Počet střetů vozidel s lesní zvěří loni stoupl o 15 procent
"Jde o 80 až 90 procent," řekl Kušta. Skutečné počty sražených zvířat jsou podle něj vyšší, než uvádějí policejní statistiky, kam se incident dostane jen v případě, že řidič chce nahlásit pojistnou událost. Nejčastěji podle něj řidiči přejedou zajíce.
Kušta dodal, že v následujících pěti letech se vzhledem k narůstající hustotě dopravy, rychlosti jedoucích vozidel a velikosti populace zvěře v Česku počty srážek nesníží.
V ČR se podle Kušty používají skoro všechny světově aplikované postupy, jak srážkám předcházet - tedy biokoridory v podobě nadchodů nebo podchodů, modré odrazky nebo pachové návnady, které zvěř odrazují. Ty podle Kušty nefungují jako pevný plot, zvěř je však v jejich okolí obezřetnější a spíše tak k nehodě nedojde.
V ČR se naopak nepoužívají detekční systémy, které monitorují zvěř v okolí silnic a světelným znamením na dopravních značkách upozorní na řidiče riziko srážky. Ty se využívají v Severní Americe a ve Skandinávii.
Přemnožená zvěř je v Česku problémem nejen kvůli nehodám, vysoká ničí stromy okusem, černá zvěř způsobuje škody na zemědělských plodinách.
Divočáci se loni začali více odstřelovat kvůli afirckému moru prasat, který se v ČR objevil. Ministr zemědělství v demisi Jiří Milek (za ANO) na začátku letošního roku uvedl, že Evropa by této chorobě měla prudce snížit stavy divočáků. V Česku by podle něj měly klesnout až o 90 procent. Podle odborníka z Českomoravské myslivecké jednoty Miloše Ježka by k redukci populace divočáků bylo třeba ročně lovit přes 250.000 kusů.
reklama

Evropská komise zvažuje pětiletý odklad zákazu spalovacích motorů pro hybridní vozy
Výrobci elektromobilů naléhají na Brusel, aby se držel cíle nulových emisí
Evropská komise by mohla 16. prosince představit zmírnění zákazu spalovacích motorů