Plzeňská galerie odhaluje tajemství podzemí v umění 19. století

Do jeskyní, propastí, podzemních solných dolů, pivovarských sklepů či velkých kanalizačních stok očima umělců v 19. století zve výstava Západočeské galerie v Plzni. Představuje 110 exponátů od více než 40 autorů, které fascinovalo podzemí jako prostor mýtů, hlubokého rozjímání, poznání i civilizačního pokroku, řekla ČTK kurátorka Petra Kolářová z Národní galerie Praha. Plzeňský počin je podle ní první výstavou na téma podzemí či podsvětí v českém výtvarném umění v 19. století. Představy o světech skrytých pod povrchem Země odpradávna jitřily lidskou fantazii. Podzemí bylo spojováno s náboženskými a mytologickými významy, ale také s touhou zkoumat, poznat a ovládnout běžně nepřístupné prostory. Stávalo se útočištěm i místem činností odehrávajících se mimo veřejný dohled, uvedla Kolářová.

Autoři výstavy podle těchto motivů rozčlenili výstavu na osm kapitol, které se věnují jeskyním jako místu poustevnictví, jako objektům vědeckého a turistického zájmu a umělým jeskyním v krajinných parcích. Sada děl se věnuje také tématu mýtů a pověstí o podsvětí, roli podzemí v národních bájích nebo tajným či veselým společnostem, které se scházely ve sklepeních a podzemních prostorách. Část výstavy je zaměřena na podzemí technických staveb, dolů, železničních tunelů či městskému podzemí.

"Můžeme říci, že v podzemí nacházíme různé protikladné významy, které dobové umělce přitahovaly a oni je zachycovali ve svých dílech," uvedla Kolářová. Umělci v podzemí malovali jen skici, podle nichž pak v ateliérech tvořili svá díla. Vydávali se ale sami zachytit atmosféru v dolech, účastnili se také například výprav za objevováním jeskyní Moravského krasu nebo do nitra pražské kanalizace či příbramských dolů.

"V podzemí umělci nacházeli tajemství, přitahovalo je. Už jenom tím, když jím kráčeli a museli je osvětlovat lucernami nebo loučemi a před nimi se postupně odkrývala různě nasvícená zákoutí a kontrasty světla a stínů. Určitě podzemí a jeskyně vzbuzovaly pocit tajemství, někdy také strachu či nebezpečí. Zároveň ale jeskyně mohla působit také jako úkryt," řekla.

Vedle maleb, soch, grafik a kreseb jsou v expozici zastoupeny také fotografie, mapy a technické plány. K vidění jsou díla předních autorů 19. století, mimo jiné Ludvíka Kohla, Josefa Navrátila, Antonína, Josefa a Václava Mánesa, Eduarda Gurka, Maxmiliána Pirnera, Otakara Kubína, Františka Drtikola a Ludwiga von Hoffmanna.

"Kromě rozsáhlého souboru děl z Národní galerie Praha výstava představuje práce ze 17 institucí a čtyř soukromých sbírek," doplnil kurátor výstavy Petr Šámal z Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Výstava s názvem Svět pod povrchem: Jeskyně, podzemí a podsvětí v umění 19. století je součástí 46. mezioborového sympozia k problematice 19. století, které je součástí festivalu Smetanovské dny a ve výstavní síni "13" bude otevřena do 24. května.

---

reklama

---