PlanetArk: USA nemohou počítat s ukládáním uhlíku v blízké budoucnosti
 |
|
|
Schéma zobrazující geologické ukládání oxidu uhličitého z uhelné elektrárny do podzemních úložišť.
|
|
| Foto: Tonderai/Wikimedia Commons |
Ekonomický balíček počítá se 3,4 miliardami dolarů por energetický sektor, z nichž by podstatná část měla pomoci vývoji technologie CCS (carbon capture and storage). To je název pro zachycování oxidu uhličitého a jeho následné ukládání do podzemí v trvalém úložišti. Vhodným místem jsou například opuštěné doly nebo vytěžená ložiska ropy a zemního plynu.
Krátkodobý cíl prezidenta Obamy počítá se snížením emisí skleníkových plynů do roku 2020 na úroveň z roku 1990. Podle odborníků ale do roku 2020 nebude technologie CCS k dispozici. „Ukládání uhlíku není technologie, se kterou bychom mohli počítat v blízké budoucnosti. Je to spíše otázka střednědobé až dlouhodobé strategie,“ řekl agentuře Reuters Bill Durbin z firmy Wood Mackenzie Ltd.
Vývoj metody CCS má navíc zpoždění poté, co prezident George Bush opustil dvoumiliardový plán na rozvoj této technologie. Zachycování a následné ukládání oxidu uhličitého je velmi drahé a energeticky náročné a také požaduje velké investice do zařízení, které musí být schopné zachytit obrovské množství plynu.
Podle odborníků se kvůli finanční krizi zachycování oxidu uhličitého nejdříve dočkají ropné rafinerie, rafinerie na zemní plyn nebo provozy vyrábějící etanol, které produkují čistší a snadněji zachytitelné emise. Podle Sally Bensonové, ředitelky klimatického projektu univerzity Stanford, by se cena za vybudování zařízení na zachycování emisí měla pohybovat v pásmu od 50 do 100 dolarů za tunu CO2, což může zvednout celkovou cenu energií až o 20 %. V oblastech, kde se energie získává především z uhlí, může být nárůst ceny i vyšší. Cena povolenky za uložení tuny oxidu uhličitého by se měla pohybovat kolem deseti dolarů.
Podle řady odborníků se technologie CCS dočká rozkvětu za dalších deset až dvacet let a v dlouhodobých plánech by prý měla být hlavním receptem na omezování emisí skleníkových plynů v USA. Amerika disponuje obrovskými zásobami uhlí, které v současnosti představují 50 % zdrojů energie. V budoucnosti se prý budou využívat v ještě širším měřítku, píše agentura Reuters.
Podle článku Costs To keep U.S. Carbon Storage From Coal Elusive Timothy Gardnera a Bruce Nicholse zveřejněného na serveru PlanetArk 06. 03. 2009.
reklama
Online diskuse
CCS- to ales - 9. 3. 2009 - tmoravecNo pokud se bavime o klimatu a jeho pripadnem ovlivneni clovekem a prispevkem jeho emisi CO2, tak predpokladam, ze budete pouzivat argumenty, ktere jsou nejakym zpusobem relevantni. Tudiz z doby, kdy existovala biosfera podobna te dnesni, rozlozeni kontinentu bylo podobne dnesnim atd. Proto jsem dal jako limit poslednich 50 milionu let, i kdyz relevantnich pro dnesni klima jsou spise jen ctvrtohory, tj. posledni 2-3 miliony let. Za toto obdobi koncentrace co2 nikdy nebyla o mnoho vyssi nez je dnes, kazdopadne nikdy nerostla tak rychle. O tom, ze za to muze clovek se snad jiz spory nevedou, dokonce ani pan profesor prezident to snad nevyvraci. Jake to bude mit dopady na klima nikdo presne nevi, v tom s vami souhlasim, nicmene jde o problem pomerne detailne studovany pomerne velkym poctem odobrniku, kteri kdyz se shodnou na tom, ze by to nejaky dopad na atmosferu mit mohlo, tak je to podle meho nazoru docela padny (rekl bych kurevsky padny, kdyby to nebylo proti bontonu) argument se nad tim zamyslet. GW neni nejake placani politiku nebo novinaru, to je pomerne dobre dukazne podlozena hypoteza s pomerne zavaznymi dopadady na zivot spolecnosti. Smutne je jen to, ze misto strizliveho uvazovani se vede hystericka debata mezi tzv zelenymi, kteri navrhuji fantasmagoricka reseni ala vetrniky a soucasna biopaliva a mezi hard-core klimaskeptiky typu jiz uvedeneho nejmoudrejsiho ze vsech hradnich panu, ktery nevidi zadne niceni planety. K tomu se da rict jedine - buh s nami! I s Vamidobrou |
