Adin Vyhlídka: Po povodni - po nás potopa

Online diskuse

Největším... - 4. 6. 2010 - Honza Smola Největším hříchem naší současnosti je umožňování výstavby v záplavových územích. Vzájemně se chlácholíme, že technické zásahy v krajině nás před povodněmi v záplavových zónách ochrání. A ejhle, my těmto nezodpovědným tvzrzením věříme. Mnohdy poukazujeme na to, že záplavová území nejsou v mapách blíže určena či vymezena. Ovšem stačilo by navázat na pamět starousedlíků nebo se držet jednoduchého pravidla, které zní:"Tam, kam sahá údolní niva, tedy onen geomorfologický útvar tvořený rovinatým terénem kolem každé řeky sahajícím od jedné terasy ke druhé, stavět není možno." Pokud bychom tohle pravidlo dodržovali, žádný problém nastat nemůže. Pokud již v nivě stavět musíme, je nezbytné vyhodnocení vlivu stavby na průběh velkých vod a také vyhodnocení vlivu velkých vod na tuto stavbu. Tomu je pak nutno přizpůsobit protipovodňovou ochranu. Tohle se však v praxi příliš neděje.

Největším... - 4. 6. 2010 - Aleš Problém je v tom, že 20 století díky vysoké sluneční aktivitě, přineslo zcela jiný typ proudění a povodňových situací bylo mnohem méně. než ve století 19. Zatím-co časový interval mezi povodněmi na Moravě v 19 století byl jen asi 12 let. Ve 20 století byl více než 30 let ! A pořádné povodně přišli jen v roce 1997. Protože lidé berou klima jako něco konstantního vede je to k přesvědčení že nevlídné chladné a vlhké klima patří minulosti - tohle ještě umocnila oteplovací hysterie. Řeka Bečva patří mezi horké kandidáty na výstavbu velké přehrady. Ke které nedošlo, protože stavba je nájkladná kvůli méně vhodným geologických podmínkám v Teplicích nad Bečvou , kde měla přehrada stát. Povodně povolili , přehrada byla drahá no tak se nestavělo ! Výsledek je více než tristní Bečva zásadně ovlivňuje povodně na Moravě , obce jako Troubky budou pravidelně zaplavovány dokud nebude vystavěno vodní dílo na Bečvě. Nížině se nadá před velkou vodou chránit vhodnější výstavbou. Obce jsou na rovině relativně nízko nad hladinou řeky . Troubky byste musel zbourat celé jakož i ostatní obce. Jediné řešení je regulace řeky a stavba přehrady. dle výpočtů hydrologů ochrání přehrada v Teplicích nad Bečnou obce dál po proudu před 100 letou vodou. Jiná možnost proti povodňové ochrany neexituje.

Největším... - 4. 6. 2010 - Šafařík "dle výpočtů hydrologů ochrání přehrada v Teplicích nad Bečnou obce dál po proudu před 100 letou vodou." - a když přijde, např. jednou za 14 dní, voda větší než ta stoletá, tak navrhujete jako co? Vory? Znovu se ptám - když tu hájíte tak tu finanční a rozpočtovou zodpovědnost, bude ta cena přehrady adekvátní ochraňované hodnotě? A kdo to jako zase bude platit? Že by ti, co si postavili baráky v záplavovém území, když se to týká především jejich soukromého majetku? Nebo to myslíte formou "hladové zdi", jako se kdysi stavěly v Americe dálnice, jež nikam nevedly?

Největším... - 4. 6. 2010 - Aleš Z principu pokud máte nějaké území , které je pravidelně zaplavováno 20 letými vodami je neobyvatelné. Přehrada může stát 20 nebo 30 mld. Kč v dnešních cenách jen roce 1997 byly škody 67 mld korun v cenách roku 97 tj přibližně 130 miliadr v dnešních cenách. Voda stoletá přichází statisticky jednou za 100 let. Každých 10 let máte tedy cca 10% šanci na 100 letou vodu. Povodně velkého rozsahu se jednou za 100 200 let dají vydržet, ale nelze ponechat území vyplavovat každých 10 let. Ti lidé dostali na svá obydlí stavební povolení , stát většinou před rokem 90 jim prodal parcely , jsou tam podniky. Je třeba ta území rozvíjet. Jsou tam stovky miliard povodněmi ohroženého majetku. To je celé povodí Moravy od soutoku s Bečvou až do Lanžhotu to není pár jednotlivců co si špatně postavily , to jsou celá města. To území má ohromnou hodnotu a musíme ho ochránit.

Největším... - 4. 6. 2010 - Asi si ta města špatně postavili, ne? :) Problém je v hospodaření s vodou v krajině. A to je hodně široké a dlouhodobé téma.

Největším... - 4. 6. 2010 - Pepa Navrhněte lepší řešení. Plané plky nikomu nepomohou.

Největším... - 4. 6. 2010 - Dana Přesně. Planý plky nepomůžou. Postřeh přímo ostrý.

Největším... - 5. 6. 2010 - Aleš žádný argument jen přiblá poznámka.

Největším... - 6. 6. 2010 - Dana Dák za kompliment. Byť neslušný a hloupý.

Největším... - 5. 6. 2010 - Honza Smola To Šafařík Souhlasím s Vámi, že výstavba nových přehrad jsou vyhozené peníze do luftu, hladové zdi současnosti, které mají státním i soukromým firmám zajistit přežití. O návratnosti a smysluplnosti vynaložených investic nikdo nehovoří. Je nutno urychleně chránit záplavová území před narůstající stavební činností, protože další velká voda, která určitě přijde, tak způsobí ještě větší škody a vyvolá potřebu ještě nákladnějších technických opatření. Ale fakt, kdo to zaplatí, když už teď máme všichni hluboko do kapsy????

Největším... - 5. 6. 2010 - Šafařík Díky, že na ty předchozí budovatelské nesmysly s problematickým financováním na úkor daňových poplatníků už nemusím reagovat. Jestli si někdo myslí, že příval vody potřebuje sevřít do nějakých hrází na malé ploše, protože většinu těch ostatních ploch zabetonujeme domečky se zahrádkami - jako těmi nejlepšími investicemi na dně případných přirozených lagun, tak nemá smysl to dále komentovat. A když si ty hráze dotyční lidé poctivě zaplatí, tak proti tomu nic nenamítám. Jenom ale bych už neřešil případné další jejich škody na úkor státu a vydal bych tyto lidi klidně moci pojišťoven a exekutorů při případné další povodni.

Největším... - 6. 6. 2010 - Aleš Řeky je třeba regulovat - přehrady , protipovodňové hráze jezové stupě. Pole je třeba meliorovat, protože mnohé pozemky jinak nelze efektivně zemědělsky využívat. A co se týče staveb , člověk stavět potřebuje. Takže když si to dáme dohromady , pak v kulturní krajině musíme mít přehrady ,které více než kompenzují horší schpnost kulturní krajiny zadrživat vodu , dále je lze využívat k zavlažování v zemědělství, k výrobě el. energie ,nalepšují průtoky v období sucha , omezují tvorbu ledu na tocích v zimě a nakonec nádrže se stávají vítanou rekreační oblastí. Další místní regulace toků omezuje povodňové situace a udržuje stav hladiny na konstantní úrovni - typické je vybagrování řeky a stavba jezových stupňů - to je jedna z možností správně vybuvaných protipovoďnových opatření Jestli si nějaký zelený myslí, že člověk má nechat přírodu přírodě , v zájmu zelené ideologie , pak ja to čistě utopistická představa. Přetvářet své okolí tak, aby vyhovolalo lépe našim potřebám je naprosto normální a zdravé jednání není to ničení životního prostředí naopak je to prvek ochrany životního prostředí, protože chráníme životní prostředí pro člověka - to je smysl ochrany přírody, jiné zelené přístupy většinou vedou k devastaci kulturní krajiny a tím zničení životního prostředí pro člověka - vytváření zakázaných obastí naříklad chov kůrovce na Šumavě je exemplární příklad devastace přírody v zájmu zelené ideologie.

Největším... - 6. 6. 2010 - jf Nepřehnal jste to včera trošku se sluníčkem? Na vás se přesně hodí - Ještě větší "blbec" než jsme doufali.

Největším... - 6. 6. 2010 - Honza Smola To Aleš Když tedy regulované, vybagrované a jinak technicky upravené toky znamenají takovou bombu v rekreačním vyžití dnešních lidí, vysvětlete mi, prosím, jak je možné, že o slunečných víkendech se to u přirozeného toku, který teče pod naším městem, rodiči s dětmi jen hemží. Stavění hrází z naplaveného štěrku, čvachtáni v mělčinách, skákání do tůní z větví nakloněných stromů, opalování na písečných plážích apod. Vždyť ti hlupáci ani nevědí, v jaké přírodní hrůze tráví svůj volný čas. Jistě by pro regulaci téhle bohem zapomenuté řeky byli všemi deseti!!!

Největším... - 7. 6. 2010 - fafnir Honza Smola hemží se to tam proto,že je to dostupné.Baška je také obležena lidmi.

Největším... - 7. 6. 2010 - Šafařík Tento stát má bilionový dluh, není schopen uživit armádu důchodců, jež nám zadali na dnešní životní úroveň a poctivě celý život platili daně a všechny odvody, přemýšlí, jak ještě více omezit zdravotní péči poctivým plátcům zdravotního pojištění a vy chcete chránit majetek z daní všech občanů lidem, co si postaví své majetky v povodňových směrech našich toků. Navíc chcete meliorovat půdu pro zemědělství, jež je všemožně už dnes nesmyslně dotováno a stavět, jelikož má pár lidí pocit, že je nutno stavět. Můžete nám tu sdělit, kde na to chcete brát peníze? A proč by to měl platit obyčejný daňový poplatník, jež tyto vaše vymoženosti jaksi k životu vůbec nepotřebuje? Neslyšel jste náhodou, že vložená koruna musí donést každoročně nějakou další, jinak je to vyhozený peníz? Vaše návrhy mi přijdou stejně efektivní, jako byste chtěl za naše daně stavět porodnici v Indii.

Největším... - 6. 6. 2010 - fafnir Šafařík Ale v čem nemá Aleš pravdu.Tato země je nějaké to století kulturní a osídlenou krajinou.Navíc, minulé to 20.století bylo v porovnání dějin mimořádně suché,a v té době také byla vystavěna,nebo spíše rozšířena většina osídlení,a to i do záplavových míst,protože generační paměť sahá tak maximálně 30 let zpět.(kolik lidí si pamatuje povodně na Slovensku v 1965 roce,kdy bylo zaplaveno půl Slovenska). Jenom naivním obnovováním remízků krajinu před povodněmi nespasíte.Musí to být celý komplex řešení,od krajinotvorných po technická.Od tedy těch remízků,přes vhodné zemědělské plodiny,přehrady,suché poldry,ochrané hráze,čištění koryt řek po technické přizpůsobení budov v záplavových oblastech(stavby na pilotech,technických zařízení v patře nebo pod střechou).Nemůžeme přece přesídlit až 20% obyvatel,není kam.A také není vhodné každou vodu pustit na obdělávaná pole.A nechat je ladem,a zarůst pouze lužním lesem,tak vzývaným,také bez redukce obyvatel na polovinu také nejde.I když k redukci(přeloleno vyhubení)obyvatelstva zastánci přírody a matky země často často vyzývají.

Možná, že... - 6. 6. 2010 - Dana Ti "naivní obnovovatelé remízků" tuší, která bije (na rozdíl od fafnira). kýžený efekt. P.S.: Paranoia vás stále drží, jak koukám.

Možná, že... - 6. 6. 2010 - fafnir Dana když tuší,která bije,tak proč spoléhají jen na ty remízky,a proti ostatním opatřením brojí.Stejně jako vy.

Možná, že... - 6. 6. 2010 - fafnir A ještě mi zkuste Dano vysvětlit,jak to,že v 19 stol.kdy remízků bylo hojně,pole maličká,takže by to tuto zemi mělo před povodněmi spasit byly v Čechách 3 takové povodně,že voda proudila po staroměstském rynku tak,že se tam dalo jezdit na lodích.A nebo ve 14 stol.kdy byl povodní zbořen Juditin most.V té době nejen nebyla soustava přehrad,ale ani Jihočeská a Vysočinská soustava rybníků,a místo nich byly vámi vzývané mokřady.Jak to,že ten původní stav,po kterém voláte,povodně nezastavil. Ostatně, přehled povodní máte tady:http://www.pis.cz/cz/praha/ruzne/povodne a teď mudrujte ,co všechno víte.A jestli se dopustíte nedejbože myšlenky,tak dejte vědět bez citoslovců a diakritiky.

Možná, že... - 7. 6. 2010 - arahat Hezký den, můžete mi prosím vysvětlit, co mají remízky společného s povodněmi?

Možná, že... - 7. 6. 2010 - fafnir arahat právě že vůbec nic,jenom někteří tvrdí,že jim dokáží samy o sobě zabránit.

Možná, že... - 7. 6. 2010 - Dana Kdo to tvrdí?

Možná, že... - 7. 6. 2010 - fafnir Dana ten sklerotik co napsal tohle:Ti "naivní obnovovatelé remízků" tuší, která bije (na rozdíl od fafnira). kýžený efekt.

Možná, že... - 7. 6. 2010 - Dana Možná jen ztěžka chápete napsané.

Možná, že... - 7. 6. 2010 - arahat ...já se ptám jen proto, že jste to byl Vy, kdo na této diskusi dal do souvislosti remízky a povodně....ale nic, třeba jen slovíčko ulítlo :-)

Možná, že... - 7. 6. 2010 - fafnir Arahate to víte že ulítlo.Ale že jste to vy,tak zopakuji:"Jenom naivním obnovováním remízků krajinu před povodněmi nespasíte".Dále viz tex výše,zbytečno to psát po třetí.

Možná, že... - 6. 6. 2010 - Honza Smola To fafnir Víte, fafnire, Vy prostě nechcete slyšet nic z tábora zeleně smýšlejících, i kdyby trakaře padaly. Pokud se nepletu, zeleně smýšlející lidé nabádají k technickým zásahům v krajině, které ovšem budou smysluplné a budou odpovídat počátku 21. století. Takže: 1. Hráze podél řek ANO, ale nikoliv podél břehů řek, ale odsazené dle možností desítky i stovky metrů od řek. 2. Technické úpravy vodních toků ANO, ale poněkud opačně, než byste očekával. Technické úpravy typu napojování dříve odřezaných říčních ramen, obnovování náhonů či zavlažovacích kanálů jsou jistě vítané. To vše zbržďuje energii velkých vod. 3. Zemědělství v záplavových územích ANO, ale takové, které není ohrožováno velkými vodami. (lukařství, pěstování rychlerostoucích dřevin nebo i lesnictví).

Možná, že... - 6. 6. 2010 - Aleš Počátku 21. století podle Vás odpovídá zelené myšlení, to je ten problém. Jinak co se týče rekrečních oblastní , pak Slapy , Orlík , Vranov - to jsou významné rekreační oblasti vytvořené jen díky stavbě přehrad. V čechách teď napršelo podobné množství srážek jako v druhé vlně dešťů na Moravě. Pochytaly to vodní díla , Lipno , Orlík a další. , teď budou pochytanou povodeň několik dní několik dní odpouštět. Morava , která je vodohospodářky zanedbaná měla 3 stupně a škody. Právě zabránění povodní malého a středního rozsahu, které jsou poměrně časté je hlavní devizou přehrad. Jinak něco o povodních na Moravě práce MGR. Jany KOKEŠOVÉ KOMPLEXNÍ HYDROMETEOROLOGICKÁ ANALÝZA NEJVĚTŠÍCH POVODNÍ NA MORAVĚ A VE SLEZSKU V 19.–20. STOLETÍ (Brno 2007) http://is.muni.cz/th/67692/prif_m/

Možná, že... - 7. 6. 2010 - Honza Smola To Aleš Pokud z přehrady není včas před vydatnými srážkami vypuštěná voda, nemá v protipovodňové ochraně taková přehrada příliš velký význam. Jinak přehrada znamená pro řeku smrt. Je to nepřirozené technické dílo a i kdyby mělo sebevětší rekreační význam, nic to nemění na tvrzení, že život v řece zabíjí.

Možná, že... - 7. 6. 2010 - Aleš To není pravda , přehrady mají zásobní a retenční prostory, retenční prostor je neustále připravený pojmout povodňovou vlnu. Zaplnění zásobního prostoru závisí na ročním období hydrologické situaci a lze ho upouštět při předpovědi vydatných srážek - vzhledem k stále spřesňujícím se předpovědím se bude do budoucna protipovodňový význam přehrad zvyšovat. mrtvá řeka : No to už je skutečně náboženství, přehradní jezera kypí životem a jsou využívána mimo jiné rybáři z celého okolí. V přehradě je mnohem více ryb než v půvobní řece.... Navíc přehrada nalepšuje průtoky řek v případě sucha, což zachrání další tuny ryb před udušením. Například před existencí vltavké kaskády docházelo k tomuto jevu celkem pravidelně. Dnes je stanoven minimální odtok 40m3 z Vrané a 6m3 z Lipna. I při drasticky suchém létě se tak Vltava nemění bahenitou stoku s mrvými rybami jako tomu bylo v minulosti. Přehrady nejsou přírodě škodlivé zelení demagogové je odmítají , protože jsou to lidská díla, které podle jejich ideologie do přírody nepatří a o tom to je.

Možná, že... - 7. 6. 2010 - Dana Ale že to tak, jak říkáte, letos s přehradami nebylo. Přehrady plné a povodně na krku.... Hmm, divný. Přehrady, jako ostatně vše, mají nejednu stránku své existence. Něčemu prospějí něčemu škodí - otázkou je, co převažuje.

Možná, že... - 7. 6. 2010 - Šafařík Když je to tak s tím zachycením povodní, tak proč byla v Metru voda = Vltava? Já netvrdím, že přehrady nemají ryby, jenom je to, dle mě, přepych uspokojit pár rybářů a rekreantů za tolik miliard. Samozřejmě jsou i dopady na původní prostředí, to si nenamlouvejme. A když jste s tím začal, tak třeba uživatelé Brněnské přehrady možná mají jiný názor. Nebo ji čistí leda z plezíru?

Možná, že... - 7. 6. 2010 - fafnir Šafařík proč byla v metru voda.Protože se blbě manipulovalo s přehradami.Protože bylo tvrzeno ,že přehrada je pouze energetické dílo,a začali pozdě odpouštět,protože na Berounce a Sázavě žádná přehrada není a sešly se povodně tří povodí.Také protože se zpočátku pod přehradami bránili odpouštění na 2. povodňový stupeň.Kdyby bylo včas a i trochu rizikově odpouštěno,povodeň na Vltavě a Labi by rozhodně nedosáhla těch rozměrů.A už jsem to napsal,je zapotřebí celý komplex opatření.Od krajiných,přes přehrady,suché poldry,vyčištění rybníků s dostatešnou retenční kapacitou spolu s ochranými hrázemi a úpravou budov a celého osídlení v záplavových místech.Jenom jedno nebo 2 řešení ničemu nepomůže.Je nutný celý komplex.A přehrady vést jako vodohospodářská díla s energetickým využitím,nikoli naopak.

Možná, že... - 7. 6. 2010 - Aleš Hlavní důvod povodní 2002 je srážková situace , přehrady Vltavské kaskády svojí velikostí dobře likvidují 10 ti a 20ti leté vody , omezují 50ti leté, ale na 100 leté vody jsou malé. Nicméně roste naše shopnost předpovídat srážkové úhrny , pokud bychom dokázali předpovědět srážky dejmě tomu a 10 ti denním předstihem, budou přehrady mnohem účinnější. V roce 2002 se také projevila nedůvěra vodohospodářů k meteorologům. Kdyby už v neděli ráno , kdy mělo podle předpovědi dojít k povodňové situaci rozhodli pustit do Prahy 20 letou vodu , nemusela Vltava , Berounka a Sázava kulminovat současně. Nicméně rohodnutí bylo takové , že pustili nejvyšší bezeškodný průtok. Kdyby se rozholi jinak, mohla Vltava kulminovat později nebo dříve než Sázava a Berounka. Nicméně uměle vyplavit metropoli při tehdejší úrovni srážkových modelů si nikdo netroufnul. Dnes by byla situace jiná. Navíc vodohospodáři jsou díky zkušenostem mnohem ostřílenější než v 90tých letech , kdy na vlastní kůži nezažili žádnou povodeň.

Možná, že... - 7. 6. 2010 - Honza Smola To Aleš Přehrada = smrt řeky. Na tom, Aleši, moc nezměníte. Je úplně jedno, co píšu já nebo Vy. Podstatné je, jak řeka vypadá pod přehradou: 1. Převažuje erozní činnost dna nad sedimentační činnosti splavenin, které zůstávají v přehradním jezeru. Ustává nebo je silně omezena tvorba tůní, nátrží, peřejí, tíšin či štěrkových nánosů. To vše jsou stanoviště, na nichž je život v řece závislý. 2. Nadměrná eroze dna způsobuje zahlubování řeky. 3. Nadměrné zahlubování řeky znamená pokles hladiny nejen v samotné řece, ale i v okolní nivě. 4. Pokles hladiny v okolní nivě znamená vysušování nivy. 5. Vysušování nivy znamená zasychání stromů, vysychání poříčních tůní, mokřin a jiných stanovišť se stojatou vodou. 6. V řece se mění teplotní režim. Voda v řece je podstatně chladnější, neboť do řeky je vypouštěna voda ze spodních vrstev vodního sloupce přehradního jezera. 7. Přehradní zeď vytváří nepřekonatelnou bariéru, která definitivně rozdělí rybí populace...atd., atd. Pokud si, Aleši, myslíte, že to je to pravé ořechové, chápu Vaše zapálení pro přehrady.

Možná, že... - 7. 6. 2010 - Ivan Sommer HS. Brněnská přehrada byla budována těsně před válkou jako ochrana před záplavami a zdroj pitné vody pro Brno. Osvědčila se a negativní vlivy, jak uvádíte, byly zanedbatelné, naopak poskytla Brňanům množství příležitostí pro různé rekreace. Například se na ní provozuje lodní doprava s elektrickým pohonem, v Evropě ojedinělé. Nad i pod přehradou žijí např. perlorodky říční. Vhodně a dobře vybudovaná přehrada je docela atraktivním a vyhledávaným místem. Bohužel v posledních 20 letech se vodohospodářské údržbě toků a vlastně celé krajiny v ČR nevěnovala potřebná pozornost, a tedy můžete dojít k závěrům, jak jste je prezentoval. Nepochybně mezi vodohospodářskými díly se mohou vyskytnout i zmetky. S politováním musím konstatovat, že paradoxně čím více "zelení" úředníci věnovali pozornost Brněnské přehradě, tím více se horšila kvalita vody a nakonec jako zdroj vody končí.

Možná, že... - 26. 6. 2010 - Aleš No dobře a teď nohama na zem , pod přehradou postavíte jezové stupně a je po zahlubování , hladina je stále na stejné úrovni a to přispívá ke stabilizaci podzemních vod v krajině. Občas to chce také používat vlastí hlavu... Jo jinak proti jezům na Labi bojujete .....

Možná, že... - 7. 6. 2010 - fafnir Honza Smola a safra,přehrada zabíjí život v řece.Tak to vysvětlete rybářům,že to co chytají nejsou ryby,že tamnejsou škeble a spousta jiných živočichů.Vy jste fakt Talib.Stejně pravověrný jako chyrý.A ještě maličkost.Přehrady jsou také rezervoáry pitné a užitkové vody.odkud by asi jinak brala vodu celá ostravská aglomerace,když ne z přehrad v okolí.Z toho co dodává v létě Ostravice a Olza?

Možná, že... - 7. 6. 2010 - Dana Lidský pohled na "život v řece" nemusí být ten jediný rozumný, že? Ale tuhle větu, počítám, vy nepochopíte.

Možná, že... - 7. 6. 2010 - fafnir Dana a důležitý je pohled marťanů?Ryby a ostatní živočichové jsou pro vás málo.Nebo vám chybí pohled ducha vod.Zkuste místo přitroublého naznačování vševědoucí hvězdné vědmy definovat,co je podle vás život v řece.

"...ostatní živočichové jsou pro vás málo...?" - 7. 6. 2010 - Dana Marťany sem netahejte! Vy se mne ptáte na něco, co chci slyšet naopak já od vás - a přitroublost zrovna mě zrovna vy nepodsouvejte. Jsou věci, o kterých je s jistými lidmi zbytečné hovořit. Jde o věci zásadní, dané a netřeba je vysvětlovat. Při vašem vzdělání ovšem.

"...ostatní živočichové jsou pro vás málo...?" - 7. 6. 2010 - fafnir Dana plky,slova bez obsahu,bez myšlenky.Chtěl jsem vaši definici života.Obávám se,že ani nevíte co je definice.můžu se jedině dohadovat,že mi odpovíte:"Vy ani nevíte co já vím",nebo něco podobně moudrého.Soudím,že rozhovor s vámi postrádá smysl.Přehršel citoslovců a příslovců není zrovna druh argumentace,který by něco přinesl.

Největším... - 6. 6. 2010 - Honza Smola To fafnir Nevěděl jsem, že je Vám sympatické plození dětí za účelem zisku tučných sociálních dávek...

Největším... - 6. 6. 2010 - fafnir Honza Smola při vaší inteligenci byste mohl už postřehnout,že je jistý rozdíl mezi plozením dětí pro sociální dávky,a tou zelenou redukci obyvatel(třeba provozovanou Khmery). Doufám,že jste si to přečetl,to o těch povodních za doby,kdy byla krajina dle vašeho gusta.A.... a nic,že.Je pro lidi jediné štěstí,že tací zelení Talibové jako jste vy,jsou v silné mešnšině,takže se jim snad nepodaří vyhubit lidstvo ve jménu matky Země,nebo co to vlastně vzýváte.A ve vašem případě je dvojnásob dobře,že neponecháte genetickou stopu.

Největším... - 7. 6. 2010 - Honza Smola To fafnir Jak říkavala moje maminka:"I hloupost je dar Boží!." Inu, ve Vašem případě, fafnire, měl Bůh opravdu štědrou ruku:-))) Hezky jste mě pobavil! Docela mě těší, když lidé Vašeho kalibru soptí, plivou jedovatou slinu a tlučou pěstičkou o stůl jako zlobivé dítě, které stále nedosáhlo uznání světa dospělých. Aspoň je vidět, who is who. Díky, fafnire:-))) Fakt 1:0 pro Vás!

Největším... - 7. 6. 2010 - fafnir Honza Smola jaké bušení pěstičkou.Pouhé konstatování faktu.Díky takovým zeleným Talibům jako jste vy,projeli zelení volby.Tím ztratili nejen možnost prosazovat nesmyslné věci vašeho způsobu myšlení,ale i věci skutečně přírodě a životnímu prostředí prospěšné.Konec konců jste to především vy,kdo neustále brečí,jak svět je zlý,nechápe vás a přírodu, a přivolává na sebe katastrofu. A že po vás nezůstane genetická stopa? Tak tím se přece vy vytahujete. A jako slušný člověk k tomu poděkování řeknu:Není zač.

Největším... - 7. 6. 2010 - Dana To jste vedle. Zelení projeli volby kvůli jiným problémům. Takže si dejte pohov. Nemůžete soudit dle sebe. P.S.: Kdo že brečí? A o vaší slušnosti by se dalo úspěšně pochybovat.

Největším... - 7. 6. 2010 - fafnir Ano Dano a ten problém je,je je ovládli ortodoxní Smolové a Dany.

Bingo, hochu! - 7. 6. 2010 - Dana No jasně! Teď jste to uhodil...!

Bingo, hochu! - 7. 6. 2010 - fafnir Dana není třeba hádat,stačí pozorovat.Prostě je to daný,ověřený fakt.A pokud buou zelené ovládat lidé vašeho smýšlení a rozumu,tak se zmohou pouze na občasné dělání problémů,několika do vzduchu visících výkřiků a brekotu nad světem,ale na skutečnou ekologii nebudou mít sebemenší vliv.

Visíte ve vzduchu - 7. 6. 2010 - Dana Zatímco fafnir všechno ví, všechno zná, všemu rozumí a všechno by zásadně a hlavně skvěle vyřešil. Tak?

Největším... - 7. 6. 2010 - Honza Smola To fafnir Teď už je to 2:0!!! Super!

Největším... - 7. 6. 2010 - Šafařík Zkuste si odpovědět sám, co chcete pěstovat na polích, kde budou až do podzimu laguny - rýži, rákos, papyrus nebo bambus? Čím více zabetonovaných ploch, tím extrémnější počasí bude a tím horší budou i následky záplav. Vaše návrhy mi přijdou, jako byste chtěl stavět kilometrovou asfaltovku na samotu u lesa. Kulturní krajinu můžete dělat tam, kde je velká hustota lidí - velká města, tam se to vyplatí a místní to jsou schopni i v určité dosažitelné době uhradit. Nemůžete přece někde na "vyhnálově" sekat trávu leda proto, že se vám zdá vysoká a žijí v ní klísťata, když to ti místní nikdy nebudou schopni zaplatit. Za posledních 20 let tu vzniklo mnoho km2 zastavěných ploch, jež jsou protkány km asfaltovek a já jsem zvědavý, kde se budou pořád brát peníze leda na jejich čištění a údržbu (nemluvím už o jejich opravách), když jejich převážní uživatelé kolikrát neplatí ani řádně daně a navíc hustota těch, takto rozesetých, "plátců" je ještě mnohem menší, než ve zbytku města.

Největším... - 7. 6. 2010 - Honza Smola To Šafařík Trefa do černého! V tomto diskusním bloku bodujete, Šafaříku! Se vším, co jste tu doposud uvedl, se hluboce ztotožňuji! Nákladná technická opatření mají smysl jen u městských aglomerací. Ostatní krajina má být využita pro bezpečné odvedení velkých vod i za cenu, že se přitom zaplaví les, louka či zemědělská půda. Je to stále levnější než miliardy vyhozené na další přehrady. Ostatně, nemáme na to! Raději bych peníze cpal do vzdělání a vědy než do přehrad:-)

Největším... - 7. 6. 2010 - Aleš mlátíte prázdnou slámu. Protipovodňová opatření jsou centrální a decentralizovaná. Centální jsou přehrady , decentralizovaná protipovodňové hráze v obcích. Obojí tvoří nedílný systém protipovodňové ochrany. Louky a lesy nikdo proti velké vodě chránit nechce v obcích se to vždy vyplatí.

Největším... - 7. 6. 2010 - arahat Aleši, já myslím, že přehrady mají smysl tam, kde nelze udělat jiné (efektivní) protipovodňové opatření. Nezapomínejme, že byť máte pravdu v tom, že přehrada má nejen význam proti povodním, že náklady na její výstavbu jsou dost vysoké (i přes jistou návratnout třba v oživení v místním cestovním ruchu apod.). Proto bych upřednostňoval využít tvář krajiny (a zejm. říčních niv) pomocí suchých poldrů apod. Přehrada by měla být až opravdu poslední řešení.

Největším... - 7. 6. 2010 - fafnir Arahate nikoliv poslední,ale jednou velmi nutnou částí z komplexu řešení.Už jsem to tu psal víckrát.A nezapomeňte na další důležitou funkci přehrad.Jsou zásobárnou vody pro suchá období.Ostatně to už psal Aleš.A myslíte si,že třeba Pražskou aglomeraci by dokázalo napojit těch pár studní u Káraného,nebo Vltavská vodárna v Podolí?Proto přece postavili přehradu na Želivce.Ostatně skoro každé větší město má svoji přehradu na pitnou vodu.Kladno Klíčavu,K.Vary Stanovice a Březovou,a dalo by se pokračovat ad libidum.Ono je důležité vodu zdržet,kvůli povodním,ale také zadržet,kvůli suchu a zavlažování.

Největším... - 7. 6. 2010 - Honza Smola To Aleš Prázdnou slámu? Ani bych neřekl! Pokud je navíc přehrada plná vody, protože z ní nebyla voda včas před příchodem dešťů vypuštěna, nehraje v protipovodňové ochraně už vůbec žádnou roli. Přehrada plná vody = žádná protipovodňová ochrana.

Největším... - 7. 6. 2010 - fafnir máte pochybnou logiku pane Smolo jestliže je před táním sněhu nebo příchodem velkých dešťů přehrada plná,bez retenční rezervy,je to chyba manipulačního řádu,nikoli vlastnost přehrady.Od toho jsou předpovědi počasí,aby se začalo včas odpouštět.A lze to učinit několikrát za sebou.Kdežto když máte ty vaše slavné mokřady a lužní lesy jednou plné vody,tak už nemůžete vůbec nic dělat.Navíc,při přívalových lijácích jsou naprosto neúčinné.

Největším... - 7. 6. 2010 - fafnir pane Šafaříku psal jsem o komplexu opatření.Jednotlivosti samy o sobě neznamejí až tak moc.Řeší pěti maximálně destiletou vodu.Jinak,povltaví a dolní polabí to odneslo díky přehradám jednou,Morava to schytává každou chvíli.Sice nemáte rád přehrady,ale umějí vrůst do krajiny.Konec konců Máchovo jezero je také přehrada na Ploučnici.

Největším... - 8. 6. 2010 - Šafařík Proč mi podsouváte něco, co jsem nikde nesdělil, cit.:"Sice nemáte rád přehrady"??? Já jsem leda psal, že přehrada je velká investice, jež se musí zaplatit - někdo konkrétní ji musí zaplatit na dřevo - odběrem vody, energie. Nic více se nenabízí. Jinak je to další hladová zeď a vyhozený peníz. Vydělá zase leda stavební firma. Záplavy, co tu byly, vám nezadrží žádná přehrada a je velká pravděpodobnost, že ty tisícileté záplavy se budou opakovat ještě mnohokrát i za našich životů. Příroda si jaksi nenechá poroučet a určitě kvůli vám nebude čekat tisíc let. A kdo si nedá říci, bude vyplavován tak dlouho, dokud to nepochopí. Tvrdím, že jakékoliv opatření musí míti reálnou návratnost, jinak je to vyhozený peníz. Vy voláte po opatřeních, jež se týkají určité menšiny (často nezodpovědných) majitelů a chcete, aby jim to (proti zásadám trhu) zacálovali všichni daňoví poplatníci. Co se týče zalidnění, tak máte sice pravdu, že našich asi 134 lidí na km2 je velmi moc, ale já myslel, že jsou i u nás oblasti - městské aglomerace třeba s 1000 a naopak místa na venkově s desítkami lidí na km2.

externality - 8. 6. 2010 - Ivan Sommer Šafařík.Životní prostředí se vyznačuje vlivy, které nelze jednoduše přepočítat na finance, přestože o nich víme a zažíváme jejich působení. Lázně Luhačovice byly dlouho sužovány povodněmi. Posléze byla již kdysi dávno postavena přehrada a nebezpečí záplav téměř vymizelo, což umožnilo rozvoj lepší města a lázeňství. Není sporu, že stavební firmy dostaly zaplaceno. Nevím ale, jak veřejně prospěšných výsledek převést na finance a počítat návratnost. Radnice rozhodne o vydláždění prašného náměstí. Jistě to zaplatí. Mohla by náklady získat zpět zavedením vstupného pro občany obce. Obávám se, že by to bylo krátkozraké, všeobecný prospěch je daleko vyšší, i když ho neumíme přesně vyčíslit. Například snížení kontaminace ovzduší, a tak respiračních nemocí.

externality - 8. 6. 2010 - Aleš Ještě k tomu dodám , že po zaplavení záplavových oblastí dochází k brutálnímu přemnožení komárů , které terorizují místní obyvatele. Právě narovnání toků , meliorace a další podle zelených špatné kroky našich předků vedli mimo jiné k tomu , že se na našem území už nevyskytuje malárie....

externality - 9. 6. 2010 - Šafařík Chcete jako tvrdit, že lidé rovnali toky a meliorovali bažiny kvůli komárům??? To nemyslíte snad vážně. Regulace řek a sušení stojatých vod má leda jednu jedinou příčinu v celém světě - přírůstek lidí a z toho plynoucí hlad po zemědělské půdě a stavebních parcelách. Malárie je spojena s určitou průměrnou roční teplotou, ne s regulací toků. Letos bude všude komárů, až se z toho všichni zblázní - kvůli záplavám. A malárie se může vyskytnou tak snad na jižní Moravě po Staré Město - snad. Výše sotva.

externality - 9. 6. 2010 - Ivan Sommer Šafařík. Když se kdysi zjistilo, že malárii přenášejí některé druhy komárů, tak se opravdu ve světě eliminovali také vysušováním bažin dále zaléváním stojatých vod petrolejem, postřiky DDT či jiným insekticidy. Došlo k razantnímu poklesu úmrtí na malárii. Jenže všechny uvedené způsoby vyvolaly jiné škody, a tak se od nich ustoupilo. Např. světoznámé bažiny Everglades na Floridě byly obnoveny. Tím se však malárie opět rozšířila a obranou se stala léčiva, což není zrovna optimální. Vloni byl v ČR zaznamenán výskyt druhu komára - přenašeče malárie. Zapomněl jsem kde to bylo. U nás se malárie vyskytovala před válkou v počtu kolem 20 případů ročně a dokonce až v Polabí. Jak přesné jsou tyto údaje, nevím. Sám jsem zaznamenal 2 akce, kdy se zvažoval vliv komárů a dalšího nepříjemného hmyzu. Jednak v Pardubicích, kde byla postavena nová čtvrt Polabiny (cca 30 ooo obyvatel)zčásti na slepých ramenech Labe a pak na jižní Moravě na Dyji - komplex nádrží Nové Mlýny. V obou případech šlo o lokality neobývané, takže mohly být ponechány jako rezervace. Máte pravdu, že na území ČR meliorace byly prováděny s cílem získat zemědělskou půdu. Někde se povedly, někde ne. Méně známým záměrem byla ochrana před sesuvy půdy. To byly ovšem věci spíše už okrajové. Sesuvná území byla v minulosti mapována, jenže po listopadu se na ně poněkud zapomnělo. Napsal jsem o tom zde v Ekolistu poznámku v souvislosti s těžbou kamene na kopci Tlustec.

externality - 9. 6. 2010 - Šafařík To, co tu popisujete samozřejmě znám a leda doufám, že podobné prasárny u nás nikoho snad už nikdy nenapadnou. V souvislosti s tím DDT a jinými insekticidy si pamatuji dřívější názory některých, že co je lepší: "umřít hlady ale zdravý nebo najezený ale na rakovinu?" Nové Mlýny jsou sporná komunistická stavba původně určená k zadržení vody pro zemědělství a k přeměně některých pozemků z bažin na pole. Kvůli komárům ji ani ti komunisté nestavěli. Ještě jsem zapomněl na meliorace lesnické , jež byly stejné jako zemědělské. U Hodonína je malárie tzv. "Hodonka", ale tato choroba závisí na teplotách, jak jsem už popsal výše.

externality - 11. 6. 2010 - Aleš V jiném příspěvků píši , že se meliorovalo kvůli zemědělství , malárie nemá s teplotou nic společného. Vyskytovala se i za polárním kruhem. V Rusku svého času kosila desetitisíce lidí.

externality - 11. 6. 2010 - Šafařík Malárie je infekce z tropů a subtropů. Tzv. zimničky přenáší samička Anopheles ve svých slinách. V poslední době se zvyšováním průměrných teplot stoupá k severu, takže se prý lze normálně nakazit i v Itálii nebo Řecku, něco jsem kdysi zaslechl, že byla snad i na jižním Slovensku. Souvisí to leda s teplotou, když přijdou chladnější roky, ustoupí k jihu.

externality - 12. 6. 2010 - Ivan Sommer Šafařík. Ta malárie se opravdu vyskytovala ještě v 19 století na severu Evropy (Švédsko aj.). Informace můžete najít na webu. I další děsivé nemoci jako mor nebo lepra z Evropy vymizely, aniž je jasné, proč se tak stalo. Možná tím, že nešlo o jednotné onemocnění, ale více druhů, z nichž ty severní se možná díky civilizačním opatřením neprojevují, takže se malárie soustřeďuje hlavně do jižních teplých zemí. K nám si ji nyní dovážejí turisté. Účinnost léčby bohužel klesá, malárie se stává rezistentní vůči lékům. Nic neobvyklého. Pravidelně dostávám žádosti o sponzorské dary na síťky pro děti - moskytiéry, jako nejúčinějšího prostředku prevence. Odchýlili jsme se ale od tématu. Už jen nálety komáru jsou značně nepříjemné. Nepřeji nikomu, aby to zažil. Zejména těm, kteří jsou na hmyzí bodnutí alergičtí. O nich se nepíše, třebaže následkem bodnutí může dojít k životu ohrožujícímu šoku.

externality - 9. 6. 2010 - Šafařík Ad: Sommer Vážený pane, v lidské společnosti se už pár tisíciletí všechno přepočítává leda na PENÍZE. Třeba i zdraví a život. S tím jaksi nic nenaděláme, jako s velkou vodou. A může se nám to líbit, či nikoliv. Ostatní lze zahrnout leda do kategorie populismu a nenaplnitelných slibů. Luhačovická přehrada je hlavně zásobárnou pitné vody. Ostatní je leda návazná záležitost. Jestliže radnice vydláždí náměstí, tak je to ve veřejném zájmu obrovského množství daňových plátců, jež to svými daněmi pravděpodobně rychle splatí, jestliže postaví asfaltky do satelitů pro pár lidí, tak je to leda projev arogance k drtivé většině plátců, jelikož to ta hrstka uživatelů nikdy nezaplatí, a pak ty finance chybí jinde, třeba na stavbu protipovodňového opatření, jež by uchránilo obrovské množství daňových plátců a tito jsou toto schopni i v dohledné době tomu státu svými daněmi i splatit. Ano, je velmi pravděpodobné, že třeba určité stavby budou do budoucna z tohoto důvodu i u nás zpoplatněny - formou mýta. Není to nic nového - mosty, dálnice, existovalo to i v historii.

externality - 9. 6. 2010 - Ivan Sommer Šafařík. Snaha přepočítávat všechno na peníze opravdu existuje dlouho. Jenže ekologie, Haeckelem považovaná původně za ekonomiku přírody, ukázala posléze, že existují položky (externality), které přepočítat na peníze nelze v podobě účetnické (náklad, výnosy). Jednou z těch oblastí je klima či počasí (předpovědi záplav atd.). Asi před 50 lety se zjistilo, že příčinou u známých jevů je tzv. deterministický chaos v přírodních zákonitostech. Navíc jestliže v době realizace záměru, neznáte vedlejší účinky, nemůžete přepočítat nic, až po čase se zjistí k žalosti investorů, že záměr byl vlastně ztrátový. Technická poznámka: Jako zdroj pitné vody pro Luhačovice slouží nedaleká Ludkovická přehrada ne Luhačovická(Pozlovická) přehrada. Luhačovická přehrada byla budována jako ochrana proti povodním.

externality - 9. 6. 2010 - Šafařík " Navíc jestliže v době realizace záměru, neznáte vedlejší účinky, nemůžete přepočítat nic, až po čase se zjistí k žalosti investorů, že záměr byl vlastně ztrátový." - a něčí ztrátu má zaplatit jako daňový plátce??? "Snaha přepočítávat všechno na peníze opravdu existuje dlouho." - popíráte tím ekonomické zákony a svým způsobem i zákony přírodní - VŠECHNO MÁ SVOU CENU A TA SE RŮZNĚ MĚNÍ DLE MOMENTÁLNÍ SITUACE. Jestli chcete stavět přehradu, musí se vám její náklad v dohledném reálném čase vrátit - tzn., že ji musí někdo zaplatit - asi ten, kdo z ní má konkrétní užitek. A toto zaplatí leda ten, kdo si spočítá, že jeho ohrožený majetek je větší, než náklady na tu přehradu. Jinak je to hladová zeď, něco jako poslanecký pomník.

externality - 9. 6. 2010 - Ivan Sommer Brněnská přehrada byla dobudována na začátku války zejména jako ochrana proti záplavám,zdroj vody a elektřiny. Jako zdroj vody se už neužívá, rozšířila se rekreační funkce. Při jejím dokončení nikdo netušil, že za 70 let se vyskytne problém se sinicemi podobně jako na dalších vodních nádržích, které jejich provoz značně omezí nebo někde i znemožní. Začala se tedy činit opatření, jejichž účinnost není jistá. Pokládáte jistě vhodnou a nanejvýš potřebnou otázku, kdo ta nápravná opatření např. proti sinicím zaplatí, popřípadě odvezení odpadků, jejichž nahromadění je na obrázku atd. Ze zkušenosti vím, že dochází ke značným tahanicím, často letitým, právě proto, že environmentální jevy nelze přesně kvantifikovat, obsahují množství neznámých faktorů a selhává pojetí soukromého vlastnictví, nelze jednoznačně určit pachatele negativních jevů a jeho zodpovědnost. V případě Brněnské přehrady se nějak podělily stát, kraj a město, aniž je zřejmé, zda nejde o vyhozené peníze. Neumím Vám jednoznačně odpovědět, kdo má platit. Jestliže je narušení prostředí závažné, ohrožující obyvatele, tak nakonec to zaplatí daňový poplatník. To je smutná realita. Cena se odvíjí od tržních poměrů (A.Smith). Co není na trhu, jako by neexistovalo, nelze stanovit cenu, která je charakteristickou entitou výrobku. S přírodninami to je vždy nějak násilné nebo nemožné. Zažil jsem, jak nadšení privatizátoři hodlali privatizovat řeku Moravu po kouscích s tím, že by si majitel úseku kupoval přitékající vodu a prodával odtékající. Asi by bylo možné nějaký model v tomto směru vymyslet, ale povodí je v podstatě jednotný systém, který nelze libovolně kouskovat. Pravděpodobnost záplav by se zvýšila, nikdo by neměl přehled o celku.

externality - 9. 6. 2010 - M.Z. Prehrada je myslim typickym prikladem stavby, jejiz "ekonomickou ucinnost" lze sotva explicitne vycislovat predem, ale i dodatecne. Rekneme, ze Slapy (a urcite Lipno) se "vyplatily" "vyplatil se" ale i Orlik? )Nebylo by za stejne penize lepsi vcas rozsirit treba ten Temelin apod.) (Pocitame li hodnotu znicene Vltavy za nulu jisteze ale dojdeme k zaveru, ze i Orlik se bohate vyplatil.) Vyplatila by se obrovska prehrada za mnoho desitek miliard na Berounce u Krivoklatu? nebo na horni Jizere? O jejiz potrebe (pry ochrana pred zmenou klimatu, povodnemi a katastrofalnimi suchy, ktere nas cekaji za 100 let) krici "betonova lobby"? U prehrad s jasnou protipovodnovou funkci (Beskydy) se snad da rici "ano". Mozna i ten Krivoklat... horni Jizera ale urcite ne. Kdo ma toto rozhodnout, ze se vyplati na to tech 50 miliard ci vice dat? Kdyz na podporu tech del cteme casto jen velmi demagogicke argumenty?

Největším... - 8. 6. 2010 - fafnir Šafařík nic vám pane Šafaříku nepodsouvám.Jenom jsem to usoudil z vaší reakce.Přece jsem 3x mluvil o komplexu opatření,od krajiných, přes technická, po to,naučit se s velkou vodou žít,a zdůrazňoval jsem,že jedno nebo dvě z komplexu nic neřeší. A mluvit o menšinách neodpovědných majitelů,je poněkud zavádějící.Ona ta půlka vyplavené Olomouce,Karlína a Holešovic,Budějovic a Veselí,není pár nezodpovědných.A nebylo zatopeno pouze nové osídlení,ale osídlení s mnohasetletou historií.

Největším... - 9. 6. 2010 - Šafařík Ano, byla vyplavena částečně i místa s mnohasetletou historií. Především ale výstavba z posledního století. Opět zdůrazňuji, že ta vaše kompletní opatření musí být reálně splatitelná. A nejlevnější je nestavět v záplavové zóně. A ti, co si nedali říci, prostě musí nésti následky svého rozhodnutí. Před lety padaly baráky a ti lidé si nové postavili na stejných místech. Těmto pak chcete strkat i moje daně? To je ta vaše osobní zodpovědnost? Socialismus snad už skončil ...

Největším... - 9. 6. 2010 - fafnir Šafařík přečtěte si prosím znovu,co jsem napsal už v prvním příspěvku.To že minulé století bylo mimořádně chudé na záplavy,a lidská generační paměť sahámaximálně 30 let.Nemůžete přestěhovat celá města.S tím,že co padlo a je tam záplavová zóna už pro pětiletou vodu,je nesmysl stavět,nelze než souhlasit,však také pojišťovny už se podle toho zařídily.Že musíme udělat komplex opatření není pochyby.Protože ,kdyby bylo jenpo vašem,tak musíte na Moravě vyklidit všechny úvaly,a v Čechách polabskou nížinu a vlastně všechny dolní toky řek jako je Berounka,Otava,Ohře,Jizera,protože v té placce hrozí povodně a rozlivy vždy.A vlastně byste musel vyklidit půl Prahy,včetně Malé strany a Starého města.Takže ,ono to chce úměru ve všem a všude.

Největším... - 9. 6. 2010 - Šafařík Cit.: "ono to chce úměru ve všem a všude." - trefil jste hřebíček na hlavičku. A tu úměru už mnohde lidé dávno porušili. Proto budou pořád mnohde vyplavovaní a nikdo jim nic nezaplatí, jelikož na ochranu proti velkým povodním u tak nesmyslně velkých zastavěných ploch nikdo nemá peníze. To je totiž pořád o tom, co píšu od počátku - ať si to ti dotyční zaplatí sami a brzy pochopí, že zabetonovávat obrovské plochy zátopových území je jednoduše neufinancovatelné. Ono je módou stavět ležící paneláky se zahrádkou od nevidím do nevidím a až přijde velká voda, tak tito lidé křičí nejvíce, ať jim ochranu zaplatí stát. Je módou to nazývat rozvojem, ale ve skutečnosti se leda jedná o to, že se prakticky původně stejné množství lidí leda nesmyslně roztahuje do krajiny. Jestli se mají dělat komplexy opatření v této věci, tak já leda dodávám, že na účet jenom těch, co se jich to dotýká. Nic více k tomu nemám.

Největším... - 10. 6. 2010 - Honza Smola To Šafařík S Vaším názorem se plně ztotožňuji.

Největším... - 7. 6. 2010 - fafnir Šafařík velká hustota lidí je v celé České republice,s vyjímkou hřebenů hor,a NP.

Likvidace skládky. - 12. 6. 2010 - Ivan Sommer I když se diskuse rozeběhla, není z ní jasné, jak zlikvidovat zobrazenou skládku. Domnívám se, že jsou jen dvě možnosti: 1. Zahrádkáři se složí a nechají odpad vyvézt, což by bylo možné realizovat okamžitě.Že bude někdo naříkat a možná se pohádají, bývá zvykem, 2. zahrádkáři upozorní úřad. Ten skládku nechá po sto a jedné urgenci zlikvidovat. Lze očekávat, že se to značně protáhne.

Likvidace skládky. - 13. 6. 2010 - Adin Vyhlídka V těchto dnech již proběhla likvidace povodňových skládek (TS Přerov) alespoň ze břehu Bečvy, jinde se čeká na odvoz. "Jádro pudla" spočívá v činnosti Magistrátu, který umožnil a povolil stavební činnost a investice v záplavové zóně, vše je hrazeno z veřejných zdrojů a je jisté, že se taková situace může kdykoliv opakovat. Záplavy se tady opakují v nepravidelných periodách po mnoho let.

Záplavové oblasti. - 13. 6. 2010 - Ivan Sommer Vznik současného vodního práva se datuje až do antiky starého Říma. Za celou tu dobu tisíce let legislativa značně omezovala stavby v záplavových oblastech. Nyní se více méně dávné zkušenosti a zákony obcházejí. Připadá mi to od stavebních úřadů téměř jako sebevražedné,postižení naříkají a pomoc je jim nakonec poskytnuta přímo či nepřímo z veřejných rozpočtů, což přispívá k zadlužování státu zbytečnými výdaji, kdyby se respektovaly přírodní zákonitosti. Pak se nelze divit, že se hodně mluví o korupci. Viděl jsem počítačové modely záplav v Praze asi 2 před tím, než k nim opravdu došlo. Ukázalo se, že výpočty to odhadly dobře, jen nebyly dostatečně respektovány. V Přerově se přece jen něco děje, ale bohužel se zdá, že ta hlavní příčina odstraněna nebyla.