu nepatří do pásma horské smrčiny!

To se nedivím! - 5. 1. 2012 - Antares To je perla co? Jako kdyby to napsal člověk z Marsu, tak se to dá tolerovat. Pro upřesnění, Boubínský prales neleží v NP Šumava ale v CHKO Šumava. Centrální část rezervace, to co je oplocené, je horská bučina (s výskytem původního smrku). Do této NPR horské smrčiny zasahují, jsou to smrčiny ve vrcholové oblasti hory Boubín, ale nejsou součástí nejcennějších částí Boubínského pralesa.

To se nedivím! - 5. 1. 2012 - Antares Ty bláho! Nebo to raději ne, jak mám neutrálně žasnout? To teda je perla pane Šimůnek, co jste nám tu stvořil. Je vidět že jste vodborník na přírodu jako pan Stráský a Klaus.

To se nedivím! - 5. 1. 2012 - HB Ano, v tomto s Vámi naprosto souhlasím. Včera jsem se zde - na jiném místě diskuze - zmínila. Totiž, co je smyslem ochrany - jestli zachovat společenstvo, které se na daném území v současnosti vyskytuje a tudíš muset zasahovat nebo zda jde o bezzásahovost a tudíš "to nechat na přírodě". Problém je, že sukcese by trvala opravdu řádově stovky let, vzhledem k tomu, jak dlouho trvá než stromy vzrostou. Invaze jsou další riziko. Jinak co se týče obnovy lesa, mnohdy stačí horské traviny.

To se nedivím! - 5. 1. 2012 - Karel Pokorný Pane MUDr. šimůnek, kdybyste o přírodních smrčinách skutečně něco věděl, tak je nenazýváte smrkovými monokulturami. To je výraz rpo druhotné hospodářské smrčimy...V přírodní smrčině se vyskytuje pravidelně se srmkem i jeřáb ptačí, na živnějších horninách než na Šumavě-třeba v Beskydech Javor klen a v její nižší verzi také v keřové formě buk.

To se nedivím! - 6. 1. 2012 - Jan Šimůnek Problém je, že v naprosté většině "bezzásahových zón" se původně vyskytovaly jiné typy lesa. Šumava byla v souvislosti s těžbou dřeva prakticky odlesněna (až na pár výjimek, typu toho Boubína) a uměle zalesněna smrkovou monokulturou. Ta chcípla při velké kůrovcové kalamitě někdy v 19. století a opět zde byl vysázen Smrk ztepilý, z valné části dokonce nepůvodní kultivary. Tyhle rostliny se prostě na většině území Šumavy v monokultuře neudrží, pokud nejsou pravidelně obhospodařovány (= káceny po dosažení mýtného věku, po jehož překročení klesá kondice stromů a schopnost ubránit se škůdcům). A když jejich porosty necháte bez zásahu, tak vyrobíte rozsáhlé plochy, zarostlé vším možným, co bude bránit přirozené sukcesi stromů (řekněme, že nějaká semena rodu Jeřáb tam mohou zanést ptáci, ale zanesou tam taky Bez černý a některé další plevelné rostliny, případně některé zplanělé ovocné stromy). IMHO tam po bezzásahovém režimu vzniknou pláně porostlé invazivními druhy (zmiňovaný Bolševník, Křídlatka, nepůvodní druhy rodu Šťovík apod.), a v nich budou ostrůvky Bezu černého a tu a tam nějaké další dřeviny, případně solitéry. A bude to velice stabilní biotop, který se invazi pro Šumavu původních druhů bude schopen ubránit, hospodářsky bezcenný, bezcenný i pro původní šumavskou faunu a turisticky zcela neatraktivní.

To se nedivím! - 6. 1. 2012 - Martin Pane docente, opravdu si připadáte natolik vzdělaný v botanice, že tu můžete poučovat? Vaše výmysly svědčí o absenci soudnosti a dají se jednoduše označit za šíření poplašné zprávy. Je to asi stejné, jako kdybych veřejnost strašil, že po požití antibiotik lidem vyskáčí na čele pupínky ve tvaru kosočtverce.

To se nedivím! - 6. 1. 2012 - Jan Šimůnek Váženosti, botanikou jsem se jako student několik let zabýval, byť amatérsky. Jinak pokud by tu měli diskutovat jen odborníci, tak by tu asi zbyl jen pan Brezina, který je z místního diskusního ansámblu patrně jediným v ekologii vysokoškolsky vzdělaným diskutujícím. A jeho názory se, kupodivu, blíží víc mým než vašim.

To se nedivím! - 6. 1. 2012 - Otter Tak tohle svojí vtipností předčí všechno předchozí :-)))))

To se nedivím! - 8. 1. 2012 - Dana :)))))))

To se nedivím! - 6. 1. 2012 - fafnir Martin vždyť má pan Šimůnek pravdu.Vadí vám smrkový les ve výškách pod 1000 m,hodláte ho nechat na pospas kůrovci a chcete tvrdit,že tam sám od sebe vyroste původní jedlobukový les.Sám při tom víte,že nic takového nastat nemůže,jenom tam bude to, co říkal pan Šimůnek,zpustlá krajina,možná bez bolševníku,a křídlatky,možná s něčím jiným.A že by někdo,pokud se vám podaří odstranit p.Stráského ,v bezzásahových zónách zasahoval?To si děláte legraci.Duha a odborníci by sbubnovali pod vedením p.Vlašína blokádu na ochranu "přirozené sukcese".

svatá prostoto .. - 6. 1. 2012 - Fik Pane Šimůnek, to co zde píšete o "Bezu černém", "některých zplanělých ovocnýc stromech" a jejich "stabilních biotopech" v pásmu horských smrčin na Šumavě, to se nedá nazvat jinak než jako produkt "zesračkovatělého" mozku. Odpuste mi ten obrat, ale je to tak.

:)) - 6. 1. 2012 - Dana Jste hlubokým zdrojem mé novoroční veselosti. Jak to tady postupně čtu, za břicho se popadám :))) Dík, člověk má v poslední době u nás málo příležitostí od srdce se zasmát. Problém však je to, čemu se směje, protože to je vlastně krutě k pláči. Brečet nad vámi ovšem nehodlám.

:)) - 6. 1. 2012 - fafnir Dana hele voni genie,jedou se podívat na Špičák v Krušných horách,tam je nad 1000 m výšky krásná splanělá třešňová alej.

:)) - 8. 1. 2012 - jonáš ... která se tam zničeho nic objevila sama přirozenou sukcesí v pravidelnym dvojstupu. Čudo ;-)

To se nedivím! - 5. 1. 2012 - fafnir Čech jak může seriozní vědec udělat z hospodářského lesa Národní Park,a chtít z kulturního lesa divočinu?

To se nedivím! - 5. 1. 2012 - čech A proč ne? Co tomu brání? Jedině někteří lidé!

ty bláho - 5. 1. 2012 - Antares To je stejně zajímavé pořekadlo, "ty bláho". Ani nevím jak vzniklo, ale mezi příznivci pana Stráského se to nenosí. Ale žasnu, jeden článek Petra Voříška, diskuse jako bejk, už skoro 250 příspěvků. Přitom na stejné téma už bylo napsáno několik velmi podobných článků. Jak tady někdo poznamenal, je to opravdu fotbalový zápas a většina zdejších diskutérů má úroveň ožralých a řvoucích fotbalových chuligánů, kteří řvou místo banik pyčo něco na adresu jisté skupiny lidí z univerzit. Potíž je v tom, že největší z těcho řvounů jsou "štamgasti" hospody jménem diskuse v ekolistu, kteří si sem chodí jen zařvat. Jsou to lidé často postarší a nemají žádné kloudné bilogické vzdělání, věci pramálo rozumí. Prezentují tady šílené kidy, kvůli tomu, že záležitosti vůbec nerozumí. Naposled o něco výš nějaký pan Šimůnek. Nemá cenu jim nic vysvětlovat, protože platí pořekladlo "starého psa novým kouskům nenaučíš". Je to ztráta času.

tedy pardon - 5. 1. 2012 - Antares Teď mě napadlo, jestli příspěvek pana Šimůnka výše má sloužit k tomu, aby udělal z příznivců pana Stráského a jeho kumpánů totální pitomce, tedy jestli to je sabotáž, tak mu dávám jedničku z hvězdičkou. To nemá chybu!

tedy pardon - 5. 1. 2012 - Martin Pan Šimůnek tomu opravdu nasadil korunu. Alespoň se člověk může pobavit, i když je to poněkud černý humor, vzhledem k tomu, že "odborníci" Šimůnkova ražení obsazují odborné pozice v parku i na ministerstvu a vyhánějí s pomocí zkušených kádrů schopné a čestné odborníky na slovo vzaté.

tedy pardon - 5. 1. 2012 - Martin Už jsem pochopil protesty pana Šimůnka proti scientometrii: ač získal docenturu, nemá jedinou publikaci v mezinárodním impaktovaném vědeckém časopise. Na vysoké vojenské škole pozemního vojska to sice prošlo, ale na Univerzitě Karlově by nedostal ani PhD...

tedy pardon - 5. 1. 2012 - Antares Počkejte, to si děláte srandu, nebo je to myšleno vážně?

tedy pardon - 5. 1. 2012 - Martin Míněno zcela vážně viz: http://is.muni.cz/osoba/1007 a hledání na WOS Author=(simunek j) AND Address=(masaryk univ)

tedy pardon - 5. 1. 2012 - Martin Ostatně kritéria pro habilitaci tak nesplňoval pan Šimůnek ani na své domovské univerzitě, zřejmě proto si ji dělal u vojáků.. habilitace původní práce v recenzovaných mezinárodních* odborných časopisech 15-20 orientační počet citací (bez autocitací) nebo součet IF 30-40 http://www.sci.muni.cz/main.php?stranka=319917_VV&podtext=D7

to je tedy hrůza - 5. 1. 2012 - Antares Tedy pokud to je opravdu on a není to jen shoda jmen. Nejde o to, co splňoval Mudr. Šimůnek na univerzitě. Jde o to, že diskutuje v oboru, kterému evidentně nerozumí. Kdybych já začal mluvit do medicíny, byl bych na tom podobně, proto na lékařských serverech nevystupuji. Takže to neplatí jen pro pana Šimůnka, ale i pro další, diskutujte prosím jen na témata, kterým rozumíte. Jinak jste opravdu trapní!

to je tedy hrůza - 5. 1. 2012 - Martin Je to evidentně on podle uvedeného emailu shodného s doc. MUDr. Šimůnkem z Masarykovy univerzity. Osobně mi ani nevadí, když někdo diskutuje mimo svou odbornost, pokud má k tématu co říct a respektuje ostatní (zejména pak ty, co se v problematice opravdu vyznají...).

to je tedy hrůza - 5. 1. 2012 - Antares Tak to je ještě větší hrůza! Já jsem absolvent stejné univerzity, jen jiné fakulty, proto je mi z toho na nic. Doporučuji Mudr. Šimůnkovi, ať si laskavě hledí svého oboru a nedělá tu svému ústavu ostudu!

to je tedy hrůza - 8. 1. 2012 - fafnir Martin,Antares pánové,sice jste studovaní biologové,a také řádní nafoukanci.Podle vás,kdo není biolog a vyjadřuje se k Šumavě a ochraně přírody vůbec je někdo kdo nemá nárok.A nepoužije li přesně termín,je zdrojem vašeho posměchu.Zrovna u Antarese,který úložiště jaderného odpadu umístněné kilometr pod zemí ve stabilní nejlépe žulové hornině přirovnal k,dokonce jadernému!!!! výbuchu v Černobylu.Vaše technické znalosti a názvosloví,když se vyjadřujete k energetice nebo strojařině jsou k posměchu nebo pláči,jak pro koho a jak kdy.Zabrousíte li do věd matematických utřel by vás M.Z. jak mokrou podlahu.Přesto se k těmto věcem vyjadřujete,a nikdo vás tak hulvátsky nenapadá jako to činíte s jinými vy.Nad vaším,nikoli páně Šimůnkovým vyjadřováním by Antaresi měla vaše Alma Mater plakat a přemýšlet,kde udělala v etice chybu.Vy dva jenom potvrzujete jedno,zelení se považují za nadlidi,a majitele jediné pravdy, a práva učinit si z jakéhokoliv území svoje sinekury a pokusné polygony.Váš strach Martine a vlastně i Antaresi z jádra je příkladný a hlavně směšný.V Praze máme 3 reaktory v provozu,z toho jeden Tokamak v Troji a nikdo tu neplaší,že sem přestanou jezdit lidé.Kdyby ostatní měli vaše chování,tak byste se nesměli vyjadřovat k ničemu mimo biologii.A ještě,pan Šimůnek a jeho práce,zrovna tak jako pan Brezina ,které tak rádi napdáte,jsou na rozdíl od vás dohledatelní.Pan Brezina vám Martine dokonce dal název své diplomové práce,i kde ji hledat.A vaše reciprocita vážení anonymové je - 0.Velká 0!!!(Safra,už jsem s těmi vykřičníky jak Dana.

to je tedy hrůza - 8. 1. 2012 - Dana Tolik vykřičníků jsem snad ani neviděla :)) Co máte na mysli, parde?

to je tedy hrůza - 9. 1. 2012 - Martin Krásný výlev emocí, nicméně vycházíte z mylných doměnek a odbíháte od tématu. Jádro mi z principu nevadí, i když narozdíl od nekritických obdivovatelů jádra jsem schopen vnímat i negativní vlivy spojené zejména s těžbou a zpracováním uranu (což vy ostatně snad od otce znáte trochu také,ne?). Na české energetice mi vadí zejména exportně orientovaná nadvýroba uhelné energie, která je přímo spojená s devastací severozápadních Čech.

to je tedy hrůza - 9. 1. 2012 - fafnir Martin nemanipulujte.Gros toho byla vámi vyjadřovaná neopodstatněná nadřazenost biologa na thema Šumavy.Řeč nebyla o jaderné energetice,řeč byla o posměchu vúdči někdy nepřesnému názvosloví ve vašem oboru od odborníků v jiném oboru,při čemž v jiném oboru jste stejné ne li větší kopyto,a nikdo si vás nedělá šoufky,jako se pokoušíte zesměšnit vy jiné.Řeč byla o tom,kdy se pokoušíte zesměšnit habilitační práce jiných, a jiné školy,u lidí u kterých to je na rozdíl od vás, známo a dohledatelno,jak jste si sám vyzkoušel.Po tom extempore s napadáním školy pánů Breziny a Šimůnka je vaše anonimita pro vás signifikantní. A k tomu uranu.Pravda,otec ho musel těžit,na Barboře a upravovat ve Vykmanově v padesátých letech.Naproti tomu strýc byl náš přední jaderný fyzik,a pracoval pro UNESCo v oboru jaderné mediciny.

to je tedy hrůza - 9. 1. 2012 - Martin Nepřekrucujte. Spor nebyl jen o názvosloví (ač jeho nepřesné používání je známkou nekompetentnosti v daném oboru). Tak jako je lékař autoritou, která rozhoduje o způsobu léčby je biolog autoritou, která může vydávat stanovisko ke způsobu péče o přírodu. Jestli se tím stanoviskem bude pacient/orgán ochrany přírody řídit je věc jiná. Školu pana Breziny nenapadám, sám jsem ji vystudoval. Jen mne zajímalo, zda-li se pan Brezina zabýval ekologickým tématem alespoň ve své práci, když už o sobě píše, že je formálně ekolog. Znalost teoretických pouček z učebnic ekologie je totiž jedna věc, vlastní zkušenost s terénním výzkumem věc druhá.

nechte už toho - 5. 1. 2012 - Marek F. Akorát zase některého ze zdejších "metavědců" postrčíte k dalším politováníhodným výlevům. Zúčastněným (snad) ctihodným ženám a mužům přeji vše dobré do roku 2012, nejmenovaným "starým fotrům" z řad přeměřujících a pořvávajících publicistů a akademiků pak alespoň kapánek obyčejné soudnosti.

nechte už toho - 5. 1. 2012 - Antares Ale jen ty fotry nechte mluvit, ať víme, jaká je úroveň znalostí příznivců pana Stráského. Já jsem si toto zkopíroval, to se bude hodit.

Prezentují tady šílené kidy - 5. 1. 2012 - M.Z. Pane Antares, zkuste se zamyslet ale i nad jazykovou a vecnou urovni Vasich prispevku. (Obavam se, ze jste tez odnekud z akademicke sfery. Nevim, kolik kde mate citaci na jake clanky v jak impaktovanych casopisech, mohu Vas posuzovat jen podle kvality Vasich anonymnich prispevku zde... :-) Většina zdejších diskutérů má úroveň ožralých a řvoucích fotbalových chuligánů, kteří řvou místo banik pyčo něco na adresu jisté skupiny lidí z univerzit

Prezentují tady šílené kidy - 5. 1. 2012 - Antares Stojím si za vším, co jsem napsal. Vaše příspěvky nejsou z odborného hlediska o moc lepší než ty od Mudr. Šimůnka, takže to co doporučuji jemu, platí i pro Vás. Moje vyjadřování v posledních příspěvcích moc akademické není, ale na ty bláboly se ani jinak odpovědět nedá. Já z akademické obce nejsem, jsem biolog, který vystudoval stejnou univerzitu, na které pracuje Mudr. Šimůnek, jen jinou fakultu (z toho důvodu mě to štve, protože tohle si můj mateřský ústav opravdu nezaslouží). Nejsem zaměstnanec univerzity. Nikdy jsem o sobě netvrdil, že mám mnoho článků v impaktovaných časopisech a nehraju si na vědce. Na druhou stranu jsem terénní pracovník, profesionál a toto je můj obor. Proto se cítím na to, abych se tady vyjadřoval. Na serverech, kde diskutují fyzici, lékaři, matematici aj. se nevyjadřuji, protože bych se svými neznalostmi tam ztrapnil. Nikdo nemůže umět vše, já taky neumím vše, proto tam nelezu. Jiným lidem, jako Mudr. Šimůnkovi a dalším, to však nevadí, odborně se vyjadřuje k věcem, kterým vůbec nerozumí. A to je zásadní chyba.

Prezentují tady šílené kidy - 5. 1. 2012 - čech Dotaz! Na šumavě se moc nepohybuju,tak se chci zeptat, jak nám to tam asi nakonec dopadne,pod novou odpovědnou vládou? Na co se tam můžem těšit? Dík.

Prezentují tady šílené kidy - 5. 1. 2012 - Antares No to se mě ptáte moc. Ale vidím to černě, protože to tam řídí takoví podobní "šimůnci".

Prezentují tady šílené kidy - 5. 1. 2012 - Martin Já bych to neviděl tak černě - naštěstí má Šumava i drunou stranu hřebene v Bavorsku, kde odbornost a koncepčnost nejsou sprostá slova. A i na české straně je poměrně velká část území mimo zájem těžařů. Nakonec si třeba i na tu lanovku dnešní první zónou zvykneme a budeme pobaveně vzpomínat, jak štvali vybraní politici-úředníci veřejné mínění proti ekologům a jejich sympatizantům způsobem jak vystřiženým ze Solženicina.

Prezentují tady šílené kidy - 5. 1. 2012 - Antares Já to tedy černě vidím. Na druhou stranu lidi jako Stráský, Klaus a další mají svůj věk, brzy natáhnou bačkory a bude zas lépe.

Prezentují tady šílené kidy - 5. 1. 2012 - čech Vsadím se ,že "vstanou noví bojovníci"!

Prezentují tady šílené kidy - 6. 1. 2012 - Antares Ba ne, ti noví bojovníci už vyrostli v jiném prostředí, nemohou se vyrovnat těm starým. Naštěstí.

vyjadřuje k věcem, kterým vůbec nerozumí - 5. 1. 2012 - M.Z. Tohle je ten Vas zakladni omyl. Ta zpupnost kterou (jakoby mimodek, ale je to ve Vas hluboce zazrane) projevujete vuci zbytku spolecnosti. Pokud by spor byl o nejakem vedeckem clanku rekneme o studiu vlivu tech ci onech faktoru na vyvoj kurovce na te ci one studijni plose, tak budiz, mate pravo byt nevrly, kdyz Vam do toho nakukuje nejaky laik, lekar ci matematik. Ale tady prece nejde (i kdyz nazev a obsah tohoto clanku se snazi sugerovat opak) o uzce obornou otazku. Tady jde o otazku, zda verejnost vcetne vzdelanych laiku se zajmem o tu krajinu (tuhle charakterizaci nam snad neuprete, a ujistuji Vas, ze treba jejimu klimatu a geologii zas rozumim ja vic, nez Vy) ma vubec co mluvit do managementu tehle oblasti. Ktera pro jedny je idealnim terenem k uskutecneni snu o "nove divocine" (velmi hloupych snu, mohu li Vam soukrome sdelit muj nazor, cloveka zabyvajici se matematickou teorii velkych interagujicich systemu) a pro druhe je "jen" pozoruhodnou krajinou, kterou chteji mit pravo taky samostatne poznavat a navstevovat. No a tady se stala ta nemila vec, ze "ekologove" za nepozornosti verejnosti (ona si na zacatku tech 90 let v panujici euforii nevsimla i jinych, jeste zavaznejsich veci) si to uzemi jaksi "zprivatizovali" pro sebe. A ted se tvari, ze to je jiz axiom, ze ten "narodni park" v prve rade slouzi jim (pripadne tedy jimi delegovanym vedcum z Jihoceske a dalsich universit ke zkoumani brouku a motylu a budovani - a naslednemu odhazovani - neprilis zdarilych a malo hlubokych "vedeckych" konceptu "klimaxu", "serie disturbanci" atd.) - a zbytek populace necht se spokoji s vyhrazenymi oblastmi mimo "nejcennejsi" zony. No a proti tomuhle se ten "plebs" brani - a bude branit. Prijde mi neprijatelne, aby nejaky "vedec" jehoz erudice si prilis nevazim mi kladl umyslne prekazky a zakazy, kdyz se chci projit po historicke ceste (kudy se chodilo po staleti) z Modravy na Roklan. Kdyby to cele vlastnil Schwarzenberg a oplotil si to (at jiz realnym ostnatym dratem ci serii zakazu a prikazu) mel bych mozna taky vztek... (a volil bych stranu, ktera by mela v programu mu tyhle jeho snahy omezit) - jenze oni to vlastni "ekologove" a chovaji se mozna hur, nez kdysi bolsevik. (Ten aspon ty lesy zanechal dalsim generacim v docela dobrem stavu.) No a ted se situace zacina konecne obracet - a tak se nedivte mym sympatiim k novemu vedeni parku. A vubec nepotrebuji videt jejich citacni indexy v pry prestiznich zurnalech. Stacila mi ta ohromna hromada hlouposti, trivialit a pokusu o manipulaci a ideologicke ovladani, co jsme od nich, tech "vedcu" za posledni desetileti v mediich (ale i v tech zurnalech!) slyseli/mohli cist o tzv. "klimaticke zmene" ;)

vyjadřuje k věcem, kterým vůbec nerozumí - 5. 1. 2012 - Antares Výborně, tak si diskutujte o matematice, klimatu a geologii, když je to váš obor a horské smrčiny, botaniku a podobné věci přenechte lidem, kteří tomu rozumí. Máte právo se vyjádřit k tomu, že chcete chodit po nějaké cestě někam. To je něco jiného než zasvěceně poučovat druhé v oboru, kterému nerozumíte. To tady právě předvedl Mudr. Šimůnek a dělají to tady i další.

vyjadřuje k věcem, kterým vůbec nerozumí - 5. 1. 2012 - M.Z. No vidite, a me treba na te Sumave prijde pozoruhodnejsi tamni geomorfologie a klimat, nez botanicke ci entomologicke zvlastnosti tamnich, laik by rekl pozoruhodne chudych a nevyraznych (vzhledem k bohatosti vegetace na vapencovych a jinych pohorich) spolecenstev :) Byl jsem ochoten uznat krasu a majestatnost tamnich porostu "rezonancnich" smrku (lhostejno, zda ty smrky byly "prirozene" ci clovekem v nejake mire opecovavane) - a Vy vedci jste je nechali sezrat kurovcem...

vyjadřuje k věcem, kterým vůbec nerozumí - 5. 1. 2012 - Martin A bylo by vědecké bránit přírodnímu činiteli zasahovat do dynamiky vývoje horské smrčiny v území, kde je deklarován jeho přírodní vývoj? Chápu vaši citovou vazbu na porosty smrku ve stadiu zralosti až rozpadu, ale tato vazba nemá s vědou nic společného. Stejně jako nerealistické očekávání jejich nesmrtelnosti.

kde je deklarován jeho přírodní vývoj? - 6. 1. 2012 - M.Z. (Tvarite se, ze nerozumite zakladni namitce, kterou vznasim :) Ja proste tu "deklaraci prirodniho vyvoje" jak ji presentovala minula vedeni parku neberu. Park s "managementem" jaky tam byl v poslednim desetileti ja proste nechci. Ani CHKO. To uz snad i ta "betonova lobby" mne min popuzuje, nez tahle zpupnost ekologu, svevolne zavirajicich pred lidmi ty nejhezci casti po staleti obydlene krajiny... - i proto ze vim, ze "betonova lobby" takovy Breznik a Luzny nikdy neznici. Tak moc atraktivni misto pro sjezdarsky cirkus apod. to zas neni. Stavbe apartementu v "nejcennejsich zonach" a podobnych zhuverilosti ekologove stejne nebrani (viz nejcennejsi zony Krkonos typu Misecek) at jiz z neduslednosti ci korupcnosti -takze si nedovedu moc predstavit, jak/a proc by betonova lobby a hamizni developeri dokazali znicit okoli Brezniku vic, nez se to podarilo ekologum v poslednich 15 letech

vyjadřuje k věcem, kterým vůbec nerozumí - 6. 1. 2012 - Antares Tak si obdivujte klima geomorfologii, tu můžete obdivovat i se suchým stromovým patrem. Já uznávám krásu a majestátnost smrčiny se zeleným stromovým patrem i se suchým, oboje má svou krásu. Nemůžu říct, která ta krása je větší, oboje je krásné, jen jinak.

vyjadřuje k věcem, kterým vůbec nerozumí - 6. 1. 2012 - M.Z. Me se zelene stromy libi vic nez ty prave oschle... Ale za zakladni problem povazuji (a pisi to jiz po tisicte) ze odmitam, aby o tom, ktere stromy se mi maji vic libit - a kam se smim ci nesmim podivat - rozhodovali samozvani, mnou (a vetsinou naroda) nevoleni "vedci" a "ekologove", povazujici se takhle zpupne za majitele ci vladce te oblasti

vyjadřuje k věcem, kterým vůbec nerozumí - 6. 1. 2012 - Antares Ze jste si zasedl zrovna na vědce. Víte kolik je území, kam oficiálně nesmíte, třeba proto, že to jsou soukromé pozemky. Kolik omezení vydávají třeba lesáci a myslivci. A to je ještě u nás OK, víte kolik je třeba v USA nebo Velké Británii omezení kvůli soukromým pozemkům?

vyjadřuje k věcem, kterým vůbec nerozumí - 6. 1. 2012 - Martin Zonaci NP neschvalují vědci, to je třeba zdůraznit, aby tu nevznikl mylný dojem. Schvaluje se standartním legislavním procesem, kdy se musí vypořádat připomínky obcí, vlastníků půdy, úřadů ochrany přírody, ...

vyjadřuje k věcem, kterým vůbec nerozumí - 7. 1. 2012 - fafnir Antares jenže ony to nejsou soukromé pozemky.A pokud jsou,nebo jsou obecní,jako třeba lesy ve vlastnictví Kašperských hor,tak i tam si ti vědci pokusníci,někteří jako vy z Brna,osobují právo rozhodovat,jak se svým majetkem smí majitel hospodařit.

Váženosti, - 6. 1. 2012 - Jan Šimůnek diskuse je tady především o tom, jestli bude Šumava zadrátované území, kde se budou akorát zalkoholizovaní a zdrogovaní "ochránci přírody" a "strážci přírody" prohánět v terénních autech a pár vysoce specializovaných odborníků tam bude sledovat rozpad ekosystému a sekat o tom články jak tasemnice - sice možná impaktované ale jinak zcela bezcenné; protože jinde nejsou tak hloupí, aby si nechali zdevastovat atraktivní území ekologií. A tohle je věc, ke které má právo vyjádřit se každý, pro koho je Šumava potenciálně rekreační oblastí a největší váhu by mělo mít slovo místních lidí (a ti se vyjadřují více-méně jednoznačně proti "bezzásahovosti"). Pokud na to odbornici vašeho typu mají, tak nechť si koupí někde kus hospodářského lesa a nechají ho zpustnout; za svoje peníze. A pokud ne, tak nechť se přeorientují na jinou problematiku.

Váženosti, - 6. 1. 2012 - Martin Pane Šimůnek, pominu vaše hospodské výlevy hodné obecního dementa o zdrogovaných strážcích. Opět dokládáte, že tématu nerozumíte - hospodářský les nemůžete ponechat přírodnímu vývoji (to jste asi myslel tím slůvkem "zpustnout"), protože v hospodářském lese musíte postupovat podle plánu péče a dodržovat všechna ustanovení lesního zákona. Případy, kdy vlastník hospodářského lesa nezazahuje proti "škůdcům" pak řeší ČIŽP. Právě proto tu je národní park, kde není les hospodářský a je umožněn jeho přírodní vývoj (tedy asi na 15-20% jeho rozlohy) aby se mj. lesníci mohli podívat, jak funguje les bez jejich zásahů.

Váženosti, - 6. 1. 2012 - Jan Šimůnek Pochopitelně, pokud šlo udělat "národní park" z hospodářského lesa na Šumavě, proč by nešlo udělat něco podobného (třeba pokusné území) z hospodářského lesa někde jinde? Ale za vaše peníze, ne za moje.

Váženosti, - 6. 1. 2012 - Otter Na Šumavě je jistě spousta hospodářských lesů a tam se normálně zasahuje a hospodaří, jen trochu šetrněji než jinde. To se tu různí jedinci snaží neustále vytahovat, když ukazují, kolik se který rok kácelo. Ono jde hlavně o to, kde a jak se kácí, a ne kolik. V těch nejcennějších partiích se prostě kácet ani jinak zasahovat nemá, pakliže mají dál zůstat tím, co jsou teď. Ale to je na vaše "botanické" vzdělání asi moc složité.

Váženosti, - 6. 1. 2012 - fafnir Otter :"pakliže mají dál zůstat tím, co jsou teď.Pokud jsou ještě zelené,nesežrané kůrovcem,tak pokud nezasáhnete,tak rozhodně ani omylem nezůstanou tím,čím jsou teď.Po napadení kůrovcem uschnou,a budou mrtvým lesem.Uschlý strom plný brouků není živý,i když ho lidé s vaším botanickým vzděláním za takový vydávají.

Bezzásahovost - 6. 1. 2012 - Jan Šimůnek má smysl ve stabilních biotopech. Přerostlý hospodářský les v poloze, kde smrky jako přirozená monokultura nerostou stabilní biotop není. Tedy: Buď se o něj budeme starat (nějak, ale rozhodně kácet napadené stromy), nebo to vymře (příkladů, kde stojí totálně mrtvé stromy s buření okolo, je na Šumavě díky ekologům dost a dost).

Bezzásahovost - 7. 1. 2012 - Martin Co vymře? Jestli myslíte onu monokulturu, pak je to z hlediska přírodního jedině správně, posláním národních parků opravdu není chránit monokultury. A jak se liší "totálně mrtvý strom" od normálně mrtvého stromu? Abychom měli v těch pojmech jasno. A jak je v ekosystému definovaná "buřeň", když už jste ten odborník na ekologii lesů? A co myslíte pořád tím nesmyslným pojmem "přirozená monokultura"?

Váženosti, - 6. 1. 2012 - Dana Jste snad v úzkých? Já jen, že kopete vztekle kolem sebe a urážíte nesmyslně. A ta poznámka "odborníci vašeho typu" :) A odborníci vašeho typu? - To by mě zajímalo, koho považujete kromě sebe za odborníka vašeho typu.

vyjadřuje k věcem, kterým vůbec nerozumí - 5. 1. 2012 - Martin Mísíte jabka s hruškama. Nikdo neupírá ani laikům právo na jejich vlastní názor, jestli tu chtějí mít národní park, nebo lunapark. Rovněž se tu snad nikdo neprání příspěvku odborníků pomocných věd. Názor "zvenčí" může být velmi přínosný, musí však být k věci, které pisatel rozumí. Pomýlené výkřiky typu "tisíce let tu les neporoste" opravdu nejou konstruktivním vkladem do diskuze. Nevaroval jste sám před alarmismem? Tak tedy zchlaťte hlavu, diskutujete-li s ekology. Ačkoliv sdílím pocit, že by mohla být veřejnosti přístupná ještě větší část parku, než současných 85%, tak si nemyslím, že by současná situace vznikla snahou uvědců uzurpovat si území pro své výzkumy. Pro ně je existence parku spíš komplikací - kde jinde musíte žádat složitě o povolení k výzkumu, k vstupu jednotlivých pracovníků, k odběru vzorků s tím, že pak dostanete povolení limitované třemi měsíci v roce a nebo taky zamítavé stanovisko...

současných 85% - 5. 1. 2012 - M.Z. Kaslu Vam na procenta, fakt ze nejvyssi a nejkrasnejsi hora "ceske" Sumavy Roklan (Javor je uz prece jen kousek dal od hranice) je v podstate z ceske strany nepristupna - a ze nejlepsi lyzarske tereny na pohranicnim hrebenu (jsou to jedine partie Sumavy, ktere - na rozdil od ruznych tech Churanovu ci Srni lezicich jiz v hlubokem srazkovem stinu - mohou konkurovat krkonosskym hrebenum) neokecate...

současných 85% - 5. 1. 2012 - Martin Tak zkuste místo kašlání ještě také číst. Co vidět nechcete, nevidíte.

současných 85% - 6. 1. 2012 - Antares Tohle je jak když malé děcko chce po rodičích drahou hračku, na kterou prostě momentálně nemají peníze, tak řve a kope nohama před obchodem. Lyžařských terénů je všude dost a Rachel je taky přístupný. Já mám jiné sny, třeba navštívit poloostrov Tajmyr nebo se podívat na Titan, oboje je pro mě, na rozdíl od lyžařských terénu na hoře Rachel, momentálně nedostupné. A taky kvůli tomu tady neřvu roky na ekolistu.

současných 85% - 6. 1. 2012 - M.Z. Dosadte si misto "Rachel" Lucni ci Labskou boudu - a predstavte si, ze ty dve lokality jsou taky tak "dobre pristupne". (Z ceske strany.) Ja proste tu "drahou hracku" chci taky, nehodlam ji prenechat nejakym ekologum jen proto, ze oni se povazuji a ty povolane - vedce, kterym ma patrit. "Ekologum" kteri u mne v poslednich 20 letech ztratili zbytky jakekoliv autority ;)

současných 85% - 6. 1. 2012 - Antares Kurva drát už. Vedle máte vrchol Studniční hory, Luční hory, kam taky oficiálně nesmíte a to vám nevadí? To vám jde jen o tohle? Tak se vykašlete na zákazy a jděte si kam chcete! Já osobně proti tomu neřeknu ani popel.

současných 85% - 6. 1. 2012 - M.Z. Prave ze v Krkonosich tuhle politiku dela sprava parku jeste pomerne rozumne. Na Studnicni horu a Kotel sice nesmite (na Lucni bych dokonce souhlasil s tim, at to tam hlidaji prisne, tamni mrazove jevy jsou skutecne unikatni, na druhe strane ani ta nekolikasetleta pastva dobytka je neznicila) ale zajit tam nenapadne v podvecer na prochazku (z oficialni cesty) ve skutecnosti moc problem neni. Verejna cesta jde dostatecne blizko, a je dostatecne dobre pristupna z civilizace aby tam nebyl ten pocit "vyhaneni". Kdezto na Sumave meli politiku, kdyz to prirovname, ze dokonce i asfaltku k Labske boude pro plebs zavreme - a bude se tam smet chodit jen v cervenci/srpnu s pruvodcem oklikou lesnimi cestami z Vrchlabi... (Kvuli moznemu hnizdeni kulika hnedeho.) To pak muzete dole u tech cest udelat informacne vzdelavacich tabuli, audiovizualnich expozic v muzeich apod. kolik chcete - ale stejne timto pristupem skutecneho milovnika a znalce te krajiny jen naserete

současných 85% - 6. 1. 2012 - Antares Máte pravdu, myslím že v KRNAPu můžete ve 2 a 3 zónách všude. Omezení je jen v první zóně. Např. taky nesmíte z Luční boudy po hřebeni na Špindlerovku, jedině polskem. Ale to je jedno. Já s vámi v podstatě souhlasím s tím, že tam kde vede asfaltová cesta nemá cenu bránit vstupu po této cestě. Zákaz chození mimo cesty v prvních zónách má opodstatnění. Kdyby to záleželo na mě, tak bych rozhodně povolil vstup na cestu údolím k Modrému sloupu. Myslím si, že podobné zákazy jsou hlavně politickou chybou. Nevím proč mi tady přisuzují, že si uzurpuju zrovna jíá Śumavu pro sebe. Já tam mám stejná práva jako jiný běžný občan ĆR. Nemám žádné privilegium, že tam smím. Jo, měl jsem ho před 2 lety pro KRNAP, ale jen dočasně, když jsem tam pracoval.

Jenže vy nejste náš rodič - 6. 1. 2012 - Jan Šimůnek Naopak vy jste rozmazlené děcko, které chce Šumavu jako hračku jen pro sebe a vzteká se tady, když hrozí "nebezpečí", že by se k ní mohl dostat někdo jiný. Šumava by prostě neměla skončit jako pašalik několika společensky naprosto bezcenných ekologických extrémistů.

Jenže vy nejste náš rodič - 6. 1. 2012 - Antares Proč já? Já mám na Šumavě stejná práva vstupu jako běžný občan ČR, nemám žádná privilegia. Jenže to zas nezapadá do vašeho jednoduchého černobílého světa, že.

současných 85% - 6. 1. 2012 - Fik k tomu Roklanu: co je za čárou, to je za čárou ... s tim nenaděláte vůbec nic, ani soustavným pláčem na Ekolistu ( http://mapy.cz/s/2MU9 ) pokud ho ale skutečně chcete navšívit nic Vám nebrání, z české strany do oblasti vedou turistické cesty od dvou přechodů (Modrý sloup a Jelení skok) pokud ani to nestačí - vemte mapu s vyznačenou zonací a švihněte to třeba přes Medvědí horu

současných 85% - 6. 1. 2012 - fafnir Fíku pokud vím,je přechod" Modrý sloup" uzavřen.

Pokud byste si alespoň přečetl - 6. 1. 2012 - Jan Šimůnek nějakou slušnější učebnici ekologie, tak byste musel vědět, že spontánní obnova totálně zlikvidovaného ekologického systému je dost raritní záležitost, a že se to mnohdy v historii nepodařilo ani cílenými pěstebnými zásahy. Šumavský ekosystém byl přitom zlikvidován minimálně dvakrát, poprvé holosečemi na přelomu středověk - novověk, podruhé kůrovcovou kalamitou v 19. století a nyní mu hrozí repete podobné kalamity. Je opravdu velice nepravděpodobné, že tam vůbec může dojít ke spontánní obnově původního ekosystému a dovoluji si pochybovat i o tom, že by se uměle vypěstovaný ekosystém, napodobující v maximální míře ten původní, podařilo dovést do takového stádia, aby mohl být ponechán ve zcela bezzásahovém režimu (už proto, že je dost nereálné ho zazvěřit původními druhy). Nicméně Šumava je především problémem politickým: Jestli se stane na úkor celé společnosti exkluzívní hračkou několika privilegovaných jedinců, nebo jestli z ní bude mít užitek celá společnost.

Pokud byste si alespoň přečetl - 6. 1. 2012 - Martin Proboha, pane Šimůnku, odpusťte si konečně to poučování v oboru, kterému nerozumíte. To vám opravdu musí člověk vysvětlovat, že v osmnáctém století byl již dávno novověk a že se na Šumavě netěžilo holosečně (to je způsob používaný až v moderním lesnictví) a že kůrovec ekosystém horské smrčiny nezlikviduje, protože je jeho integrální součástí. A že ani největší příznivci bezzásahovosti nemají na mysli absolutní bezzásahovost, protože počítají s regulací stavu zvěře a případnými reintrodukcemi. A že i zásahy na okraji "bezzásahového" území ovlivňují vnitřek tohoto území (například šířením semen vysazených druhů).

Pokud byste si alespoň přečetl - 6. 1. 2012 - Jan Šimůnek Pominu-li Kelty, tak na Šumavě někdy od 12. - 13. století fungovaly sklářské hutě, které v podstatě zlikvidovaly původní les. A to je IMHO dost hluboko do středověku (cca 200 let před Kolumbem). Kůrovec nezlikviduje přirozené smrčiny (protože v nich jsou stromy v perfektní kondici) a nezlikviduje smrky ve smíšeném lese (jak se na Šumavě, až na pár procent plochy bezzásahových zón, přirozeně vyskytovaly). Naopak zlikviduje smrkové monokultury všude tam, kde se nevyskytují přirozeně a stromy v nich v perfektní kondici nejsou. Přirozená smrková "téměř monokultura" se na Šumavě vyskytovala jen v nejvyšších polohách, tvořících řádově procenta "bezzásahového" území. Všude jinde je nepřirozeným ekosystémem, který bez hospodářských zásahů podlehne kůrovci nebo dalším parazitům. Ukazuje se, že při tak intenzívním rojení kůrovců, jaké tam ekologové záměrně vyvolali, podléhají i velmi mladé smrky, které normálně kůrovci neparazitují (nebo ne úspěšně).

Pokud byste si alespoň přečetl - 6. 1. 2012 - Antares Pane doktore Šimůnku. Už jsem vám to řekl několikrát, ale musím znovu. Přestaňte s těmi nesmysly dělat ostudu univerzitě, kterou jsem sám vystudoval. Je to trapné. Nedáte si pokoj, že. Copak nemáte ani trochu soudnosti!

Pokud byste si alespoň přečetl - 6. 1. 2012 - Martin U člověka, která v roce 1979 vstoupí do KSČ, docenturu si udělá u vojáků, protože na své alma mater ani náhodou nesplňuje kritéria a pak poučuje lidi v oboru, kterému očividně nerozumí a navrhuje jejich fyzickou likvidaci asi opavdu nelze o náznaku soudnosti uvažovat...

Pokud byste si alespoň přečetl - 6. 1. 2012 - fafnir Martin vy ekologisté jste pěkná sbírka politruků.Je úsměvné.když člověk jako vy ,který se ve svých příspěvcích presentuje jako levičák par excelence,vytýká někomu příslušnost v KSČ.Vždyť vy ten komunismus s kradením pozemků,pardon vyhlašováním Natur,pěstujete nyní a zaštitiťujete se, jak jinak světlou budoucností.Mimochodem,rozuměl jsem,že pan Šimůnek je lékař.Vy považujete vojenskou medicinu za podřadnou.No to potěšíte špičkové neurochirurgy ve Střešovicích.Spousta z nich jsou absolventy Hradce. A váš souputník Antares,který si dovede představit Třeboňsko bez rybníků,protože tam dříve také nebyly,je podobná smutná historie.

Pokud byste si alespoň přečetl - 6. 1. 2012 - Jan Šimůnek Co z výše uvedeného je nesmysl? Ale konkrétně! Obávám se, že ostudu naší Alma mater děláte ledy vy.

Pokud byste si alespoň přečetl - 6. 1. 2012 - Martin 1) První písemné zmínky o sklářství na Šumavě pocházejí ze 14. století. Až do 17. století se sklárny nezakládaly ve vyšších polohách. Ostatně smrkové dřevo ani není pro potřeby skláren vhodné... 2) Kůrovec "likviduje" i přirozené smrčiny. 3) Kůrovec je schopen zlikvidovat i smrky ve smíšeném lese 4) Kůrovec skutečně může zlikvidovat i monokultury, zde máte výjimečně pravdu 5) Spojení slov "přirozená" a "(mono)kultura" se oxymoron 6) Podíl rozlohy horské smrčiny na bezzásahovém území je vyšší, než jednotky procent 7) Rojení nevyvolávají ekologové, ale efektivní suma teplot od nakladení vajíček předchozí generací kůrovce 8) Výjimečně může při masivním rojení docházet i k napadení mladších stromků, nevím, jak jste určil, že tento jev nenormální? Domnívám se, že k tomuto jevu dochází (docházelo) i v zcela přírodních lesích bez vlivu člověka. Z pohledu kůrovce navíc napadení menších stromků úspěšné zpravidla není, protože na malém jedinci nemá dostatek potravy pro zdárné ukončení vývoje.

Pokud byste si alespoň přečetl - 6. 1. 2012 - fafnir Martin děláte voly z jiných, nebo ze sebe? 1.na Šumavě byl jedlobukový les,který padl na provoz skláren a byl dosazován smrkovou monokulturou.Ostatně nejen na Šumavě,ale v podstatě v celých Sudetech,kde provozovali sklářství.A zřejmě bylo i to smrkové dřevo pro sklářství vyhovující,jinak by ho Buqojové,Schwarzemberkové,Harachové a jiní nevysazovali. 7. rojení přirozeně nevyvolávajáí ekologové,tak mocní nejsou,oni jen brání napadené stromy před odstraněním,aby umožnili nerušený vývoj kůrovce a jeho vylétnutí,proto také blokádou bojovali o čas.Samozřejmě ,že jde o to rozšířit napadení na co největší plochu do druhých a dalších zásahových zón,ohniska udržovat v bezzásahových. Jako vědecký pracovník byste měl být v manipulaci s lidmi lepší,tohle bylo slabé.

Pokud byste si alespoň přečetl - 6. 1. 2012 - Martin Tato diskuze se týkala bezzásahového režimu v jádrové zóně NP. Tam jsou stále rozsáhlé porosty jen minimálně zasažené dřívější těžbou a výsadbami. Vysazování smrku je záležitost pozdější doby, kdy se už sklářství transformovalo a začínalo využívat jiné palivové a surovinové zdroje a přesouvalo se do jiných částí republiky. Smrk se plavil po níže položených měst jako palivové a stavební dříví, využití ve sklářství pro nízký obsah draslíku a nízkou výhřenoust nebylo rentabilní. Pokud jde o neschopnost vedení národního parku s podporou lesníků udržet kůrovce v mezích managementových zón, tak to je bohužel trvalý problém. Na vině je fragmentace zón (viz. ředitel Žlábek) a celková nekoncepčnost na naší straně hor, kdy se postup mění každý rok, což opravdu neprospívá ničemu.

Pokud byste si alespoň přečetl - 6. 1. 2012 - Jan Šimůnek Na některé věci jsem odpověděl Antaresovi, takže zbytek: 1. 14. století je středověk 2. a 3. Obojí souhlas, ale není to normální, běžný, jev 5. Můžem se dohadovat o tom, že když bude 1 strom na 1 km čtverečním, tak už to není monokultura apod. IMHO "přirozená monokultura" je přírodní les o druhovém složení velmi podobném smrkové plantáži (ani ta nebývá 100% monokulturou). 6. Rozsah skutečně původních smrčin moc neznáme, navíc nás od nich dělí středověké klimatické optimum a malá doba ledová, které musely s hranicemi tohoto biotopu dost pohnout. 7. a 8. Tak masívní rojení kůrovce, jaké vyvolali ekologové vynucováním bezzásahovosti, rozhodně není běžná věc. Napadání tak mladých stromů, že v nich kůrovci nevyžijí, tu nepřirozenost zdůrazňuje

nesmysl je skoro vše - 6. 1. 2012 - Antares Nesmysl je skoro vše, ale když chcete, píšu opravy do závorky: Pominu-li Kelty, tak na Šumavě někdy od 12. - 13. století fungovaly sklářské hutě, které v podstatě zlikvidovaly původní les. (Sklářské hutě tam byly, ale velké plochy lesů v centrální Šumavě toto přežily, byly významěji dotčeny až v novověku.) A to je IMHO dost hluboko do středověku, cca 200 let před Kolumbem. (Pravda, 12. století je středověk.) Kůrovec nezlikviduje přirozené smrčiny, protože v nich jsou stromy v perfektní kondici (kůrovec nezlikviduje žádné smrčiny, může v nich jen uschnout stromové patro. To se ovšem může stát i v člověkem nedotčených smrčinách, příklady viz třeba Severní Amerika, tady nejde o kondici-o té můžete hovořit tak ve vztahu k imisím) a nezlikviduje smrky ve smíšeném lese (ale i ve smíšeném lese může ty smrky napadnout) jak se na Šumavě, až na pár procent plochy bezzásahových zón, přirozeně vyskytovaly. (nikoliv, horské a podmáčené smrčiny tvoří velkou část bezzásahových zón) Naopak zlikviduje smrkové monokultury všude tam, kde se nevyskytují přirozeně (monoklutury se nevyskytují přirozeně nikde, monokultura je výtvor člověka) a stromy v nich v perfektní kondici nejsou. (i v monokultuře může být smrk v dobré kondici) Přirozená smrková "téměř monokultura" se na Šumavě vyskytovala jen v nejvyšších polohách, tvořících řádově procenta "bezzásahového" území. (opět pitomost, horské a podmáčené smrčiny se vyskytovaly přirozeně na velkých polchách na Šumavě a tvoří významnou část bezzásahových zón) Všude jinde je nepřirozeným ekosystémem, který bez hospodářských zásahů podlehne kůrovci nebo dalším parazitům. (jasně, kulturní smrčina tu není navždy, většinou jde o to ji stihnout vykácet dřív než ji příroda pomocí přirozených činitelů zruší sama.) Ukazuje se, že při tak intenzívním rojení kůrovců, jaké tam ekologové záměrně vyvolali, podléhají i velmi mladé smrky, které normálně kůrovci neparazitují, nebo ne úspěšně. (nikdo rojení kůrovce záměrně nevyvolává. Je pravda že při velkých kalamitách je vyšší pravděpodobnost, že budou napadeny i pro kůrovce méně atraktivní smrky. Byl bych ale velmi opatrný v označování kůrovce jako parazita) Doufám, že vám to stačí a dál tady ze sebe šaška dělat už nebudete.

nesmysl je skoro vše - 6. 1. 2012 - Jan Šimůnek - Sklářské hutě to odlesňování začaly, dorazila to potřeba dřeva v novověku (stavební a jiné). - V určitých polohách vyrůstají "přirozené horské smrčiny", které jsou přírodní "téměř monokulturou" (nebudem se hašteřit o nějaké procento jiných stromů, čisté přírodní monokultury jsou vzácné. Mimo tyto polohy jsou "téměř monokultury" smrku nepřirozený biotop, náchylný ke zkáze, mimo jiné i tím kůrovcem a musejí se obhospodařovat, aby nedošlo k jejich degradaci. - U toho obhospodařování nejde o "rychlé vykácení, aby to kůrovec nesežral", ale o odstraňování napadených stromů, jako zdrojů sekundární infekce (asi jako když se likvidovaly chovy se "šílenými krávami", protože princip je to stejný). - Patrně se neshodneme, kam až sahaly ty opravdu přirozené smrčiny, protože i ty dnešní ve vysokých polohách jsou produktem pozdějšího zalesňování. Fakt, že se začínají rozpadat, svědčí o tom, že je tam něco špatně (může to být i pouhý nesprávný kultivar, vedle domácích šumavských smrků, kterých byl nedostatek, se vozily při poslední kalamitě sazenice ze skoro celého R-U; nebo tam smrky opravdu nebyly ani v tom středověku a raném novověku, než to všechno pokáceli). - Ekologové nevyvolali rojení kůrovce v tom smyslu, že by podnítili jeho množení, ale v tom smyslu, že zabránili včasnému odstranění nemocných stromů, zdrojů další vlny infekce (je to to samé, jako propuštění nakažených z morové karantény - bez léčby). S masívním rojením souvisí i napadání mladých smrků. - Mezi smrkem a kůrovcem je vztah hostitel - parazit, byť může být složitější, což se ukazuje i u některých lidských parazitů

nesmysl je skoro vše - 6. 1. 2012 - Antares Tohle je prostě hrůza. Já jen žasnu, jaké lidi že to učí medicínu na univerzitě. Tohle je opravdu na stížnost děkanovi. Kurnik drát, i člověk ze zvláštní školou by pochopil, že žádná přírodní monokultura prostě neexistuje. Monokultura je vždy výtvor člověka. Když někde v přírodě silně převažuje jeden druh, pak to je monocenóza. Typickým příkladem monocenóny je třeba rákosina. Pro horskou smrčinou se ani ten výraz nehodí, spíš přesněji lesní společenstvo s monodominantním stromovým patrem. Máte základní mezery, nevíte, že existují např. i podmáčené a rašelinné smrčiny, kterých jsou na Šumavě velké rozlohy. Navíc jsou mrazové kotliny, kde horské smrčiny mohou být níže než jinde. Zjistěte si, co znamená kultivar!!!!!! Končím, zmůžu se na jediné, ač doktor, jste prostě vůl!!!!!!!!!!

nesmysl je skoro vše - 7. 1. 2012 - Jan Šimůnek Dobře, pojem "monocenóza" jsem neznal (je to odborný termín, který se nevyskytuje ani v celém spektru ekologické literatury), ale jasně jsem popsal, o co mi jde. Pokud já napíšu "přírodní monokultura" a vy napíšete "říká se tomu monocenóza, a proto se na Šumavě kácet nesmí", tak jako kleštěný samec tura domácího vypadáte spíš vy, je mi líto. Na rašeliništích a podmáčených terénech pochopitelně mohou růst i další druhy stromů (dokonce i ve vyšších polohách a v mrazových kotlinách) a protože se smrkový les rozpadá na Šumavě i v těchto lokalitách, tak to zřejmě není "monocenóza" ale vysazená monokultura. Docela by mě zajímalo, zda existuje nějaký validní důkaz o smrkové monocenóze v lokalitách, které uvádíte, před rokem 1300. Bylo by také zajímavé ve spolupráci s historiky zjistit, kudy přesně šla přes Šumavu zemská hranice, protože ta z technických důvodů přes smrkový les nejspíš jít nemohla. "Kultivar" se v některých oblastech biologie používá i pro přirozeně vzniklé linie příbuzných jedinců (na nižší úrovni taxonomie než je poddruh). I v zahradnictví se používá jak pro umělé výpěstky, tak i pro z přírody donesený a dál množený materiál. Takže jen rajtujete na pár slovíčkách, používaných několika málo velice úzce specializovanými odborníky. Možná je to i o tom, že já jako doktor si nemohu dovolit pracovat jen s pacienty, kteří znají odborné anatomické názvosloví, ale musím se nějak domluvit i s laikem, kde ho to bolí a jaké potíže vlastně má. A akceptovat to, jak tomu říká. A podobný přístup očekávám i od opravdových odborníků z jiných oblastí (faktem je, že mimo komunikaci s ekologickými extrémisty jsem s tím zatím žádné problémy neměl).

nic jste bnepochopil - 7. 1. 2012 - Antares Jenže vy se chováte jako pacient, který poučuje doktora o anatomii a dává okázale najevo před tím doktorem, že toho o anatomii ví daleko více než pan doktor. V tom je ten rozdíl. Neznalost nevadí, nikdo neumí vše. Monocenóza je třeba rákosina, společenstvo s extrémní dominancí jednoho druhu. Pro les se to tak nehodí, protože kromě smrku tam je mnoho dalších rostlin, lepší je říct lesní porost s monodominantním stromovým patrem. Kultivar je čistě zahradnický termín, znamená cultivated variety. Používat ho pro horskou smrčinu nemá smysl. Zde se nejvíc hodí používat smrk určité provenience, místní šumavský, alpský aj. Ano v podmáčených smrčinách vyšších poloh Šumavy patrně smrk tvořil silnou dominantu. Abyste to neměl jednoduché, tak podmáčené smrčiny mohou tvořit enklávy jak v horských smrčinách, tak v horských bučinách. Jakou jinou dřevinu byste tam chtěl mít, tedy myslím, podmáčené smrčiny na šumavských pláních, 1000 m a výš? Smrk je na těchto stanovištích konkurenčně nejsilnější dřevinou. Ono míra zastoupení smrku není závislá jen na nadmořské výšce, ale na spoustě dalších věcí, zatímco na některých svazích mohou na Šumavě stoupat smrčiny až k 1200 m, ta na pláních, kde jsou mrazové kotliny a podmáčené plochy se buku nikdy nedařilo a i v minulosti tam byly porosty se silně dominantním smrkem.

nic jste bnepochopil - 7. 1. 2012 - M.Z. Zkuste se mene rozhorcovat, pak nebudete psat "smrcina" tam, kde mate na mysli "bucinu" :) Mimochodem, bucina je to to asi nazyvate monocenozou a clovek z jineho oboru by to asi nazval prirodni monokulturou... Netreba se vztekat nad neznalosti uzce odborne hantyrky spis by mne zajimalo, jak je to s tim bukem? Podle vyjadreni nekterych botaniku se choval ve stredni Evrope v poslednich tisiciletich skutecne jako vetrelec, takovy "stromovy bolsevnik" ktery po sobe zanechava spalenou zemi - tedy presneji receno buciny, kde ze stromu neroste uz vlastne nic jineho Jo a mnohokrat jsem se zdejsich expertu ptal, at mi vystizne vysvetli rozdil mezi "horskym smrkem" sumavske, krusnohorske a krkonossko/jesenicke provenience. (Verim, ze mezi smrkem severnich alpskych vapencovych svahu pod hranici lesa a smrkem z sumavskeho mocalu jisty rozdil bude.) Z odpovedi jsem pochopil, ze ten rozdil neni vlastne vubec zadny... :)

nic jste nepochopil - 7. 1. 2012 - Antares Nehledě na odborné termíny, pan Šimůnek prostě plácá nesmysly a nedá si to vysvětlit, protože si myslí, že je odborník přes všechno. Možná to mají mnozí Mudr. společné, já už znám jednu paní doktorku, která vystupuje podobně. Ani název monocenóza není výstižný, jak jsem psal, ten se hodí tak pro rákosinu. U zbytku bohužel pravdu nemáte. Není pravda, že v bučinách ze stromů neroste nic jiného. Ano, jsou typy bučin, kde může buk tvořit opravdu silnou dominantu, např. některé bučiny nižších poloh Karpat. Ale neplatilo to pro horské bučiny na Šumavě, kde byla vždy významná příměs smrku a jedle, když píšu významná, myslím až desítky procent a menší příměs dalších dřevin, např. klen, jilm aj. Stromový bolševník je tedy poměrně silné slovo! I když máte pravdu, že migrace buku proběhla v postglaciálu poměrně pozdě a expanze to musela být výzmamná a změny jí způsobené byly velké. Vtip je v tom, že buk vytváří velké množství opadu a okyseluje (i když méně než smrk), což je nepříznivé pro bylinné patro. Expanze buku tedy mohla znamenat pauperizaci bylinného patra. Teď k tomu smrku. Jaké rozdíly máte na mysli, morfologické? Tak to je pravda, že ty jsou velmi malé až žádné. Trochu možná poznáte smrk z Alp nebo ze severu Evropy, ale smrk z Jeseníků a Šumavy asi na první pohled morfologicky nepoznáte. Jenže zde nemáme jen vlastnosti, které jsou vidět, ale i vlastnosti, které vidět nejsou, ale mohou být zásadní. Rozdíly by se daly prokázat pomocí genetiky a molekulární biologie. Princip je ten, že ty populace smrku se vyvíjely po tisíciletí odděleně a mezi tím probíhala selekce. Celkově řečeno o něco menší průšvih by byl, když by se vysazoval na Šumavě třeba smrk z Krkonoš, větší problém už nastává u smrku původem z vápencových Alp nebo třeba severovýchodní Evropy. Čím geograficky blíže a blíže podmínkami prostředí, tím menší probém.

o něco menší průšvih by byl, kdyby - 7. 1. 2012 - M.Z. Proc by/byl "prusvih", kdyz/kdyby se na Sumave vysazoval smrk z Krkonos (ale i z tech Alp - i kdyz si i laik umi predstavit, ze smrk s prudkych vapencovych strani severnich Alp, zvykly na ohromne srazky se bude v kyselem, na atmosfericke srazky mnohem mnohem chudsim raselinisti na zulovem podkladu na Kvilde citit divne) - a neni prusvih, kdyz temer cely rajon sumavskeho smrku (tedy tam, kde je "prirozene domovem" ne monokultury v nizsich partiich hor a podhuri) sezere pod patronaci ekologu kurovec??? Zkuste tohle vysvetlit zainteresovanemu laikovi

o něco menší průšvih by byl, kdyby - 7. 1. 2012 - Antares Ale proč sázet na Šumavě smrk z Krkonoš, možná by to tak nevadilo, ale kdo ví. Vždy je lepší sázet smrky místní provenience. U těch vápencových Alp je problém ten, že to jsou smrky po generace zvyklí na bazický substrát, kdežto ve vyšších polohách hercynských pohoří je prostředí silně kyselé, dál okyselované kyselými dešti. Existuje tudíž dost velké riziko, že ten alpský smrk bude v průměru méně odolný než smrk, který musel po generace s tou extrémní kyselostí koexistovat. To smrk z vápencových Alp nemusel.

o něco menší průšvih by byl, kdyby - 7. 1. 2012 - Martin Ještě k tomu, zda je kůrovec pro Šumavský smrk "průšvih": V podrostu lesa čeká nová generace smrků v řádově větší hustotě, než jaká je hustota odumírajících stromů. Prvních pár let dochází k mortalitě semenáčků zejména vlivem kompetice s expandujícími travinami, či po okusu housenek nebo zvěře. Dospělosti se s vyšší pravděpodobností dožijí jedinci na "lepších" mikrostanovištích (tlející klády a pařezy) a samozřejmě s kvalitní genetickou výbavou. V hustších porostech ještě dojde na kompetiční vyloučení méně zdatných jedinců. Kontinuita populace rozhodně není narušena.

o něco menší průšvih by byl, kdyby - 7. 1. 2012 - M.Z. No ja nevim, u lidi se korektne tvrdi, ze spis zalezi na vlivu prostredi nez na dedicnosti. (Narodite li se treba v Tanvalde dole u reky v starem opryskanem cinzaku, ci tam pouze jezdite nahoru na kopec do uhledne chaloupky na rekreaci z Prahy...) Ja vim, ze psat o "disturbancich" je ted moda (ktera vystridala modu psani o "klimaxu" i proto, ze se to politicky hodi, pri pohledu na tu zkazu..) kolik tech "prirozenych" "disturbanci" (tedy ne jako za Klostermanna) je historicky ze Sumavy dolozeno? (Zajimaji mne jen impaktovane clanky v prestiznich casopisech na toto tema... ;-) Prijde mi jako laikovi pro vyvoj noveho stromku dulezitejsi, zda startuje v hustem porostu semenacku na planine totalne sezrane kurovcem, nebo zda se vyviji v poklidu zapojeneho lesa a ceka na svou pozdejsi prilezitost. (Od toho bude zaviset i druhove slozeni toho "prirozeneho lesa, rekl by laik... ;) Laik by proste rekl, ze tohle (tedy podminky pro mlady stromek) je pro "spravne" druhove a velikostni slozeni toho budouciho "prirozeneho" lesa dulezitejsi, nez jestli na pasekach prisazujete sazenice krkonosske nebo - nedej buh - i z vapencovych Alp. (Kdyz tak ty druhe nepreziji, furt katastrofa radove mensiho rozsahu nez kdyz Vam echt sumavske smrky totalne sezere kurovez a zacinate se semenacky na louce plne burene...)

o něco menší průšvih by byl, kdyby - 7. 1. 2012 - Antares Proč sem motáte nějaký Tanvald? Samozřejmě záleží na prostředí i dědičnosti. Vaše chyba je, že jste se upnul na nějakého kůrovce a necháte si nabulíkovat nesmysly. Pak vidíte katastrofu i tam, kde žádná není. Katastrofou je naopak přetváření horských smrčin lesníky podle k obrazu svému, což samozřejmě příroda akceptovat nebude bude se to snažit rozložit. Především to je o tom, že smrčina je boreální les, která se bude jako boreální les chovat. A i kdybyste se stavěl na hlavu, nebude se chovat jako středoevropský listnatý les. Rozsáhlé kalamity jsou v boreálním lese normálním jevem a smrk je na ně jako strom po miliony let zvyklý. Doložené kůrovcové kalamity? A najděte mě nějaký impaktovaný článek o čemkoliv ze středověku. Nebo lépe se je podívat třeba do Severní Ameriky, kde jsou kůrovcové kalamity rozsáhlejší než 10 NP Šumava a Bavorský les dohormady a to i ve smrčinách, které byly historicky ovlivněny člověkem jen minimálně, z lesnického hlediska třeba vůbec!

Pak vidíte katastrofu i tam, kde žádná není - 7. 1. 2012 - M.Z. Nejak Vam selhavaji nervy. Ja se ptam zdejsich odborniku na sumavske "disturbance" a Vy mi tady neco pisete o Skalistych horach... A co pylove analyzy? Klimat v minulem tisicileti z toho aktivisti urci snadno, pry tedy ;-) a "disturbance" tam zadne nenasli? Zminka o "Tanvaldu" byla k veci, oni totiz ti "ekologove" (na rozdil od nacistu, kteri byli dusledni) se tvari, ze pravidla ktera tam urputne prosazuji pro prirodu, pro druh Homo Sapiens neplati. Zduraznuji, ze ja nejsem obdivovatelem nove "divociny" tam, kde v historicke dobe nebyla... ani v Tanvalde ale ani na Sumave, a za katastrofu bych povazoval pokud by "management" nasich narodnich parku ridili lide s nazory typu "Katastrofou je naopak přetváření krajiny lesníky podle k obrazu svému, což samozřejmě příroda akceptovat nebude bude se to snažit rozložit" (s dovolenim jsem vyraz "horských smrčin" zobecnil na to "krajiny")

Pak vidíte katastrofu i tam, kde žádná není - 7. 1. 2012 - M.Z. Opravuji: "management" nasi krajiny (ne tedy jen narodnich parku) ja totiz v pomerech stredoevropske kulturni krajiny odmitam delat nejaky zasadni rozdil mezi krajinami ocedulovanymi (at jiz tabulemi CHKO ci "vyssim stupnem ochrany" tedy NP) a neocedulovanymi. V obou tech krajinach by se melo "hospodarit" (to slovo je podle mne vhodny cesky preklad slova "management") co nejrozumneji (z lidskeho hlediska, jine hledisko neznam) samozrejme ne se svevolnym protivenim se (znamym) prirodnim zakonitostem, ale pokud mozno v souladu s nimi. Nasi predkove tohle casto umeli, bohuzel v dobe impaktovanych casopisu ta jejich letita zkusenost a moudrost uz nebyva k dispozici

Pak vidíte katastrofu i tam, kde žádná není - 7. 1. 2012 - Antares Proč mi tam nahrazujete krajinu, hovořil jsem o horských smrčinách. Nerozumím tomu Tanvaldu, proč to sem cpete, neznám Tanvald, je to nějaké město na severu ČR, možná jsem tam jednou byl, ale jinak nevím, proč to sem dáváte. Pylové analýzy nejsou všemocné. Nejsem na to specialista, ale řekněte mi, jak byste chtěl opakující se kalamity prokázat. Jako propadem pylu smrku a pak jeho vzestupem? Otázkou je, jestli to není příliš krátká doba když pracujete se stovkami a tisíci let a jestli se to statisticky zachytí. A je tu celá řada dalších problémů, dálkové přenos nebo i takové náhody, že nad místem odběru zrovan 3 smrky přežily, produkují spoustu pylu a nic neopznáte. Proč Severní Amerika? Protože je nutné hledat analogie různě po světě. V Severní Americe je kůrovcových kalamit spoustu.

Proč Severní Amerika? - 8. 1. 2012 - M.Z. Severni Amerika - a Sibir a rusky Dalny Vychod - jsou jine, nez Evropa. Maji tam obecne jine pocasi a klimat i v odpovidajici zemepisne sirce (napriklad americka tornada v Evrope ci Africe temer nebyvaji, dlouhodobejsi pravidelna sucha v stredoevropskych horach take ne) cili pro spravny "management" ceskych hor je treba opravdu dobre poznat (a respektovat: kdyz nekde clovek s tou krajinou uspesne koexistoval po staleti, proc to spoluziti najednout ze dne na den prevracet na hlavu pod hloupymi predstavami "navratu k divocine") vlastni historii a ne se ridit priklady z Kanady ci Sovetskeho svazu... (SSSR se tedy dnes uz tak nenosi a tak se misto "disturbanci" sibirskych lesu uvadeji spis ty "disturbance" ze Skalistych hor, zni to vedecteji :) Proste - misto tehle neustalych hadek - at vedci co tedy maji nejrespektovanejsi vysledky ve studiu historie stredoevropskych lesu zformuluji, pro nas nevzdelane a nevrazive laiky, co nejpresneji a nejvystizneji vse, co je znamo o rovnovaznem ci nerovnovaznem vyvoji sumavskych (a dalsich stredoevropskych horskych) lesu v poslednim rekneme dvoutisicileti. Teprve potom, podle toho jak presvedcive tuhle svou znalost podaji, muze zbytek spolecnosti posuzovat, zda ty jejich (mocensky prosazovane! vedec by se obecne nemel snazit sve nehotove poznatky nutit ostatnim lidem nasilim, za pomoci statniho represivniho aparatu) snahy o divocinu maji aspon nejaky realny zaklad - v dukladnem poznani mimuleho chovani tech spolecenstev

Pak vidíte katastrofu i tam, kde žádná není - 8. 1. 2012 - Jan Šimůnek Jinými slovy: Nejste schopen prokázat pravdivost vámi hlásaných tézí, že kůrovcové kalamity (až na holou pláň) se tam opakovaly před zničením původního lesa pravidelně (metodické potíže jsou váš problém, ne těch, co prosazují rozumné zásahy, jaké se prováděly do příchodu ekologistů do vedení parku). Nejste dokonce ani schopen prokázat, zda stávající smrky v šumavských "horských smrčinách" jsou geneticky původní, nebo výsadba bůhví odkud, geneticky pro dané podmínky nevhodná. Čili vaše stanovisko není nic jiného než ryzí ideologie, která nemá s vědou nic společného (maximálně ve vy/zne/užívání odborné hantýrky, abyste mohl dělat důležitého).

Pak vidíte katastrofu i tam, kde žádná není - 8. 1. 2012 - Antares Končím, tady už je těch příslěvků tolik, že nejsou z technického hlediska vidět. Není pravda, že nejsem schopen prokázat. Prokázali jiní, že na Šumavě jsou jak smrky geneticky původní tak smrky vysázené odjinud. Na to existují i lesnické záznamy, jistě si sám najdete práce, které to potvrzují. Já vím, nehodí se to do vašeho černobílého světa. Ale je tam oboje. Horské smrčiny na Šumavě jsou možná 8000 let staré a zhruba jen 200 něbo 300 let se dělají nějaká opatření proti kůrovci (mám teď na mysli jádrové zóny NP Šumava). Zbylých spoustu tisíc les si les poradil bez lesníka. Všechny druhy bylinného patra horské smrčiny jsou bez problému schopny růst na plně osluněném stanovišti, Není zde nějaký stínomilný druh, kterému by vadilo oslunění. Na rozdíl od květnaté bučiny, kde takové druhy jsou, Je to proto, že v minulosti byly kalamity a rozsáhlé plochy byly dlouhodobě osluněny. Porovnání ze Severní Amerikou i Sibiří je nesmírně důležité. Ze Sibiře ovšem žádné rozsáhlé kůrovcové kalamity neznám, nedočetl jsem se o nich. Ona totiž tajga s dominancí smrku je dosti oceanická tajga a ve většině sibiřské tajgy dominují jiné dřeviny. To je asi jeden z důvodů. Co jsem se dočetl, v Rusku kůrovce řeší nejvíc rybáři, kteří se ho učí hledat kvůli návnadám na ryby. Abyste mě nechytal za slovo, i v Rusku je tajga s vekým zastoupením smrku, Picea obovata, ale tvoří určitě menšinu plochy Sibiře. V USA jsou rozsáhlé plochy tajgy s dominancí Picea glauca a Picea engelmannii, kde došlo k obrovským kůrovcovým kalamitám, je to ovšem spíš na pacifické straně kontinentu, často s celkem oceanickým klimatem, které má Šumavě o něco blíže než silně kontinentální části Sibiře a Ameriky. Tím netvrdím, že je tam stejné klima. Za další, můžete si porovnat, jak vypadají kalamity ve Vysokých Tatrách. http://pedrof.rajce.idnes.cz/Vysoke_Tatry_2010/ Všimněte si hlavně obrovského nástupu jeřábu, který může tvořid pionýrštější stádium lesa. V té Severní Americe má tuto funkci např. Populus tremuloides.

druhy bylinného patra horské smrčiny - 8. 1. 2012 - M.Z. Souhlasim, ze to tu je uz neprehledne. Skoda, ze ekolist misto ideologicky hadavych clanku neuverejni taky nejaky neutralni - a trvale viditelny (nehlede na "ctenost" merenou pocty nejakych kliknuti...) ve smyslu "Co vsechno vime o davne (pre)historii sumavskych lesu za poslednich 10 000 let". (Existuji u nas vubec vedci schopni neco takoveho, vic informativniho nez hadaveho napsat? Proc ekolist dava vice mista vedeckym kriklounum, pisatelum ruznych trapnych petic - nez opravdovym autoritam, znamym i ve svete jako je napriklad stary pan Lozek...) Bylo by tam i v diskusich min hadek a treba vic informaci. Nechapu tedy, jak lze z bylinneho patra usuzovat na slozeni lesa pred stovkami let. I v temnem smrkovem lese jsou prece nejake ty svetliny od vyvratu, skaliska apod. a na svazich hor (predstavuji se treba lesy horni Mumlavy, od pritmi dole az k rozvolnenemu lesu plnemu travin pod horni hranici lesa) se prece stridaji s menici se vyskou ruzna stadia takove "horske smrciny". Jak moc se promenil "herbar" bylin z udoli Brezniku za poslednich 8 000 let? Tipuju, ze minimalne - coz jeste ale nic nerika o pripadne promenlivosti tamnich lesu a jejich "disturbancich". V Tatrach jsou dolozeny historicke kurovcove kalamity? Z jakych let a stoleti? (Tu posledni nezpochybnuji ani to,ze asi zacala v kulturnich lesich na upati.) Ja jejich existenci ani v "prirozenem" prostredi nezpochybnuji, akorat se bourim proti predstave - ze tohle ma byt nejaky chvalitebny, "vedecky" prostredek rychleho "zprirodnovani", "zdivoceni" drive krasnych a (pri vhodne peci i stabilnich) kulturnich lesu

historie - 8. 1. 2012 - Antares Víte, mě připadá, že toho chcete z té historie moc. Je to stejné, jako byste chtěl po archeologovi, aby vám přesně doložil, jakým ti lidé popelnicových polí mluvili přesně jazykem, kolik přeně měli dětí, co měli nejčastěji k snídani a o čem si povídali ve volném čase. A když by to ten archeolog nezvratně nedokázal, tak je blb. O minulosti samozřejmě úplně vše nevíme, to bychom se tam museli podívat. Vše se musí odvozovat z různých zdaleka ne dokonalých indicií. K těm smrčinám, ještě jsem zapomněl, že i ze středověku existují záznamy o suchém lese. Navíc jsou některá jména, která suchý les mohou indikovat, např. Souš, Sušina na Králickém Sněžníku, Suchý vrch, těch je víc, Mrtvý vrch na Šumavě. Jinak v květnatých bučinách jsou taky mezery, vývraty, prosvětlená místa aj. Přesto se tam vyskytují četné stínomilné druhy, protože tam byly kalamity až na výjimky spíš menšího rozsahu. Naproti tomu druhy bylinného patra horské smrčiny jsou stavěné na to, že dochází občas k plošně rozsáhlým kalamitám, kdy na velké ploše dojde k prosvětlení a stínomilné druhy nepřežijí. Jisté taky je, že lesník ty smrčiny vůbec neovlivňoval po několik tisíc let. Také je jasné, že ty smrčiny vznikly bez pomoci lesníka, smrk tam musel domigrovat a sám získat své dominantní postavení, nikdo ho nevodil za ručičku, což požadujete dnes. Už to je dostatečný důkaz, že smrčina může existovat i bez lesníka.

smrčina může existovat i bez lesníka - 8. 1. 2012 - M.Z. Bylo by skoda uzavrit dlouhou debatu takhle plytkym konstatovanim... ano, jisteze priroda byla i pred clovekem a bude i po nem (pokud tedy nasi potomci za 100 let nevymysli nejaky druh superstromu a nenasadi ho/ci on se samovolne nerozsiri jako blesk/ vsude na misto drivejsich - matkou prirodou pro uspesnou vegetaci v tech koncinach malo vybavenych a nedokonalych - stromovych druhu, jako byl smrk :) Me prijde neadekvatni na jedne strane tak pomerne malo vedet o historii stromoveho pokryvu na nasich horach v poslednich 10 000 let - a na druhe strane vynaset tak suverenni soudy, jaka koncepce ("divocina") je pro Sumavu ta spravna a jak ji dosahnout. Jako to delalo minule vedeni NP Sumava a to vedecko/ideologicko/byrokraticko/mocenske zazemi (jdouci az do Brusele) o ktere se opiralo

muze - 8. 1. 2012 - Antares Ona je především důležitá struktura té smrčiny. Přírozená horská smrčina po kalamitě vzniká tak, že napřed vznikne relativně řídký les, ovšem s nestejnou hustotou, někde řidší, jinde hustší a postupně dochází k zahušťování. Naopak umělé smrčiny pěstované lesníky vznikají opačně. Lesáci tam nasází daleko více smrků než je potřeba a hustota té výsadby je stejnoměrná, vzniká hustý les, který lesáci ředí umělýma probírkama. Toto je ovšem v prostředí horské smrčiny tragická chyba. Lesníci to tak dělají proto, že jim jde o kvalitní dřevo, jsou tomuto způsobu naučení a chtějí ho aplikovat všude. Není důležité kritizovat lesáky, že to tak dělali v minulosti, měli své důvody a co bylo to bylo. Je důležité v tom v Národním parku nepokračovat a nechat to, aby se vytvořila smrčina přirozené struktury. Bohužel nástupem různých páprdů, kteří si toto neuvědomují, to je dost ztraceno.

smrčina přirozené struktury (co je, bohužel, nástupem různých páprdů ztracena) - 8. 1. 2012 - M.Z. Hmm. Opet silna slova a ani naznak snahy o jejich oduvodneni. "Postupně dochází k zahušťování" - to je prece jen bezobsazna fraze, pokud nenapisete, jak dlouho ten proces trva v ruznych podminkach. (Na coz lesnici maji naprosto presne odpovedi.) Muzete psat slovo "narodni park" s velkym "N" - ale spis byste mel vysvetlit, proc povazujete za "tragickou" snahu o kvalitni drevo, proc vubec ta smrcina na tak velkem uzemi musi mit "prirozenou strukturu" (kdyz ji stejne "prirozene" bude pak i tak potom periodicky zrat kurovec a vytvaret i v tom "nejprirozene rostoucim" lese velkoplosne "disturbance") proc tuhle bajnou "divocinu" je nutno mit hned, na tak velkem prostoru drive atraktivni, generacemi turistu oblibene krajiny... A jsme zase na zacatku, uz toho radeji nechme. Neshodneme se, ale to neznamena ze by se "vedci" co takhle usilovne horuji za "divocinu" nemeli zkusit presvedcit zbytek zainteresovane verejnosti, ze k takoveto, jimi prosazovane "ociste" Sumavy od "tragickeho" odkazu generaci lesniku je rozumny duvod Mne jste rozhodne nepresvedcili

smrčina přirozené struktury (co je, bohužel, nástupem různých páprdů ztracena) - 9. 1. 2012 - Martin Pokud vím, tak lesníci v Čechách nemají "naprosto přesnou" představu, jak probíhá zahušťování samovolné obnovy v horské smrčině. Lesnické modely a tabulky jsou konstruovány pro vysazované plantáže, pro přirozenou obnovu ve střední Evropě růstové křivky dosud neexistují. Typická horská smrčina nikdy není tak tmavá jako lesy v nížině, což je důvod, proč se v ní udrží i světlomilnější druhy a druhová změna bylinného patra po kůrovci je minimální. Prvotní příčinou celého sporu je evidentně to, že debata se nevede jak dosáhnout cíle (tedy přírodního stavu jádrové oblasti národního parku a zabezpečení de facto hospodářských lesů v okolí), ale jaký je vůbec ten cíl. Debata, kdy ti co nesouhlasí s cílem druhé skupiny, vypouštějí do světa nejrůznější dezinformace, je zcela nekonstruktivní (viz vzájemné obviňování, kdo je kým zaplacen, nebo falešné strašení invazí bolševníkem a holou plání, kde stovky až tisíce let nic neporoste). Podle mně tedy národní park bez území samovolného vývoje přírody ztrácí smysl a bylo by správné jej označit za CHKO. Protože území bylo deklarováno jako NP, považuji za zcela legitimní, že se k způsobu zacházení s tímto územím vyjadřují také přírodovědci na základě své odbornosti.

smrčina přirozené struktury (co je, bohužel, nástupem různých páprdů ztracena) - 9. 1. 2012 - M.Z. Ja nepsal, ze lesnici se zabyvaji "zahušťováním samovolné obnovy v horské smrčině". Ne, oni maji presnou (a podporenou stoletymi zkusenostmi) predikci chovani toho, co tak pejorativne nazyvate "plantazemi". Jinak ale souhlas s tim, ze Vase pojeti NP treba ja naprosto nesdilim (a se mnou myslim vetsi cast verejnosti) pokud se takoveto pojeti NP zrusi, bude to z meho hlediska jen dobre

lesnictvi - 9. 1. 2012 - Martin Slovo plantáž nemíním pejorativně. Označuje porost který byl vysázen (planted). Ale můžete používat klidně slovo (mono)kultura, jestli se vám plantáž nelíbí. Naprosto vás chápu, že vám insitut národního parku se svými omezeními vstupu a do jisté míry i s neřízeným vývojem přírody vadí. Já osobně bych třeba také uvítal větší přístupnost území pro turisty, ale na druhou stranu chápu obavy ornitologů, kteří mnohá omezení pohybu turistů prosadili. Lidí, kteří v přírodě tropí značný rámus a nechávají své psi volně pobíhat po lese, je opravdu hodně a obava o osud tetřeví populace je i z tohoto důvodu zřejmě namístě.

chápu obavy ornitologů - 9. 1. 2012 - M.Z. ....kteří mnohá omezení pohybu turistů prosadili... Aha, tak uz vim na koho konkretne mam mit (krome Bursiku, Krejcich. Miku atd.) vztek :) Priznam, ze uz jsem taky (ne)jednou byl se svym psem v lese, kde sidli tetrivci. Bylo to tedy vetsinou v zime, kdy tetrivci predpokladam nebyvaji trvale usidleni dole na snehu, v takovem kvetnu bych vzal psa pochopitelne na remen. Vcelku bych pochopil duraznou prosbu (+ vyraznou pokutu pri poruseni) na verejnych pristupovych cestach do takovychto mist, brat psy na voditko v tech zonach (resp. radeji je tam vubec nevodit) hlavne tedy v casech, kdy mohou zpusobit opravdovou skodu. Co mi ale prijde neprijatelne - je zavirani cest typu "Modry sloup" smahem s odkazem na tetreva, ktery to pry vyzaduje. Dle meho nazoru je treba proste vytvaret "tetrevi oblasti" jinde nez v mistech, kde jsou zkoncentrovany prirodni zajimavosti atraktivni nejen pro tetrevy a vedce z jihoceske university, ale i pro milovniky prirody a krajiny druhu Homo Sapiens obecne. Urcite by se naslo i na te Sumave dost oblasti, ktere by pro tetreva byly stejne vyhovujici jako sirsi okoli Lusenu - a ktere pritom nevynikaji z hlediska lidskeho navstevnika nicim opravdu pozoruhodnym a jinde neopakovatelnym. Timto by se treci plochy mezi ornitology/strazci parku a verejnosti znacne otupily. To je to same jako treba Svatovitsky chram - je prilis krasny a dulezity (a na jeho existenci ma zasluhu narod jako celek, nejen soucasni hodnostari katolicke cirkve) nez aby ho bylo mozno predat pouze cirkvi a zakazat do jeho okoli vstup bezvercum... Analogii s Roklanem/Luznym a ornitology si zformulujte sam

chápu obavy ornitologů - 9. 1. 2012 - Martin Zde nemohu, než přenechat slovo ornitologům, zda je možné se s tetřevem domluvit, aby uvolnil cestu na Luzný :-) Ochrana tetřeva je na Šumavě opravdu silné téma, právě kvůli němu nesmí ani vědci s patřičným kulatým razítkem devět měsíců v roce do terénu. Jinak nepodléhejte mediálnímu klamu, že na Šumavě bádají jen lidé z Jihočeské univerzity. Dělají tam i lidé z pražské Zemědělské univerzity, Karlovy univerzity, Národního muzea, několika ústavů Akademie věd, České geologické služby, Západočeské univerzity a řady dalších institucí.

Dle mého soudu - 8. 1. 2012 - Jan Šimůnek stačí porovnat snímky jednotlivých partií Šumavy s doby před počátkem "ekologického nezasahování" a současnosti. Vidíme dnes holé pláně s mrtvolami stromů v různých stádiích rozkladu, obklopenými buřinou, na místech, kde byl před těmi dvěma desítkami let normální les. Můžete to okecávat za použití té či oné odborné hantýrky, ale je to naprosto to samé, jako když nám komunističtí ideologové vysvětlovali, jak se máme dobře v porovnání s trpícími vykořisťovanými pracujícími na západě. A to za pomoci velmi podobných postupů, jaké užíváte vy (a vaši ideoví souputníci). Vypadá to, že lidem už dochází trpělivost. Všechny "odborné" a "impaktované" články o tom, jak je les, který je objektivně v horším stavu, než byly lesy v Krušných horách v době vrcholu imisních kalamit, vlastně ideálním cílovým "ekologickým" stavem, přestávají zabírat. Stáváte přes veškerou snahu "kůly v plotě" jako druhdy Milouš Jakeš. Nicméně, jak už jsem vícekrát uvedl, Šumava je problém politický a politickou cestou se musí rozhodnout o tom, jestli to bude exkluzívní hračka několika ekologů (či spíš ekologistů), zadrátovaná ještě hůř než za bolševika, nebo normální krajina pro normální lidi. A zatím ta politická cesta (= volební výsledky zelených) vypadá pro ekology i "ekology" spíš špatně.

Dle mého soudu - 8. 1. 2012 - Martin Pane Šimůnku, já žasnu. Nechápu kde berete tu drzost jako bývalý člen KSČ nám tu vysvětlovat něco komunistických ideolozích a Jakešovi. Dále pak žasnu, kde beretu tu svou jistotu, že je les v "objektivně horším stavu", aniž byste rozuměl ekologii nebo lesnictví a definoval objektivní měřítka pro hodnocení stavu lesů. Šumava byla (a snad ještě je) tajemná a obdivuhodná krajina, jestli je váš politický cíl z ní udělat "normální krajinu pro normální lidi" (to zní jak nějaké volební heslo KSČ, nebo ČSSD), pak si tento váš cíl nechte, mě jste nepřesvědčil.

Dle mého soudu - 9. 1. 2012 - Jan Šimůnek Vážený Martine, třeba proto, že jsem měl tu pochybnou čest kontakt se spoustou takových zažít na vlastní kůži a vypěstovat si na ně docela slušnou averzi. Ano, Šumava ještě pořád je "tajemná a obdivuhodná krajina", ale pokud necháme volné ruce "ekologům", tak to bude pustina, připomínající haldy na ostravsku nebo "měsíční krajina" po povrchové těžbě uhlí. A jsem přesvědčen, že poměr vzrostlých mrtvých a živých stromů je docela dobrým kritériem stavu lesa (podobné kritérium se používá i pro hodnocení stavu populace lidí).

Dle mého soudu - 9. 1. 2012 - Martin Jako estetické kritérium vám to neberu, ale při hodnocení ekologického stavu lesa to trochu pokulhává. Po kůrovci totiž je totiž zachována (nebo často i mírně roste) diverzita půdní fauny, mykoflóry, rostlinstva, hmyzu i obratlovců. Nevím, jak máte definovanou pustinu, ale z hlediska přírodovědného jsou pusté mnohem více "zelené" smrkové plantáže v nížinách, než horská smrčina po rozpadu stromového patra.

Dle mého soudu - 9. 1. 2012 - fafnir Martin když zemřete a strčí vás do hrobu,tak sice bude po vás,ale protože budete plný červů,tak z přírodovědného hlediska budete,dle vaší teorie,daleko více živ. Takže,pro vás ,jako pokusný polygon velice zajímavé území plné uschlých a tím pádem životem kypících stromů.Pro ostatní untermensch nebiology - mrtvá krajina.

Dle mého soudu - 9. 1. 2012 - Martin fafnire, chápete rozdíl mezi jedincem a ekosystémem? Vaše kulturně-estetické kategorie patří do jiné debaty.

Dle mého soudu - 9. 1. 2012 - fafnir Martin ale to víte že chápu.Chápete naopak vy rozdíl mezi lidma a vámi?Lidi ve své valné většině považují za pro sebe daleko zajímavější a hodnotnější, byť hospodářský les,a třeba k tomu zazvěřený,byť nepůvodními druhy zvěře,na rozdíl od vás,který si hraje na svém odborném písečku,preferujete z vašeho biologického hlediska "rasově čistou krajinu"a soudíte,že ostatní lidé jsou dobří jenom k tomu,aby obdivovali a financovali jeho pokusy a obor.

Dle mého soudu - 9. 1. 2012 - Martin Aha a proč tedy ten nepovedený příměr? Jestliže vám skutečně tolik imponuje hospodářský les, máte nesmírnou šanci jej obdivovat na tisících kilometrech čtverečních v ČR, na největší rozloze našech území všech dob. Narozdíl od lesa "přírodního", který je pravděpodobně velmi blízko svému minimu.

Dle mého soudu - 9. 1. 2012 - fafnir Martin ten příměr přesně odpovídal tomu,co tady prezentujete. Ad tomu že mám možnost hospodářského lesa si užít co hrdlo ráčí.Zatím,vážený,zatím.Začne li se prosazovat vaše koncepce,velmi ho ubude.Velmi se snažíte rozšířit své bioochranářské panství,kde to jen jde.Někde po malých kouskách ,někde ve velkých celcích(Křivoklátsko,Jeseníky,Soutok,Brdy).Také bych vám mohl v duchu všeho myšlení říci,že máte k obdovování Žofínský prales a mělo by vám to stačit.Tam byste ovšem asi s chovem kůrovce narazil.

Dle mého soudu - 9. 1. 2012 - Jan Šimůnek Šumava v dobách CHKO nebyla "hospodářský les", ale vždy se tam sledovaly i další aspekty lesa, včetně krajinotvorného. Výsledek bezzásahovosti má prakticky nulovou krajinotvornou (ale i estetickou a rekreační) hodnotu.

Dle mého soudu - 9. 1. 2012 - Martin To je vaše hodnocení. Na to mohu říci jediné: udělejte si na Šumavu výlet a jděte se projít do lesa. Pojímám totiž podezření, že tu mluvíte o něčem, co znáte jen ze satelitních snímků. Výhledy, které nyní Šumava nabízí tu zase stopadesát let nebudou, tak nepropásněte šanci :-)

Pokud byste si alespoň přečetl - 6. 1. 2012 - Takamuro To je výstižné. Jenže je velký problém to těm fanatikům vysvětlit. V létě jsem se o to několikrát pokoušel, ale je to jako házet hrách na zeď. Ti lidé nejen že nemají mnohdy ani základní znalosti z ekologie, ale ještě navíc je jejich mysl tak zatemněná tou k lesníkům uměle vypěstovanou nenávistí, že nejsou vůbec schopní racionálně uvažovat. Jsem zvědav, k čemu letos na Šumavě dojde. A myslím, že to nic pěkného nebude, protože lidem už došla trpělivost a navíc jsme všichni poučeni dějinami dost důkladně o tom, že z fanatiky se dá jednat jedině s klackem v ruce.

Pokud byste si alespoň přečetl - 6. 1. 2012 - Martin Jestli jste s Vašimi znalostmi ekologie něco vysvětloval, pak vůbec není divu, že se vám to nepovedlo. Jestli vaše slova o nutnosti sjednotit Národ a používat klacků místo slov míníte vážně, pak jste zralý na trestně-právní stíhání pro podněcování násilí vůči skupině osob jiného přesvědčení.

Pokud byste si alespoň přečetl - 6. 1. 2012 - Takamuro Houby s octem! Po tom násilí začli první volat ekofanatici už před léty! Ale to vy buď netušíte, nebo nechcete tušit, stejně jako nechcete chápat smysl mého příspěvku. Zkusím to ještě jednou: Když někdo hlásá či koná něco, co prokazatelně působí škody, které navíc mohou mít nevratné důsledky, a je-li opakovaně upozorňován, že na to nemá právo a že jsou navíc jeho tvrzení nepravdivá - a on přesto dál ve svém ničivém díle pokračuje, má společnost právo jej potrestat. Pro Vás zjednodušený příklad: Někdo na Vás bude prskat bacily tuberkulózy a Vy jej vyzvete, aby Vás laskavě přestal ohrožovat, sic můžete umřít. A on Vás pošle někam a klidně prská dál... No, co uděláte? Necháte se infikovat? A s lesem: Někdo Vám bude ničit les. Vy budete ten les chtít mít zelený, živý a nikoli uschlý. Co uděláte? Necháte ho, aby Vám ten les zničil? V této souvislosti podotýkám, že Šumava není majetkem Hnutí DUHA nebo Strany Zelených. Ani není majetkem pana Hrušky nebo Krejčího či Fanty.Oni si tam prostě nemohou dělat co je napadne - třeba šířit kůrovce, nebo kácet zdravé dřevo po stovkách tisících kubíků, jako se to dělo za Pavlička a Krejčího. O lesy se musíme starat tak, aby přežily do budoucna, byť to někdy znamená kácet kůrovcem napadené stromy.

Pokud byste si alespoň přečetl - 6. 1. 2012 - Jan Šimůnek Už jsem tu kousek vedle napsal, že Šumava je ryze politický, nikoli odborný problém. A faktem je, že zelení se svými politickými idejemi byli odmítnuti tak velkou částí populace / voličů, že se ani nedostali do PS Parlamentu ČR. Pokud se pokusí zákulisními čachry obejít demokratické rozhodnutí voličů, tak je to opravdu na "klacek" (což je přesně to, co se bohužel nestalo v únoru 1948, například). Demokraticky čisté řešení by bylo referendum o Šumavě s otázkou, zda se má zadrátovat jak za bolševika, aby si pár "ekovědců" mohlo nerušeně hrát. A pokud by lidi rozhodli, že "ne" (a volební "úspěchy" zelených to naznačují), pak je naprosto demokratické toto rozhodnutí vymáhat silou, asi ne klackem jako takovým, ale např. střelbou příslušníků exekutivy demokratického státu do živého nepřítele.

Pokud byste si alespoň přečetl - 6. 1. 2012 - Otter Žádné volby o Šumavě neproběhly, tak nevím, čím se tu oháníte. Ukažte mi jedinou stranu, která ve svých volebních programech měla zahrnutou problematiku Šumavy, já o žádné nevím. Takže o žádné obcházení rozhodnutí voličů nejde. O NP se rozhodovalo v době, kdy nejspíš ještě ani strana zelených neexistovala a je jistě legitimní, když někdo (politické strana nebo i občan - např. M.Z.) vystupuje s tím, že NP Šumava nechce. Není legitimní, že se s tím schovává za vědecké výsledky, protože ty tvrdí něco jiného. Není také legitimní, když někdo tvrdí, že park chce, ale ve skutečnosti jen jako značku či logo a jinak chce Šumavu jen zneužívat pro své komerční účely.

Pokud byste si alespoň přečetl - 6. 1. 2012 - Jan Šimůnek NP, případně původní CHKO, byly vyhlášeny za zcela jiným účelem než jako množírna kůrovce. "Zelená" agenda u voličů propadla jako celek, mimo jiné kvůli známým kauzám, mezi které kauza Šumava zcela jistě patří. To, jestli tam bude uměle vylidněné území a polygon pár ekologů, nebo jestli to bude živé "people friendly" území, je opravdu záležitost politická, ke které by se měli vyjádřit voliči. Odborníci (kteří se k tomu mohou váhou svoho hlasu coby občané samozřejmě vyjádřit také) jsou po tomto rozhodnutí kompetentní k tomu, aby je podle své odborné kompetence uvedli do praxe (a nebo šli od válu, pokud s tím nesouhlasí). Jistě je důležitá i otázka, zda je nám k něčemu prázdná značka pro zdevastované území, odkud budou vyhnáni lidé a nikdo tam nebude mít přístup, nebo "bezznačkové" živé území.

Pokud byste si alespoň přečetl - 6. 1. 2012 - Otter "Posláním národního parku je uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí, zejména ochrana či obnova samořídících funkcí přírodních systémů, přísná ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zachování typického vzhledu krajiny, naplňování vědeckých a výchovných cílů, jakož i využití území národního parku k turistice a rekreaci nezhoršující přírodní prostředí." Tolik citace z platného nařízení vlády Ostatní zahořklou demagogii nechám raději bez poznámek.

Pokud byste si alespoň přečetl - 6. 1. 2012 - Martin To vaše referendum by bylo opravdu demokratické par excellence s takovým zadáním :-) Problém Šumavy není ani ryze politický, ani ryze odborný - má obě roviny. Situace, kdy politici a lékaři mluví do odborné roviny je velmi nešťastná. A vaše vyjádření o střelbě do živého nepřítele je hodné tak jedině docenta školy pozemníhch vojsk. Asi by vás měla začít monitorovat policie, po zkušenosti s Breivikem nelze takové hrozby brát na lehkou váhu.

Pokud byste si alespoň přečetl - 6. 1. 2012 - Martin Ale co taky čekat od dlouholetého člena KSČ, že?

Pokud byste si alespoň přečetl - 6. 1. 2012 - Jan Šimůnek Naštěstí grýnpísáci a další "zelení" už coby teroristé monitorovaní jsou. IMHO jsou jejich cíle neslučitelné s demokracií, protože jsou v demokratických poměrech neprosaditelné (proto se také snaží všemožně demokracii narušit, obejít nebo jinak poprznit).

Pokud byste si alespoň přečetl - 6. 1. 2012 - Martin Jejda, vy už jste nasadil tajnou složku lidových milic? Začínám se obávat nejhoršího. To jste se nám pěkně vybarvil..

Pokud byste si alespoň přečetl - 6. 1. 2012 - fafnir Martin tajnou složkou lidových milic myslíte Greenpeace,placené FSB?Tak to tak nahlas neprozrazujte.

moc hezky jste to napsal - 6. 1. 2012 - Marek F. Jen dejte vědět, kdy míníte začít uplatňovat svoji sviňskou představu o demokracii, moc rád bych byl v tu dobu s celou rodinou pokud možno co nejdále od vás. A do dalších společenskovědních výletů se už prosím nepouštějte.

moc hezky jste to napsal - 6. 1. 2012 - Jan Šimůnek To, co jsem tu uvedl, je klasická demokracie: Vláda lidu, většina rozhodne při tvorbě zákonů (přímo všeobecným hlasováním v referendech nebo nepřímo prostřednictvím zastupitelů), a exekutiva spolu s justicí hlídají jejich dodržování. A pokud chce demokracii někdo zlikvidovat, tak opravdu může dojít i na střelbu. Nelíbí-li se vám to, zkuste třeba Severní Koreu, tam vás s něčím takovým jako demokracie na výše uvedených principech zcela jistě obtěžovat nebudou.

moc hezky jste to napsal - 6. 1. 2012 - Martin Jistě, soudruhu docente. Zavedeme tu lidově-demokratické zřízení a budeme manifestačně volit v referendech s jedinou přípustnou odpovědí a ty, kdo zvolí jinak budeme střílet. Kdo je vědec vám pomůže určit soudruh poručík-personalista Milička a přístup do databáze ISI raději odstřihneme, aby se nějaký nepřátelský vědec neoháněl svým impaktem.

moc hezky jste to napsal - 6. 1. 2012 - Marek F. to je klasická demokracie leda v hlavě druhorepublikového "konzervativce", Jane Šimůnku.

moc hezky jste to napsal - 6. 1. 2012 - Jan Šimůnek rozdělení moci na moc zákonodárnou, soudní a výkonnou (a rovnováhy mezi nimi), s tím, že jsou všechny přímo nebo nepřímo odpovědné voličům, je principem demokracie. Kdykoli do toho začne někdo vrtat, tak vznikne paskvil. A je nutné si dávat pozor na to, co je splněno v podstatě a co jen formálně, protože některé formální atributy prvorepubliční demokracie přežily i Hitlera i bolševiky (a přesto tyhle režimy demokratické nebyly ani omylem).

moc hezky jste to napsal - 7. 1. 2012 - Martin A vysvětlíte nám tedy, proč jste vstupoval do KSČ, vy demokrate?

prosím ne - 7. 1. 2012 - Marek F. hlavně ať už tu nic nevysvětluje.

Pokud byste si alespoň přečetl - 6. 1. 2012 - fafnir Martin násilí používali právě blokádníci.A ještě se prsili tím,jak před zlou pilou zachránili ty krásné kůrovcem napadené stromy.Inu stejný příběh zmanipulovaných hlupáků,jako v případě radaru.

Pokud byste si alespoň přečetl - 6. 1. 2012 - Martin Raději si to v hlavě srovnejte, fafnire.

Pokud byste si alespoň přečetl - 8. 1. 2012 - Rostislav Adam Co říct, ještě pořád se topíte ve své ideologii. Zmíním se jen krátce o radaru. Zmanipulovaní byli ti, co aktivně vyjádřili radaru podporu. Radar vedl zase do područí nějakého státu, teď ne SSSR, ale USA. Ale ve skutečnosti, co na tom sejde, oboje stejné. Vím, že kdyby žil Karel Kryl, asi jediný člověk v novodobé historii, na kterého můžeme být jako Češi hrdí, postavil by se ve sporu o radar na stranu jeho odpůrců. Zas bychom potřebovali někoho takového. Bohužel, takových lidí se rodí žalostně málo.

Pokud byste si alespoň přečetl - 8. 1. 2012 - fafnir Rostislav Adam kecy bolševika.Tedy vaše,aby bylo jasno,bolševiku.

Pokud byste si alespoň přečetl - 8. 1. 2012 - Jan Šimůnek Papouškujete ideologické kydy politruků z teroristických organizací. Radar by v případě masívní konfrontace Rusko - USA byl zcela k ničemu a k uplatnění na tomto poli nebyl určen. Radar by měl význam v případě jedné rakety odpálené nějakou teroristickou organizací, protože by - byla slušná (byť ne stoprocentní) šance ji na základě jeho údajů sundat - mohl významně přispět k identifikaci místa, odkud byla vypálena (a tedy snížit pravděpodobnost úspěchu "akce pod cizí vlajkou"). Na každou organizaci, která bojovala proti radaru, je třeba pohlížet jako na organizaci potenciálně řízenou nějakým teroristickým ústředím.

Pokud byste si alespoň přečetl - 8. 1. 2012 - Rostislav Adam Soudruhu, vysvětlete mi jediné. Proč by nějaká teroristická organizace, nebo jedinec pomýšlející na teroristický útok dělal něco takového? Není jediný důvod, proč by to dělal. Já, kdybych náhodou teroristou byl, tak bych věděl o účinnějším a bezpečnějším způsobu útoku, proti němuž by ten radar prostě nic nezmohl. Ostatně, pravý příklad je Breivik.

Pokud byste si alespoň přečetl - 8. 1. 2012 - fafnir Rostislav Adam no soudruhu říkejte kamarádům ve své komunistické buňce.A pak vy genie porovnávejte 250 cizích vojáků s radarem na našem území,a 250 000 vojáků s jadernými zbraněmi na našem území.Za souhlasu lidí jako jste vy.O vojenskotaktických parametrech radaru nemluvě.Vaše úroveň myšlení je rovna vaší ideologii.A Kryla si vy bolševiku neberte do hu....úst.Smrdí vám z nich komoušem.

Pokud byste si alespoň přečetl - 8. 1. 2012 - Rostislav Adam "no soudruhu říkejte kamarádům ve své komunistické buňce." Pravda, označení soudruh bylo původně docela milé, jen "komunisté" z toho udělali "nadávku." Bohužel, vy, ač o sobě tvrdíte, že jste byl proti nim, chováte se, jako byste byl jedním z nich, myslíte, jako byste byl jedním z nich. Proto to označení pro Vás, na pana Šimůnka se hodí taky. Teoretických 250 vojáků s radarem by byl začátek. Ale je tu závažnější věc. Nyní můžeme pořád na jakoukoliv akci USA říct ne, tudy nejdem. Pokud by tady radar byl, a on by nakonec patrně nebyl sám. Už bychom museli říct na jakoukoliv akci USA ano, byť by to byla akce, s níž bychom nesouhlasili, a nutno říct, že vojenské akce spojených států amerických jsou v poslední době minimálně kontroverzní, a myslím, že to ještě zavírám obě oči. Kryla si samozřejmě do úst brát budu. Sice vím, že pravděpodobně nikdy nedosáhnu jeho úrovně, ale myslím, že mu celkem rozumím. Rozhodně mu rozumím víc, než vy. Ale myslím, že jsme se dostali hodně od tématu, a já nemíním v této "diskuzi" dále pokračovat.

Pokud byste si alespoň přečetl - 9. 1. 2012 - Jan Šimůnek Vážený pane, pokud bychom reálně měli být vojensky nezávislí a ubránitelní, tak by to znamenalo minimálně tříletou povinnou vojenskou službu a to pro muže i ženy (jak to mají např. v Izraeli) a takovou atmosféru ve společnosti, že "modrá knížka" by byla spojena se zcela neúnosným sociálním stigmatem (takže by se v podstatě na vojnu hrnuli i vozíčkáři - a uplatnění by se pro alespoň některé z nich jistě našlo). A pokud tohle nechcete (a lidé jako vy dostali naši armádu do stavu, kdy by nezvládla ani větší policejní akci), tak to znamená mít nějaké spojence a být tudíž na nich více či méně závislý. A pak je asi daleko lepší být závislý na Američanech (s nimiž máme minimální třecí plochy), než třeba na Rusech nebo Němcích, kteří nás v historicky nedávné době okupovali a snažili se o naši genocidu.

Prezentují tady šílené kidy - 6. 1. 2012 - Fik pane M.Z., nick Antares je stabilně autorem jedněch z nejkultivovanějších a nejvěcnějších přispěvků do diskusí (nejen) na Ekolistu

ty bláho - 6. 1. 2012 - Takamuro Antaresi, po tom, co většina z vás,ekofanatiků, předvedla, včetně té snůšky kidů, které jste zrovínka napsal, se můžete akorát tak divit, že se někdo ještě pořád baví s vámi. Možná by Vám specielně nějaký z těch štamgastů, se kterými máte zjevně velké zkušenosti, měl pořádně nafackovat, abyste se probral. Docela by mne zajímalo, co a na které universitě jste studoval zrovna Vy, když si ani neuvědomujete, že hlavní slovo by v problematice lesních ekosystémů měli mít lesníci a ne biologové! Tím s Vámi končím, protože diskuse s takovými jako jste Vy, nemá žádný smysl.

ty bláho - 6. 1. 2012 - Martin Pane Takamuro, lesnictví na zemědělských univerzitách se zabývá (převážně) pěstováním hospodářského lesa. Ekologie, ochrana přírody, zoologie, botanika a další přírodní vědy se vztahem k ekosystémům se tam vyučují pouze okrajově. Ale lesníky nikdo z debaty o Šumavě nevylučuje, ostatně předchozí ředitelé NPŠ byli také lesáci. A i ve skupině vědců - zastánců bezzásahovosti posuzovaných v tomto článku najdete celou řadu lesníků (doc. Ing. Svoboda, prof. Ing. Fanta, doc. Ing. Vrška, Ing. Šamonil)

ty bláho - 6. 1. 2012 - Takamuro Teď jste mne dobře pobavil, Martínku! Samozřejmě - lesníky nikdo nevylučuje - pokud nerozporují bezzásahový režim. Myslíte si, že nikdo další kromě Vás ty pány a jejich názory nezná? Ještě jste zapomněl na pana prof. Pracha. Mimochodem - definice pojmů z ekologie(a nejen toto)sestavovali právě takoví lidé, kteří si důležitost potlačování kůrovce v současných lesích uvědomují a s bezzásahovým režimem tudíž nesouhlasí. Jsou mezi nimi pochopitelně i lesníci. Mnoho z nich přispělo k tvorbě knih, ze kterých se dnes na všech těch vysokých školách učí. Problém je, že se tu vyskytli ambiciozní lidé a začli manipulovat s určitými informacemi, vytrženými z kontextu a také s emocemi mladých lidí, kteří chtějí chránit přírodu a bohužel se jim podařilo přesvědčit je k takovým hloupostem jako bránit asanačním zákrokům nebo pomáhat jim překřikovat tu většinou odborníků i laiků, kteří chtějí lesy chránit s využitím tradičních a účinných lesnických postupů. K tomu se připojila touha po penězích a falešné slávě, a také nezdravé sebevědomí, přecházející čím dál častěji v aroganci a drzost. Není divu, že ty diskuse vypadají tak, jak vypadají. Mně už to také séére.

ty bláho - 6. 1. 2012 - Martin prof. Prach je biolog - botanik. Zkuste si informace napřed ověřit, než se tu začnete ztrapňovat.

ty bláho - 6. 1. 2012 - Antares Přesně jste to napsal. Tak podle pana Takamura je prof. Prach lesák? Kdepak na to přišel. On se se mnou bavit nechce, já s ním taky ne. Má pravdu, už bych se měl naštvat a jako štamgast to tady trochu profackovat. Napsal jste pravdu, lesníci se na škole převážně učí, jak pěstovat hospodářský les, aby měl co největší výnos. K tomu vlastně lesnictví vzniklo. Tím jsou lesníci příliš jednostranně zaměření. Bohužel jiný les než hospodářský si často ani neumí představit, zvlášť v případě smrčiny. Snaží se pak přírodu domutit, aby produkovala lesy k jejich obrazu, jiný les neuznávají. Je to jinak do lesního ekosystému nemají co mluvit jen lesáci, ale vědci napříč obory, jako botanici, entomologové, ornitologové aj. Les opravdu není jen o dřevě a smrku.

ty bláho - 6. 1. 2012 - čech To mohu potvrdit! Jako dávný absolovent SLTŠ.

ty bláho - 6. 1. 2012 - Jan Šimůnek Pokud hodláte zakazovat neekologům mluvit do ekologie (jak uvádíte výš), tak byste měl v první řadě o tomto problému přestat mluvit vy sám, jako biolog. Jediným ekologem, pokud je mi známo, je tu pan Brezina (protože ji studoval na VŠ). A pokud do toho hodláte mluvit jakožto zastánce příbuzného oboru (jak uvádáte teď), tak holt se musíte smířit s tím, že do toho budou mluvit i lesáci, nebo třeba MUDr. O ekologii (a zejména jejím vztahu na lidské zdraví) jsem toho načetl opravdu dost a taky vím, že řada věcí, kterými se ohánějí ekologičtí fundamentalisté (zejména o vlivu ekologie na lidské zdraví), je výrazně zkreslená, pokud to nejsou naprosté nesmysly.

ty bláho - 6. 1. 2012 - Martin Pane Šimůnek, pletete si pojmy s dojmy. Mám vystudovanou ekosystémovou biologii, ekologie je navíc základní součástí výuky většiny biologických oborů (snad s výjimkou molekulární a buněčné biologie). Co to znamená "vztah ekologie na zdraví"? To je nesmysl sám o sobě. Proti tomu, že do ekologie lesa mluví i lesáci tu navíc nikdo nenamítá. Jen je třeba mít na zřetelu, že jejich zaměření se problematiky vývoje přírodních ekosystémů dotýká jen částečně.

ty bláho - 6. 1. 2012 - Jan Šimůnek omlouvám se za nepřesnou formulaci: vztah ekologie a lidského zdraví, nebo "vůči lidskému zdraví". Případně "životní prostředí a zdraví", byť ten pojem je trochu širší. Nicméně faktem je, že dodnes na tomto poli bojujeme s pověrami, které rozšířili právě ekologové.

ty bláho - 7. 1. 2012 - Martin Víte vy vůbec, kdo je to ekolog? Nějak mi nesedí představa, že dejme tomu ekolog zabývající se lesními ekosystémy šíří pověry o vlivu gumy guar, nebo PCB na zdraví obyvatelstva. Ale chápu, že takové pověry vás trápí podobně, jako ekology báchorky typu "příroda se neumí vyrovnat s kůrocem a les se na Šumavě nikdy neobnoví".

ty bláho - 6. 1. 2012 - Antares Proč, já nikomu nic nezakazuji, horská smrčina je záležitost nejen pro ekology a lesníky, ale i pro botaniky, zoology aj. Ti všichni, pokud tomu rozumí, tak ať si to komentují. Problém nejsou ani komentáře od laiků. Potíž nastává až tehdy, když se snaží laik vysvětlit odborně specialistovi v oboru a je úpně mimo a myslí si, jak je geniální. Je to stejné, jako já bych vysvětloval přednímu kardiochirugovi, jak se má transplantovat srdce. Byl bych mu jen pro smích, protože tomu nerozumím.

ty bláho - 7. 1. 2012 - Jan Šimůnek "Pokud nedokážete svůj problém vysvětlit i naprostému laikovi, pak to znamená, že jste mu sám dostatečně neporozuměl." N. Bohr svým studentům.

ty bláho - 7. 1. 2012 - Antares Copak o to, vysvětlit něco laikovi, není problém. Problém je s laikem, který si hraje na odborníka v oboru, kterému nerozumí. Já si taky nehraju na odborníka v medicíně. Ale tohle nedokážete pochopit, že.

ty bláho - 7. 1. 2012 - Jan Šimůnek Problém je i s odborníkem, který není s to vidět za hranice svého úzce vymezeného oboru.

ty bláho - 7. 1. 2012 - Pavel Holásek Ono to vysvětlování vyžaduje jistou předběžnou vstřícnost; vysvětlovat, jsou-li posluchači předem skeptičtí ke všemu, co řeknete, se nechce ;-)

ty bláho - 6. 1. 2012 - Otter Víte vy vůbec co znamená termín ekologie?

ty bláho - 6. 1. 2012 - fafnir Otter on ten termín znamená sice něco jiného,leč vy jste mu dali význam :"Buzerace lidí ve jménu matičky Gaii."

ty bláho - 7. 1. 2012 - Hana st. A proto ve vedení parku je pouze jeden lesník.Většina lesníků se dokáže vždy přizpůsobit a přežít.Nejen v parku,ale i v celé společnosti.Proto pánové Fanta,Svoboda atd.vybočují z řady a nejsou pouze poskoky politických garnitur,ale mají vlastní názor,dosažené vědomosti a zkušenosti.Proto ta nenávist.

ty bláho - 7. 1. 2012 - Hana st. A proto ve vedení parku je pouze jeden lesník.Většina lesníků se dokáže vždy přizpůsobit a přežít.Nejen v parku,ale i v celé společnosti.Proto pánové Fanta,Svoboda atd.vybočují z řady a nejsou pouze poskoky politických garnitur,ale mají vlastní názor,dosažené vědomosti a zkušenosti.Proto ta nenávist.

ty bláho - 8. 1. 2012 - jonáš Tak už ho vezou, starýho Bláhu na hrob mu nachčijte, aby měl vláhu .. Tim bych to s dovolenim ekologicky shrnul a zlikvidoval. Děkuji za podnětnou diskusi ;-)

cenzura - 7. 1. 2012 -

Pan Voříšek by se měl omluvit - 25. 1. 2012 - Milan Lstibůrek Dospěl jsem k úplně opačnému závěru, viz. http://home.czu.cz/lstiburek/sumava/

Pan Voříšek by se měl omluvit - 27. 1. 2012 - Otter Ať hledám, jak hledám, tak v uvedeném odkazu žádná čísla uvedená nejsou, jen pár obecných samochvalných výkřiků. Proč se tedy má pan Voříšek omlouvat? Protože vy jste se rozhodl, že nemá pravdu? Chtělo by to mít něčím podepřené, takto je to jen nevědecké plácnutí do vody.

Pan Voříšek by se měl omluvit - 29. 1. 2012 - Jitka Marková to Otter Ano, nejen Voříšek by se měl omlouvat. JIhočeští vědci jsou také takoví voříšci, a to nechci v žádném případě urážet psí plémě bez papírů.... Ani Otter si nevšimnul, že stránky docenta Lstibůrka nejsou o číslech. Ale o tom, že pojem divočina je přežitek, podobně jako bičík na neposlušné žáčky ve třídě, nebo jako ruský tank na Smíchově. Zastánci divočiny včetně MIka, které tak hezky autor vyjmenoval, se zabývají tématem divočiny, bezzásahovosti, aniž by tušili, že jde o den včerejší resp. roky minulé, možná i o desetiletí minulá. Jihočeští voříšci se ocitli podobně jako pan Brouček v časoprostorovém vakuu a v něm se pokoušejí dělat vědu, kterou stát dotuje milionama, resp. miliardama. A ještě se přou, kdože je větší vědec. Pokud bych měla na tuto otázku(kdo je větší vědec?) odpovědět, řekla bych, že největší a nejslušnější vědci jsou moji dva voříšci - Buggy a Richi - trpasličí jezevčíci- jsou adaptabilní, chytří, učenliví a nepřou se o kraviny.

Pan Voříšek by se měl omluvit - 30. 1. 2012 - Otter Mě opravdu vůbec nepřekvapuje, že vy považujete za největší vědce své dva voříšky, chápu, že pro vás jsou nedostižným vrcholem inteligence, ale mezi vědeckou komunitou existují kritéria, která umožňují aspoň přibližně vědce srovnávat. To provedl pan Voříšek a to zcela transparentně. Nato pan Lstibůrek reaqgoval, že to udělal jinak a lépe, jen tam jaksi zapomněl napsat jak a k čemu dospěl. To je trochu příznačné.

Pan Voříšek by se měl omluvit - 29. 1. 2012 - Jitka Marková to Otter Ano, nejen Voříšek by se měl omlouvat. JIhočeští vědci jsou také takoví voříšci, a to nechci v žádném případě urážet psí plémě bez papírů.... Ani Otter si nevšimnul, že stránky docenta Lstibůrka nejsou o číslech. Ale o tom, že pojem divočina je přežitek, podobně jako bičík na neposlušné žáčky ve třídě, nebo jako ruský tank na Smíchově. Zastánci divočiny včetně MIka, které tak hezky autor vyjmenoval, se zabývají tématem divočiny, bezzásahovosti, aniž by tušili, že jde o den včerejší resp. roky minulé, možná i o desetiletí minulá. Jihočeští voříšci se ocitli podobně jako pan Brouček v časoprostorovém vakuu a v něm se pokoušejí dělat vědu, kterou stát dotuje milionama, resp. miliardama. A ještě se přou, kdože je větší vědec. Pokud bych měla na tuto otázku(kdo je větší vědec?) odpovědět, řekla bych, že největší a nejslušnější vědci jsou moji dva voříšci - Buggy a Richi - trpasličí jezevčíci- jsou adaptabilní, chytří, učenliví a nepřou se o kraviny.