PlanetArk: Koncentrace oxidu uhličitého dosáhla nového rekordu
Úroveň koncentrace hlavního skleníkového plynu v atmosféře dosáhla podle norských vědců nového rekordu. Podle nich se současná krize a s ní spojený útlum průmyslových emisí zatím nijak neprojevil, píše agentura Reuters.
|
|
Foto: Matej Šiculiak |
Obvyklé nejvyšší naměřená koncentrace bývá na začátku jara na severní polokouli, kde je koncentrováno nejvíce průmyslu, velkoměst a vegetace. Rostliny při svém růstu zachycují oxid uhličitý, který uniká při spalování fosilních paliv. Úroveň koncentrace se snižuje během léta a opět roste během podzimu, kdy stromy ztrácejí listy a další rostliny odumírají.
Podle Kima Holmena je ještě příliš brzy nato, aby se dalo tvrdit, že současná ekonomická krize ztlumí růst emisí. Navíc bude podle něj složité označit přesně původce změny. „Kdyby nastala například velmi teplá zima na Sibiři, může zcela zrušit vliv, jaký by měl velký výpadek průmyslu,“ řekl agentuře Reuters Holmen. Teplá zima v Rusku může aktivovat větší množství baktérií, které rozkládají rostlinné zbytky a vytvářejí tak skleníkové plyny.
Poslední data ze Svalbardu pocházejí z prosince, protože pak se začala měřící zařízení vyměňovat. Naměřená čísla jsou vyšší než celoroční průměr, jak je udávaly měření například amerického národního úřadu pro oceány a atmosféru (NOAA).
Podle článku Alistera Doyla z agentury Reuters zveřejněného na serveru PlanetArk 13. 02. 2009.
reklama
Online diskuse
rozhovor s profesorem Kutílkem... - 15. 2. 2009 - Honza SmolaSouhlasím s Vámi, že veškeré výdobytky civilizace nám život zpříjemňují. Na druhé straně nás vedou k vzájemnému odcizení, soutěživosti, soupeřivosti a snaze mít se ještě líp, ač už by nám bohatě stačilo to, co máme. Ostatně smyslem života není žít co nejdelé, ale pochopit smysl bytí. Smyslem života není zbavit se utrpení, ale naučit se žít s bolestí a pochopit její smysl. Smyslem života není bát se smrti, ale naučit se ji přijmout jako fakt. Smyslem života není být stále sytý, ale pochopit, že střídmost-nejen v jídle-vede k bohatším prožitkům a radosti z toho, co mám. Přežraná a nadutá civilizace se odpoutává od věcí přirozených, stále více zabředá do virtuality a zotročuje sama sebe všemožnými modlami, bez nichž život prostě možný není. On možný je a možná, že by bez nich byl i bohatší. Snad zase na to jednou přijdeme....Ale nejdříve budeme muset padnout na hubu a pořádně si ji i rozbít. |