PlanetArk: OSN zahájilo program na ochranu světových pralesů
 |
|
| Odvážení vytěženého tropického dřeva, Malajsie. | |
| Licence: Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported | |
| Foto: Tomáš Werner |
Akce OSN nazvaná Program snižování emisí z kácení a ničení lesů (Reduced Emissions from Deforestation and Forest Degradation Programme, UN-REDD) by měla pomoci devíti rozvojovým státům, včetně Bolívie, Indonésie a Zambie. Peníze by měly směřovat na monitoring lesů a jejich kvality. „Lesy jsou mnohem cennější živé, než mrtvé. Jejich přínos a služby jejich ekosystémů mají hodnotu miliard, ne-li bilionů dolarů, když je zahrneme do našich ekonomických modelů,“ řekl agentuře Reuters Achim Steiner, výkonný ředitel Programu OSN pro životní prostředí (UNEP).
Mýcení a kácení lesů kvůli dřevu a zemědělské půdě v rozvojových zemích má podle vědeckého panelu OSN na svědomí 20 % emisí skleníkových plynů. Stromy totiž během svého růstu zachycují oxid uhličitý, který se zase uvolní, když stromy shoří nebo shnijí, píše Reuters.
Tropické země chtějí, aby se program REDD stal součástí budoucí mezinárodní smlouvy o boji proti změnám klimatu, která nahradí současnou dohodu z Kjóta. Zástupci zemí celého světa se sejdou nad projednáváním nové dohody na konci příštího roku v Kodani. Současná dohoda vyprší koncem roku 2012.
Podle tohoto plánu by měli země z tropické oblasti dostávat za ochranu a udržování lesních porostů obchodovatelné uhlíkové kredity. Například Indonésie má teoreticky možnost získávat v rámci tohoto systému miliardu dolarů ročně, pokud se ničení pralesa omezí na plochu jednoho milionu hektarů za jeden rok, odhaduje OSN. Bohaté země by měly možnost nakoupit od lesních velmocí kredity, které by jim pomohly dosáhnout limitů omezujících produkci emisí skleníkových plynů. Podobně jako funguje dnešní systém investic do projektů čisté energetiky v chudších oblastech světa v rámci Kjóta.
Ne každý je však přesvědčen o úspěchu programu. Poradce britského ministerského předsedy pro lesnictví Barry Gardiner již dříve prohlásil, že systém nebude fungovat a navíc se nebude líbit voličům v bohatých zemích. Podle Gardinera by bylo jednodušší, aby bohaté země rovnou platili zemím, na jejichž území se tropické pralesy nacházejí, a to na základě velikosti existujících porostů. Kdyby tyto země pokračovaly v kácení dřeva nebo v mýcení porostů, prostě by byly z dohody vyřazeny.
Na zasedání OSN v Ghaně minulý měsíc se téměř všichni delegáti vyslovili pro podporu programu na udržení pralesů v rámci nové mezinárodní dohody o omezování emisí skleníkových plynů. Na první fázi přípravy programu REDD přispělo 35 miliony dolarů Norsko, které hledá možné partnery pro pokrytí svého vzrůstajícího obchodu se zemním plynem.
Podle článku Timothy Gardnera agentury Reuters zveřejněném na serveru PlanetArk 26. 09. 2008.
reklama
