PlanetArk: Holandsko staví obrovské větrníky daleko v moři
 |
|
| Ilustrační foto: Větrné elektrány u pobřeží Dánska nedaleko Kodaně. | |
| Autor: Yann Arthus Bertrand /Země krásná neznámá |
Při evropských pobřežích se stále více objevují větrné farmy, protože se státy snaží zvýšit využívání obnovitelných zdrojů, ale zároveň nechtějí rozzlobit své obyvatele umístěním obrovských turbín u jejich domovů. Větrný park Q7 za 383 milionů euro, který bude stát 23 kilometrů od holandského pobřeží Severního moře, je nejvzdálenějším příbřežním větrným parkem na světě. Jeho developeři - Econcern a Eneco Energie - podle Reuters tvrdí, že v následujících letech pravděpodobně vznikne pět až deset podobných projektů.
"Projekt Q7 dodá elektřinu 125 000 domácností, ale zároveň je to i studijní proces. Učíme se, jak stavět tyto větrné farmy, jak zorganizovat řetězec dodávek a jak je řídit," řekl podle agentury Bernard van Hemert, jeden z technických ředitelů větrné farmy. "Mnoho kampaní zaměřených proti větrným elektrárnám je založeno na hlučnosti a vizuálním dopadu, což se vyřeší přesunem do moře. Je to dražší než stavba na pevnině, ale všichni jsme se shodli na tom, že na souši nemáme dost místa," řekl van Hemert.
Velikost větrníků je ohromující. Trčí do výšky okolo 96 metrů nad hladinou a jejich listy jsou dlouhé 40 metrů. Předpokládá se, že až se začnou na začátku roku 2008 točit, sníží emise oxidu uhličitého o 225 000 tun a pomohou Holandsku dostát cíle, aby v roce 2020 pocházelo 20 % energie z obnovitelných zdrojů. Turbíny jsou tak obrovské, že mohou být dopravovány pouze po moři. V Evropě je pouze jedna továrna, která dovede svařit a zkonstruovat rozměrné pilíře na základy pro turbíny. "Je to obrovská logistická operace, která potřebuje spoustu prostoru. I jeřábových lodí, které dokáží manipulovat s těmito konstrukcemi a zasadit je, je velmi málo," uvedl podle Reuters van Hemert. Největší výzvou však je přivést k větrnému parku kabely. Při jejich zapojování pomáhají potápěči.
Developeři museli zajistit, aby byl větrný park dostatečně daleko od frekventovaných lodních cest. "Studie v Británii ukázaly, že může docházet k ovlivňování rádiových vln, ale v této lokalitě to naprosto nehrozí a neexistuje žádné riziko zmatení nebo snížení viditelnosti pro plavidla."
Jim Mollet, ředitel holandské organizace zaměřené proti větrné energii, uznává, že elektrárny v moři mají oproti těm na pevnině určité výhody. "Může to být lepší řešení. Problém však spočívá v tom, že si lidé myslí, že se jedná o úplné řešení. My se ale domníváme, že obrovské sumy peněz, které se utrácejí za větrné farmy, by bylo lepší vložit do výzkumu a do inovací jiných zdrojů energie," namítá Mollet. Větrné farmy nemohou vyrábět tolik energie, aby zásobovaly celý kontinent, protože jsou příliš drahé a není na ně dost místa, dodal.
Podle článku Alexandry Hudsonové z agentury Reuters na serveru PlanetArk ze dne 4. 9. 2007
reklama
