Pivovary našly společnou řeč s aktivisty - podporují vratné lahve
"Jsme rádi, v jaké podobě zákon nakonec prošel, protože v jeho úplně původním návrhu nebylo ani slovo o vratných lahvích a o jednotné povinné záloze," vysvětluje výkonný ředitel ČSPS Ivo Trojan. Zákon tak, jak jej přijali poslanci, předpokládá, že vláda svým nařízením vyhlásí stejnou výši zálohy pro konkrétní typy vratných obalů, kterou budou muset dodržovat všichni od výrobců přes obchodníky až ke konečnému spotřebiteli. Pivovarníci se shodují na tom, že na půllitrovou skleněnou láhev by měla být záloha 4 koruny, na třetinkovou pak o korunu nižší. Nařízení, které výši záloh upraví, právě dokončuje ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a vláda by jej měla schválit do konce letošního roku. Mělo by začít platit zároveň s celým zákonem, tedy od 1. ledna 2001.
S tím souhlasí i ekologická organizace Hnutí DUHA. "Lišíme se jen v tom, že pivovary zdůrazňují, že jim jde hlavně o vratné sklo. Nám je jedno, jestli bude láhev skleněná nebo z PETu, hlavní je, aby byla vratná," komentoval slova šéfů pivovarnického svazu Ivo Kropáček. Ten koordinuje již několik let kampaň Koalice za záchranu vratných lahví, do níž jsou kromě Hnutí DUHA zapojeny i další ekologické organizace, ale také řada měst a obcí.
Právě Hnutí DUHA přišlo s celou řadou návrhů podporujících vratné lahve, z nichž většina v současné podobě zákona opravdu zůstala. V zákoně zůstala povinnost prodejců nabízet v obchodech s prodejní plochou větší než 200 čtverečních metrů srovnatelné nápoje zároveň ve vratných i nevratných obalech či právě povinná záloha na vratné obaly.
Jejich návrhy podpořilo několik tisíc signatářů petice "Za záchranu vratných lahví", Svaz měst a obcí ČR (SMO), ČSPS či Asociace sklářského a keramického průmyslu (ASKP). Proti se postavil zejména Svaz výrobců minerálních vod (SVMV). Producenti minerálek totiž v posledních letech pod tlakem poptávky nakoupili nové linky na plnění nealkoholických nápojů do nevratných PET lahví a nyní se obávají, že by se jim jejich investice nemusely vrátit.
Podle údajů ČSPS se vratné skleněné lahve vyplatí výrobcům i zákazníkům. "Pivní láhev stojí zhruba tři koruny a přesně tolik dělá i záloha. Zákazník nám tedy láhev neplatí, zaplatí si jen obsah a láhev se nám vrátí, takže netratíme ani my," vysvětluje ředitel Trojan. Průměrná pivní láhev se podle něj "otočí" v systému šestkrát ročně a celkově to zvládne až třicetkrát. Oproti tomu nevratná PET láhev se používá pouze jednou a podle údajů Hnutí DUHA se k recyklaci dostane pouze 35 % těchto lahví. "Navíc pivo v PET lahvích je použitelné jen v některých příležitostech, jako je třeba fotbalové utkání," říká předseda ČSPS Jan Veselý. Podle něj je problém v tom, že si nápoj v plastové lahvi nedokáže udržet své charakteristické vlastnosti delší dobu. V ČR se do nevratných lahví stáčí zhruba 40 tisíc hektolitrů piva což je pouze 0,5 % všeho lahvového piva v ČR (nepočítá se výstav piva distribuovaného v sudech). Podle Ivana Trojana se objem piva v PET lahvích už delší dobu drží na stejné výši a v poslední době má tendenci spíše klesat.
Řešením by mohl být vrstvený plast zvaný PEN. Je lehčí než sklo a přitom dokáže udržet vlastnosti nápoje. "Navíc samozřejmě i PEN láhve mohou být vratné," říká Ivo Kropáček z Hnutí DUHA. "Ale třetinková láhev z PENu přijde na 16 korun, takže v českých podmínkách je naprosto nepoužitelná," dodává Veselý. Do PEN lahví začíná plnit pivo belgický pivovar Stella Artois.
reklama
