Plzeň po zimní pauze na jeden den v měsíci opět otevře málo známé oázy zeleně

Plzeň opět otevírá pro veřejnost na jeden den v měsíci málo známé a běžně nepřístupné oázy klidu a zeleně. Každou první středu v měsíci bude možné zdarma navštívit dvouhektarovou Luftovu zahradu na pravém břehu Radbuzy u Tyršova mostu v Plzni-Doudlevcích a nově i hřbitov u kostela Všech svatých na Roudné, řekl primátorův náměstek pro životní prostředí Aleš Tolar (STAN).

"I když se hřbitov na Roudné nachází jen několik minut od centra města, mnohým Plzeňákům je zcela neznámý. Jedná se o výjimečné místo s neopakovatelnou atmosférou a krásným výhledem na městské panorama s věží katedrály sv. Bartoloměje. Hřbitov už dávno neslouží svému účelu, připomíná spíš park se spoustou zeleně," uvedl Tolar.

Hřbitov u kostela vznikl v první polovině 12. století, ještě před založením Plzně, a pohřbívalo se zde do roku 1911. Dnes jsou na ploše asi 1,4 hektaru vysoké stromy obrostlé břečťanem, staré náhrobky a kříže napůl ztracené v bohatých trsech kapradí, travin a místy i drobných květin. Na skalním ostrohu nad Mží byl pohřben například arciděkan a zakladatel Sokola v Plzni František Herold, dobrodinec a zachránce Husova rodného domku v Husinci Antonín Kludský ze známé cirkusové rodiny, Jindřich Mikolecký, jenž se zasloužil o rozvoj Škodovky, veřejného osvětlení či dopravy a byl i průkopníkem letectví. Je tu také opravená hrobka významné rodiny Klotzovy, které patřily cihelny, stavební a železářské firmy, náhrobek majitelů továrny na kočáry Brožíků nebo náhrobek oblíbeného arciděkana Augustina Střízka. Ohradní zeď hřbitova, márnice a soubor 61 náhrobků a hrobek jsou kulturními památkami.

Každou první středu v měsíci se návštěvníkům otevře i Luftova zahrada, kdysi soukromá zahrada založená na konci 19. století manželi Burgerovými. Poté se o ni staralo několik generací rodiny Luftových. Mezi lety 1918 až 1933 vybudovali okrasnou zahradu se dvěma rybníky, množstvím exotických dřevin, altánem a sochařskou výzdobou plzeňského autora Otokara Waltera. Součástí zahrady jsou letité duby, cypřišky, rododendrony, tisy a tsugy.

Městská organizace Správa veřejného statku, která pečuje mimo jiné o městské parky či rybníky, chystá v zahradě investice zhruba za šest milionů korun. U vchodu stojí dva zahradní domky, jeden je ale ve velmi špatném stavu. Místo nákladných oprav ho správci městského majetku zbourají, aby na jeho místě mohl vyrůst nový, který nabídne sociální zázemí, v plánu jsou i skladovací prostory, řekl Petr Kuták ze Správy veřejného statku.

---

reklama

---