PlanetArk: Koncentrace oxidu uhličitého dosáhla nového rekordu
 |
|
|
Úroveň koncentrace hlavního skleníkového plynu v atmosféře dosáhla podle norských vědců nového rekordu. Podle nich se současná krize a s ní spojený útlum průmyslových emisí zatím nijak neprojevil, píše agentura Reuters.
|
|
| Foto: Matej Šiculiak |
Obvyklé nejvyšší naměřená koncentrace bývá na začátku jara na severní polokouli, kde je koncentrováno nejvíce průmyslu, velkoměst a vegetace. Rostliny při svém růstu zachycují oxid uhličitý, který uniká při spalování fosilních paliv. Úroveň koncentrace se snižuje během léta a opět roste během podzimu, kdy stromy ztrácejí listy a další rostliny odumírají.
Podle Kima Holmena je ještě příliš brzy nato, aby se dalo tvrdit, že současná ekonomická krize ztlumí růst emisí. Navíc bude podle něj složité označit přesně původce změny. „Kdyby nastala například velmi teplá zima na Sibiři, může zcela zrušit vliv, jaký by měl velký výpadek průmyslu,“ řekl agentuře Reuters Holmen. Teplá zima v Rusku může aktivovat větší množství baktérií, které rozkládají rostlinné zbytky a vytvářejí tak skleníkové plyny.
Poslední data ze Svalbardu pocházejí z prosince, protože pak se začala měřící zařízení vyměňovat. Naměřená čísla jsou vyšší než celoroční průměr, jak je udávaly měření například amerického národního úřadu pro oceány a atmosféru (NOAA).
Podle článku Alistera Doyla z agentury Reuters zveřejněného na serveru PlanetArk 13. 02. 2009.
reklama
Online diskuse
rozhovor s profesorem Kutílkem... - 17. 2. 2009 - EnderV ekosystému se sice ustaví rovnováha, ale jedná se o kvazistabilní stav. Ekosystém není strnulý, naopak se chová poměrně dynamicky. Při změně parametrů přejde ekosystém do jiného kvazistabilního stavu. Zvířata v žádném případě vědomě neusilují o udržení rovnováhy v ekosystému. Na to nemají ani inteligenci ani prostředky. Pokud jsou vhodné podmínky a přemnoží se hraboši, tak následně vzroste počet poštolek, které hraboše odloví a pokud nenajdou náhradní zdroj potravy, tak se jejich stav opět sníží (zkrátka pomřou hladem). Tím se ustaví opět určitá rovnováha.Indiáni díky svému relativně primitivnímu způsobu života měli na ekosystém ve srovnání se současnou civilizací malý, ale nikoliv zanedbatelný vliv (viz. vybití všech větších savců i když se stále jedná pouze o jednu z teorií). Pokud na jednom místě vylovili všechny bizony, museli se přesunout jinam. Pokud žádné nenašli, dopadli jako poštolky, pokud je nalezli na území jiného kmene, muselo nutně dojít k válce. Mně to jako ideální způsob života v souladu s ekosystémem nepřipadá. Podobně žili kdysi lidé i na našem území, posléze byl však tento způsob obživy překonán přechodem k zemědělství. |
