Po šesti dnech konference v Haagu nadále přetrvávají rozpory
První větší pokrok se v týdnu podařil snad jen v otázce, zda má být budování jaderných reaktorů součástí mechanismu čistého rozvoje (clean development mechanism, CDM, jde o financování emisních opatření v zemích třetího světa), či nikoli. Spojené státy totiž začátkem týdne oznámily, že jadernou energii nebudou nadále prosazovat, čímž výrazně posílily evropské stanovisko. Ve prospěch atomové energetiky se postavily Indie a Čína, pro neefektivnost ve snižování emisí s ní zásadně nesouhlasí malé ostrovní státy.
Klíčovým tématem bude pravděpodobně otázka, zda část svého emisního závazku budou plnit státy povinně doma, anebo zda budou smět bez jakýchkoliv omezení využívat tzv. flexibilních mechanismů, tedy financovat opatření ke snižování emisí v zahraničí nebo nakupovat emisní kredity od zemí, které své povinnosti překročily. Tzv. střechová skupina, vedená Spojenými státy, nadále odmítá diskutovat o jakémkoli limitu. Evropská unie, země třetího světa (skupina "G77 plus Čína") a malé ostrovní státy ale trvají na svém. Podle nich musí prioritu dostat domácí opatření a "emisní odpustky" musí být omezeny. Podle aktivistů z Hnutí DUHA může neshoda v tomto tématu zabránit dosažení dohody na haagské konferenci.
USA, Kanada a Japonsko také prosazují plnění svého závazku s využitím tzv. propadů, tedy sázením nových stromů nebo dokonce jen obhospodařováním existujících lesů či zemědělské půdy. V tomto smyslu zaměřený návrh, který tyto tři země podaly v úterý, byl však ve čtvrtek razantně odmítnut evropskými vyjednavači. Státy EU a některé rozvojové země s návrhem nesouhlasí, protože není jisté o kolik a zda vůbec se koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře sníží.
Ostrým sporem hrozí i diskuse o poplatcích za flexibilní mechanismy. Ty byly již stanoveny pro mechanismus čistého rozvoje (clean development mechanism, CDM). Evropská unie navrhuje rozšíření poplatků i na tzv. společně zaváděná opatření (joint implementation, JI) a na tzv. obchodování s emisemi (emissions trading, ET). Chce tak zabránit zneužívání flexibilních mechanismů a zároveň získat prostředky pro Adaptační fond, který bude podporovat projekty v rozvojových zemích. Východoevropské státy však zpoplatnění JI a obchodu s emisemi zcela odmítají. "Podle posledních zpráv, které máme, jsou proti poplatkům všechny východoevropské země, tedy i Česká republika," řekl dnes telefonicky EkoListu přímo z Haagu šéf Hnutí DUHA Jan Beránek. Přitom je zřejmé, že EU tyto země považuje za své významné spojence a nechce s nimi vyvolat konflikt. Pokud by se EU postavila za požadavky východoevropských zemí, hrozí jí zase ostrý střet se skupinou "G77 plus Čína", která odmítá podepsat jakoukoliv dohodu bez zahrnutí těchto poplatků.
Posledně jmenovaná skupina přišla během týdne s návrhem, který předpokládá značné pokuty za porušování závazků. USA naopak požadují, aby se nesplněné závazky mohly bez omezení přesouvat na pozdější dobu, což ale odmítá i EU. Nyní už existuje nový text, který obsahuje různé varianty řešení, delegace jej ale dosud nediskutovaly. Aktivisté z Hnutí DUHA se na základě kuloárních debat domnívají, že v tomto tématu dojde k pokroku.
Otevřenou otázkou také ještě zůstává, zda součástí CDM bude zřizování monokulturních plantáží rychle rostoucích dřevin. Ekologičtí aktivisté se obávají, že jejich zařazení by znamenalo nové masové kácení původních tropických lesů. V této otázce proti sobě opět stojí požadavky EU, která jejich zařazení odmítá, a USA, které jej podporují. Názory jednotlivých rozvojových zemí se značně liší.
Haagské konferenci je vyměřeno bez dneška už jen pět dní. S ubíhajícím časem se snižuje šance, že se v Haagu dospěje ke kompromisu ve všech otázkách. "Už to jde na ostří nože," řekl už ve čtvrtek agentuře Reuters profesor Michael Grubb z londýnské Imperial Collegge, kde vyučuje ekopolitiku a problematiku klimatických změn.
reklama
