PlanetArk: Kjótský protokol stojí v Rusku již tři roky na startu
Průmyslový komplex Norlisk v Rusku. | |
Foto: Hans Wendel/Blacksmith Institute |
V rámci Kjótského protokolu mohou průmyslové podniky z rozvinutých zemí investovat do snižování emisí skleníkových plynů v zemích východní Evropy. Ušetřené emise se pak započítávají do závazků investora, méně rozvinuté země zase mají získat moderní, čisté technologie v rámci tzv. společně zaváděných opatření (Joint Implementation). "Dosud jsme žádné návrhy nepřijali, vláda se zatím stále organizuje. To je normální proces," řekl agentuře Reuters Plužnikov, šéf ekologického oddělení ministerstva hospodářství a energetiky.
Na otázku proč k těmto zdržením dochází a jak dlouho by ještě mohla trvat, Plužnikov prohlásil, že to je otázka pro předsedu vlády, nikoli pro něj. "Premiér je ten, kdo sestavuje vládu. Já nejsem schopen říci, jak dlouho to ještě bude trvat," dodal Plužnikov, který také reprezentuje Rusko v komisi OSN dohlížející na společně zaváděná opatření. Vladimir Putin se stal premiérem Ruska na začátku května a okamžitě se pustil do důkladné reorganizace vládních úřadů. Několik ministerstev, včetně toho Plužnikovova, se dočkalo rozsáhlých změn jak personálních, tak kompetenčních.
V Rusku je v rámci Kjótského protokolu připraveno na osmdesát projektů za desítky milionů dolarů. Zahraniční investoři však čekají již třetí rok na zelenou od ruské vlády. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov agentuře Reuters řekl, že situace by se měla již brzo vyřešit, přesný časový odhad však sdělit odmítl. "Neočekáváme, že to bude mít negativní dopad na implementaci Kjótského protokolu," prohlásil Peskov.
Nedílnou součástí dohody z Kjóta, mezinárodního dokumentu o boji proti změnám klimatu, je právě snaha o povzbuzení soukromých investorů, aby zaplatili za snižování emisí skleníkových plynů v rozvojových zemích a v zemích bývalého komunistického bloku, včetně Ruska. Jenže bez schválení ministerstva hospodářství není možné prodat uspořené emise za 40 miliard eur na světovém trhu s emisními povolenkami, píše agentura Reuters.
Po dvou letech odkladů a zdržování Rusko letos v lednu souhlasilo s vydáním povolení pro několik projektů, v březnu měla být jasná přesná pravidla a v květnu ministerstvo oznámilo, že obdrželo deset návrhů. Jeden byl odmítnut a zbytek zatím zůstává nevyřešen. Společnost Core Carbon Group z Dánska, která si podala čtyři z deseti zmíněných návrhů, dosud nedostala z ministerstva hospodářství žádnou odpověď. Podle Artura Lokometa, šéfa jejího zastoupení v Rusku, jsou investoři zmatení kvůli zcela protichůdným informacím z vládních úřadů. Současný systém obchodování v rámci Kjótského protokolu platí do konce roku 2012. Po tomto datu by všechny vzniklé emisní kredity byly bezcenné.
Nová mezinárodní dohoda se právě pomalu vyjednává, v tuto chvíli ale není jasné, zda bude její součástí i mechanismus společně zaváděných opatření. "V tuto chvíli je ministerstvo hospodářství zcela paralyzováno. Čeká na rozkaz shora, který umožní, aby dělalo to, co má," řekl agentuře Reuters jeden z účastníků obchodu s povolenkami, který si nepřál být jmenován.
Podle článku Simona Shustera z agentury Reuters na serveru PlanetArk ze dne 01. srpna 2008
reklama