PlanetArk: USA nemohou počítat s ukládáním uhlíku v blízké budoucnosti
 |
|
|
Schéma zobrazující geologické ukládání oxidu uhličitého z uhelné elektrárny do podzemních úložišť.
|
|
| Foto: Tonderai/Wikimedia Commons |
Ekonomický balíček počítá se 3,4 miliardami dolarů por energetický sektor, z nichž by podstatná část měla pomoci vývoji technologie CCS (carbon capture and storage). To je název pro zachycování oxidu uhličitého a jeho následné ukládání do podzemí v trvalém úložišti. Vhodným místem jsou například opuštěné doly nebo vytěžená ložiska ropy a zemního plynu.
Krátkodobý cíl prezidenta Obamy počítá se snížením emisí skleníkových plynů do roku 2020 na úroveň z roku 1990. Podle odborníků ale do roku 2020 nebude technologie CCS k dispozici. „Ukládání uhlíku není technologie, se kterou bychom mohli počítat v blízké budoucnosti. Je to spíše otázka střednědobé až dlouhodobé strategie,“ řekl agentuře Reuters Bill Durbin z firmy Wood Mackenzie Ltd.
Vývoj metody CCS má navíc zpoždění poté, co prezident George Bush opustil dvoumiliardový plán na rozvoj této technologie. Zachycování a následné ukládání oxidu uhličitého je velmi drahé a energeticky náročné a také požaduje velké investice do zařízení, které musí být schopné zachytit obrovské množství plynu.
Podle odborníků se kvůli finanční krizi zachycování oxidu uhličitého nejdříve dočkají ropné rafinerie, rafinerie na zemní plyn nebo provozy vyrábějící etanol, které produkují čistší a snadněji zachytitelné emise. Podle Sally Bensonové, ředitelky klimatického projektu univerzity Stanford, by se cena za vybudování zařízení na zachycování emisí měla pohybovat v pásmu od 50 do 100 dolarů za tunu CO2, což může zvednout celkovou cenu energií až o 20 %. V oblastech, kde se energie získává především z uhlí, může být nárůst ceny i vyšší. Cena povolenky za uložení tuny oxidu uhličitého by se měla pohybovat kolem deseti dolarů.
Podle řady odborníků se technologie CCS dočká rozkvětu za dalších deset až dvacet let a v dlouhodobých plánech by prý měla být hlavním receptem na omezování emisí skleníkových plynů v USA. Amerika disponuje obrovskými zásobami uhlí, které v současnosti představují 50 % zdrojů energie. V budoucnosti se prý budou využívat v ještě širším měřítku, píše agentura Reuters.
Podle článku Costs To keep U.S. Carbon Storage From Coal Elusive Timothy Gardnera a Bruce Nicholse zveřejněného na serveru PlanetArk 06. 03. 2009.
reklama
Online diskuse
CCS - 9. 3. 2009 - Alešse nikdy nedočká rozkvětu, současné hysterie je již na ústupu.Např podle průzkumu veřejného mínění věří v České republice jen 11% obyvatel tomu , s globálním oteplováním můžeme něco dělat. Alarmisté navíc ztrácejí půdu pod nohama díky celosvětovému zastavení růstu teplot (2005-2008) a také díky přesnějším údajům o klimatu minulosti zejména důkazů středověkého teplotního optima (cca před 500 lety) , kdy teploty přesahovaly ty dnešní aniž by exitovali lidské zdroje CO2. Samotné předpovědi oteplování klimatického panelu IPCC byly také výrazně nadhodnoceny. Vždyť IPCC v roce 1990 předpovídal vzrůst teplot o 0,91°C do roku 2000 nic takového se nestalo. Díky rozvoji klimatologie , která vděčí z části alarmistům , se ukazuje že současné oteplení není ani neobvyklé, ani extrémně rychlé 0,7°C za 100 let známe oteplení v holocenu až o 2,1°C za 100 let. Známe i geologická období, kdy desetinásobná koncentrace CO2 v atmosféře nezabránila téměř kompletnímu pokrytí tehdejších kontinentů ledem. Naopak známe období , kdy hladina oceánu byla o 200 metrů výše než dnes a nemrzlo ani na pólech. Zemské klima je tedy obrovsky proměnné ( v minulém meziledovém období bylo o 3,5 až 4°C tepleji než dnes.) Naše potomky v dalekém budoucnu nečeká žádné velké oteplení, kterého by se mělo lidstvo obávat. Naopak dnešní doba meziledová trvá již více než 10 tis let což je ve 4 horách signál k očekávání nové 100 tisíc let dlouhé doby ledové. Jen poznamenávám , že v nejchladnější fázi poslední doby ledové rostly stromy jen v nejižnějších částech evropy na zbytku evropy byla suchá tundra nebo ledovec. Klima v českých zemích se podobala suché mrazové poušti. V letním období díky nedostatku srážek se na našem území vyskytovali mračna prachu a četné písečné duny. Celé naše území bylo prakticky neobyvatelné. |
