Plocha nově dokončených zelených střech v ČR vzrostla o čtvrtinu

Plocha nově dokončených takzvaných zelených střech v Česku loni meziročně vzrostla o 26,7 procenta na 247.000 metrů čtverečních. Vyplývá to z údajů Svazu zakládání a údržby zeleně (SZÚZ), které mají novináři k dispozici. Budovy s těmito střechami, které jsou částečně nebo zcela pokryté vegetací a půdou, jsou hlavně v Praze, Brně, Plzni, Olomouci a Ostravě. Údaje o celkové ploše zelených střech v Česku nejsou k dispozici.

"Zelené střechy ochlazují město a zadržují cennou dešťovou vodu. Pomáhají tak velmi účinně řešit problém tepelného ostrova. Město nebo stát mohou jejich stavbu nařídit, jak o tom uvažuje například ministerstvo životního prostředí pro komerční stavby. Zkušenosti ze světa ale ukazují, že účinnější než nařízení je motivace," uvedla ředitelka České rady pro šetrné budovy Simona Kalvoda. Jako příklad uvedla různé podpory, dotace nebo úlevy na stočném za vodu, kterou se podaří zadržet.

Podle Pavla Dostala ze SZÚZ je přes meziroční nárůst nově dokončených zelených ploch jejich celková rozloha v porovnání s vyspělými zahraničními zeměmi malá. "Například v jen v samotném Mnichově již přesahuje plocha zelených střech 3,1 milionu metrů čtverečních. Ve Vídni je to 2,6 milionu, v Berlíně dokonce čtyři miliony metrů čtverečních," doplnil Dostal.

Za Česko nejsou údaje o celkové ploše zelených střech k dispozici. Nové roční přírůstky eviduje SZÚZ od roku 2014. Od té doby v Česku přibylo asi 800.000 metrů čtverečních nových zelených ploch.

Zřejmě největší zelenou střechu s rozlohou zhruba 14.500 metrů čtverečních má podle SZÚZ obchodní centrum Nový Smíchov v Praze 5. Mezi další větší stavby se zelenou střechou v hlavním městě patří například Central park, Obchodní centrum Chodov a budova ČSOB Radlická. V Brně jsou to třeba administrativní komplex Titanium a campus Masarykovy univerzity. V Moravskoslezském kraji jde například o Svět techniky v Ostravě-Vítkovicích a Tenis Hotel v Třinci.

Příklady loni dokončených budov se zelenými střechami jsou například administrativní budova Visionary v pražských Holešovicích nebo Afi Vokovice v Praze 6.

Podle architektky Marcely Kubů z Asociace výrobců minerální izolace (AVMI) zelené střechy okysličují, ochlazují a zvlhčují okolní vzduch, a tím narušují tepelné ostrovy obsahující převážně asfalt a beton. Například v Praze je celoroční průměrná teplota proti okolní přírodě zhruba o 2,5 stupně Celsia vyšší. "Teplotní rozdíl přitom může ve velkoměstech ve srovnání s příměstskými a venkovskými oblastmi dosáhnout až deset stupňů. Což je dané tím, že budovy naakumulují teplo za celý den," podotkla Kubů.

Teplota povrchu střechy s vegetačním krytem podle odborníků ani v letních měsících nepřesáhne 25 stupňů Celsia, a je tak až o 55 stupňů nižší než teplota povrchu vystaveného přímému slunci. Největším nedostatkem zelených střech je jejich hmotnost, a tím zvýšené nároky na statiku střechy.

Zelené střechy a jejich role v ochlazování měst a zadržování vody budou také tématem konference Šetrné budovy, kterou Česká rada pro šetrné budovy pořádá 5. listopadu v pražském Cubex Centru.

---

reklama

---