PlanetArk: Emisní kredity za stavbu jaderných elektráren v rozvojových zemích
Jaderná energie je tím nejsvárlivějším tématem, který provází debatu o rozšiřování možnosti mechanismů čistého rozvoje. Dnes mohou investoři z průmyslových zemí například zaplatit za výstavbu větrné farmy v Indii nebo investovat do hydroelektrárny v Peru. Za to dostanou určitý počet povolenek, o které mohou pak vypustit více emisí skleníkových plynů ve své vlastní zemi. „Tohle je jedno z důležitých témat, které je potřeba zvážit,“ prohlásil na zasedání v Bonnu Yvo de Boer, šéf sekretariátu OSN pro klimatické změny. Zařadit jádro do mechanismu čistého rozvoje navrhovala například Indie nebo Kanada, píše agentura Reuters.
Řada zástupců dalších zemí a ochránci životního prostředí, ale nesouhlasí s možností rozšířit možnosti dnes fungujícího mechanismu. CDM je součástí Kjótské dohody o snižování emisí skleníkových plynů, jejíž platnost vyprší v roce 2012.
„Jaderná energetika není energií budoucnosti,“ prohlásil Martin Hiller z WWF. „Neměla by být ani součástí mechanismů čistého rozvoje, ten by měl být vyhrazen jen obnovitelné energii,“ řekl agentuře Reuters Hiller. Podle něj je jaderná energetika příliš nebezpečná, byť neprodukuje žádné emise skleníkových plynů jako elektrárny spalující fosilní paliva – uhlí, zemní plyn nebo ropu.
Podle Yvo de Boera má systém čistého rozvoje potenciál přinést rozvojovým zemím až 100 miliard dolarů ročně. V následujících desetiletích by mohly průmyslové státy snižovat vlastní emise skleníkových plynů až z poloviny tím, že budou investovat do ekologických projektů v zahraničí.
Nicméně k žádné dohodě o zásadní změně pravidle mechanicmů čistého rozvoje během jednaní v Bonnu nedošlo. Rozhodnutí se dá očekávat až koncem roku 2009, kdy by se mělo vyjasnit, jak bude mezinárodní společenství postupovat po skončení Kjótské dohody v roce 2012.
Podle článku Alistera Doyla agentury Reuters zveřejněném na serveru PlanetArk 13. 06. 2008.
reklama
